Máme před volbami, takže na nás opět z každého rohu vyskakují politici, o kterých jsme od poslední kampaně téměř neslyšeli. Snad aby dohnali tuto ztrátu, expandují z tradičních reklamních ploch i do terénu. Menší strany s nedostatkem financí a vlivu se musí spokojit s plachtami na plotech a balkónech svých členů či jejich příbuzných nebo s úmorným rozdáváním letáčků v ulicích. Větší uskupení, zajištěné kapitálem některého ze svých mecenášů či předsedů, mají ovšem k dispozici mnohem širší paletu prostředků, které kreativně využívají ke svému zviditelnění.

Náměstí a pěší zóny měst se tak náhle stávají dějištěm nepřeberného množství veřejných akcí, na kterých mají voliči možnost poklábosit se svými zastupiteli, v uvolněné atmosféře, s bezplatným občerstvením a možná i nějakým tím doprovodným hudebním programem. Politici nám dávají najevo, jak moc stojí o náš názor, že v některých případech dokonce sami sobě schvalují zábor veřejného prostranství. Jistě za zcela férových podmínek… A pokud si tu někdo jiný v budoucnu bude chtít otevřít třeba stánek se zmrzlinou, všechno určitě proběhne stejně hladce. A opozice? Na tu už nejspíš nezbylo místo.

Plachty a další reklamní poutače již není nutné umisťovat jen ke známým, ale dají se postavit na mnohem frekventovanější veřejná prostranství — opět s bezproblémovým vyřízením povolení od příslušných úřadů, kterým propagované strany zpravidla vládnou.