Deník Referendum Svět

Donald Trump byl vyhlášen osobností roku časopisem Time. Sociální sítě se zatím baví tím, že si editoři vybrali Trumpa lascivně sedícího v křesle, což je velmi podobné poloze, ve které stejný časopis vyobrazil jinou z osobností roku: Adolfa Hitlera. Ještě loni si Trump stěžoval na Twitteru, že měl být časopisem zvolen on, a ne „osoba, která ničí Německo“.

Co je na časopisu Time zajímavější, je však jeho hluboko zakořeněný šovinistický background. Například genderově neutrální kategorii „osobnost roku“ (Person of the Year) časopis vyhlašuje teprve od roku 1999. Do té doby se – už od roku 1928, kdy časopis vybral Charlese Lindberga – vyhlašoval prostě a jednoduše „muž roku“ (Man of the Year).

Za devětaosmdesát let trvání ankety, ve které může uspět muž, žena nebo uskupení, vybrali editoři časopisu Time pouze čtyři samostatné ženy: v roce 1936 to byla Wallis Simpsonová, v roce 1952 královna Alžběta II., v roce 1986 Corazon Aquinová a konečně loni Angela Merkelová.

Mužský tvar slova „editor“ píšu záměrně. V roce 1970 okupovala aktivistická skupina pod vedením americké feministky a novinářky Glorie Steinemové kancelář mužského editora rubriky Ladies‘ Home Journal a dožadovala se zvolení ženy na vedoucí editorskou pozici. Táž Gloria Steinemová založila v roce 2005 spolu s Jane Fondovou a Robin Morganovou Women’s Media Centre, organizaci, která si klade za cíl zviditelnit a posílit ženy v mediálním prostředí.

Šovinistické struktury časopisu Time způsobily poslední skandál dva roky nazpět. Časopis v roce 2014 otiskl obvyklý výběr nejhorších slov roku, která by měla být pro rok 2015 zakázána. Do ní editoři vybrali kromě slov „YOLO“ nebo „OMG“ i slovo „feminist“. Bezprostřední protesty vedla nová generace amerických feministek v čele s Soniou Ossoriovou, ředitelkou Národní ženské organizace New York (NWO-NYC).

Organizace posléze zareagovala spuštěním ankety „Které slovo by měl časopis Time zakázat namísto slova feministka“. Veřejnost vybrala slova jako „feminazi“, „asking for it“ (říkat si o to), „bitch“, „slut“, či „ho“ (všechno varianty slova děvka).

Loňský protest před budovou vydavatelství časopisu Time. Dokud bude mainstream opovrhovat feminismem, budou vítězit trumpové tohoto světa. Foto womenyoushouldknow.com

Možná že je obálka s Donaldem Trumpem uzavřením kruhu, který dlouhodobě opisuje časopis Time i všechna ostatní média loajální šovinismu ve všech jeho podobách, vysmívající se feministickému hnutí a znevažující jeho zápolení. Možná že právě v takových selháních, jakým je nereflektovaný sexismus mainstreamových médií, můžeme hledat příčiny toho, že si společnost i v roce 2016 zvolí do čela největší světové demokracie krále sexistů.

Plyne z toho poměrně závažné ponaučení. Bitvy feminismu nejsou víceméně dobojovány, jak se některé jeho liberálnější proudy ve své vlažnosti domnívají. Otázka feminismu není ani redukována na drobné výdobytky pracovní kultury či životního stylu.

Spolu s Donaldem Trumpem naopak vstupujeme do epochy, kdy bude muset být hlas ženské emancipace na všech frontách zvučnější a neústupnější než dosud. Hnutí za genderovou rovnost stojí téměř na začátku, ale silnější a zkušenější než kdy dřív.