Už se zdálo, že letos připravila Česká televize cyklus předvolebních debat způsobem, který umožní všem relevantním stranám účast, a tudíž možnost oslovit voliče a utkat se s politickou konkurencí. Považte, od 15. září do 4. října se ve třinácti debatách divákům představí celkem 107 krajských lídrů jednotlivých stran.

V deseti ze třinácti krajských předvolebních debat bude zastoupeno celkem osm stran nebo předvolebních koalic, ve třech dokonce devět. Těžko si tentokrát může někdo stěžovat na diskriminaci. Jednotliví kandidáti budou totiž vybíráni na základě výsledků výzkumu volebního potenciálu, který pro Českou televizi vypracovaly agentury Median a STEM/MARK.

Výzkum probíhal v každém kraji vždy na vzorku minimálně 1 200 respondentů a zkoumal především volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla získat, pokud by se k ní přiklonili všichni, kteří její volbu reálně zvažují a zároveň nevylučují účast u voleb.

Volební potenciál (na rozdíl od volebního modelu) popisuje realisticky volební situaci nestálých voličů, kteří ještě nejsou rozhodnuti pro konkrétní stranu, ale v daný moment jich zvažují více. Volební potenciál také „lépe zachycuje postavení krajsky specifických stran, jež nepůsobí na celostátní úrovni“.

K tomu není co dodat. Letošní krajské debaty mají všechny předpoklady zprostředkovat voličům věrný obrázek o kondici relevantních subjektů. Z výzkumů prý navíc vzešla témata, která jsou pro voliče v dané lokalitě nejvýznamnější, a která se tak stanou základem chystaných debat, konaných tentokrát bez přítomnosti diváků — i to je krok správným směrem. Moderovat je budou Daniela Písařovicová a Jakub Železný.

Superdebata

Přesto musíme s lítostí na adresu veřejnoprávní televize slovy klasika poznamenat: „Mysleli jsme to dobře, dopadlo to ale jako vždycky.“ Celou sérii debat totiž završí takzvaná superdebata, do které budou zcela nekonzistentně pozváni lídři sněmovních stran.

Navíc jich bude devět — Česká televize tu nejspíš vychází vstříc štěpení Úsvitu a kromě jeho předsedy plánuje pozvat Tomia Okamuru, který v mezičase založil Stranu přímé demokracie. Devátým hostem pak bude nejspíš předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, jehož hnutí se letos vůbec poprvé uchází o hlasy voličů na kandidátce bez TOP 09.

I když připustíme, že je před krajskými volbami debata předsedů politických stran, kteří ve výrazné většině do krajských zastupitelstev ani nekandidují, opodstatněná, je zcela neakceptovatelný klíč, dle kterého budou do diskuse zváni.

Proč je tím klíčem jejich zastoupení v dolní komoře? Proč se třináct debat pořádá s odkazem na detailní a kvalitní sociologické šetření, a čtrnáctá ho zcela ignoruje? A proč je pozváno devět lídrů, když se jich v předčasných volbách v roce 2013 do sněmovny dostalo jen sedm?

Proč už zase médium veřejné služby pomáhá zavedeným stranám a diskriminuje ty, které nemají své zástupce ve sněmovně, a proč tak činí před krajskými volbami? Proč namísto toho, abychom pracovali na maximální otevřenosti politického terénu, ho uzavíráme těm, kteří nejsou jeho součástí?

Jsem členem Rady České televize, nesu za to tedy díl odpovědnosti. A pokud Česká televize superdebatu v avizovaném formátu odvysílá, nepochybně budu čelit stížnostem koncesionářů. Proto ale tento text nepíši. Klíčové je, že superdebata, kterou bude moderovat Václav Moravec, může zásadně promluvit do výsledku voleb.

Předně: naplánována je na 6. října — uskuteční se tedy pouze jeden den před volbami. V této souvisloti je nutné připomenout, že obdobný formát předvolební diskuse sledovalo před sněmovními volbami v roce 2013 více než 800 tisíc diváků. Krajské volby sice nejsou tak atraktivní jako ty parlamentní, přesto lze čekat vysokou sledovanost.

Česká televize navíc superdebatu nenasadí — tak jako zbylých třináct krajských debat — pouze na ČT24, nýbrž také na ČT1. Připočteme-li k tomu fakt, že se obrovské množství lidí rozhoduje o tom, koho budou volit, teprve několik hodin nebo dokonce minut předtím, než dorazí k volebním urnám, těžko může kdokoli soudný zpochybnit tezi, dle které bude předvolební debata ČT jedním z klíčových momentů, jež zásadně ovlivní podobu krajských zastupitelstev pro příští čtyři roky.

Proto se budu hned na nejbližším jednání Rady České televize jejího vedení tázat, proč k tomuto kroku přistoupila. Mám totiž za to, že je to neobhajitelný postup. A hlavně nespravedlivý.

K takovému konstatování postačí jen zběžný pohled na výstupy šetření agentur Median a STEM/MARK v jednotlivých krajích: zatímco zástupce Svobody a přímé demokracie se zúčastní pouze tří krajských debat a zástupce Úsvitu dokonce pouze jedné, zelení a Piráti budou zastoupení v devíti, respektive osmi krajích.

Pokud tedy ČT pořádá cyklus třinácti debat na základě podrobného sociologického šetření a zároveň trvá na odvysílání závěrečné superdebaty předsedů relevantních politických stran, neměla by do ní zvát Tomia Okamuru (předsedu SPD) či Miroslava Lidinského (předsedu Úsvitu), tedy zástupce stran, které mají podle šetření mizivý předvolební potenciál, nýbrž Matěje Stropnického (předsedu zelených) a Ivana Bartoše (předsedu Pirátů), tedy předsedy stran, které mají šanci uspět nejméně ve dvou třetinách krajů.

Jedině tak bude Česká televize konzistentní s výsledky průzkumu, jedině tak zprostředkuje divákům debatu lídrů politických stran, které mají šanci celorepublikově uspět. Jedině tak Česká televize naplní úkol, který je na ní kladen jako na médium veřejné služby.

Také složení hostů závěrečné superdebaty zkrátka musí věrně a spravedlivě zrcadlit rozložení názorových proudů ve společnosti, musí se jí tedy zúčastnit zástupci těch subjektů, které v daný moment reprezentují relevantní skupiny voličů. Bude neomluvitelné, pokud se jí zúčastní předsedové stran pouze na základě toho, že jejich formace uspěly ve sněmovních volbách před třemi roky.

Autor je člen Rady České televize.