Bez lyžařské stopy: horská střediska v éře změn klimatu

Letošní zima dává vzpomenout na časy, kdy bývalo sněhu dost každý rok. Ukazuje, oč jsme přišli vinou klimatických změn. Pokrývka sněhu milosrdně překryla též dilemata ohrožených komunit v horských střediscích, které jsou na lyžařích závislé.

Z Jilemnice stoupáme autem klikatou, zasněženou silnicí do kopců, kde leží Benecko, rozlehlá obec, která vznikla spojením čtyř dříve samostatných vesnic a ve které dnes žije asi tisíc obyvatel. Za tento víkend zde napadlo přibližně půl metru sněhu, a proto se asi budou místní divit, když se jich budu ptát na nedostatek sněhu, čím dál méně předvídatelné zimy a na to, zdali si umí představit svět bez lyží.

Projíždíme centrem obce, kterému dominuje rozlehlé parkoviště pro návštěvníky. Do malého obchůdku se smíšeným zbožím si přijíždějí nakoupit místní i turisté, z vývěsných štítů shlíží Krakonoš, nejen symbol krkonošských hor, ale i značka zdejšího piva. Lyžaři s lyžemi na ramenou míří k blízkým sjezdovkám a díky spoustě sněhu mohou po silnici výjimečně projíždět i běžkaři. V nedělní odpoledne je prostě rušno – Benecko je uprostřed hlavní sezóny.

Pro normální lidi v nejistých časech

Nenechte se však zmást. Benecko není žádný naleštěný Špindlerův mlýn, spíše domácké, přívětivě působící středisko. Sjezdovky jsou kratší, služby střídmější, vše je tu v rukou místních podnikatelů nebo obce, ubytování nabízejí hlavně rodinné penzionky. Byznys si zde prostě nerozdělila trojice Igor Rattaj, Martin Roman a starý známý Romana Janouška Daniel Kučera – tak jako v nejznámějším českém středisku.

Benecko navštěvují zejména rodiny s dětmi. Foto Barbora Bakošová, DR

Ceny za služby jsou na rozdíl od dvaadvacet kilometrů vzdáleného Špindlu několikanásobně nižší. Proto sem jezdívají především školní zájezdy nebo rodiny s dětmi, které za dovolenou nemohou utratit desetitisíce korun. Zisk z lyžařského průmyslu neodtéká na účty firem se sídlem v Praze, ale většina peněz zůstává v regionu. Na dobré zimní sezóně je závislá většina vesnice. Teplá zima tady může mnoho obyvatel ohrozit existenčně.

I když to tak při současném metru sněhu na Benecku nevypadá, ocitá se celosvětově lyžařský průmysl vlivem globálních změn klimatu ve vážných nesnázích. Před jejich dopady na služby spojené s lyžováním varují mnohé výzkumné studie, některé prognózy předpovídají pěti- až desetidenní zkrácení období se sněhovou pokrývkou do roku 2030, čímž se na mnoha místech může počet takových dní dostat pod kritickou stovku.

Nejzranitelnější jsou lyžařské areály v nadmořské výšce pod dvanáct set metrů, kde hrozí až šedesátiprocentní pokles ploch s přírodním sněhem při oteplení o jeden stupeň Celsia. Končí tak už například některá střediska ve Skotsku, kde klesl počet lyžařských dnů od konce osmdesátých let o čtvrtinu a počet prodaných permanentek se snížil o polovinu.

Zimy se zkracují a sněhu ubývá i v Krkonoších. Všímají si toho jak místní, tak správci Krkonošského národního parku (KRNAP). „Období se souvislou sněhovou pokrývkou nastupuje později, výška sněhové pokrývky je i na hřebenech výrazně nižší než dříve, což má vliv například i na množství spadlých lavin v posledních letech,“ říká Jan Materna, vedoucí oddělení ochrany přírody.

Provozní náklady vleků rostou a provozovatelé se musí rozhodnout, zdali investují do nákupu nových technologií, nebo zavřou. Zejména pro malé podnikatele je to velké dilema a nejasná prognóza dalších zim rozhodnutí neulehčuje.

Velké náklady technického sněhu
„Dneska je zasněžování už nutnost. Ty zimy jsou dvakrát třikrát slabší než bývaly, vyjma letoška,” povídá mi v malé vlekařské budce u turniketů místní podnikatel a vlekař. Nová sněžná děla se cenově pohybují v řádech statisíců korun. Navíc spotřebovávají ohromné množství energie a vody, což zatěžuje nejen kapsy podnikatelů, ale i přírodu.


To, že technický sníh roztává pomaleji, se projeví na jaře. Foto Ochrana přírody

Správci KRNAPu mluví o spotřebě 700 000 až 1 200 000 litrů na jeden hektar sjezdovky, což je množství vody, které čtyřčlenné rodině vystačí přibližně na pět a půl roku. Zasněžení stejné plochy zároveň spotřebuje mezi 5000 a 27 000 kWh energie, což je ekvivalent půl až dva a půl roční spotřeby průměrné domácnosti. A zasněžování nezatěžuje jenom vodní toky, ale i křehké ekosystémy národního parku.

Technický sníh neizoluje tak dobře jako přirozená pokrývka, a půda pod ním promrzá. Zároveň taje pomaleji a tam, kde už přírodní sníh dávno odtál, zůstává technický ještě několik týdnů, což vede k posunům ve vegetačním období místní flóry. Vliv má také skutečnost, že voda z potoků, která se odebírá pro technický sníh, má jiné složení než voda srážková, je v ní více minerálů a tím pádem obohacuje půdu víc než klasický sníh, čímž ovlivňuje druhové složení.

Nejen provozovatelé vleků jsou závislí na malých tocích, ze kterých je voda pro zasněžování čerpána. Benecko má na svém území velké množství pramenů, které jsou výhradně srážkového původu. Množství srážek ovlivňuje množství vody v tocích a když v zimě málo sněží, znamená to málo vody nejen v místních studnách, ale i v dolních tocích, kam prameny stékají, v Labi a v Jizeře.

Vědí to i místní. „Teď dva roky po sobě byla sucha velká. Souvisí to s tím, že nenapadl sníh. Tady je sníh strašně podstatný, protože jsme na kopci,” hodnotí vlekař. Když v létech 2015 a 2016 zasáhla obec, podobně jako jiná místa republiky, extrémní sucha, ohroženy byly nejen domácnosti, ale i místní ekosystémy. „Nahoře na Žalým byly dva takové rašelinové rybníčky a jeden z nich úplně vyschnul. Jako bys uvolnila špunt ve vaně,“ říká mi další místní.

Zranitelné prameny, nestálá práce
Podle geobotanika Jana Štursy jsou druhově pestrá svahová prameniště přímo závislá na vyrovnané vodní bilanci. Při umělém zasněžování hlídá stav průtoků například vodoprávní úřad, který vydává stavební povolení pro sněhová děla a stanovuje minimální průtok, pod který není možné přečerpat.

Množství odebrané vody se pak měří takzvaným průtokoměrem a pravidelně se nahlašuje do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) Ministerstva životního prostředí. Rozkolísanost pramenů, k němuž odčerpávání vody vede, může mít ovšem na druhovou pestrost v dlouhodobém výhledu značný vliv.

„Problematické je to, že voda pro zasněžování je potřeba v období, kdy se na tocích často vyskytují průtoková minima či část vody je vázána v ledu. Snížení průtoků tak může v extrémním případě vést například až k vymrznutí toku, což je fatální pro většinu vodních organismů. Problémem je i kumulace více odběrů a potřeba zasněžovat všechny sjezdovky prakticky ve stejném období,“ říká Materna. Mnozí se domnívají, že se voda ze zasněžených svahů vrací zpátky do toků, až třetina se však vypaří nebo krystalky vody odnese vítr.

„Stálá práce, pokud nejseš podnikatel, tady moc není, jenom sezónně. Nebo lidi dělají na sebe, různá řemesla, střechy, anebo v lese u dřevařů,“ říká mi Alan Petrlík, který zde provozuje menší penzion. „Penziónek mám po babči a po dědovi. Mně to bylo líto dát pryč. Jinak bych do toho asi nešel.“

Na Benecku je ať už přímo nebo nepřímo na lyžařský průmysl ekonomicky vázána většina obyvatel a v celých Krkonoších je to kolem osmdesáti procent lidí. Proto je zdejší komunita úbytkem sněhu a výkyvy počasí, které jsou patrné zejména v posledních letech, ohrožená. Pokles pracovních míst ve službách by pro místní mohl znamenat finanční nestabilitu a nutnost stěhování za prací jinam.

Čarování se sněhem
Reakce světových lyžařských středisek na změny klimatu se prozatím ubírají cestou zintenzivňování technologií. Na jedné straně rychle postupuje vývoj energeticky méně náročných a efektivnějších zasněžovacích strojů, které mohou mít dočasně nad nestabilním klimatem navrch.

Benecko není žádné velké západní středisko, které by využívalo ekologičtější způsoby zasněžování. Musíme ale za každou cenu lyžovat? Foto Barbora Bakošová, DR

Tam, kde to již nestačí, se ale zavádějí i bizarnější metody. V americkém Coloradu od roku 2009 používají například techniku zasévaní mraků (cloud seeding) a za vhodných podmínek do oblaků pomocí speciálních generátorů pumpují jodid stříbrný, který způsobuje kondenzaci vody. Tím způsobují, že se srážky zvýší o pět až patnáct procent a sněhu je víc.

Západní lyžařská střediska se ale na změny klimatu adaptují i jinými způsoby. Jedním z nich je diverzifikace činností, které zde návštěvníci mohou v zimě dělat – od rozšiřování nabídky vnitřních aktivit, například pronájmu konferenčních místností, halového lyžování, výstavby wellness nebo aquaparků, přes venkovní snowtubing nebo lyžování na umělé trávě až po způsoby vůči přírodě méně agresivní, jako je pořádání kulturních akcí, různých kurzů a jarmarků.

Dalším způsobem je přechod ze zimní sezóny na sezónu celoroční tak, aby byly ztráty v zimních měsících kompenzovány v jiném období. Lanové parky, horské káry, golfová hřiště nebo bobové dráhy mají přitáhnout zájemce o nevšední zážitky i v letních měsících. Některé z nich, například malé golfové hřiště nebo horské káry si mohou návštěvníci zkusit v létě i na Benecku.

Z ekologického hlediska je však mnoho nových metod stejně problematických jako lyžování. Jsou příčinou dalšího odlesňování, plýtvání vodou nebo zásahů do krajinného rázu.

Některá lyžařská střediska ale vykročila i šetrnější cestou udržitelného provozu. Pro něj již na západě existují četné certifikace. Jednou z nejpřísnějších je francouzská Flocon vert, čili zelená vločka, která certifikuje na základě až dvaačtyřiceti různých ekologických a sociálních kritérií – od udržitelné dopravy přes šetrné zacházení s vodou až po využívání obnovitelných zdrojů energie.

Po zelenějším prožitku zimy touží čím dál tím víc západních turistů, kteří zmíněnou certifikaci vítají a využívají jako nástroj pro volbu dovolené. Ani ekocertifikace ale nemusí být samospasitelná.

Poptávka po ekologicky uvědomělém trávení dovolených mezi českými turisty prozatím není vlivně vysoká a tím pádem chybí i motivace provozovatelů měnit taktiku podnikání. Pomocnou ruku při vymýšlení vůči přírodě citlivějších alternativ by krkonošským podnikatelům mohl podat KRNAP, ten však podle vyjádření Jana Materny zatím takto zaměřenou spolupráci neplánuje.

Přiznejme, lyžování bude v čase klimatických změn čím dál větší zátěží pro místní ekosystémy. Možná je načase začít od některých radovánek postupně upouštět a při mírném omezení se ve prospěch přírody nalézat nové způsoby trávení času v bezsněžných zimních měsících. Možností je pořád hodně.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 23.Ledna 2017, 13:09:42

Ano, to umělé zasněžování horských sjezdovek je typickým příkladem toho, jak si zcela vědomě pod sebou podřezáváme větev, na které sedíme. V normálně fungujícím státě by se něco takového vlastně muselo zakázat zákonem; ale k tomu žádný zákonodárce nebude mít odvahu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.