Strana zelených na svém sjezdu představí stínovou vládu

Zelení na lednovém sjezdu představí novou volební identitu strany a tým, který bude až do voleb stínovat současnou vládu. Úspěch tvoří program, lidé a kampaň. To všechno budeme mít prvotřídní, říká předseda SZ Matěj Stropnický.

(vd)

12.01.2017 10:56

Img_4960

Je mnoho otázek, v nichž stojíme jakoby sami proti všem. Ale jsme tady a nikdy se nevzdáme, říká předseda zelených Matěj Stropnický. Foto: Ondřej Mazura, DR

Blíží se nevolební sjezd Strany zelených. 21. a 22. ledna v Hradci Králové strana hodlá představit novou volební identitu a tým, který bude do voleb stínovat současnou vládu. Hlavním předvolebním tématem strany pak budou oblasti, v nichž Česká republika zaostává, prozradil v rozhovoru Deníku Referendum předseda zelených Matěj Stropnický.

„Jako země zaostáváme – ve vzdělanosti, v platech, v přidané hodnotě práce, v čase stráveném v práci, v ochraně životního prostředí, v transparentnosti veřejné správy, ve struktuře energetiky, v legislativě, kde zákony píší lobbistické skupiny od OSA až po exekutory, v budování dopravní infrastruktury, ve vymahatelnosti práva, v ochraně soukromí, ve schopnosti vybírat daně od velkých firem, v boji s vyloučením a chudobou,“ vyjmenovává předseda zelených.

Jako každá strana bez zastoupení v dolní komoře mají i zelení do voleb za cíl především překročit pětiprocentní hranici hlasů nutnou pro zisk mandátů. „Úspěch tvoří program, lidé a kampaň. To všechno budeme mít prvotřídní,“ tvrdí Stropnický.

Současně si uvědomuje, že situace strany v českém komunikačním a politickém prostředí není výtečná. „Přesila bývalých i současných oligarchických bratrstev je velká a my nejsme žádné z nich součástí a nikdy jsme nebyli. Nemáme vlastní mediální domy, špalíry sponzorů ani poradců. To všechno si uvědomujeme: je mnoho otázek, v nichž stojíme jakoby sami proti všem. Ale jsme tady a nikdy se nevzdáme,“ burcuje Stropnický.

Delegáti sjezdu budou první den rozhodovat o dlouhodobém programu, poprvé od roku 2003 – jeho editorem byl tehdy současný šéfredaktor Deníku Referendum. V neděli pak strana představí volební strategii pro volby do Poslanecké sněmovny.

„Program jsme připravovali dva roky. Na sjezdu představíme také první část týmu, který bude stínovat současnou vládu. To, co vládě vytýká ODS nebo TOP 09, nás absolutně neuspokojuje, o mlčení komunistů ani nemluvě,“ říká předseda zelených.

Konkrétní jména členů stínové vlády zatím odhalit nechce. Vodítkem by ale mohl být adventní kalendář, který veřejnosti představil osobnosti podporující Stranu zelených – mimo jiné například Martina Hausenblase, Tomáše Tožičku, Miroslavu Pošvářovou, Milenu Bartlovou či Hanu Marvanovou a Táňu Fischerovou. Lze očekávat, že přinejmenším některá z těchto jmen se ve stínové vládě vyskytnou.

Sjezd se uskuteční v hotelu Černigov. „Je to dnes již legendární královéhradecká dominanta, která má navzdory snahám zelených brzy ustoupit modernímu multifunkčnímu centru,“ upozorňuje strana na nenahodilou volbu místa v tiskovém prohlášení.

Stále je šance být součástí širšího bloku

Současné vedení Strany zelených bylo zvoleno před rokem, je tedy v polovině svého funkčního období. Stropnický připomíná, že si po svém zvolení dal za cíl vysvětlovat zelenou politiku v souvislostech.

„Ekologické problémy mají ekonomické příčiny a sociální důsledky. Vytkl jsem si za cíl vrátit do české debaty téma změn klimatu a vůbec tady otevřít otázku globalizace a toho, co přináší. To totiž nepojmenovává vůbec nikdo,“ vzpomíná a hned doplňuje další, dle svých slov zásadní, věc: „Internalizaci externalit, čili stop přenášení nákladů soukromé sféry na stát.“

Pokud jde o strategii pro volby do Poslanecké sněmovny, Stropnický plánoval vytvořit širší blok stran, jehož ohniskem by byli zelení. „Osobností, nejen ve smyslu známá tvář, ale kvalitní charakter a odbornost, jsem k zeleným myslím za ten rok přitáhl celkem hodně, budou teď pracovat od února ve stínování vlády.“

Ve vyjednávání s dalšími politickými subjekty, přiznává Stropnický, ale zatím úspěšný nebyl. „Hnutí nebo stran je méně, než bych čekal, domluveni aspoň rámcově jsme pouze s libereckou Změnou Jana Korytáře. Do těchto jednání nepříznivě zasahovaly krajské volby,“ vysvětluje.

Zároveň ale tvrdí, že některá jednání jsou dosud otevřena. „Rozhodne se během následujícího měsíce, tak to prostě vyšlo. Stále je tu šance být i součástí širšího liberálního bloku, jehož hodnoty ale musejí zahrnovat udržitelnost, svobodu a solidaritu. Nevylučuji ale ani, že půjdeme pouze společně se Změnou a paletou osobností, které jsme oslovovali celý uplynulý rok. To je už nějaká síla.“

A jak hodnotí krajské a senátní volby z loňského podzimu? „V Senátu jsme mírně posílili, získali jsme dva mandáty, ale o jeden jsme přišli. Takové dva kroky dopředu, jeden zpět, čili mírný pokrok. Klub nám ale v Senátu opět zatím nevznikl, protože se zvolené osobnosti nedomluvily - jsou velmi nezávislé.“

V krajských volbách zelení mírně oslabili. „V jednom kraji jsme vypadli, v jednom zastoupení udrželi, ve dvou nově mandáty získali. Na počet lidí je to ale ztráta. Krajské volby si ovšem skoro až žárlivě režírovaly naše místní organizace samostatně,“ říká Matěj Stropnický.

S ohledem na letošní sněmovní volby pak dodává: „Budou řízeny i financovány centrálně, i o vedení kandidátek budu s kraji vyjednávat. Musí to být lidé, kteří umí, jsou charakterově odolní, mají zkušenosti, odbornost, jsou známí a zároveň dovedou pracovat v týmu.“

Podaří se zeleným zvrátit trend úbytku hlasů?
Zelení dlouhodobě čelí dvěma tendencím: zápolí se soustavným úbytkem hlasů a s nevyváženou podporou napříč regiony. V roce 2006, tedy před jedenácti lety, je ve sněmovních volbách volilo 336 487 voličů. Znamenalo to zisk 6,29 procent hlasů, což ale přineslo až krutě málo mandátů: šest, čili pouhá tři procenta.

Strana zelených tehdy využila svého vzestupu spojeného s vedením Jana Beránka, složeného z aktivistů z ekologického hnutí a jiných občanských organizací, kteří ze strany učinili atraktivní nekonformní alternativu, jež se ale současně těšila podpoře Václava Havla.

Plody práce Beránkova týmu ovšem sklidil Martin Bursík, jemuž se v roce 2005 podařilo zorganizovat převrat za pomoci Ondřej Lišky, Petra Uhla, Milana Horáčka a mnoha původních temných struktur působících ve Straně zelených od jejího vzniku.

Strana vedená Bursíkem a Liškou ovšem zklamala očekávání a o podporu rychle přišla. Způsobil to její vstup do koalice s Mirkem Tolánekem a Jířím Čunkem, která vznikla jen díky zkorumpování dvou poslanců ČSSD, v čemž tehdy sehrál neblahou roli i Miloš Zeman.

Strana zelených účastí v Topolánkově vládě získala pověst prospěchářského podniku, což se dodnes nese nejen se jmény Bursíka a Lišky, ale se značkou jako takovou. Stropnickému se to nepodařilo zvrátit, přestože vůči nim vždy stál v principiální opozici.

V posledních sněmovních volbách zelení získali jen 3,19 procent hlasů, svůj hlas jim v roce 2013 dalo jen 159 025 voličů. Za sedm let tak ztratili 177 462 voličů, tedy více než polovinu lidí, kteří jim dali svůj hlas v roce 2006.

Dalším problémem Strany zelených je nevyvážená podpora napříč regiony. V roce 2013 zelení získali v obcích do tisíc obyvatel jen 2,16 procent hlasů. V krajských městech to už bylo 3,28 procent hlasů, v Brně 5,29 procent a v Praze dokonce 6,45 procent. Straně se tedy nedaří oslovovat voliče z periferie, z menších měst a obcí.

Právě tyto tendence, chtějí-li zelení překročit pět procent a vrátit se do sněmovny, musejí do letošního podzimu zvrátit. Anebo vyjednat svou účast v širší alianci. Právě vstup do Sněmovny či volební nezdar nakonec definuje charakter předsednického mandátu Matěje Stropnického.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.