Tahle země není pro ženy

V uplynulém roce si Česká republika udržela ostudnou nerovnost mužů a žen. Nový rok je třeba vzít jako další šanci na radikální obrat ke spravedlivější společnosti. Je načase.

Minulý rok byl jako vtip vyprávěný v opilosti před rozedněním: bylo to zmatené, bez vtipu a podalo to smutnou zprávu o lidstvu.

Jednou z proher byla tradiční a v českém pařeništi mužské vševědoucnosti velice oblíbená diskriminace žen. V žebříčku rovných podmínek žen a mužů se Česká republika umístila na krásném jednaosmdesátém místě. Lépe je na tom i Ghana nebo Ukrajina.

Tradice ve prospěch žen
Vždyť také české ženy dostávají o pětinu nižší platy nežli muži. Vydělají si tak o dvaadvacet procent méně. Takový rozdíl je jedním z nejmohutnějších v Evropské unii a při srovnání s ostatními státy se šolícháme na třetím místě od konce.

„Ženy ve srovnání s muži pracují v průběhu jednoho roku bez odměny průměrně téměř tři měsíce. Převedeno do řeči peněz to představuje přibližně sedmdesát tisíc korun, které v rozpočtech rodin neodůvodněně chybí,“ napsala právnička Pavla Špondrová.

Kvůli tomu jsou ženy více ohroženy chudobou. Ta číhá především na samoživitelky: pád do chudoby hrozí třetině neúplných rodin. A co se týká české politiky, tam to pořád vypadá jak ve fotbalové šatně. Spousta blbých řečí a chlapů ještě víc. Ostatně v žebříčku zastoupení žen v parlamentech jsme slavně dobyli osmdesáté sedmé místo. Není divu, že jsme obhájili ostudné dno: ženy kandidují z nevolitelných míst, takže se kluci nemusí bát o sesle.

Pak můžou v rozhovorech pábit o tom, že patříme na Západ, a zároveň bohorovně ignorovat doporučení Výboru OSN o zavedení kvót.

A tomuhle testosteronovému tažení zatím nestojí skoro nic v cestě. Politická osa se částečně točí kolem národoveckých nostalgiků a částečně se netočí vůbec. Vzpoura konzervativních fotrů uzná národu jeho hrdost a ženám přinejlepším jejich dělohu. Zlepšení v nedohlednu.

Muži přece nehodlají riskovat: raději úpadek ve vlastní režii než změnu ve spolupráci se ženami. K přesvědčení o mužské vševědoucnosti napsal Bernard Shaw už na počátku minulého století: „Hledám útočiště u inteligentních žen. Mužům, kteří sedí v politice v prvních lavicích, mohu sice ukázati měsíc na obloze, ale nemohu jich přesvědčiti, že to není syreček.“

Vzpoura konzervativních fotrů uzná národu jeho hrdost a ženám přinejlepším jejich dělohu. Repro DR 

Ženy a feministé by tedy měly dál spouštět rotyku a narušovat stávající formace. Převzít obehrané šibolety a obrátit je ve svůj prospěch. Změny v politické a ekonomické oblasti musí totiž doprovázet také proměna přemýšlení o tradicích a hodnotách – z takového materiálu se totiž tak lehce plete bič na zahánění „čmoudů“ za hranice a žen k plotně.

Vždyť právě z „tradičních“ Vánoc se vyloupl rok, do kterého jsme vklopýtali. Konzervativní a usedlé svátky. Jenže i takové lze protočit v prospěch žen. V samotném středu vánočního dění se ocitá prostá dívka Marie. Je mladá a odstrkovaná, v očích sousedů otěhotněla bůhví s kým a její muž je mozolnatý tesař. Dnes by tenhle párek tvořila „zbouchnutá“ středoškolačka a chlápek z dělnické třídy. Žádné perspektivní partie.

Přesto se Marie ve světě mocných mužů, králů a kněží, stává hybatelem dějin. A navíc to byla nejspíš docela razantní feministka. Při svém klábosení s Alžbětou poznamená ke svému názoru na Boha: „Mocné svrhl s trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.“

Teoložka Anne Carr vidí Marii jako utopickou postavu: umožňuje nám představit si uzdravený, smířený a konečně přeměněný svět. Svět sdílený všemi bez rozdílu.

Ideální předsevzetí, nejen pro ženy. Linie útlaku totiž působí v oblastech rasy, pohlaví i třídních nerovností a vyživuje se v každé z nich. Volí, komu náleží rozhodovat o politické a ekonomické realitě, kdo patří mezi občany, kdo je člověkem a kdo už nemá nárok. Jenže tahle země patří všem.

Máme další rok na to, aby se to stalo pravdou.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Václav Pospíšil - Záhoří

Úterý, 3.Ledna 2017, 17:33:19

Jak, prosím, do tohoto článku zapadá to, že jsem se dvakrát zúčastnil výběrového řízení na místo ředitele sociálních služeb XY, dvakrát tehdejší přednostka okresu upřednostnila ženy, které se konkurzu neúčastnily? Myslíte, že tyto ženy měly o pětinu menší plat než já, který jsem zůstal pracovníkem v sociálních službách?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.