Ukrajinský byznys s českými vízy: je to složitější

Reportéři Radiožurnálu mapovali na Ukrajině pomocí skrytého natáčení obchodování s českými vízy. Jejich reportáž však podle Luďka Jirky pomíjí některé důležité aspekty.

Reportéři Radiožurnálu se ve své reportáži zaměřili na využívání systému Visapoint ukrajinskými zprostředkovatelskými agenturami a dospěli k závěru, že se jedná o byznys, na jehož základě si ukrajinské „mafiánské“ struktury vydělaly až tři miliony dolarů. Vynásobili totiž počet 140 tisíc Ukrajinců žijících v České republice penězi, které je nutné poskytnout zprostředkovatelským agenturám za vyřízení registrace ve Visapointu.

Tím však opomíjejí nejen skutečnost, že u nás již trvale žijí ukrajinští migranti z 90. let 20. století (Visapoint funguje od roku 2009), ale také skutečnost, že všichni Ukrajinci neodjíždějí do České republiky na základě registraci ve Visapointu. Na základě textů publikovaných na internetových stránkách Radiožurnálu je víceméně i patrné, že se reportéři stereotypně zaměřovali na žadatele o pracovní vízum – zřejmě kvůli přesvědčení, že Ukrajinci migrují do České republiky především za prací.

Ti však mají strategií k získání dlouhodobého pracovního pobytu v České republice mnohem více. Žádají například o turistické (Schengenské) vízum a po jeho vypršení v České republice zůstávají, usilují o dlouhodobý či přechodný pobyt za účelem sloučení rodiny či se snaží dostat polské vízum. Právě polské pracovní nebo turistické vízum je mnohem levnější a lze ho získat snáze, a proto je tento typ víza na západní Ukrajině značně oblíbený i z toho důvodu, že zabezpečuje volný pohyb v rámci Schengenského prostoru (polské pracovní vízum lze díky zprostředkovatelským agenturám vyřídit přibližně za 700 ukrajinských hřiven, zatímco české za 300–900 eur).

Situace se navíc v současnosti značně proměňuje. Na úkor českého pracovního víza (zaměstnanecké karty) se zvyšuje počet žádostí o studentská víza (a rovněž se snižuje průměrný věk ukrajinských migrantů). Roste i počet žádostí o sloučení rodin, kdy o pobyt žádají rodinní příslušníci migrantů z 90. let. Navíc se postupem času a kvůli událostem na východní Ukrajině snižuje počet navrátilců, takže přibývá žádostí o trvalý pobyt. Zvyšuje se také počet žádostí o azyl. Protože však málokdo statut azylanta získá, Ukrajici tento způsob opouštějí.

Ukrajinsk_pen_zePro Ukrajince představují často agentury jedinou dostupnou možnost k získání víza. Systém je nastaven tak, že na ně při běžném ukrajinském platu a bez znalosti jazyka prostě nedosáhnou. Foto: jackmac34

Nesprávná, ale reálná možnost
Reportéři Radiožurnálu si také nedostatečně všímali dalších aspektů fungování zprostředkovatelských agentur při podávání žádostí o pracovní vízum. Ukrajinci, kteří zaplatí agenturám, nezískávají jenom registraci na Visapoint, ale i kompletní servis. Registrace ve Visapointu není totiž jedinou podmínkou k získání víza, další představuje nutnost vlastnit výpis z bankovního účtu, který prokazuje dostatek financí na dlouhodobý pobyt. Částka může dosahovat výše až 100 tisíc českých korun, což je pro tamní obyvatele při současném reálném ukrajinském platu 2500–4000 hřiven téměř astronomické číslo.

Agentura dále zajišťuje vedle registrace ve Visapointu a výpisu z bankovního účtu i ubytování (přestože fiktivní, žadatelé na uvedené adrese často nebydlí) i zdravotní pojištění, vyplnění žádosti o vízum a pracovní smlouvu s konkrétní firmou v České republice (často s ukrajinským vlastníkem a registrovanou jen formálně) včetně výpisu z úřadu práce.

Dovedou si reportéři Radiožurnálu představit, co by pro Ukrajince znamenalo obstarat si všechny potřebné dokumenty bez pomoci zprostředkovatelských agentur? Kolik peněz a času by při vyřizování ztratili a kolik peněz a kilometrů projezdili? Při neznalosti českého jazyka, českých zákonů a české administrativy?

Sami Ukrajinci jednání zprostředkovatelských agentur odsuzují, na druhou stranu jim ale reálně umožňují odjet za prací, což jim naopak reálně neumožňuje česká (evropská) imigrační politika. Ukrajinci často uvádějí, že zprostředkovatelské agentury umožňují získat vízum lidem, kteří nemají vybudované kontakty v zahraničí, nebo za menší finanční obnos, než jaký by mohli reálně prokázat (jednoduše nemají na účtu 100 tisíc korun). Proto pro ně agentury představují reálnou pomoc.

Mnoho Ukrajinců s jednáním agentur nesouhlasí, ale přijímají ho, protože pro ně často představuje jedinou reálnou možnost získat vízum. Protože na Ukrajině je rozšířená šedá ekonomika a korupce a každý je zvyklý platit všem a za všechno, mnohým Ukrajincům se nejeví ilegální jednání agentur jako neobvyklé. Nabízí se otázka – mluvili reportéři Radiožurnálu s Ukrajinci? Podle textů to vypadá, že nikoliv.

Jedná se o mnohem složitější problém, než jak ho reportéři Radiožurnálu předestírají. Je to problém strukturální a jsou do něj zapojené nejen zprostředkovatelské agentury na Ukrajině, ale i česká migrační politika a politika Evropské unie. Jednání zprostředkovatelských agentur nevzniklo z ničeho, ale v reakci na restriktivní imigrační politiku. Pokud by imigrační politika polevila ve své ztuhlosti, aktivita zprostředkovatelských agentury by se zmenšila.

Vyjádření Janka Kroupy, který vidí za problémy s registrací Visapoint ruské nebo zahraniční zpravodajské služby, pak spíše svědčí o jeho myšlenkových pochodech než o reálné situaci. Problém s Visapointem existoval mnohem dříve než podezření, že Rusko zasahuje do vnitropolitických událostí České republiky.

Pro reportéry Radiožurnálu mám ještě jednu story – ve Lvově sídlí české zprostředkovatelské agentury hned naproti českému konzulátu a přímo pod jeho okny, před zraky ukrajinské ochranky konzulátu, se nabízejí služby Ukrajincům. Nikdy jsem však nezaznamenal, že by si někdo na jednání agentur stěžoval.

Je až s podivem, že po roce bádání vydali čeští investigativní žurnalisté tak „odfláknutou“ práci. Pokud bylo účelem jejich snahy vyvolat senzaci, pak se jim to jistě povedlo, o dobré investigativní žurnalistice však hovořit nelze. O tom svědčí i skutečnost, že z jejich textu je patrná „konspirační atmosféra“ a snaha obvinit z korupčního jednání i pracovníky zastupitelského úřadu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.