„Jak mě najdete, když nemáte navigaci? No vlastně podle těch sil,“ hořce se zasmála a zavěsila. Každá reportáž vás něco naučí. První, co jsem se naučil při této reportáži, bylo: „hořce se zasmála“. Do té doby jsem to znal jen jako obrat z knih.

Jeden z podniků holdingu Agrofert, ZZN Polabí se sídlem v Kolíně, postavil paní Marii Kaiseršotové dvě zářivě stříbrná, dvacet tři metrů vysoká, patnáct metrů široká, hlučná a prašná sila přímo před dům. Žije teď se sily.

Kdyby paní Kaiseršotová chtěla a trochu se rozmáchla, pohodlně by sila trefila z balkonu svého domu. Třeba tenisákem pro své psy. Paní Kaiseršotová však nehází na sila předměty. Snaží se raději dopátrat, jak se odehrál příběh, který jí znehodnotil dům a zkazil touhu i práci mnoha let.

Bezpečí na důchod a jeho konec

Blížit se k obci Klučov u Českého Brodu znamená blížit se k silům. Dům jsem našel snadno. Plot jako z reklamy, zahrada upravená tak, že působí nejen vypletým, ale i vyluxovaným dojmem. Mám tendenci hledat pampelišky v trávníku, otec nás je kdysi nutil vyřezávat nožem, neumím si představit, že by to někdo dělal dobrovolně. Zde by to bylo možné.

Altán s krbem. Zavěšené květináče. Francouzské okno, před ním vydlážděná plocha pro lehátka. Na garáž navazuje dílna. Dům z třicátých let je obložený tepelnou izolací a nově omítnutý. Nové střechy a stříšky. Uvnitř nové dlažby, útulný byt dole i v nově vystavěném podkroví. Všude je vidět práce. Neuvěřitelné množství letité práce.

V obýváku koláč. Umístil by se určitě do deseti nejlepších v mém životě. Na stole šanony a alba s fotografiemi. Sedáme do křesel.

Nejstarší album má fešácké předválečné desky. „Vyrostla jsem v Klučově, i když ne přímo tady. Dům postavili ve třicátých letech bezdětní manželé Skořepovi. Tady na fotografiích je pan Skořepa v základech, dále když dům stavěl, pak mezi stěnami a nakonec před čerstvě zastřešeným domem. Pan Skořepa se věnoval archeologii. Společně se známým archeologem Jaroslavem Kudrnáčem tu pracovali na zdejších vykopávkách a zabývali se i vývojem slovanského osídlení v Klučově v šestém až devátém století. V Klučově bylo slovanské hradiště, o němž, spolu s dalšími archeologických nálezy, napsal Jaroslav Kudrnáč knihu Klučov: staroslovanské hradiště ve středních Čechách.

Právě kvůli této vzácné památce je zde územním plánem výškově omezená možnost staveb. „Dům jsme od Skořepů koupili před více než třiceti lety. Znala jsem je od mala. Když jsem začala s opravami, v domě sedmnáct let trvale nikdo nebydlel,“ vypráví paní domácí. „Tady je moje maringotka, v ní jsem bydlela první čtyři roky během oprav a na zimu jsem se vždy stěhovala do provizoria domu,“ pokračuje.