Kudy se vydají Piráti pod Bartošovým vedením?

Klíčovým úkolem nového vedení Pirátů je nalézt strategii, která je dovede do sněmovny. Jako jediná realistická strategie se jeví spojenectví se zelenými.

Vr_a

Vratislav Dostál

04.04.2016 18:39

Bartos

Prostor ve středu stranické soustavy je nyní přeplněn a v žádném případě nelze říct, že se uvolňuje. Vědí to Piráti? Foto Pirátská strana

Piráty podle očekávání povede opět Ivan Bartoš. Po téměř dvou letech střídá v čele strany Ostraváka Lukáše Černohorského. Tak lze ve stručnosti shrnout nejpodstatnější zprávu celostátního sněmu Pirátů, který se konal o uplynulém víkendu v Olomouci. Bartoše ve vedení strany doplní Vojtěch Pikal, Ivo Vašíček (oba post místopředsedů obhájili), Václav Fořtík a Martin Šmída.

Bartoš získal podporu nadpoloviční většiny hlasujících už v prvním kole. Celkem pro něj hlasovalo 126 ze 148 straníků. „Shodli jsme se na tom, že Piráti mají dobré základy a politicky i osobnostně po sedmi letech činnosti dozráváme a rosteme. Není třeba určovat nějaký nový budoucí směr, protože jsme v našem snažení konstantní a stále se rozvíjíme,“ uvedl Bartoš.

Podle něj o tom svědčí stále lepší volební výsledky strany. „Důležité je pro nás pracovat se sebereflexí, protože i my děláme chyby a musíme se z nich učit, abychom nespadli k dogmatismu jako řada jiných stran, přesvědčených o své jediné absolutní pravdě. Nejlepším důkazem naší opravdovosti je naše reálná práce v zastupitelstvech,“ zdůrazňuje staronový předseda Pirátů.

„Na tuto činnost je třeba se nyní soustředit a výrazně lépe o ní informovat. To je naše reklama a naše permanentní volební kampaň,“ uzavřel Bartoš, který v obsáhlém rozhovoru pro Deník Referendum na sklonku minulého týdnu uvedl, že Piráti stojí v nadcházejícím období před jasným cílem: získat mandáty alespoň ve čtyřech krajích v letošních krajských volbách a uspět příští rok ve volbách sněmovních.

Bartoš přitom podle svých slov není příznivcem předvolebních koalic. „Ačkoliv spolupráce může fungovat nehledě na stranickou příslušnost, aritmetika sečtení dvou procentuálních výsledků ve volbách nefunguje. Věřím, že náš proud je natolik autentický, že má šanci uspět, aniž bychom museli na palubu k pádlování přizvat někoho dalšího,“ tvrdí.

Piráti přitom v minulých krajských volbách obdrželi celkem 2,19 % hlasů, pětiprocentní hranici, která je nutná pro zisk krajských mandátů, nepřekročili ani v jednom kraji. Nejvíce hlasů obdrželi ve Středočeském kraji (3,03 %), nejméně v kraji Zlínském (1,41 %). Pokud jde o sněmovní volby, připomeňme, že Piráty volilo na podzim roku 2013 2,66 % voličů (v roce 2010 to bylo 0,80 %).

Pokud myslí svá slova Bartoš vážně, a není důvod mu nevěřit, bude muset jeho vedení strany nalézt odpověď na zapeklitou otázkou, která zní: kde vzít voliče? Jakou zvolit strategii k tomu, aby o volbě Pirátů uvažovalo alespoň dalších zhruba 130 tisíc voličů. Což je přesně tolik lidí, kolik Piráty volilo v posledních sněmovních volbách.

Sociolog: Strana protestu pro mladé voliče
Z dlouhodobých šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že Pirátskou stranu preferují nadprůměrně voliči do třiceti let věku, spíše muži než ženy. Její voliči sami sebe na pravolevé ose situují do středu nebo pravého středu. Zároveň ale platí, že jde spíše o voliče, kteří své preference neopírají o pravolevé štěpení.

„Piráti mají nadprůměrnou podporu u lidí do třiceti let věku, blíží se až k osmi procentům,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum analytik CVVM Jan Červenka. Právě na tento segment voličů také Bartoš zjevně spoléhá. V rozhovoru pro Deník Referendum připomněl, že ve Studentských volbách konaných v září 2012 získali Piráti 20,6 procent hlasů a umístili se tak na prvním místě.

„Očekávám, že se tento faktor může v nadcházejících volbách výrazně projevit,“ tvrdí. Problém je, že mladí lidé nepatří zrovna mezi nejdisciplinovanější voliče. Navíc na mladé voliče cílí také TOP 09, zelení či Babiš a jeho hnutí ANO. „A nejen to, protestní hlasy mladých sbírá také Okamura,“ uvedl Červenka.

Dalším podstatným faktorem, který limituje expanzi jakékoli strany, která se pohybuje ve středu stranické soustavy, je konkurence. V politickém středu se pohybují zelení, lidovci, STAN, ANO a zčásti také TOP 09. Faktor konkurence činí prostor, kde Piráti operují, mimořádně soutěživý a omezuje šanci na větší voličský růst.

V neposlední řadě musíme připomenout, že české politice dominují tradičně socioekonomická témata, štěpení na pozadí pravolevé osy je klíčovým pro výsledek prakticky všech voleb od roku 1992. Pro voliče Pirátů přitom platí opak.

„Volba Pirátů není podle našich poznatků vázána na pravolevou osu,“ uvádí Červenka. Což podle něj znamená, že je Pirátská strana dosud vnímána jako úzce vyprofilovaná. „Pokud chtějí oslovit více voličů, měli by do veřejného prostoru proniknout s širší paletou témat,“ usuzuje analytik CVVM.

Proměna atmosféry
V roce 2010 volilo Piráty 42 323 voličů, v předčasných sněmovních volbách o tři a půl roku později jich bylo už přes 140 tisíc. Piráti uspěli také v posledních komunálních volbách. Ve volbách do Evropského parlamentu jim mandát utekl o vous. Přesto je evidentní, že nelze v posledních dvou letech o expanzi Pirátů hovořit.

Jejich preference stagnují, strana tak nejspíš narazila na limity své dosavadní strategie. „Komunální volby ukázaly, že Piráti mohou být úspěšní na radnicích. Tento místní úspěch však nic nemění na tom, že parlamentní výšiny jsou jim stále nedostupné a situace je horší než dříve,“ upozorňuje politolog Milan Znoj. Zdůvodňuje to tím, že se změnila politická atmosféra.

„Nyní se již nepotýkáme tolik s neokonzervativním autoritářstvím skrývajícím se za propagací volného trhu, ale spíše s pravicovým populismem a nacionalismem, jež se zaštiťují tak zvaným národním zájmem odporem k Bruselu. Vidíme, jak svobodný internet byl zahlcen nesnášenlivostí, a tak nadšení z internetové svobodomyslnosti vystřídaly obavy z internetové xenofobie,“ uvádí Znoj.

Také podle politologa Lukáše Jelínka Pirátům nepřejí témata, jež ovládla veřejný prostor. „Například se musí vypořádat s tím, jak bránit lidské soukromí, když ze strachu před terorismem stoupá vstřícnost k restrikcích a různým Velkým Bratrům…,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Zatímco politická kontrola internetu dříve děsila mladé a byla lhostejná starým, tak nyní je v rámci boje s terorismem stále více všeobecně požadována. Zažíváme nástup pravicového populismu a teprve hledáme politické prostředky, jak mu čelit. Internetová svobodomyslnost Pirátů jako by nedokázala toto téma uchopit,“ doplňuje Znoj.

Politický úspěch Pirátů bude proto podle politologů z velké části závislý na tom, zda dokážou na novou situaci kreativně zareagovat. „Zřejmě nejvhodnější,“ myslí si Znoj, „by bylo spojit úspěchy v komunální politice a pokroky v profesionalizaci strany s novou a širší politickou profilací tak, aby dokázali jasněji říci, kde jsou současná nebezpečí svobodné společnosti.“

„Bude se od nich očekávat jasné programové řešení otázek bezpečnosti, migrace, zahraniční politiky. Jde hlavně o to, aby nevypadli z paměti. Jinak by oproti dřívějším předpokladům, že budou stoupat, mohli naopak slábnout. A to dřív, než do vysoké politiky skutečně proniknou,“ myslí si Jelínek.

Klíčové podle něj bude také to, zda a v jakých koalicích proniknou do krajských zastupitelstev. „Musí být vnímáni jako konstruktivní síla, která dokáže nacházet politické spojence, zejména v zelených, ale i dalších stranách,“ tvrdí Jelínek.

Podobně hovoří i Milan Znoj. Podle něj bude prubířským kamenem současné profilace Pirátů spolupráce se Stranou zelených v letošních krajských volbách. „Právě ve spojenectví Pirátů a Zelených lze spatřovat politickou perspektivu mladé levice,“ myslí si Znoj.

Aliance Pirátů a zelených?
Jak jsme uvedli v úvodu, Bartoš je přesvědčený, že Piráti mají na to, aby se do dolní komory dostali i bez uzavření nějaké formy předvolební aliance. Přesto se u tohoto scénáře zastavme, ostatně výsledek krajských voleb může předsedu Pirátů nakonec přesvědčit o opaku.

Sociolog Daniel Prokop z Medianu pro Deník Referendum uvedl, že volební potenciál Pirátů je přibližně 4,7 procent. Podle něj proto nelze vyloučit, že by se do dolní komory dostali na samostatné kandidátce. „Muselo by se ale něco výjimečného stát: pokles účasti, velké zviditelnění na nějaké regionální kauze, propad konkurence atd...,“ uvedl Prokop.

Podle dat, která má k dispozici, údajně patnáct procent voličů Pirátů silně zvažuje, že by volilo zelené. „Pokud to počítáme jen z nerozhodnutých voličů Pirátů zvažujících více stran, tak Strana zelených je druhou stranou pro pětatřicet procent z nich,“ dodává.

Korelace mezi volebním potenciálem Pirátů a Strany zelených označuje za silnou. „Pro Stranu zelených jsou Piráti nejbližší strana ve spektru. Pro Piráty jsou Zelení jednou z dvou nejbližších stran ve spektru. Tou druhou jsou možná překvapivě Svobodní, třetí nejsilnější korelaci s elektorátem Pirátů má Úsvit,“ uvedl Prokop.

Piráty a tyhle dvě strany podle něj spojuje, že to jsou antiestablishmentové strany mladých lidí, z nichž část nemá nějaké silné ideové zázemí. A je tedy schopna váhat mezi dvěma stranami, které jsou ideové značně vzdálené.

Pokud jde o hypotetický volební potenciál koalice zelených a Pirátů, tak v případě, že by volili všichni, kteří nyní vážně zvažují alespoň jednu z těchto dvou formací a zároveň nevylučují volební účast, znamenalo by to zisk hlasů asi 9,7 procent. „Pokud započítám jen lidi, kteří zvažují Piráty a/nebo zelené a nikoho jiného, tak je potenciál tohoto spojení asi 8,7 procent,“ upřesňuje Prokop.

Zdůrazňuje ale, že je potřeba s těmito čísly nakládat maximálně opatrně. „Ve volebním potenciálu jsou totiž započítaní lidé, kteří svou účast pouze nevylučují. Naplnění potenciálu na 65-80 % je u menších stran většinou úspěch,“ tvrdí sociolog.

A připomíná, že existují také voliči obou stran, které by mohlo spojení s druhou stranou odradit a způsobit jejich příklon ke straně, kterou dnes neuvádějí mezi vážně zvažovanými. Anebo k neúčasti.

„Na druhou stranu by spojení stran a jejich větší síla – a větší pravděpodobnost vstupu do sněmovny – naopak mohla více mobilizovat laxní voliče a voliče, kteří váhají mezi jednou ze stran a alternativou s vyšší šancí na vstup do Poslanecké sněmovny, což je problém zejména u Strany zelených,“ dodává Prokop.

„I z pomocí jiných dat, kde zkoumáme tak zvanou probability to vote, ale odhaduji, že jejich spojení by mělo volební potenciál kolem osmi procent a výrazně reálnější šanci na vstup do sněmovny, než pokud by obě strany kandidovaly odděleně. Pokud by samozřejmě působily nějak koherentně, a to programově a personálně,“ uzavírá Prokop svůj rozbor pro Deník Referendum.

„Myslím, že testem, jak toto může fungovat, budou opravdu sněmovní volby. Podle mne je také mezinárodně zajímavé, že jedinou zemí, kde Piráti ještě drží dobré postavení, je Island. Jinak už všude pirátská vlna dost umřela,“ dodává na úplný závěr sociolog.

Kde brát voliče?
Zopakujme základní poznatek: prostor ve středu stranické soustavy je nyní přeplněn a v žádném případě nelze říct, že se uvolňuje. Pokud Piráti nechtějí spoléhat pouze na mladé voliče, kteří jim expanzi nejspíš nezaručí, budou se muset dříve nebo později přizpůsobit logice české politiky.

Ta spočívá v dominanci socioekonomické štěpící linie. Ekonomická kondice země, redistribuce daní, dostupnost zdravotní péče, kvalitní veřejné školství pro všechny nebo férové sociální systémy patří v České republice mezi témata, která rozhodují volby. Jak do těchto témat převést obhajobu dekriminilizace sdílení?

Zdá se, že věci se pro Piráty jeví vcelku přehledně. Buď budou muset uzavřít předvolební spojenectví, anebo se pokusit ve veřejném prostoru – v evropském kontextu zcela netypicky – uspět také s tématy, která jim dosud nebyla vlastní.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

PLUS a MINUS pro piráty Úterý, 5.Dubna 2016, 11:45:56

a) Piráty lze volit v prvé řadě pro jejich ochranu svobodného prostoru na Internetu. Zde je jejich role nezastupitelná.

b) Piráty doslova miluju, pokud vidím jejich tah na branku ve všem, kdy se snaží, aby naše veřejné peníze, tedy peníze ve státní kase, nebo v obcích, městech a krajích mohl každý občan plně transparentně vidět a snížila se tak korupce.

c) Piráty mám rád, za jejich krédo, že kopírování není krádež. Protože jsem spolu s filosofem Kratochvílem názoru, že posláním umělce není rejžovat na autorských právech, ale poskytovat druhým kulturní službu. A pokud se autorům nelíbí, že je lidi chtějí poslouchat na digitálních kopiích, tak ať toho tito "podnikatelé s hudbou" rychle nechají. A taky znám dost lidí, kteří svým autorům pošlou peníze sami od sebe, protože je mají rádi a ví, že podporu si zaslouží. Navíc zde jsou koncerty, jejichž živá atmosféra prostě zkopírovat nejde. V tomto smyslu jsou digitální kopie jen a pouze reklamou na živou tvorbu. Je třeba jasně trvat na tom, že autorská práva gangsterská organizace OSA tímto způsobem opatrovat nemá.

  

1) Naopak, pokud budu u pirátů vidět, že jen k o p í r u j í agendu z EU, pokud se z nich stanou vítači migrantů, aniž by vnímali, že zde jsou plány snad až (čemu se nechce věřit) na vytvoření nového evropského chalífátu, nebo to, že zde někdo snad až plánuje "vytváření nových národů" – tak pak to bude důvod pro opuštění podpory pirátů, protože v současnosti není větší téma, než téma násilné integrace islámu do Evropy.

Obava, že mladí piráti podlehnou sice krásné, ale přesto mladistvě nevyzrálé (protože nevidí širší kontext) touze pomáhat, je zde tak značná. A mnohé názory jednotlivých pirátů ve vedení ji bohužel potvrzují.

2) Podobně varuji piráty před vytvářením koalice se stranou Zelených, protože tato verze strany Zelených (pokud jsou u Zelených v čele lidé jako Bursík a jeho přítelkyně, která neví, co je biomasa, Liška nebo nyní mladý Stropnický, který se marně a falešně snaží přesvědčit, že Zelení nejsou pravicová strana) je pro řadu lidí opravdu ZCELA nevolitelná.

Bude mnohem lepší, pokud piráti propracují vlastní autentický samostatný program, třeba s názvem ZELENÝ PIRÁT, než když se budou snažit získávat hlasy skrze spojení se Zelenými, kteří si na Zelené jenom hrají. Zelení jsou všude v Evropě ve středu a nalevo, protože jsou proti zájmům kapitálu, kterému skrze různá ekologická omezení snižují zisky. Čeští pravicoví Zelení jsou světový unikát – a hlavně nesmysl.

  

Vedení pirátů jistě může vše, co jsem výše napsal, vesele ignorovat, ale pak nepřekročí hranici 5 procent, což by nyní mohli prostě proto, že většina voličů autentické empatické slušné a lidské levice má nyní velký problém se se současným Sobotkovým vedením ČSSD identifikovat (a volbu KSČM nemá smysl ani zmiňovat). V tomto smyslu je zde doslova obrovský potenciál zalovit v těchto vodách, kde je až kolem 30 % voličů (!), kteří nemají koho volit.

Záleží nyní nejen na tom, jakou rétoriku vedení pirátů zvolí (Ivane...), ale hlavně na tom, aby vedení pirátů pochopilo, že tito voliči levice:

a) nejsou příznivci starých bolševických pořádků
b) nejsou stalinisté
c) nejsou to ani omezení hlupáci
d) ale hlavně lidé slušní a poctiví
e) kteří se snaží druhým pomáhat
f) kteří však nepatří mezi "vítěze" této verze vlčího trhu

Toto je téma, které vedení pirátů buď zvládne, nebo – pokud zvítězí "pražský" pohled (vítání migrantů, nakročení k bursíkovým nebo stropnického Zeleným + iracionálně hloupý strach vytvářený Kalouskem a ODS před vším levicovým atd.) – nezvládne.

Nicméně záleží také na veřejnosti a hlavně na médiích, co budou v pirátech chtít posilovat, tedy jakou orientaci – zda na obhajobu našich zájmů, nebo spíše zájmů cizích, včetně zájmu cizího kapitálu. A budou to právě média, která nakonec obraz o pirátech vytvoří, budou to média, která piráty na české politické scéně někam zařadí. A podle toho piráti nakonec ve volbách uspějí – třeba i výrazně, ta možnost zde nyní je obrovská, nebo prostě ne.

V tomto smyslu však těch pár desítek aktivních pirátů nemá šanci takto viděným trendům (silám na politické scéně) mediálně vzdorovat... Nebo...?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.