Ústavní soud posílil ochranu práv obětí trestných činů

Oběť trestného činu má nárok žádat po pachateli finanční odškodnění i v případě, že se s ním v soudní síni nesetká. Ústavní soud tak rozhodl ve sporu, který se týkal domácího násilí.

(jnn)

20.03.2017 08:00

A2

Organizace na pomoc obětem domácího násilí se setkávají i s tím, že policisté špatně informují oběti. Uplatnění nároku na náhradu škody je jim pak ztíženo. Foto archiv LaInfo.es

Ženu se synem dlouhodobě týral manžel. Když byl obviněn z domácího násilí, požádala žena, aby mu soud zabránil v kontaktu s ní. Soud jí vyhověl. Kvůli tomu ale žena nebyla v soudní síni ve chvíli, kdy se soudce ptal, zda někdo z poškozených uplatní nárok na náhradu škody.

Ženinu pozdější žádost soud neuznal, protože nebyla podána v odpovídající, počáteční fázi soudního jednání. Ústavní soud nově konstatoval, že tento postup porušil ústavní práva oběti. Nově by měly nižší soudy umožnit obětem žádat o odškodnění i v případech, kdy využijí možnost se s pachatelem během soudního řízení nesetkat.

Organizace, které se zabývají pomocí obětem domácího násilí, nález Ústavního soudu vítají. Podle právničky Veroniky Ježkové z organizace proFem „konečně bylo nahlas vysloveno a popsáno, v jak nesnadné pozici se oběť trestného činu při uplatňování svých práv ocitá“. Ježková také doplnila, že „je to stát, kdo je garantem ochrany těchto práv“.

Z toho vyplývá i skutečnost, že stát musí zajistit oběti trestného činu odpovídající poučení o jejích právech, a to laikovi srozumitelným způsobem. Nemá tedy jít jen o předání obsáhlého právního textu.

Podle výroku Ústavního soudu mají soudy nižší instance především chránit práva postižených. Soudy tedy musejí ve výjimečné situaci, například u zvlášť zranitelných obětí, najít takový postup, který bude v maximální možné míře chránit všechny jejich ústavní zájmy. Tím je i možnost zažádat o finanční náhradu škody.

K porušení práva zažádat o finanční náhradu dochází podle lidskoprávních organizací poměrně často. Nezřídka je obětem uplatnění nároku na náhradu škody vymlouváno i policií. Oběti také často žádají pouze o náhradu škody na majetku. I když by mohli žádat i o náhradu nemajetkové újmy, například právě fyzického násilí.

Žena, která se obrátila na Ústavní soud, zažádala přibližně měsíc po zahájení soudního řízení o padesáti tisícovou kompenzaci od pachatele za tři rozbité mobilní telefony a ušlý zisk v podnikání. K němu došlo vinou násilného chování manžela. Soudy se však k žádosti vůbec nevyjádřily.

Ústavní soud zároveň rozhodl, že nemůže vyhovět ženině žádosti o zrušení rozsudků nižších soudů. Mohlo by totiž dojít k druhotné újmě ženy i jejího syna při opětovném soudním řízení.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.