Zelení zase nevědí, kudy kam

Saša Uhlová bilancuje situaci Strany zelených po krajských volbách. Ty názorně ukázaly, v čem je hlavním problém zelených. Ve straně stále nepanuje shoda na tom, jaké voliče by měli oslovovat a jakým směrem by se strana měla vydat.

Volební štáb zelených, kam mě vyslali z redakce dělat online, byl plný mladých lidí. Prostředí bylo příjemné a neformální, novinářů málo, vlastně skoro žádní. Výsledky nebyly právě povzbuzující. Tři kandidáti do Senátu postoupili do druhého kola a v pěti místech se do zastupitelstva dostaly koalice, kterých se účasnili zelení, ale jen tam, kde kandidovali spolu s Piráty, nebo Změnou získali vlastní zastupitele. Nakonec i kandidáti do Senátu byli vždy v koalici s jinou stranou.

Ve štábu nebylo smutno, všichni si ale uvědomovali, že výsledek by mohl být lepší. Proč se Straně zelených nedaří oslovit stabilní voličstvo někde kolem deseti procent, které by odstranilo věčnou otázku, zda vůbec ve volbách překročí pětiprocentní hranici, se v této straně diskutuje už velmi dlouho. Právě nejistota, zda se strana vůbec do zastupitelského orgánu dostane, je jistě součástí neúspěchu.

Ze Strany zelených jsem odešla před jedenácti lety a když jsem následující dny sledovala hádky na sociálních sítích, uvědomila jsem si, že se toho za ty roky moc nezměnilo. Ve straně stále nepanuje shoda na tom, jaké voliče by měli oslovovat, jakým směrem by se strana měla vydat. Stranické rozmíšky působí, jakoby se hádaly nedospělé děti a programová debata přichází téměř vždy až po osobních invektivách.


Strana zelených musí napnout své síly do regionů a zaměřit se na témata, která zde lidi zajímají. Foto Saša Uhlová, DR

Krajské volby přímo ukázkově znázorňují hlavní problém SZ. V tomto ohledu jsou opravdu nevděčné. Podíváme-li se na výsledky tří posledních voleb do Sněmovny, je vidět, že zelení jsou nejsilnější v Praze. Silnější jsou také ve městech než na venkově. Strana zkrátka neoslovuje voliče z ekonomické i sociální periferie.

V SZ je část lidí, kteří by se rádi viděli jako strana pro městské liberální voliče. Jakkoli je tento koncept z jistého hlediska lákavý, protože taková strana se nemusí špinit s nejrůznějšími tématy, jako je minimální mzda, dodržování zákoníku práce, dostupnost zdravotní péče pro všechny, sociální podpora, zemědělství, sociální služby a nezaměstnanost, a nemusí tedy zavánět levicovostí, je to koncept zcela neudržitelný.

Žádná politická strana svůj úspěch u tohoto typu voličů neudržela. Je to typ elektorátu, který volí stále nové naděje a jakmile se někdo zašpiní reálnou politikou, jdou zase jinam. A obracet se na vyloženě pravicové voliče by zase bylo v rozporu s tím, co zelená politika představuje.

Zeleným chybí členská základna v regionech a nutně musí napnout své síly sem a také k tématům, která lidi v regionech zajímají. To neznamená, že by měla slevit ze svých programových zásad, jen by měla své zájmy rozšířit, aby přestala být virtuální stranou pro vybíravé městské voliče. Někteří zelení se o to snaží, ale dokud to bude aktivita jednotlivců, dopad bude mizivý.

Z dlouhodobých sociologických šetření vyplývá, že v obcích nad 100 000 obyvatel uvažuje o volbě SZ 9,2 %, v obcích mezi 20 000 – 99 999 je to 7,7 %, v obcích mezi 5000 – 19 999 je to 4,7 %, v obcích mezi 1000 – 4999 pak 5,5 % a nakonec v obcích, kde žije méně než 1000 obyvatel, je to jen 3,5 %. 

Udělat z toho závěr, jak postupovat dál, není tedy složité. Aby lidé, kteří o volbě SZ uvažují, dali této straně skutečně hlas, měli by mít jistotu, že strana přesáhne pětiprocentní hranici. Tu ale mít nebudou, dokud strana nebude početnější a nebude oslovovat voliče i mimo velká města. 

Dokud strana nezačne lépe spolupracovat s lokálními sdruženími, což může být první krok pro vybudování skutečně celostátní členské základny, a nezačne akcentovat mnohem víc i jiná témata, než jen cyklostezky a zdravý životní styl, můžou se v ní různá křídla hádat ještě třeba za padesát let o tom, proč se jim zase nepodařilo uspět ve volbách.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Petrasek Milan - penzista

Strana našich zelených funguje na principech zelených stran západoevropského typu Čtvrtek, 13.Října 2016, 16:45:20

od kterých častokrát přijímá i systém fungování (např. systém spolupředsednictví přijatý na sjezdu v roce 2015). Strana se drží společného evropského manifestu zelených stran, snaží se o ekologickou demokracii se zřetelem na společnost ekologicky i sociálně udržitelnou - viz Wikipedia.
Výsledkem jsou volební úspěchy plusmínus 3 procenta.
Strana zelených ve východní zóně Německa, která jakbysmet funguje na principech západních zelených se sem tam přehoupne přes 5 procent.
Strana zelených západní zóny Německa a svých vlastních principů politikaření téměř vždy dosáhne více než 10 procent.
Jde o schopnost politikaření přizpůsobit místním voličům a rozpoznat jejich politické preference.
Bez schopnosti vnímat folklór do politiky nelez.........bych doporučil.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 14.Října 2016, 15:02:13

Ten rozdíl je především v tom: západoněmecká Strana zelených je nejen ekologická - nýbrž zároveň i výrazně sociální, a radikálně demokratická.

Zatímco čeští Zelení - nemám o nich žádnou bližší znalost, ale ve srovnání se sebevědomým a agilním vystupováním německých Zelených na mě ti čeští vždy působili vysloveně zakřiknutým dojmem. Jako by měli vysloveně strach být sami sebou.

Západoněmečtí Zelení svého času dokázali vytvořit principiální opozici vůči celému systému respektive establishmentu; zatímco čeští Zelení nikdy takovouto zásadní, jasně profilovanou opozici vytvořit nedokázali. A zdá se, že dodneška si nejsou schopni ujasnit, jestli si mohou dovolit být alespoň trochu zásadovější, anebo jestli mají hledět především na to aby si to nerozházeli s potenciálním voličstvem.

Nutno objektivně přiznat: situace českých Zelených byla a je podstatně obtížnější, nežli jejich německých kolegů. Ti (západo)němečtí Zelení mohli své působení nastartovat na půdě společnosti přebytku, přebujelého konzumu - kde tedy bylo relativně snadnější přijít s programem negace tohoto konzumu, návratu k přirozenému a šetrnému způsobu života. Zatímco česká společnost se do toho světa konzumu stále ještě radostně vrhá - takže tady je sotva možné někoho oslovit s nějakou výzvou "Už dost!".

Ale i tak: zdá se, že čeští Zelení by si opravdu měli jednou ujasnit, co a kam vlastně chtějí. A - bez vyhraněného, jasného, třeba i radikálního programu se nedostanou nikam.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Rozdíl mezi námi a Německem je ve voličích Sobota, 15.Října 2016, 14:00:11

Na Západě jsou lidé, které zajímají ekologická témata většinou levicoví, u nás to zatím neplatí.

Do Poslanecké sněmovny se zelení dostali jen v Bursíkově době, kdy ji ti velkoměstští voliči vnímali jako zelenou liberárně středovou stranu.

Voliče mimo velká města a v chudších regionech by teoreticky měla oslovovat sociální témata, ale oni se tou logikou neřídí a oslovují je témata identitní. V těch se zemanovským křídlem ČSSD Zelení soupeřit nemůžou.

V diskusi, která zde v DR o SZ před časem proběhla, se zdálo, že pokud se strana vyprofiluje směrem, který mluvčí podporuje z ideových důvodů, tak to zároveň přinese více hlasů.

Logicky je ovšem možné myslet si i to, že obrat Zelených do leva je sice správný, ale zároveň povede k tomu, že své velkoměstské voliče SZ ztratí a jiné nezíská.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Sobota, 15.Října 2016, 19:18:4

Petr Orel, zakládající člen Strany zelených v Novém Jičíně, zvítězil nad kandidátem ČSSD, kterého v druhém kole podpořila KSČM. Orel kandidoval za Zelené a KDU-ČSL, v druhém kole ho podpořila i místní ODS. Získal přes 70% hlasů.

Lze z pohledu na zelené senátory získat nějaké náhledy o tom, jak by Zelení mohli uspět i ve volbách do poslanecké sněmovny?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 16.Října 2016, 09:52:56

Při volební účasti kolem 15 procent jsou jakékoli prognózy činěné na takovémto slabém základě sotva něčím více nežli věštěním z kávové sedliny.

Jedinou věc je možno konstatovat s jistotou: je to klasickou politologickou vědomostí, že z nízké volební účasti zcela nadproporcionálně profitují ty strany, které se vyznačují těsnou vazbou svých voličů. Zřejmě právě tohle byl důvod, proč byla v senátních volbách natolik úspěšná KDU-ČSL. A tedy i kandidáti na společné kandidátce s touto stranou.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Neděle, 16.Října 2016, 10:22:7

Čeští Zelení by měli začít především budovat svůj ekonomický program a koncepci na zlepšení veřejné správy a celého ústavního systému. Zatím nic takového nemají a nenabízí.

Hlavní chybou Zelených, na kterou stále dnes doplácejí, byl vstup do Topolánkovy vlády. Problém ale byl v tom, že se do sněmovny dostali právě kvůli tomu, aby Topolánkovi a Kalouskovi doplnili většinu. Zapletli se se zkaženým establishmentem a nyní se diví, že jim lidé nedůvěřují. Ve velkých městech zatím těží z některých osobností, ale jako tým jsou zatím nečitelní, neintegrovaní, proto mají problém dostat se do sněmovny. Nějakou dobu to ještě potrvá.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.