Ministr Chvojka může být hrdinou z Let. To ale nestačí

Úkolem ministra pro lidská práva a rovné příležitosti je říkat veřejnosti nepříjemné věci. Ví to ministr Chvojka? Zatím stáhl novelu rozšiřující pravomoci ombudsmana a jeho oblíbeným tématem jsou práva většiny.

Nahradit Jiřího Dienstbiera je v lecčems nezáviděníhodný úkol. Jan Chvojka to má s oslovováním liberálně levicových voličů, zklamaných těžkopádně odůvodněným vyhazovem svého předchůdce, stejně těžké jako premiér Sobotka, kterému dýchá na záda pražská ČSSD a v řadě ohledů problematické krajské organizace.

Nemluvě o povaze Chvojkovy agendy: ministru pro lidská práva a rovné příležitosti můžeme jen stěží odpustit sebemenší náznak snahy vetřít se do obliby pomíjivému názoru většiny prostřednictvím ústupků v ochraně diskriminovaných menšin. Přinejmenším Jan Chvojka by měl být ve vládě tím, kdo se o práva menšin zasazuje vždy a bez ohledu na aktuální průzkumy veřejného mínění.

Do sněmovních voleb své vlastní plány Chvojka prosadit nestihne, voliči tak jeho působení budou hodnotit ve vztahu k Dienstbierově agendě. U koho může uspět? Ti, kteří se staví do role nositelů většinového názoru a lidskoprávní agendu hodnotí s úšklebkem jako naivní a odtrženou od skutečných problémů, mohou ministerstvo pod Chvojkou brát za menší zlo – ale stejně v posledku nehodné existence, neboť zavděčit se jim nelze.

Ti, kteří, třebas i přes dílčí výhrady, uznávali Dienstbiera za neústupnou obhajobu lidských práv, jeho náhradu vnímají a priori jako další mocenský ústupek sociálně demokratickému stranickému provozu. O to více je může Chvojka překvapit.

Deník Referendum ho proto požádal posledního listopadu, tedy den před jeho nástupem do funkce, o rozhovor. Odpovědi na šest otázek jsme obdrželi až začátkem ledna. Proto jsme je zpracovali jako součást profilu, který hodnotí ministrovo působení s dvouměsíčním odstupem, kdy mu zbývá k prosazení cílů už jen něco málo přes půl roku.

Ombudsmanka se netěší oblibě, o to více potřebuje větší pravomoci
První legislativní krok ministra Chvojky nepřinese body jeho ministerstvu, ani jemu osobně. Vláda ve středu schválila jeho návrh na stažení novely zákona o ombudsmanovi z minulého týdne.

Jan Chvojka kritizoval v DVTV svého předchůdce za neschopnost vyjednávat. U některých témat to však jde ztěžka. Repro DR

Tak trochu se to čekalo. Rozšiřování pravomocí ombudsmana není ve sněmovně nakloněn takřka nikdo, a kdo byl, tak to neříkal moc nahlas. Kromě Jiřího Dienstbiera, který návrh předložil, neboť mu to ukládalo programové prohlášení vlády.

Novela zákona ležela ve sněmovně rok a půl. Pravicová opozice pokládá rozšíření pravomocí ombudsmana za zbytečné, hnutí ANO chtělo namísto posílení úřadu mít raději možnost ombudsmana odvolat, klub lidovců si jej prý nikdy nepřál. Poslanci zákon postupně oklešťovali, až jeho torzo, které má k původnímu Dienstbierovu návrhu daleko, zůstalo na krku Chvojkovi.

Chvojka na naši dřívější otázku, jak hodlá zákonodárce přesvědčit o potřebnosti novely, odpověděl: „Chci přesně vědět, jaké má návrh šance. V žádném případě ale nedopustím, aby došlo k divokému hlasování, které by mohlo zákon fatálně změnit. V takovém případě bych novelu z legislativního procesu raději stáhl.“

Plánovaná novela měla dát ombudsmanovi pravomoc podávat antidiskriminační žaloby a stížnosti k ústavnímu soudu. Měla tedy ulevit obětem bezpráví, které se na veřejného ochránce práv obracejí.

Zčistajasna ale začala být novela, o niž usiloval úřad ombudsmana již od dob Otakara Motejla, nepopulární. Důvod osvětlila poslankyně ANO Radka Maxová s notnou dávkou upřímnosti, která si jistě najde své příznivce: „Současný úřad se vzdálil od směřování a poslání, který nastavil první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.“ Jinak řečeno: bojujme ve jménu Motejlova dědictví proti návrhu, který sám Motejl hodlal prosadit.

Posílit pravomoci Anny Šabatové se dneska zkrátka nenosí – co kdyby je využila na pomoc diskriminovaným Romům nebo dokonce ženám v hidžábech. Na závazku vlády trval pouze Jiří Dienstbier, který se pro novelu snažil získat podporu napříč kluby. Slovy jeho nástupce Jana Chvojky si však Dienstbier „neosvojil umění vyjednávání“ a „špatně komunikoval s médii“.

Umění vyjednávat
Ministr Chvojka na svém facebooku uvedl, že návrh bere zpět, aby „neplýtval časem a zdroji na zbytečnou věc“.

Bezpochyby hrozilo, že poslanci ve třetím čtení novelu schválí v podobě, která by zákon postavila na hlavu. Mohlo se skutečně stát, že by například namísto rozšiřování pravomocí ombudsmana zakotvila možnost jeho odvolání, jak prosazovalo hnutí ANO.

Takový krok by vypovídal spíš než o umu ministrů pro lidská práva o pochybné disciplíně koaličních klubů, které se zavázaly dodržovat programové prohlášení vlády, ale nečiní tak.

Ministr Chvojka dává najevo, že návrhy, které nejsou zrovna populární, přestože by se prosadit měly, bude lépe v tichosti stáhnout. Ukázal tak, co od nástupce Jiřího Dienstbiera sociální demokracie očekává? Nevyvolávat před volbami vášně a to i za cenu, že se nedodrží programové prohlášení vlády?

Bývalého ministra nezdobila co do počtu prosazených zákonů vysoká míra úspěšnosti, příčiny ale musíme hledat namísto jeho osobního selhání v povaze lidskoprávní agendy. V budoucnu možná bude přát posilování pravomocí ombudsmana větší část veřejnosti, kdo by si ale přál zrovna v pozici ministra pro lidská práva člověka, který bude jejím náladám přikyvovat?

Chvojka oznámil, že navrhne svou vlastní menší novelu zákona. Podle informací Deníku Referendum by měla projít ve zrychleném legislativním řízení. Na svém facebooku ministr ohlásil, že jeho návrh neopomene hájit zájmy zdravotně postižených.

Jenže ono mu taky nic jiného nezbývá: Česká republika se zavázala k Úmluvě OSN, která de facto nařizuje zřídit instituci, která bude zajišťovat monitoring práv osob se zdravotním postižením. V Dienstbierově novele, kterou Chvojka shodil, měla třeba právě tato povinnost spolu s dalšími rozšířit pravomoci ombudsmanky.

Jakých skupin se bude od nynějška ministr pro lidská práva a rovné příležitosti zastávat, napověděl ve své odpovědi Deníku Referendum. „Chtěl bych také posunout vnímání agendy lidských práv, aby přestala být zkresleně vnímána jenom jako protežování některých menšin,“ nastínil ministr své priority. Podobně hovořil v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV.

Chvojka v něm mluvil pramálo o svých plánech či projektech, zato se poměrně rozpovídal o tom, jak Dienstbierovo působení škodilo obrázku úřadu u veřejnosti. Proto chce nový ministr „dávat lidem více najevo, že nebude řešit práva úzké skupiny osob, ale i práva většiny“. Jako příklady uvedl seniory, zaměstnance a zdravotně postižené.

Fakt, že „zdravotně postižení“ nejsou většinou, tedy prozatím, může nenápadně napovědět, že ochrany svých práv mají požívat zejména takové menšiny, u nichž se to setkává se sympatií většiny. Takový přístup je ale zhola nepřijatelný, odporuje všem koncepcím lidských práv a ukazuje, na jak vážném scestí se v tomto ohledu dnešní sociální demokracie ocitá. Řečeno jinak, má-li mít Chvojka blíže ke Křečkovi, okázale nezpůsobilému k veřejnému zastupování lidských práv, nežli k Anně Šabatové, bylo by lépe, aby ČSSD rovnou řekla, že lidská práva hájit nechce, neumí a Chvojkovo ministerstvo zrušila.

I liberální levici lze oblafnout
V lidskoprávním sloupečku programových závazků koalice už toho mnoho nezbylo. S konečnou platností můžeme vyškrtnout novelu zákona o ombudsmanovi, zákon o sociálním bydlení se ještě do konce ledna sice možná podaří prosadit, ovšem v podobě, kterou ocení spíše obce, než lidé v nouzi.

Sám Chvojka řekl v rozhovoru pro Deník Referendum: „Myslím, že je třeba návrh do určité míry přizpůsobit zájmům obcí a měst, bez jejichž aktivní spolupráce by ze zákona o sociálním bydlení zůstala jen prázdná skořápka.“ Jenomže ze zákona o sociálním bydlení již prázdná skořápka zůstala – právě kvůli nedostatečnému důrazu Ministerstva práce a sociálních věcí, odporu Ministerstva pro místní rozvoj a zájmům zmíněných obcí.

Do kulturně progresivních témat, jako je gender, by se Chvojka raději neměl pouštět. Repro Twitter

Chvojkovi tak zůstává poslední vládní slib: důsledné uplatňování principu rovnosti žen a mužů. Lze očekávat, že se vyhne takzvaným genderovým válkám a bude zdůrazňovat platovou nerovnost, slaďování pracovního a rodinného života nebo složitou situaci matek samoživitelek. Ušít genderová témata na míru skupině alergické na sebemenší zmínku o právech menšin, nebo čehokoli co zavání „feminismem“, bude příležitostí předvést skutečně mistrovské umění, jak vyjednavačské, tak i komunikační.

I kdyby neuspěl, což je přece jen pravděpodobnější, přesto Janu Chvojkovi zůstane ještě jedna vynikající příležitost získat přízeň progresivních voličů. Podobně jako jinak mimořádně špatnému ministrovi kultury seslalo příležitost k lacinému nabytí popularity v podobě návštěvy Dalajlámy snad samo nebe, otevírá se Chvojkovi všem neomluvitelným ústupkům v systémových opatřeních příležitost stát se vpravdě historickou kladnou postavou. Stačí k tomu maličkost: zrušit vepřín v Letech u Písku.

Všechny rozpaky by byly rázem zapomenuty. Který ministr by se nechtěl zapsat do historie jako člověk, jenž se zasadil o nápravu ostudy, jež nemá nikde u nás ani v Evropě obdobu? Zrušit Vepřín v Letech chce prý navíc dnes už také Andrej Babiš, což je silný spojenec pro takřka jakýkoli návrh.

Prozatím působí Jan Chvojka jako ministr, který má za úkol dovést svůj úřad sociální demokracii do voleb bez většího rozruchu. Liberálně levicovým voličů ale pokrytecky výběrové mávání „lidskými právy většiny“ neunikne.

Pokud to s nimi ČSSD myslí vážně, musí Chvojkův resort rozdíly mezi většinou a menšinou stírat, ne podbízivě přistupovat na to, co chce slyšet většina. V oné většině jsou zahrnuty také skupiny, které čím dál agresivněji dávají najevo, že jejich pravým programem je utiskování zranitelných menšin. Chvojko ministerstvo je třeba posuzovat také podle schopnosti říkat většině, co nechce slyšet. Od jiného ministra se toho nedočkáme.

Máme právo od ministerstva pro lidská práva a rovné příležitosti žádat, aby jednalo nepopulárně. Po volbách už žádné ministerstvo pro něco tak zbytečného jako lidská práva a rovné příležitosti být nemusí. Není těžké představit si, kdo z toho bude mít největší radost.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.