Zelení jako ohnisko nové aliance? I o tom budou krajské volby

Krajské volby budou také testem teorie, dle které spočívá úspěch menších formací v jejich společné alianci. Naleznou zelení způsob, jak se stát ohniskem koalice, která do sebe pojme regionální formace? A budou její součástí také Piráti?

Vr_a

Vratislav Dostál

13.09.2016 16:31

Img_5072

Podaří se zeleným přitáhnout k sobě regionální formace i osobnosti působící v rozličných občanských spolcích a mimo politiku? Foto: Ondřej Mazura, DR

Krajské a senátní volby 2016

Babis_versus_sobotka_cerveni

Soubor předvolebních analýz připravují redaktoři Vratislav Dostál a Jaroslav Bican. Jak dopadne utkání ČSSD a ANO o kraje? Co perspektivy pravice a komunistů? Uspěje extrémní pravice? Potvrdí se, že pro Stranu zelených a Piráty je perspektivní kandidovat v koalici? Jaké šance má profesor Bělohradský ve volbách do Senátu?

Sledujte náš předvolební seriál a dozvíte se víc.

Související

Pokud jsme ve druhém díle našeho předvolebního seriálu analýz napsali, že krajské volby lze nahlížet jako generálku souboje dvou aktuálně nejsilnějších politických stran před sněmovními volbami, něco podobného můžeme říct také na adresu Strany zelených a Pirátů: krajské volby jsou pro ně testem teorie, dle které spočívá šance k expanzi menších mimoparlamentních subjektů v jejich společné alianci.

Podaří se Pirátům a zeleným uspět spíše v regionech, kde se o hlasy voličů ucházejí samostatně, anebo zafunguje synergický efekt, a uspějí tam, kde vytvořili předvolební koalici? Odpověď na tuto otázku bude klíčová právě směrem ke sněmovním volbám. Předseda Pirátů Ivan Bartoš totiž před časem v rozhovoru pro Deník Referendum uvedl, že není příznivcem předvolebních koalic.

Zelení pod vedením Matěje Stropnického zase pracují se scénářem, dle kterého vznikne před sněmovními volbami aliance, jejímž ohniskem bude Strana zelených: zelení, Žít Brno, Změna pro Liberec, Jsme pro Ústí a případně Piráti na společné kandidátce. Taková je představa. Zda-li je životaschopná, napoví letošní krajské volby.

Připomeňme, že před čtyřmi lety se zelení a Piráti nedostali ani do jednoho krajského zastupitelstva. Piráti byli nejúspěšnější ve Středočeském kraji, kde jim svůj hlas dalo 3,03 procent voličů, zelení obdrželi nejvíce hlasů na jižní Moravě, kde je volilo 3,68 procent voličů. K pětiprocentní hranici nutné pro zisk mandátů měly obě formace relativně daleko.

Pokud bychom ale jejich hlasy sečetli, dostaly by se obě přes pět procent v těchto krajích: ve Středočeském s 5,62 procenty, v Jihomoravském s 6,17 procenty. Ve dvou dalších krajích, konkrétně v Plzeňském (4,77 %) a Moravskoslezském (4,96 %), získaly oba subjekty v součtu o něco málo méně než potřebných pět procent hlasů.

V letošních krajských volbách kandiduje Pirátská strana samostatně v sedmi krajích (Moravskoslezském, Středočeském, Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském, Libereckém a na Vysočině), ve dvou (Pardubickém a Královéhradeckém) se bude o hlasy voličů ucházet v širší koalici menších stran, jejichž součástí jsou i zelení, v Olomouckém kraji kandidují v širší koalici regionálních subjektů, avšak bez zelených, a ve třech krajích (Jihomoravském, Zlínském a Ústeckém) naopak kandidují v koalici pouze se Stranou zelených.

Zelení jdou do voleb samostatně pouze ve dvou (Jihočeském a Karlovarském) krajích. Kromě třech výše zmíněných krajů, kde kandidují na společné kandidátce s Piráty, se o hlasy voličů ve dvoukoalici ucházejí ještě v dalších čtyřech krajích. V Libereckém se Změnou, v Olomouckém s KDU-ČSL, na Vysočině s TOP 09 a v Moravskoslezském s SNK-ED. V Královéhradeckém a v Pardubickém kraji se budou o hlasy voličů ucházet společně s Piráty a Změnou a ve Středočeském a Plzeňském v širší koalici s lidovci a dalšími menšími formacemi.

Z mimořádně rozsáhlého předvolebního šetření agentur Median a STEM/MARK, které měřily pro Českou televizi potenciál politických stran a předvolebních koalic ve všech třinácti krajích vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů, vyplývá, že se Piráti mají šanci dostat do krajských zastupitelstev v osmi krajích, Strana zelených pak dokonce v jedenácti. Potenciál zelených se přitom pohybuje v intervalu mezi sedmi a devatenácti a půl procenty.

Nejen s Piráty. Zelení mají šanci uspět i s KDU-ČSL a TOP 09

Podle sociologa Daniela Prokopa, který působí právě v agentuře Median, data z rozsáhlého šetření pro Českou televizi naznačují, že tam, kde zelení a Piráti kandidují na společné kandidátce, mají většinou relativně velkou šanci na vstup do zastupitelstva. „Těžší to, zdá se, budou mít v Pardubickém a Zlínském kraji,“ dodává.

„I tam sice mají potenciál okolo osmi procent, avšak v rámci krajských koalic to je nejméně. A odpovídá to tomu, že zde v minulých volbách nebyli moc silní,“ vysvětluje Prokop. Schopnost mobilizovat voliče a naplnit tak svůj potenciál bude podle jeho slov záviset na osobnostech a schopnosti vystihnout klíčové téma. „Což je faktor, který může být na výsledcích minulých krajských voleb nezávislý,“ uvažuje Prokop.

Zdůrazňuje přitom, že šetření bylo realizováno v srpnu, tedy před finální fází kampaně. Zelení podle něj těží z toho, že v řadě krajů mají koalice s dalšími stranami, tedy nejen s Piráty. „A zejména ty s TOP 09 a KDU-ČSL mají volební potenciál často ještě vyšší než zeleno-pirátské koalice,“ připomíná sociolog pro Deník Referendum.

„Piráti jsou sami o sobě relativně silní například v Plzeňském, Moravskoslezském a Karlovarském kraji, což se ukázalo již v komunálních volbách v roce 2014, kdy vyhráli v Mariánských lázních. V řadě krajů, kde kandidují samostatně, je však jejich šance na vstup do zastupitelstva spíše omezená,“ říká Prokop s tím, že tu disponují potenciálem mezi čtyřmi a šesti procenty hlasů.

Pokud jde o strukturu voličů, z výstupů sociologického šetření podle Prokopa vyplývá, že zeleno-pirátské koalice většinou vážně zvažují mladí lidé a vysokoškolsky vzdělaní voliči. Podle něj je to zajímavý faktor především s ohledem na volební účast.

„Vysokoškoláci jsou relativně spolehlivá skupina voličů: v řadě krajů je totiž ochota vzdělaných k účasti až dvakrát vyšší než u lidí se základním vzděláním. Mladí naopak patří mezi méně spolehlivé: deklarovaná účast ve většině krajů stoupá s věkem. Úspěch zelených a Pirátů tedy bude záležet i na tom, jak přesvědčí vzdělanější voliče, kteří je vážně zvažují, a jak zmobilizují mladé,“ prognózuje Prokop.

Pokud pak Piráti kandidují samostatně, tak se podle něj zdá, že získávají spíše nejmladší voliče, zeleným se to naopak daří více napříč věkovými skupinami do šedesáti let. „Neplatí, že pokud kandidují zelení a Piráti sami, tak oslovují zcela stejné lidi. V Jihočeském i Karlovarském kraji vážně zvažuje volbu zelených jen asi deset procent lidí, kteří vážně zvažují Piráty a naopak.“

U Pirátů, zdá se, tvoří podle Prokopa menší, avšak nezanedbatelnou část potenciálních voličů, jakýsi „druhý elektorát“. Ten se trochu liší od potenciálních voličů Strany zelených. „Není kosmopolitně liberální. Jako příklad uvedu to, že v Jihočeském kraji vážně zvažuje volbu Pirátů asi sedmnáct procent respondentů, kteří v minulých volbách volili Úsvit. To číslo je velmi hrubé – z mála respondentů –, ale rozdíl proti zeleným je jasný. Neplatí to ovšem ve všech krajích,“ uzavírá Prokop.

Politolog Milan Znoj připomíná, že Piráti i Strana zelených jsou malé strany s celostátní působností, které nemají své zastoupení v dolní komoře parlamentu. Pro takové strany jsou podle jeho mínění krajské volby kyselým jablkem, do kterého se sotva mohou s chutí zakousnout.

„Komunální politika i celonárodní politika jim ‚sednou‘ lépe. V komunální politice mají svá živá ohniska, která mráz nespálí a lze na nich stavět. V Poslanecké sněmovně sice nejsou, ale zase mají široké téma, které nějak rezonuje v celé společnosti, a tak se mohou snažit povzbuzovat nějak celonárodní energii. Avšak na krajské úrovni se nemají čeho chytit. Proto jim také chybí krajské struktury a elity. Obávám se, že to potvrdí i tyto volby,“ uvedl Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.

Strategické koalice, nebo samostatný postup?
Čelit tomuto nepříznivému krajskému rozpoložení podle jeho slov lze pouze strategickou úvahou. „Především lze sázet na synergický efekt. Vhodné jsou proto společné koalice, které zvyšují vyhlídky na překročení pětiprocentní klauzule. Za druhé, lze postupovat metodou sněhové koule a na vlastní úspěšné komunální politiky nabalovat v širším krajském okolí blízké strany, skupiny či osobnosti. Za třetí, lze najít krajské štěpné téma, které mobilizuje veřejnost, převzít jej a nabídnout politické know-how.“

Také jeho kolega Lukáš Jelínek sází spíše na úspěch širších koalic. „Nedokážu si představit, že by kdekoli v krajských volbách pomohla Pirátům a zeleným oddělená kandidatura. Tolik sebevědomí mohou mít snad jen ve středních Čechách, kde lze najít dozvuky pražských nálad. Až budou obě strany v zastupitelských sborech, zejména ve Sněmovně, etablované, mohou si dovolit přetahovat si voliče,“ uvedl Jelínek.

Do té doby je podle něj kontraproduktivní tříštit síly. „Zvlášť když je v krajských volbách možné stavět blokové kandidátky, aniž by šlo o klasické předvolební koalice. Koneckonců mám pocit, že i v pražské politice zůstávají zelení i Piráti za očekáváními řady svých voličů. Není tedy důvod dělat ramena, zvlášť když programové průniky jsou četné,“ myslí si Jelínek.

Z daleka ne ve všech krajích se ale Piráti a zelení vydávají touto cestou. Piráti kandidují samostatně v sedmi a zelení ve dvou krajích. „Například v Jižních Čechách má každá strana vlastní kandidátku a vlastní malou naději, že překročí pět procent,“ připomíná Jelínek. Bartoš přitom už dříve pro Deník Referendum řekl, že mají ambici získat mandáty alespoň ve čtyřech ze třinácti krajů.

„Snaha Pirátů usadit se alespoň ve čtyřech krajských zastupitelstvech je pochopitelná, neboť vskutku potřebují krajskou reprezentaci, ale je donkichotská, protože v politice nestačí spoléhat na přízeň osudu,“ komentuje předvolební situaci Milan Znoj. Předseda zelených Matěj Stropnický na rozdíl od Bartoše zdůrazňuje, že strategií zelených je koaliční postup.

„Pouze v Libereckém kraji bojujeme společně se Změnou o pozici hejtmana. Tam, kde kandidujeme s lidovci, považuji vstup do zastupitelstva v kraji za jistý,“ říká Stropnický v rozhovoru pro Deník Referendum. „A tam, kde kandidujeme s Piráty, jsem nejvíce napnutý, protože považuji toto spojenectví za strategické,“ zdůrazňuje předseda Strany zelených. „Ostatním držím palce, uspět může i atypická koalice s TOP 09 na Vysočině,“ uzavírá Stropnický.

„Snaha Zelených vytvářet širší krajské formace má větší naději na úspěch, ale je to dlouhodobější záležitost, která se nedá zvládnout v jedněch krajských volbách,“ komentuje strategii zelených Milan Znoj. A podle Jelínka by z výsledků letošních krajských voleb měly oba subjekty odvinout strategii pro sněmovní volby. „Sám považuji za efektivní model, který proslavila TOP09 se STAN,“ dodává.

„Budoucnost může být zeleným a Pirátům ale více nakloněná než nyní. Názorové rozpory mezi mladší a starší generací, mezi městskou a venkovskou populací stále rostou, a tak protestní strany orientované na mladší generaci budou mít větší příležitost,“ myslí si pak Znoj. „V krajských volbách je poptávka po kandidátních listinách, na nichž se mixuje relativní nezávislost, znalost regionu a politická čitelnost,“ doplňuje Jelínek.

Nová aliance kolem zelených?
Z tohoto hlediska by podle něj mohly mít naději na úspěch širší kandidátky, na nichž zelení, případně i Piráti participují. „Úspěch se sólo kandidaturou by mne překvapil,“ zdůrazňuje. A pokud jde o výhled ke sněmovním volbám příští rok na podzim, naději vkládá také spíše do předvolební koalice. „Když u nás u voličů tolik nezabírá vyprofilovanost zelených, může zabrat jejich otevřenost a konsensuálnost,“ myslí si Jelínek.

„Pro zelené,“ doplňuje politolog, „platí něco podobného jako pro ČSSD: jejich síla je ve značce typické pro určité hnutí, proto by se měli jako hnutí chovat.“ Podaří-li se tedy Stropnickému nalézt dohodu s úspěšnými komunálními politiky typu Jana Korytáře či Martina Hausenblase a Matěje Hollana, případně také s Ivanem Bartošem, šance na překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny by skutečně mohla být relativně slibná.

Zelení musí najít nakonec také způsob, jak se stát hnutím, které k sobě nebude přitahovat pouze regionální formace, nýbrž také osobnosti působící v rozličných ekologických či občanských spolcích, které dosud se svým politickým angažmá spíše váhají. „Elektorátu, o který zelení usilují, by to mohlo konvenovat,“ tvrdí Jelínek.

Pokud totiž vůbec existuje naděje, že se voliči v čase přeskupování sil nebudou odklánět od tradičních stran k populistickým či přímo fašizujícím formacím, můžeme už před krajskými volbami říct, že právě scénář pracující se vznikem hnutí okolo zelených je jedním z těch, který by mohl hnědnutí české politiky účinně čelit.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.