V rozčilení prvních hodin a dnů nad „vítězstvím“ republikánského kandidáta na prezidenta poněkud zaniklo, že pokrokářsky orientovaní voliči dosáhli v oněch volbách i mnoha úspěchů, jen zdánlivě menších. V pětatřiceti státech se totiž současně s hlavními volbami rozhodovalo také ve 160 referendech o takzvaných propositions, tedy návrzích zákonných opatření například o marihuaně, minimální mzdě nebo dokonce o zrušení trestu smrti.

↗

Prezidentské a kongresové volby v USA nejsou zrovna příkladně demokratické. Naštěstí ale nejsou v daný den jediné. Repro NA, Twitter

Investigativní internetová platforma The Marshall Project ustavená v New Yorku, jejíž představitelé se zabývají tématy trestní justice a v posledních letech zejména pod rostoucím tlakem afroamerických komunit na její reformu, přinesla zvláště obsáhlou zprávu o několika výrazných úspěších lidových referend. Jsou v příkrém protikladu ke tvrdé linii, kterou hodlá po nástupu 20. ledna 2017 uplatňovat Donald Trump jako nový prezident, a to právě v oblasti trestního práva.

V Kalifornii hlasovalo například 64 procent voličů pro Proposition 57, podle níž napříště provinilci, kteří nespáchali žádný násilný čin, mohou být snáze propuštěni z vězení, pokud se účastní výchovných a resocializačních programů. Kromě toho nemají napříště státní návladní, nýbrž soudci určovat, budou-li mladiství odsuzováni podle zákonů pro dospělé.

Tak jako v Kalifornii, i v Oklahomě hlasovali sice voliči pro zachování trestu smrti, současně však odsouhlasili dvě jiné důležité reformy, jež mají liberalizovat tamní trestní systém. Proposition SQ 780 reklasifikuje mnoho deliktů, jež byly doposud zločiny, jako přečiny. Patří mezi ně například přechovávání drog pro vlastní potřebu nebo krádež předmětů v hodnotě nižší než jeden tisíc dolarů. Souběžná druhá reforma převádí úspory, jež schválenou liberalizací vzniknou v oblasti trestního stíhání, do fondu, z něhož budou financována opatření na prevenci a léčbu psychických chorob a onemocnění vzniklých užíváním drog.

V Novém Mexiku zase rozhodli voliči, že obviněný nesmí být držen ve vazbě jenom proto, že nemá peníze na kauci. Podle vedoucí Ústavu předprocesní spravedlnosti v Marylandu, jenž se zasazuje za reformy vyšetřovací vazby, zaujímá tímto krokem Nové Mexiko pozici avantgardy v dané oblasti.

Čtyři státy měly na hlasovacích lístcích opatření vedoucí k důslednější regulaci vlastnictví střelných zbraní. V Kalifornii požaduje 63 procent voličů, kteří přišli hlasovat, přísnější přezkum kupců střeliva, než je obvyklé při dosud platných nákupech. Ve státě Washington mohou v budoucnu soudci nechat zabavit zbraně osobám, jež jsou označovány jako „nebezpečné“.

Těsnou většinou nabylo platnost referendum ve státě Nevada o závazné kontrole soukromých nákupů zbraní včetně nákupů na internetu. Dosud taková kontrola neexistovala. Zato ve státě Maine byly srovnatelné přezkoumávací mechanismy odmítnuty.

A dále: ve volbách okresních státních návladních ve floridské Tampě porazil vyzyvatel za demokraty Andrew Warren dosavadního návladního, republikána Marka Obera, neboť prohlásil, že bude žalovat méně nezletilých podle zákonů o dospělých, že bude méně často navrhovat tresty smrti a že ustaví komisi, jež bude zkoumat nesprávné tresty. V tomto okrese představují polovinu obyvatel Afroameričané a Hispánci, třetina obyvatel jsou osoby mladší než dvaceti let.

V texaském Houstonu, kde se rozhodovalo o obsazování soudu v okrese Harris, zase zbavila většina hlasů pro Kima Ogga (demokrata) úřadu Devona Andersona (republikána), neboť Ogg podporoval hnutí Black Lives Matter (Na životech Černých záleží) a slíbil, že už nebude obžalovávat pro vlastnictví drobného množství marihuany. A v coloradském Denveru povýšili voliči dosavadní demokratickou poslankyni Beth McCannovou na vedoucí státní návladní, protože se zavázala, že „bude zasahovat proti neúměrnému zatýkání barevných“ a zasadí se  „o vytváření důvěry mezi policií a občany“.

Letošní volby v USA zkrátka neznamenaly jen úspěch Donalda Trumpa a zachování republikánské většiny v Kongresu. Také pokrokářská část americké společnosti touží po zásadních změnách, bojuje za ně a nezřídka vyhrává. Ve srovnání s hlavním volebním kládním jde přitom o boj často i mnohem demokratičtější.