Trumpovy umělé potraty

Markéta Jakešová popisuje, jaké změny může Donald Trump učinit v souvislosti s umělými potraty a jejich zákazem nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích světa.

Nepřestává mě fascinovat, jak vyhroceně působí ve Spojených státech debata mezi stoupenkyněmi a stoupenci takzvaného „pro-choice“ a „pro-life“ přístupu k problematice umělých potratů. I přes zvyšující se popularizaci tohoto problému na pravé straně politického spektra se v České republice o umělých potratech příliš nemluví, snad s výjimkou nedávného rozvíření vod v souvislosti s návrhem radikálního zpřísnění už tak přísného protipotratového zákona v Polsku.

Je zajímavé, že lidé ze společností, ve kterých je otázka počátku života tak ožehavá, málokdy reflektují, že tomu tak v jiných – mnohdy ne tolik vzdálených kulturách – nutně být nemusí, jak se ukázalo například u amerického právníka Ronalda Dworkina, který psal, že „téměř všude je bitva o potraty ještě divočejší a politicky významnější než dohady kolem eutanazie“, ačkoli (jak píše japonsko-americká antropoložka Emiko Ohnuki-Tierney) například v Japonsku, ale i v Rumunsku (a dodala bych v České republice) se umělé potraty provádí poměrně rutinně i jako antikoncepční metoda.

A naopak: když jsem se ptala své kalifornské kamarádky (antitrumpovské katoličky), jak vnímá své známé, kteří a které volili Donalda Trumpa, a ona mi odpověděla, že některým svým známým rozumí, protože jsou velmi „pro-life“, nechápala jsem, jak to může být pro někoho tak velké téma dokonce do té míry, že má porozumění pro své oponenty a oponentky. S tím ovšem, že ona (jakkoli sama by na umělý potrat nikdy nešla) jim neříká „pro-life“, nýbrž „pro-birth“, což vyvstává ve spojení s ostatními názory, které většinou tzv. „pro-life“ zastánci a zastánkyně sdílí.

Právní situace ve Spojených státech
Debata je však ve Spojených státech nejen emotivně eskalovaná, ale také velmi složitá, a to kvůli americkému právnímu systému založenému především na precedentech a kvůli tomu, že každý jednotlivý stát si zákony upravuje zvlášť.

Pro pochopení toho, co se vlastně v současné době v souvislosti s Donaldem Trumpem a umělými potraty děje, je důležité podívat se na právní normy, které ve Spojených státech v současné době fungují, a na jejich případnou flexibilitu:

Od roku 1973, známého případu Roe vs. Wade, je interrupce legální na federální úrovni, a to minimálně do konce prvního trimestru, s tím, že další soudní případy posunuly legálnost potratů ještě dál: obecně jsou umělé potraty legální do té doby než je dítě teoreticky schopno přežít mimo tělo matky („fetal viability“) a všechny státy musí povolovat umělé potraty i poté („late termination of pregnancy“) minimálně při ohrožení života matky. Hranice samostatné životaschopnosti plodu bývá stanovena přibližně na dvacátý až čtyřiadvacátý týden, tedy koncem druhého trimestru.

Je důležité si uvědomit, že dvanáctý týden, tedy první trimestr, je zároveň doba, kdy může žena na umělý potrat v České republice na vlastní žádost, zatímco mezi dvanáctým a čtyřiadvacátým týdnem lze potrat vyvolat pouze z důvodu zdravotních komplikací (matky nebo plodu). Ve třetím trimestru není možné umělé přerušení těhotenství provádět – pokud je ohrožen život matky, vyvolá se porod.

Zákaz může četnost potratů naopak zvýšit – jak samovolných, tak těch neodborně uměle vyvolaných. Repro DR

Ne tak ve Spojených státech: Zatímco některé státy mají takzvaný „trigger law“, což znamená, že pokud by se zvrátil výsledek Roe vs. Wade, zakázaly by v podstatě všechny umělé potraty na svém území, existují státy, v nichž je dovoleno provádět potraty bez omezení (s tím, že žádný stát nesmí zakázat umělé potraty bez výjimky, a to ani v třetím trimestru).

V současné době existují ve Spojených státech dvě lékařky a dva lékaři, kteří potraty v třetím trimestru provádějí – částí veřejnosti jsou uctíváni jako světci, částí zatracováni. Informace o tom, z jakých důvodů jsou tyto pozdní potraty vyhledávány a prováděny, se liší podle toho, kde člověk hledá, ale pravdou je, že lékaři a lékařky se leckdy na důvody neptají.

Nechci se dovolávat ničího porozumění, protože věřím, že mohou existovat oprávněné důvody pro oba z mého pohledu extrémní postoje, ale navrhuji domněnku, že hysterie, která debatu ohledně umělých potratů ve Spojených státech provází, je způsobená existencí extrémů nikoli pouze na úrovni názorů (jako tomu bude pravděpodobně vždy a všude), ale především na úrovni legislativy.

Extrémy na obou stranách způsobují, že pokud se někdo na úrovni aktivismu nebo jako politik nebo politička snaží prosadit zákaz umělých potratů jako takových, vypůjčuje si pro svou argumentaci případy těchto pozdních potratů, zatímco když se naopak někdo na politické úrovni vymezí proti umělému přerušení těhotenství v jeho pozdních stadiích, dostane nálepku konzervativního popírače ženských práv (jakkoli leckdy právem).

Samotní zastánci a zastánkyně jednotlivých pozic také mnohdy názorově migrují, jako například poněkud ironicky Norma McCorvey, nastávající matka z případu Roe vs. Wade, která mezitím, než soud stihl rozhodnout, porodila dceru, o niž šlo, a přibližně dvacet let poté změnila názory (a náboženství a údajně i sexuální orientaci) a stala se „pro-life“ aktivistkou.

Dalším člověkem, který takto otočil, je pak samotný Donald Trump: od roku 1999, kdy tvrdil, že je „pro-choice“, se přes různé peripetie dostal až k extrémnímu „pro-life“ postoji, jakkoli zrovna v jeho případě je označení „pro-life“ obzvlášť absurdní (na jedné konferenci v roce 2011 zároveň prohlásil, že je „pro-life“ a proti omezení držení zbraní). Jeho názory fluktuovaly do té míry, že ještě před rokem radila koalice „pro-life“ skupin, aby lidé v primárkách volili „kohokoli, jen ne Donalda Trumpa“, protože mu nelze věřit.

Co může Trump změnit, změní a již změnil
Pokud se podíváme, co můžeme v tomto zmatku od Trumpa očekávat teď, zdá se, že bude dělat vše pro to, aby umělé potraty zakázal úplně, respektive aby nebyly legální na federální úrovni. To by znamenalo nechat rozhodnutí na jednotlivých státech, z nichž několik si dokonce už předem odhlasovalo zákaz umělých potratů téměř za všech okolností (zmíněný „trigger law“ čeká na svou platnost minimálně v šesti státech).

To ovšem nebude lehké, protože v současné době je minimálně pět z devíti členů a členek Nejvyššího soudu Spojených států amerických pro zachování výsledku Roe vs. Wade. A i kdyby se Trumpovi podařilo ve volebním období dosadit dalšího soudce nebo soudkyni s tak konzervativními názory, že by chtěla výsledek Roe vs. Wade zvrátit, soud by potřeboval další podobný případ, který by se rozhodoval na federální úrovni.

Než se Trumpovi podaří podřídit legislativu umělých potratů jednotlivým státům, hrozí další legislativní opatření, která jsou v zásadě namířená proti ženám, ovšem zdaleka nikoli pouze proti ženám ve Spojených státech a už vůbec ne pouze v souvislosti s umělými potraty.

Trumpovo entrée zatím překonává očekávání, a nejinak tomu je i v případě ženských práv: Obnovení takzvaného. „global gag rule“, podle kterého žádné nevládní organizace mající co do činění s umělými potraty nesmějí být financované Ministerstvem zahraničí ani USAID (Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj), se sice očekávat dalo (od Ronalda Reagana ho obnovili všichni republikánští prezidenti a všichni demokratičtí ho zrušili), ale Donald Trump 23. ledna zákaz rozšířil na všechna ministerstva.

Omezení financování nevládních organizací se dotkne především žen z rozvojových zemí, a to nikoli jen těch, které chtějí nebo musí podstoupit umělý potrat, ale zejména těch, které mají obtížný přístup k zdravotnické péči o sebe a své děti. Paradoxně tak může zákaz četnost potratů naopak zvýšit – jak samovolných, tak těch (neodborně) uměle vyvolaných.

Další kroky, které budou následovat, budou pravděpodobně snahy o zrušení státního financování neziskové organizace Planned Parenthood, která přestože je známá jako poskytovatel umělých potratů, provádí mnoho dalších služeb, včetně prevence rakoviny a léčby pohlavně přenosných chorob.

Umělé potraty budou nadále mimo pokrytí sociálních zdravotních programů federální úrovně pod takzvaným Hyde Amendment, ale místo pravidla, které se obnovuje každý rok, z něj Trump pravděpodobně bude chtít udělat permanentní zákon. Na úrovních států bude docházet k dalším omezením, která budou žadatelkám o umělý potrat znepříjemňovat a prodražovat celou proceduru. Dokud se zvrácením federálního zákona nepodaří v některých státech kriminalizovat umělé potraty plošně …

Sním o konzervativním politikovi nebo političce, která by byla skutečně pro-life. Od člověka, pro kterého má zárodek v těle matky stejnou hodnotu jako narozené dítě, bych čekala, že bude minimálně do stejné míry ctít i životy všech lidí. Bude chránit životy imigrantů a imigrantek, životy Američanů a Američanek pomocí zbrojní regulace.

Čekala bych, že bude mít konzervativní názory ohledně genderových rolí, ale zajistí matkám potřebnou podporu, aby se mohly svým dětem plně věnovat alespoň na samém počátku jejich života. Neskončí u toho, že by nutil matky donosit nechtěné dítě, ale udělá taky vše pro to, aby i na otci mohla být vymáhána zodpovědnost. Takový člověk by byl někdo, s kým bych nesouhlasila, ale dokážu si představit, že by se s ním dalo mluvit.

Jak píše Erika Bachiochi, podle svých slov feministka a zároveň zastánkyně „pro-life“ hnutí: „Donald Trump jako ,pro-life kandidát‘ perfektně odpovídá karikatuře, kterou vytvořili zastánci pro-choice: člověk, který nerespektuje a ponižuje ženy.“

Kdyby neměl Trump jakožto jeden z nejmocnějších lidí planety pro spoustu (nejen) žen tak devastující dopady, měla bych skoro škodolibou radost z toho, jak se karikatura povedla. Takhle nezbývá než doufat v revoluci.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Čtvrtek, 2.Února 2017, 10:49:15

"Hysterie, která debatu ohledně umělých potratů ve Spojených státech provází, je způsobená existencí extrémů nikoli pouze na úrovni názorů (jako tomu bude pravděpodobně vždy a všude), ale především na úrovni legislativy."

V Evropě je úplný nebo úplný zákaz interrupcí jen v zemích se silným vlivem katolické církve - Irsku, Polsku, Maltě, San Marinu a Andoře. USA sice nejsou převážně katolická země, ale je to země s větším vlivem náboženství než je tomu ve většině Evropských zemí a američtí protestanti jsou často sociálně konzervativní, takže vidím spíše tuto souvislost.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.