Úřady musí být na straně zaměstnanců a inspekce práce posílit, tvrdí odborníci

Odborníci na pracovní trh z Multikulturního centra Praha a kanceláře ombudsmanky za přítomnosti zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a inspekce práce představili doporučení ohledně nápravy porušování pracovní práv občanů EU.

(jb)

20.06.2016 17:42

Img_0663

Odborníci ve svých doporučení vychází z toho, že uplatňování pracovních práv zahraničních zaměstnanců není pouze záležitostí soukromoprávní, ale je také věcí veřejného zájmu. Foto Sára Drahokoupil Vidímová

Na českém pracovním trhu probíhá systematické porušování pracovních práv občanů Rumunska, Bulharska a dalších zemí Evropské unie, poukázali odborníci z Multikulturního centra a Kanceláře veřejného ochránce práv na pondělním semináři, který se věnoval podmínkám, za nichž jsou občané Evropské unie zaměstnáváni v České republice.

Odborníci zmapovali řadu případů, kdy pracovníci vykonávali nebezpečnou práci bez zdravotního a sociálního pojištění i bez písemné pracovní smlouvy, často jim také nebyla vyplácena mzda nebo byli ubytováni v izolaci či jim bylo vyhrožováno. Na základě těchto případů odborníci zpracovali doporučení pro zainteresované státní instituce a úřady.

Autoři doporučení upozorňují na to, že byť uvedení pracovníci mají občanství Evropské unie, nacházejí se ve dvojí navzájem se posilňující zranitelnosti jako zaměstnanci a cizinci, kteří mají nižší schopnosti, co se týče uplatňování svých práv. Neznají místní jazyk a kulturu a celkově je pro ně obtížnější se v novém prostředí zorientovat.

Odborníci ve svých doporučení vychází z toho, že uplatňování pracovních práv zahraničních zaměstnanců není pouze záležitostí soukromoprávní, ale je také věcí veřejného zájmu, jak zdůraznil Pavel Čižinský z Multikulturního centra Praha, práce je rovněž například hlavním zdrojem příjmů státu. „Úřady mají ostych postavit se na stranu zaměstnanců. Mají pocit, že musí být nějak nad tím a zachovávat objektivitu,“ uvedl Čižinský.

A pokračoval: „Domnívám se, že je to v tomto případě nedorozumění, že nejenom úřady, ale také policie a soudy by měly přiznat, že veřejným zájmem je, aby v těchto situacích byly institucemi na ochranu práv zaměstnanců před zaměstnavateli,“ zdůraznil Pavel Čižinský. Podle něho by se policie měla případy porušování práv zaměstnanců sama zabývat a konat a ne je pouze předávat inspekci práce, a to právě z důvodů fiskálních, kdy odvody z příjmů jsou zásadní pro fungování státu.

Přesto je ale podle odborníků klíčový především Státní úřad inspekce práce. Inspektorka práce Jana Bělíková zdůraznila, že jedním z nejčastějších podnětů, které úřad obdrží, jsou stížnosti na nevyplacenou mzdu, figurují na třetím místě. Podle Bělíkové se jedná o skutečně velký problém. „Zahajujeme kontroly z úřední moci. Nejsme ani povinni všechny podněty prošetřit, ale snažíme se, pokud je to v našich kapacitních možnostech. Podnětů přibývá a kapacity inspektorů jsou omezené,“ vysvětluje Bělíková.

Pokuty ani občanskoprávní řízení nestačí, upozorňují odborníci
Dalším problémem je podle odborníků na pracovní trh nepatřičné legislativní nastavení, kdy veřejnoprávní kontrola sama o sobě není nastavena na pomoc zaměstnancům získat nevyplacenou mzdu. „My máme možnost uložit opatření zaměstnavateli, že doplatí panu x zbytek mzdy nebo celou mzdu za měsíc duben, květen 2016, kterou mu nezaplatil, pokud ovšem zaměstnavatel mzdu nevyplatí a opatření nesplní, my to na něm nemůžeme vymáhat, můžeme jenom uložit pokutu,“ popsala Jana Bělíková současnou praxi Státního úřadu inspekce práce.

Podle Bělíkové aktuální právní úprava inspektorům práce neumožňuje poškozeným více pomoci, než je následně odkázat na občanskoprávní řízení. Jaroslav Stádník z Ministerstva práce a sociální věcí ale upozornil, že pokud rychlost soudního procesu je v těchto případech přibližně 570 dní, skoro každého člověka to odradí, zvlášť když neví, jak pracovně právní spor dopadne.

Přítomní odborníci proto ve svých doporučení navrhují, aby inspekce práce měla pravomoc uložit v rámci rozhodování o deliktech zaměstnavatelů povinnost doplatit zaměstnancům jejich dlužné mzdy a také toto opatření exekučně vymáhat.

Autoři doporučení rovněž upozornili na nutnost zvyšovat informovanost pracovníků ohledně jejich práv. V tomto smyslu odborníci také doporučují, aby zaměstnavatel měl povinnost předkládat zaměstnanci smlouvu v jazyce, kterému rozumí.

Důležité je podle nich rovněž posilovat důvěru migrantů k inspektorům práce, kteří sami poukazují na to, že s nimi zahraniční pracovníci nekomunikují. Podle odborníků může být důvodem jejich strach ze sankcí, které jim podle zákona hrozí, či absence tlumočení, s nímž také bývají problémy.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.