Chci přispět X

Ústavně-právní výbor se nevyjádřil k novele o ombudsmanovi, její osud je nejasný

Novelu zákona o veřejném ochránci práv ve čtvrtek znovu projednal Ústavně-právní výbor. K zákonu ve znění pozměňovacích návrhů ale nepřijal žádné stanovisko, osud novely, která je součástí programového prohlášení vlády, tak zůstává nejistý.

(jb)

03.11.2016 19:37

Smetana

Na podobě zákona o veřejné ochránkyni práv se není schopná shodnout ani vládní koalice, která ho má ve svém vládním programovém prohlášení. Foto Jakub Patočka, DR

Ústavně-právní výbor se ve čtvrtek zabýval novelou zákona o veřejném ochránci práv, která si klade za cíl rozšíření jeho pravomocí. Výbor hlasoval o jednotlivých pozměňovacích návrzích a následně o zákonu jako celku. Hlasování působilo zmatečně a vzhledem ke zpoždění šedesáti pěti minut, které výbor nabral při projednávání předchozích bodů, vše probíhalo ve velkém chvatu.

Co se týče jednotlivých pozměňovacích návrhů, výbor například přijal záporné stanovisko k vypuštění antidiskriminační žaloby ve veřejném zájmu, kterou by nově mohl ombudsman podávat. Naopak k vyškrtnutí pravomoci navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu přijal výbor stanovisko doporučující.

Návrh poslankyně Radky Maxové (ANO) na zavedení možnosti odvolávat veřejného ochránce práv z funkce naproti výbor zamítl. K novele zákona jako celku ve znění schválených pozměňovacích návrhů pak výbor nepřijal ani doporučující, ani zamítavé stanovisko.

Předchozí projednávání zákona vzbuzovalo dojem, že se jeho odpůrci snaží zdržovací taktikou dosáhnout toho, že Sněmovna nestihne novelu do konce volebního období schválit. Aktuální projednávání v Ústavně-právním výboru to jen potvrzuje. Na podobě zákona se tak není schopná shodnout ani vládní koalice, která ho má ve svém vládním programovém prohlášení.

Projednávání novely provází hádky koaličních poslanců
Zákon o veřejném ochránci práv byl už jednou ve třetím čtení, ale předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl normu vrátit zpátky do druhého čtení. Jeho návrh nepodpořili jen sociální demokraté a většina komunistů. Zástupci ostatních stran hlasovali pro.

Průběh jednání provázely hádky koaličních poslanců, zmatečné hlasování i posměšky opozičních politiků směrem ke koalici, která se nedokázala shodnout na společném postupu. „Tady není vůle dodržovat koaliční smlouvu a vládní prohlášení. A poprosím koaliční partnery z hnutí ANO, aby už nikdy nebrečeli, že nějaká z koaličních stran nedodržuje koaliční závazky,“ uvedl tehdy předkladatel zákona a ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Kromě Dienstbiera se úřadu Veřejného ochránce práv více zastal pouze expředseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Prakticky jako jediný zástupce pravice se otevřeně přihlásil k tomu, aby Sněmovna schválila aspoň mírné rozšíření pravomocí ombudsmana. V opakovaném druhém čtení pak poslanec Marek Benda (ODS) kritizoval samotné předložení tohoto zákona, které označil za fatální chybu vládní koalice a zvláště sociální demokracie.

„Tohle je součástí toho nejhoršího marxistického tažení, které běží Evropou, které Evropu dovedlo do stavu, v jakém je, a to jsou přesně ta stále vznášená práva práva práva vůči někomu, nejčastěji vůči státu, ale v mnoha případech i vůči soukromým osobám,“ zdůraznil Benda a dodal: „Všechny tyto diskriminační žaloby a tyto nápady směřují nejen proti veřejným institucím, ale směřují a mohou směřovat i vůči soukromým osobám.“

Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier mu odpověděl, že má právo na odmítavý postoj k instituci ombudsmana a předkládané novele a doplnil: „Jenom bych se možná trošku ohradil proti tomu nálepkování marxismem, neomarxismem a podobně, protože bych možná byl blíže pravdě, kdybych řekl, že Marek Benda je svým myšlením hluboce ukotven někde ve středověku. Mohl bych to také takto prezentovat.“

Sobotkova vláda už na sklonku loňského března schválila, aby ombudsman mohl navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu či podávat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu, avšak proti oběma navrhovaným úpravám v průběhu prvního, druhého i třetího čtení ve Sněmovně opakovaně vystupovali zástupci všech pravicových a středopravých subjektů, tedy nikoli pouze opoziční ODS a TOP 09, nýbrž také poslanci hnutí ANO a KDU-ČSL.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.