Čínská pohádka pana prezidenta
Radek BatelkaMiloš Zeman svůj vánoční projev vyplnil falešnými tvrzeními. Jedním z nich byla vyprávěnka o čínských investicích.
Vánoční pohádkové pásmo České televize vyvrcholilo projevem prezidenta Zemana. Ten svým projevem definitivně stvrdil, že se s veřejností rozhodl komunikovat výhradně metodu zvanou Gishův úprk (Gish galloupe).
Jde o rétorickou metodu, kdy řečník svého oponenta zahrne tak velkým množstvím nesmyslných a falešných tvrzení, že na ně není schopen v přiměřeném čase racionálně reagovat. Uvést na pravou míru jedno falešné tvrzení trvá mnohem déle a je mnohem pracnější, než falzum jen tak pohodit do éteru.
Než se oponent vyrovná s prvním argumentem, řečník již vychrlil dalších deset mystifikací. V reálném čase je tak nemožné prokázat celkový rozsah řečníkových lží a mystifikací. Stejně tak je nemožné, aby média pravidelně kriticky reflektovala projevy takovýchto řečníků, protože by jim neustále musela věnovat polovinu celého vydání.
O Číně se nepochybuje
Příkladem takového falešného tvrzení je prezidentův výrok, že „dnes už téměř nikdo nepochybuje o souvislosti mezi migrační vlnou a teroristickými útoky“. Samozřejmě, že to není pravda. Pravdivé by bylo tvrzení, že o tom nepochybuje nikdo z pravicových populistů. Vysvětlení existujících a neexistujících souvislostí mezi migrační vlnou a terorismem však zabere samostatný článek, ale mezitím už jsou prezident a pozornost publika o tři mystifikace dále.
Kde lze však Zemanovo nekorigovatelné míjení se s realitou ukázat snadno, je jeho tvrzení ohledně zahraničních investic. Podle prezidentova vánočního projevu máme usilovat o čínské investice, protože „Čína je největším zahraničním investorem v Německu a bylo by hloupé, kdybychom i my nevyužívali podobných příležitostí“. Lákejme Číňany a budeme se mít dobře jako Němci, naznačuje. Stejně jako v mnoha jiných případech, je i zde pravda úplně jiná.
Podle oficiálních statistik německé centrální banky se na zahraničních investicích do německé ekonomiky (FDI) podílí celá Asie zhruba deseti procenty, z čehož ještě polovina připadá na Japonsko. O významu a velikosti čínských investic svědčí to, že je Bundesbanka ve své statistice samostatně ani neuvádí. Za poslední čtyři roky, pro něž jsou k dispozici kompletní data (2011 - 2014), investovali v Německu více než firmy z celé Asie dohromady například firmy z Holandska, Lucemburska, Francie, Itálie, Švýcarska, Velké Británie nebo USA. Asijské investice jsou co do objemu srovnatelné s rakouskými.
Totéž potvrzuje i německá Obchodní a investiční agentura (GTAI), podle které činily v roce 2013 investice evropských firem v Německu třiašedesát procent zahraničních investic, asijských pak deset procent. V souvislosti s Čínou však GTAI uvádí, že Německo je „největším příjemcem čínských zahraničních investic na světě”. Což je však úplně jiná informace, než že Čína je největším zahraničním investorem Německa. I když největší podíl čínských investic míří do Německa, pro Německo je to pořád mnohem méně, než u něj investují partneři z Evropy a Ameriky.
Prezident Zeman tedy nadále šíří nepravdivý výmysl, který buď četl někde vpravo dole nebo mu ho připravil horlivý spolupracovník bez znalosti gramatiky. Vnější pozorovatel by mohl dokonce nabýt dojmu, že zveřejňování těchto falešných informací o prospěchu z čínského obchodu má za úkol nikoli informovat, ale vyvolávat jásavý optimismus: podívejte, jak je na tom Německo díky Číně dobře!
Jako výhradně pravdivé tak lze v určitém ohledu vnímat Zemanovo vnímání sebe sama jakožto českého Trumpa. Oba dva založili svoji současnou politickou kariéru na neústupném opakování lží a nahodilých výmyslů bez ohledu na realitu, jimiž zahlcují veřejný prostor. A činí tak debatu s nimi nemožnou.