Z deníku Právo, který si občas koupím, jsem setrvale v rozpacích. Někdy na mě cení zuby příšernými krvavými titulky, jindy však věnuje pozornost společenským jevům, které jiným médiím unikají.

Tak ve středu 10. srpna Právo v titulku píše: „Stovky učitelů opět na úřadech práce. Snad už naposledy.“ Obsahem článku je informace, že ještě letos mohou ředitelé škol poslat své učitele na prázdniny na pracák a případně je v září znovu angažovat. Učitelé tak o prázdninách nejsou placeni, nemají de facto dovolenou a musejí si hledat letní brigádu jako jejich žáci či studenti.

Což jim, jak si dovedeme představit, nikterak nepřidá na autoritě a vážnosti, zejména u těch žáků a jejich rodičů, kteří společenský úspěch měří výškou příjmu. V tomto smyslu se už zpřísnil zákon a nadále takový způsob zaměstnávání učitelů není možný, ale letos ještě někteří učitelé měli smlouvu do konce června (zejména ti mladí).

Divím se ředitelům škol, že jim nevadí, že jejich pedagogové si o prázdninách neodpočinou a přijdou do práce unavení letní brigádou. Divím se také, že jim nevadí ta ztráta prestiže a respektu u jisté vrstvy obyvatelstva — vždyť to jsou kolegové v oboru, jejichž bída padá i na ředitele!

A už vůbec hrozné je poslat kantora na pracák, ačkoliv de facto zaměstnání má a navíc takové, k jakému je zapotřebí velmi speciální kvalifikace.

Zoufalství z prázdnin

Ještě horší zprávu jsem však našla v Právu ve čtvrtek 11. srpna. Titulek píše: „Stovky samoživitelek nemají na hlídání. Musí pro podporu.“

V článku se píše, že stovky matek v létě nemají na zaplacení táborů a jejich rodiče nejsou ještě na penzi. Někdy nezbývá, než dát v práci výpověď, aby mohly na děti přes den o prázdninách, kdy jsou zavřené školky a školní družiny, dohlédnout.

Ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková vysvětluje, že v lepším případě se s těmito rodiči vnímavý zaměstnavatel rozloučil tříměsíčním odstupným a v ideálním případě jim slíbil, že je po prázdninách vezme do práce zpátky. Většinou ale rodič odchází bez ničeho a jde si pro podporu.

Ta je ovšem v takových případech 45 procent platu (u péče o dítě ve věku do čtyř let 65 procent). Ovšem rodič musí doufat, že mu pracovní úřad žádné odpovídající místo nenabídne, protože kdyby je odmítl, o podporu přijde.