Koncem loňského roku přišel ministr vnitra České republiky s návrhem zasáhnout do našeho ústavního pořádku tím, že na půdě zákona nejvyšší právní síly stanoví právo občanů na zbraň. Nemohl si bohužel vybrat rizikovější období. Panika kolem terorismu a oslabená důvěra ve stání moc má za následek náladu, v níž by mohli zákonodárci neuváženě kývnout na velmi sporné řešení.

Především je třeba si uvědomit, že více zbraní mezi lidmi opravdu neznamená více bezpečí. A že použít ústavní právo jako prostředek, jímž se plíživé privatizuje odpovědnost státu za bezpečnost občanů, by nás civilizačně vrátilo zpět. Stát by neměl rezignovat na své klíčové funkce, a to se týká i monopolu na legální ozbrojené násilí ve prospěch bezpečnosti země.