Deník Referendum Víkend

Před čtyřmi lety zaznamenali komunisté v krajských volbách nebývalý úspěch. Jako jediná politická strana oproti volbám v roce 2008 neoslabili. A nejen to, v roce 2012 brali vůbec nejvyšší podíl hlasů v historii krajských voleb. Ve dvou krajích (Karlovarský a Ústecký) vyhráli, v devíti skončili na druhém místě, celkově v sedmi krajích obdržela KSČM přes dvacet procent hlasů. Nejméně voličů měla na Zlínsku, kde obdržela 16,08 procent.

Komunisté v roce 2012 posílili ve všech krajích, nejvíce pak v Olomouckém, Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském. Dokážou letos na tehdejší úspěch navázat? Prosadí se i tentokrát v povolebních vyjednáváních do některé z krajských samospráv? A budou upřednostňovat – pokud jde o vládnutí – spíše sociální demokraty, anebo si v některém z krajů otestují před sněmovními volbami také spolupráci s hnutím ANO, jehož předseda Andrej Babiš tento týden koalice s komunisty nevyloučil?

„Zatím vidíme, že zavedené strany české pravice – ODS a TOP 09 – ztrácí své krajské elity. Hnutí ANO je zase horko těžko hledá a krajské elity sociální demokracie jsou obehrané. Takže tyto krajské volby skýtají velkou příležitost pro strany lokálně etablované a s větším členstvem, což jsou především komunisté a také lidovci,“ myslí si politolog Milan Znoj.

Komunistům může nahrávat tradičně spíše nízká volební účast u krajských voleb. Elektorát KSČM je nejstabilnější a nejpevnější. A navíc disciplinovaný. V jejich neprospěch může naopak hovořit to, že je politická scéna oproti roku 2012 o poznání více roztříštěná. Přesto se podle šetření agentur Median a STEN/MARK pro Českou televizi zdá, že mají pořád téměř ve všech krajích mimořádně stabilní pozici.

Jejich volební potenciál pro krajské volby – což ostatně platí i o celostátních preferencích – z nich činí třetí nejsilnější subjekt české politiky. Podle zmiňovaného šetření volebního potenciálu jsou nejsilnější  v Ústeckém (26,5 %) a Moravskoslezském kraji (28 %), nejslabší pak ve Středočeském (16,5 %) a Zlínském (16,5 %) kraji.

Spolehliví, ale stárnoucí voliči
Ani v jednom kraji komunisté nicméně podle citovaného šetření nejsou na prvním místě, na druhém pak pouze na Ústecku. Podle sociologa Daniela Prokopa, který působí právě v agentuře Median, mohou přesto jak v Ústeckém, tak v Moravskoslezském kraji, vyhrát. „Potenciál 26,5 %, respektive 28 % je sice neřadí na první místo, ale je to hodnota, která by zřejmě stačila na vítězství v kraji,“ uvedl Prokop v rozhovoru pro Deník Referendum.

„O trochu menší, ale reálnou šanci mají také v Karlovarském kraji. V řadě dalších mohou myslet na druhá až třetí místa. Bude ale samozřejmě záležet, jak ten potenciál naplní. Lze si představit podobný úspěch jako v roce 2012, tedy že zvítězí ve dvou krajích, ale i to, že se vlastně jen zřídka dostanou na druhá místa a skončí s podporou deseti až osmnácti procent v různých krajích na třetích až pátých místech,“ soudí Prokop.

Upozorňuje také na klasickou politologickou poučku, dle které komunistům pomáhá nižší volební účast. Tuto tezi potvrzují data rozsáhlého šetření: jádro příznivců komunistické strany je – pokud jde o volební účast – disciplinované. „Takže volební účast třeba pětatřiceti procent voličů, případně i nižší, by komunistům nejspíš prospěla,“ říká Prokop. Síla komunistů pak bude dle jeho slov záviset také na fragmentaci podpory ostatním formacím.

„Na co vystačí zisky okolo šestnácti až dvaadvaceti procent, na které mohou komunisté pomýšlet v silnějších krajích, totiž souvisí s tím, zda se voliči nakonec přikloní k hlavním stranám, tedy k ČSSD a hnutí ANO, anebo spíše podporu rozloží mezi ostatní subjekty,“ vysvětluje sociolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj není nakonec náhoda, že KSČM je nejsilnější v regionech severozápadu a v Moravskoslezském kraji. „Je zde čtyřikrát vyšší míra chudoby než v bohatších krajích a nezaměstnanost některých okresů se pohybuje nad deseti procenty. KSČM volí lidé, kteří oproti ostatním voličům hodnotí kvalitu života v kraji a její vývoj výrazně hůř. Což pro tyto kraje skutečně platí – lidé v nich vnímají kvalitu života jako špatnou,“ vysvětluje sociální souvislosti podpory komunistů Prokop.

„Osobně si ale myslím, že zopakovat zisky z minulých krajských voleb bude pro KSČM relativně těžké. Část voličů jim odlákalo ANO, část nové populistické strany. Vývoj ekonomiky a nezaměstnanosti v posledních čtyřech letech byl podstatně lepší než v letech 2008–2012, což redukuje mobilizaci frustrovaných voličů,“ připomíná ale sociolog.

Dalším faktorem, který nemusí hrát komunistům do karet, je podle jeho mínění to, že na centrální úrovni nevládne pravicová vláda, což snižuje protestní potenciál komunistů. „Všechny tyto faktory hrají roli u těch méně přesvědčených voličů KSČM. U jádra asi velkou roli nehrají, ale to samo stačí na velké zisky jen při opravdu nízké volební účasti,“ uvádí Prokop.

Navíc zdůrazňuje, že se toto pevné jádro voličů KSČM přece jen přirozeně zmenšuje stárnutím jejich elektorátu. „Tento trend se projevil už v komunálních volbách v roce 2014. Komunisté v nich přišli o asi 700 zastupitelů z roku 2010. Relativně tudíž síla KSČM poklesla v obecní politice asi o dvacet procent,“ připomíná sociolog úskalí, jemuž komunisté zatím nedokážou účinně čelit.

KSČM o hlasy soupeří tradičně s ČSSD, nově i s ANO
Pokud jde o blízkost či vzdálenost ostatních stran, z šetření pro Českou televizi podle Prokopa plyne, že jsou komunisté voličsky pořád asi nejblíže sociálním demokratům. „Více než čtvrtina potenciálních voličů KSČM vážně zvažuje volbu ČSSD. Ale s tím jak se ANO posunulo ke starším a středně vzdělaným voličům a v chudších krajích cílí na protestní hlasy, vzniká překryv i s ním,“ upozorňuje Prokop.

Necelých dvacet procent potenciálních voličů KSČM totiž podle jeho slov zvažuje volbu ANO. „Velmi velký je taky překryv s koalicí SPD/SPO. Tam je – s ohledem na menší velikosti strany – lepší opačný popis situace: asi šestina potenciálních voličů Okamurovců jsou zároveň potenciálními voliči komunistů,“ říká sociolog.

Také politolog Pavel Šaradín si nemyslí, že by komunisté uspěli podobně jako před čtyřmi lety. „V letošním roce s protestními hlasy mohou počítat i jiné subjekty než KSČM. V tom vidím rozdíl oproti roku 2012. Komunisté pravděpodobně nijak zásadně neoslabí, ale ani neposílí. Nečekám, že by po volbách měli hejtmanské křeslo,“ předpovídá politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Pravděpodobnější podle něj je, že se na krajských radách, respektive na jménu hejtmana, domluví jiné subjekty. „Lze říci, a to považuji za vcelku zajímavé a příznačné, že předchozí čtyři roky komunisté na krajích v jednom ohledu svou šanci promrhali. Nejde o to, že je zastínili povětšinou sociálnědemokratičtí politici, ale KSČM si nevytvořila žádnou celorepublikově známou krajskou osobnost,“ říká Šaradín.

Komunistům podle jeho názoru dokonce vyhovuje život ve stínu ČSSD. „Nikoho nepřekvapili, ani nepálili,“ komentuje strategii komunistů Šaradín. Přesto může jít v jistém ohledu letos o zlomové volby. Doposud totiž komunisté působili v koalicích pouze se sociální demokracií. Letos se bude o jejich přízeň nepochybně ucházet více stran. A především hnutí ANO.

Klíčová změna: Nové koaliční vzorce
„Určitě bychom s komunisty ve vládě být nechtěli. Ale pokud vznikne po volbách nějaká situace, tak budeme vyjednávat se všemi. Proč bychom měli komunisty ignorovat? Jaký je k tomu důvod?,“ pravil ostatně tento týden předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Jinak řečeno: dosavadní vzorce koaličních vlád v krajích budou vstupem nových formací do zastupitelstev nabourány. Platí to de facto o všech krajích. Což může být další moment, který pomůže komunistům na cestě z izolace a který zásadně ovlivní jejich legitimizaci ve vztahu k exekutivě.

„Tyto krajské volby budou nejspíš zlomové. Dá se očekávat, že vzniknou nejen krajské koalice komunistů se sociálními demokraty, nýbrž také s hnutím ANO, jak to již zkusmo naznačil předseda Babiš,“ zdůrazňuje politolog Milan Znoj.

Podle Šaradína se sice nikomu nevyplatí deklarovat spolupráci s KSČM v předvolebním období, avšak Znoj je přesvědčený, že se po volbách může logika moci prosadit svou vlastní silou. „Je proto reálné, že komunisté posílí své pozice v krajích a budou mít i hejtmana,“ myslí si a dále v této souvislosti připomíná, že KSČM sice je stabilní a zavedená strana, avšak stále podle něj zápasí o uznání v polistopadovém demokratickém systému.

„Na parlamentní úrovni dlouho doufala, že se prosadí vize sjednocené levice, tedy, že sociální demokracie a komunisté najdou ztracenou půdu pod nohama a budou moci spolupracovat i na vládní úrovni. Tato naděje ale vzala za své, když tradiční štěpení pravice a levice bylo překryto novým populismem a novými tématy,“ vysvětluje Znoj.

Právě proto se podle něj nabízí druhá cesta k legitimizaci komunistů ve vrcholné politice, tedy skrze vládnutí v krajích. „Je to sice delší, avšak jistější cesta. Komunistická strana se pomalu a jistě stává důležitým hráčem krajské politiky.“ Také politolog Lukáš Jelínek tvrdí, že Babiš komunistům, pakliže nebudou oslabeni příliš, po volbách nenabídne méně než ČSSD.

„KSČM se proto bude muset leckde rozhodovat mezi ČSSD a ANO. O tom, že mají dost krajských kádrů, nepochybuji, v regionech mohou čerpat z řady pragmatických a technokratických členů a sympatizantů ve středním věku,“ tvrdí Jelínek s tím, že komunistům bude nahrávat do karet také to, že si je budou partneři předcházet.

„A ještě jedna věc: Po ČSSD hnutí ANO dál posune komunisty do pozice strany, s níž se jedná, spolupracuje, a jednou třeba i celostátně vládne. Aniž bych hodnotil historické a etické aspekty, tak by podobný vývoj – tedy situaci, kdy by početná část sněmovny nebyla vyloučená z jednání o vládě – pomohl zjednodušit chod sněmovny a sestavování vlád,“ připomíná Jelínek.

„Budou-li komunisté v krajských vládách, nic zásadního se nestane. Ani nebudeme vědět, že tam jsou,“ dodává k tomu Šaradín. Podstatné, ba možná průlomové, to ale bude směrem ke sněmovním volbám a především k uspořádání, které z jejich výsledku vzejde: hnutí ANO si může v krajích vyzkoušet nový model vládnutí a pak ho reprodukovat na centrální úrovni.