Starostové a nezávislí nemají podporu ve městech a chybí jim celostátní téma

Vratislav Dostál pokračuje v předvolebním seriálu, tentokrát o hnutí STAN. Jeho expanze do prostoru, který uvolnily ODS a TOP 09, má – aspoň zatím – vnitřní i vnější limity. Hnutí nemá celostátní silné téma a neoslovuje lidi z vetších měst.

Vr_a

Vratislav Dostál

26.09.2016 16:30

Img_0327

O budoucnosti hnutí a jeho případné expanzi – zdá se – zatím zdaleka rozhodnuto není. Foto Achiv DR

Krajské a senátní volby 2016

Babis_versus_sobotka_cerveni

Soubor předvolebních analýz připravují redaktoři Vratislav Dostál a Jaroslav Bican. Jak dopadne utkání ČSSD a ANO o kraje? Co perspektivy pravice a komunistů? Uspěje extrémní pravice? Potvrdí se, že pro Stranu zelených a Piráty je perspektivní kandidovat v koalici? Jaké šance má profesor Bělohradský ve volbách do Senátu?

Sledujte náš předvolební seriál a dozvíte se víc.

Související

Pokud jsme analýzu věnovanou vyhlídkám tradičních pravicových stran zakončili tvrzením, že ani po třech letech v opozici nelze čekat jejich resuscitaci, nabízí se otázka, které subjekty mohou alespoň výhledově zaujmout jejich pozici. A zda-li je realistické čekat, že se v daném prostoru stane některý z nich dominantní silou.

O stejného či podobného voliče se uchází hned několik pravicových formací: kromě občanských demokratů a TOP 09 jsou to tradičně lidovci, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), hnutí ANO a rozličné lokální formace. Nesmíme rovněž zapomínat na mocenské choutky krajní pravice.

Pomineme-li marketingově pojatý politický projekt Andreje Babiše a zaměříme-li naopak pozornost na standardní programově ukotvené subjekty, z dlouhodobého hlediska lze za nejambicióznější formaci označit hnutí Starostů a nezávislých.

„Chceme se především zapsat jako nepřehlédnutelná politická síla. Nepopulistická, odmítající extrémy, nezpochybňující demokratický systém jako takový, nezpochybňující naše členství v Evropské unii, věřící v evoluci, v potenciál naší země. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale opravdu v současné době takovou sílu na naší politické scéně postrádám. Na levici i pravici. A ambice ve volbách? Uspět. Vstoupit do všech krajských zastupitelstev,“ řekl nám před časem v rozhovoru první místopředseda hnutí Vít Rakušan.

Hnutí STAN je silné ve třech krajích
Předáci „Starostů“ dospěli k rozhodnutí, že se již obejdou bez svého původního partnera TOP 09 – tedy bez spojenectví, které z nich učinilo parlamentní subjekt. Spoléhají přitom na popularitu několika stovek starostů malých i větších obcí. Ke STAN se jich v současnosti hlásí okolo 1200. Svého starostu má hnutí ve Zlíně, Karlových Varech, Kolíně, Žďáru nad Sázavou, Berouně, Kralupech, Neratovicích, Jaroměři, Semilech, Mnichově Hradišti a mnoha dalších menších městech.

Hnutí disponuje senátorským klubem, už druhým volebním obdobím je součástí dolní komory, svého zástupce má v europarlamentu a na úrovni krajů má třiačtyřicet zastupitelů. V Libereckém a Karlovarském kraji je součástí vládnoucí koalice. Letošní krajské volby budou ale prvními, ve kterých se STAN uchází o hlasy voličů bez značky TOP 09. Pevně ukotvené je přitom jen ve Zlínském a Libereckém kraji.

Přitom do voleb nejdou výhradně na samostatných kandidátkách, v několika krajích se pokusili integrovat úspěšné regionální formace. Pracují se strategií, podle které lidé nebudou volit zavedené a v očích mnoha voličů zdiskreditované parlamentní subjekty, proto se spojují s politiky, kteří si kredit vydobyli v komunální politice.

Z rozsáhlého šetření agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi vyplývá, že má hnutí STAN velké šance uspět především ve třech krajích (Středočeský, Liberecký a Zlínský), jeho potenciál zde přesahuje dvacet procent, v Libereckém dokonce 31,5 %. Pouze ve dvou krajích má hnutí potenciál pod deseti procenty (na Vysočině a v Jihomoravském kraji). Ve všech ostatních osciluje v intervalu mezi deseti a dvaceti procenty, v Jihočeském a Karlovarském kraji je to osmnáct a půl a osmnáct procent.

„V Libereckém kraji má STAN dokonce nejvyšší volební potenciál, což vzhledem k minulému vítězství nepřekvapí. Vypadá to, že na tamním hejtmanovi a expředsedovi hnutí Martinu Půtovi se příliš nepodepsalo obvinění z korupce, které je asi potenciálními voliči vnímáno spíše jako vykonstruované, či o něm nevědí. Ale data na to nemám,“ říká k výstupům šetření sociolog Daniel Prokop, který působí právě v agentuře Median.

Pokud jde o Středočeský kraj, tam hnutí disponuje potenciálem, který by mohl znamenat zisk okolo dvaceti procent hlasů a první nebo druhé místo. „Nakolik to je postavou Víta Rakušana? Expertně bychom řekli, že určitě, obzvlášť pokud bychom přihlédli k tomu, že v Kolíně obdržel v komunálních volbách přes šedesát procent hlasů. Ale v datech to tak zásadně nevypadá: v okrese Kolín mají průměrný volební potenciál. Menší než v Praze-Západ a Praze-Východ,“ zdůrazňuje sociolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

STAN oslovuje především voliče z malých obcí

Na Středočeském kraji lze totiž podle jeho slov ilustrovat strukturální příčiny úspěchu či neúspěchu hnutí. „STAN těží z toho, že to je kraj malých obcí. Celkem sedmnáct procent lidí žije v obcích do tisíce obyvatel, což je mimochodem druhé nejvyšší číslo v republice. A v těchto obcích má STAN volební potenciál okolo třiceti procent, zatímco ve městech, kde žije dvacet až sto tisíc obyvatel, má hnutí potenciál jen okolo dvanácti procent,“ říká Prokop.

Připomíná také, že Starostové a nezávislí ve Středočeském kraji na kandidátce řadu regionálně známých starostů. „A je to také kraj spíše politicky středový, tudíž je zde málo voličů, pro které by Starostové a nezávislí byli – například kvůli minulé spolupráci s TOP 09 – zcela nepřijatelní. Nicméně dobrý lídr může pomoct i v předvolebním období,“ dodává Prokop.

Pokud jde o třetí nejnadějnější region Starostů a nezávislých – Zlínský kraj –, Prokop zdůrazňuje, že zde za úspěchem hnutí stojí kombinace několika faktorů: „Pochází odsud Petr Gazdík, dlouhodobě přeci jen nejviditelnější politik hnutí, mají zde starostu Zlína a také v tomto kraji se projevuje relativně vysoká míra obcí a menších měst.“

Za pozornost podle něj stojí také to, že konfliktní osy venkov versus město či levice versus pravice fungují také obráceně. „Nízký potenciál mají starostové v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které mají nejmenší zastoupení malých obcí a jsou kvůli sociálním problémům nadprůměrně levicové,“ říká Prokop.

Výjimkou je pak zčásti Vysočina. „I zde je hodně malých obcí, avšak STAN zde přesto disponuje relativně nízkým potenciálem. Podle všeho to poukazuje na jiný aspekt jejich podpory. Na Vysočině jsou totiž kromě Starostů Pro Vysočinu také Starostové pro občany, což je pro respondenty dost těžké odlišit,“ připomíná Prokop.

„Celkově to nicméně z dat vypadá tak, že STAN nejvíce soupeří – dle očekávání – s lokálními koalicemi, s TOP 09, místy s KDU-ČSL a s hnutím ANO. Tedy se subjekty situovanými ve středu a napravo,“ uzavírá Prokop.

Politologové: STAN nemá téma ani osobnosti

Politolog Pavel Šaradín označuje STAN stále za regionální hnutí a nepředpokládá, že by mohlo samostatně dosáhnout úspěchu ve sněmovních volbách. „Nemůže se stát tedy ani subjektem, který rehabilituje středo-pravicovou politiku. Ideově je značně roztříštěné,“ zdůrazňuje.

Zároveň ale přiznává, že moudřejší budeme až po krajských volbách. „Dozvíme se na základě tvrdých dat, jaká je skutečná podpora hnutí a s jakými subjekty je ochotno v různých krajích spolupracovat. Není bez významu, že si STAN za svou hlavní tvář kampaně vybral nejhlasitějšího zastánce jaderné energie Danu Drábovou,“ říká politolog.

„V řadě krajů má STAN sice velmi kvalitní lídry, což je důležité pro jeho úspěch,“ dodává s tím, že jde vesměs o lidi, kteří si prošli lokální politikou a mají zkušenosti s fungováním veřejné správy. Odtud podle něj také pramení vcelku realistický program STAN. „Všechno toto ale na parlamentní úroveň nestačí,“ uzavírá Šaradín rozhovor pro Deník Referendum.

Jeho kolega Milan Znoj naopak zdůrazňuje, že hnutí nahrávají dvě podstatné okolnosti. „Za prvé: pořád trvá krize zavedeného stranického systému a celonárodní politika je v pohybu. Vidíme, že staré strany ztrácí nejen na celonárodní úrovni, ale i na krajské: Pravicové krajské elity jsou v úpadku a krajské elity sociální demokracie jsou obehrané,“ říká Znoj.

Svízel ale podle něj spočívá v tom, že řadu odpadlíků tradičních politických stran ulovilo hnutí ANO. „Babišova formace dokázala na rozdíl od STAN veřejnost zaujmout celonárodním tématem. A nyní se ANO snaží usadit také na krajské úrovni. Avšak v tom tkví paradoxně druhá příznivá okolnost pro STAN. ANO totiž ještě nemá úspěšné krajské politiky,“ říká Znoj.

Politolog Lukáš Jelínek nepochybuje, že doba, kdy bylo možné hovořit o rychlém a masivním průniku hnutí STAN do velké politiky, je ta tam. „Nejen proto, že za očekáváními zůstávají jejich osobnosti v dolní komoře. Vidím dva závažnější problémy,“ říká.

Za první označuje trestní stíhání expředsedy Martina Půty, který podle Jelínka působil jako velký politický a hlavně nezkažený talent. „Ať už to je s podezřením z korupce jakkoli, samotné schůzky s manažery stavebních firem na benzince pohřbily mnohá očekávání. Záplatování sněmovním matadorem Petrem Gazdíkem postrádá náboj čehosi nového, nadějného,“ myslí si Jelínek.

Náboj podle Jelínka nechybí Vítu Rakušanovi. „Zatím ale nebyl podroben zkouškám z celostátní politiky, ba ani z čela krajské politiky, která dostihla Půtu. Záhadou je také přínos Dany Drábové. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je populární osobnost, které nikdo nemůže upřít kompetenci. Jenže nemožnost státních úředníků figurovat ve vedení krajů staví její kandidaturu i gesta z billboardů do nevábného světla.“ doplňuje politolog.

Druhým problémem hnutí podle něj může být jeho málo srozumitelné ideové vymezení. „V krajích to ještě lze odpustit, ovšem při samostatné kandidatuře do Poslanecké sněmovny již nikoli. Babišovo hnutí ANO můžeme mít za typickou výjimku potvrzující pravidlo. Co na čas může fungovat u charismatického populisty, nelze předpokládat u subjektu vystupujícího umírněně, ba konzervativně,“ upozorňuje Jelínek.

„V těchto volbách se ukáže, nakolik STAN využije mimořádné příležitosti, které ještě má. Bude hodně záležet na tom, kdo v kraji více zaujme. Zda hnutí úspěšných starostů, kteří jsou soudní a uvážliví a politicky tak nějak napravo i nalevo, anebo ANO se svou firemní strategií,“ doplňuje Jelínka Znoj.

Za zásadní nedostatek STAN nicméně považuje to, že nedisponuje žádným silným celonárodním tématem. „A těžko říci, kde by je mohlo vzít. Jak se ale říká, příležitost dělá zloděje,“ říká Znoj. Lze proto podle něj čekat, že hnutí STAN bude poměrně úspěšné a bude oproti minulosti více ovlivňovat sestavení krajských kandidátek. „Určitě se také prosadí další politici, kteří mají smysl pro velkou politiku, třeba Vít Rakušan,“ dodává Znoj.

Také podle Jelínka může hnutí v krajích sehrát jistou stabilizační roli a být užitečnou součástí koalic. „Šance STAN v celostátní politice ale pokládám za mnohem menší než ještě předloni. Pokud se někam neposunou, může se stát, že pozvolného rozkladu tandemu TOP09 a STAN nebude litovat jen Kalouskova družina,“ uzavírá Jelínek.

Předpoklady expanze Starostů a nezávislých

O budoucnosti hnutí a jeho případné expanzi – zdá se – tedy zdaleka rozhodnuto není. V současnosti podobnému scénáři brání vnitřní i vnější limity. Hnutí musí podle všeho zapracovat na své ideové profilaci, především pro lidi z větších měst je programově nečitelné. Dokud se Starostům a nezávislým nepodaří oslovit masivnější počet voličů z větších měst, jen těžko mohou sehrát v české politice podstatnou úlohu.

Předpokladem podobného scénáře je také to, že se hnutí podaří vygenerovat dostatečný počet silných a důvěryhodných osobností, které budou pro voliče relevantní alternativou.

Dalším systémovým předpokladem případné expanze Starostů a nezávislých je úpadek hnutí ANO. Prostor pro dlouhodobější expanzi totiž kterékoli formaci situované napravo od středu stranické soustavy neotvírá na její okraj odsouzená TOP 09 a ODS, nýbrž budoucí úpadek Babišova projektu.

Pokud se podpora Babišovy formace začne rozpadat, a k tomu dřív či později dojde, bude naplněna vůbec nejpodstatnější systémová podmínka pro případnou expanzi nové formace. A pokud STAN najde odvahu k jednoznačnější programové – a nebojme se říci přímo ideologické – profilaci, jejímiž nositeli budou důvěryhodní lídři, bude v relativně dobré pozici přebrat hnutí ANO alespoň část voličů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.