Proč nejdou učitelé do stávky?

Dokud si učitelé nebudou umět vynutit lepší podmínky pro svou práci, bude situace ve školství stále stejně špatná. Důsledky si ponesou ty nejzranitelnější skupiny.

Je to pro jejich dobro, bývá první argument segregace. To proto, že žijeme ve společnosti, která některé typy argumentů považuje za nehumánní. Když se ale jde trochu hlouběji, ukáže se, že jde primárně o „dobro“ těch, kteří mají být segregací uchráněni od nežádoucího styku s těmi segregovanými.

Nejinak to působí i ze zpráv, které referovaly o otevření romské a neromské třídy v Krásné Lípě na Šluknovsku minulý týden. Ředitelka školy sice tvrdila, že klíč nebyl etnický, že se orientovala výhradně podle toho, jestli děti chodily do školky, starosta pak ale přiznal, že rodiče neromských žáků nechtěli do školy děti dávat právě proto, že tam chodí moc romských dětí. 


Jsou školy, kde se integraci docela dobře daří. Foto Saša Uhlová, DR

Není to jediný případ a není to nový problém. Když to nejde tak, že by byly školy úplně zvlášť, nejlépe zvláštní, či praktické pro Romy, tak je aspoň dáme do jiné třídy. I kdyby nevýhodou bylo jen stigma „romské třídy“ a žádný jiný rozdíl by v přístupu učitelů nebyl, docela by to stačilo na to, aby děti vyrůstaly s pocitem občanů druhé kategorie.

Platy jsou ve školství mizerné, dětí bývá ve třídách příliš mnoho, učitelé nemají takové „výdobytky“ jako je třeba jeden rok volna po sedmi letech, kdy by se mohli vzdělávat, situace ve školství je opravdu neudržitelná. Chápat, proč by to chtěli zdánlivě snazší, není těžké. Ale přesto.

Stát nemůže rozdělovat děti tímto způsobem. Argument podfinancování školství, či špatných podmínek, není v žádném případě alibi proto, abychom si jako společnost dál zadělávali na problémy, které budou čím dál víc neřešitelné. O co víc bude segregace, o to víc budou problémy růst, až nabudou rozměrů, kdy nás budou stát mnohem víc, než jen hodně peněz.

V každé třídě jsou žáci, kteří jsou pomalejší a žáci, kteří jsou naopak připravení tak, že za nimi celá třída zaostává. Skloubit to je jistě těžké. Ovšem situace je taková, i když v ní nejsou romské děti. Pro etnicky české žáky to učitelé podstoupí, i když si jistě každý učitel dokáže představit, bez kterých konkrétních žáků by třída šla takzvaně rychleji. Jenže škola není jen závod v nabývání znalostí. Je to i místo sociální integrace. A to je srovnatelně důležité.

Situaci učitelů se nevysmívám, jako bývalá učitelka (čistě romských tříd) mám pochopení. Vlastně by mi bylo sympatické, kdyby učitelé vstoupili do stávky s následujícími požadavky: Chcete, vládo, integraci? Tak nám k tomu dejte podmínky a přestaňte se tvářit, že vzdělání je jen jednou z mnoha položek na seznamu. Vzdělání je absolutní priorita a my k tomu chceme mít skutečně důstojné podmínky.

Co všechno by učitelé potřebovali, by si jistě uměli už zformulovat sami. Od zvýšení platů, které by nebylo jen kosmetické, po snížení počtu žáků ve třídách, pokud škola integruje. Jako motto by si mohli vzít výrok Jana Masaryka: Pamatuj, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.

Aby byla stávka účinná, nesměla by ale být jen symbolická. Děti by určitě neumřely, kdyby neměly pár týdnů výuky, škola by mohla zajistit jejich hlídání. Výsledek, který by si učitelé vymohli, by byl ku prospěchu všem. V první řadě dětem. A to všem.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Jen drobná oprava Úterý, 15.Září 2015, 23:29:59

Pokud by měla být stávka úspěšná, škola by nesměla zajistit hlídání dětí. Protože většinu rodičů nezajímá, co se jejich děti naučí, ale že jsou pod dozorem.
A malér každého slušného učitele je, že nepůjde do stávky, která by bolela, protože využívala děti jako zbraň. Neidealizuji si je, naše učitelky a učitele, ale každá profese má své integrující předsudky.

Václav Pospíšil - Záhoří

Středa, 16.Září 2015, 07:31:20

Jak si mají vynutit zvýšení platů pracovníci v sociálních službách? Jejich platy jsou na nejnižší úrovni, snad proto, že z hendikepovaných už nekouká žádný zisk.

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Učitelé mají "vydírat" stát, nikoli rodiče Středa, 16.Září 2015, 23:59:33

Proto by škola hlídání zajišťovat měla. Garantuju vám, že pokud by se v této zemi někdo (v tomto případě učitelé). kdo má nějaký ten vydírací potenciál, pustil do stávky, určitě by to neprošlo jen tak bez povšimnutí.

Sociálních pracovníků je mi líto, vím o jejich zoufalé situaci, jsou na tom ještě hůř, ale skutečnost, že se někdo jiný svých práv může domoci hůře, neznamená, že se jich nemám domáhat já. Pracovníci v sociálních službách by museli přistoupit k nějaké blokádě.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Čtvrtek, 17.Září 2015, 12:55:19

Na něco takového jsou naši učitelé málo sebevědomí. A proti tomu se dá těžko něco dělat.

Martin Profant - Praha 7

Saše Úhlové Pátek, 18.Září 2015, 00:11:53

Stávka je s prominutí třídní boj. A v boji rozhoduje síla. Stát a většina medií odvyprávějí historku o tom, jak mají pro učitele pochopení, ale reálné souvislosti.... K tomu se objeví--chraň bůh, že by to snad řekl veřejně nějaký odpovědný činitel -- obraz učitelky, která učí jen dvacet hodin týdně a má přes dva měsíce prázdnin, vlastně je učení takový nenáročný vedlejšák k ženě v domácnosti na plný úvazek ... to všechno už tu bylo, můžete o tom udělat interview se staršími učitelským odborářů (služebně staršími). Dtto vysokoškolské a vědecké protesty (Věda žije --kdo si na ní ještě dnes pamatuje?).

Pokud by stávka měla vyhrát, musela by "vydírat" rodiče. A musela by vydržet tak dlouho, až by si inteligentní rodiče uvědomili, že ono to "vydírání" není jen ve prospěch učitelů, ale i jejich dětí. A to trvá obvykle několik týdnů.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pátek, 18.Září 2015, 05:05:26

Co dělat, když učitelé ani rodiče nejsou hrdí a sebevědomí občané? Prostě nemají ty vlastnosti, jaké demokracie potřebuje?
Lid zklamal důvěru - nikoli vlády, jak známe z Brechta - ale demokratů. Bude nutné ho patrně vyměnit.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pátek, 18.Září 2015, 07:15:40

Takže by možná bylo jedině dobře, kdyby sem přišli nějací uprchlíci.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Ono je to ještě i trošku jinak… Pátek, 18.Září 2015, 11:37:54

Když jsem nastoupil někdy před 8 lety na rektorát UP, probíhaly tehdy zrovna jisté mírné studentské nepokoje. Přišlo mi však tehdy jako člověku z venku velmi podivné, že vedení univerzity studenty v ů b e c, ale vůbec v jejich požadavcích nepodporuje. Ba spíše, že se na požadavky studentů ohledně peněz do školství dívá vedení školy s obavami… Absolutně jsem to nechápal. Ale pak jsem si uvědomil následující:

Vedení škol (minimálně vysokých škol) nemělo vůbec zájem na tom, aby se o financování škol mluvilo, protože by se o financování veřejné instituce začalo zajímat příliš mnoho lidí – a mj. i příliš zaměstnanců. A taková situace by se mohla nemile zvrtnout, třeba by se málo placení zaměstnanci dozvěděli dokonce i fakta o financování a že na jejich platy není proto, že někdo jiný, aniž by měl zásluhy, dostává ke své základní mzdě pravidelný a vysoký příplatek třeba i 5 nebo 10 tisíc (až 100 % základního platu).

Nevím, zda došlo ke změně, ale interní předpis UP umožňuje kromě základního platu vyplácet prémie až do výše 100 % základního platu. Takže snad už nyní tušíte, jak vypadá situace v praxi:

Ti, kdo se delší dobu znají s tajemníkem a děkanem fakulty, nebo s kvestorem, nebo prostě někým, kdo se za dlouhá léta dostal hlouběji do struktury školy – tedy k financování – ti si pochopitelně skrze tyto své k o n e x e "zaslouží" třeba až těch 100 % příplatku k platu.

Jde o jeden koláč peněz, kdy se skrze vyšší prémie pro vyvolené nedostane na druhé, nejčastěji mladé a proto naivní učitele, kteří můžou celé dlouhé roky učit za základní tabulkový plat. A nakonec možná odejdou a přijdou noví. Ne každý zapadne do party, ne každý se stane dobrým přítelem těch, kdo o penězích rozhodují. A pochopitelně okruh lidí s vysokými "benefity" získanými nikoliv za výborné výkony, ale za známost s těmi, kdo o prémiích rozhodují je vždy maximálně úzký. Čím méně peněz do financování a přidělování odměn vidí, tím více peněz na odměny pro vyvolení zbude.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Udělat všechny veřejné peníze veřejné do důsledku Pátek, 18.Září 2015, 11:53:41

Otázka je, co s tím. Podle mého je to prosté: Každý pracovník placený z veřejných peněz (tedy nikoliv ze soukromých peněz), je přece zaměstnancem všech daňových poplatníků. Všichni občané jsou tak tedy de facto "majiteli" firmy se jménem SPOLEČNÝ STÁT, takže – stejně jako každé šéf soukromé firmy – mají i oni právo vědět, komu kolik a za co platí.

Nejen platy učitelů, ale i doktorů, policistů, hasičů a samozřejmě všech politiků a úředníků by měly být veřejnosti plně dostupné. Nakonec by se mohlo ukázat, že peněz je v systému překvapivě dost (!), ale tyto peníze kdesi mizí. Je to o transparenci veřejných financí.

A ohledně peněz se stále mlží. Nejčastějším argumentem je, že výška platu je soukromá a tedy intimní věc. Na takový argument lze říci jediné: Ano, je to soukromá věc, ale jen v soukromé firmě. Pokud chcete pracovat za státní peníze, tedy za daně občanů, tak budete holt muset vydržet jistý "diskomfort" a této veřejnosti skládat účty a tedy jí (a to je absolutní základ) sdělovat vše o výši mzdy. Tedy o odměně za práci konanou za státní a tedy z principu veřejné peníze.

A pokud se někdo stydí veřejně přiznat, kolik bere, prostě s tím má nějaký problém, nechť se přesune do soukromé sféry.

Ve skutečnosti tento problém neexistuje a jde vždy o krytí nepřiměřených odměn.

Mimochodem v řadě zemí je toto samozřejmé: v mnoha školách v Anglii nebo Švédsku mohou všichni vidět na mzdy zaměstnanců placených z veřejných peněz.

A tím odpovídám i na otázku, proč učitelé nestávkují: To nahoře si rozdělí odměny a mají dost a chtějí jediné, aby do systému odměn nikdo nešťoural, ti ve školském systému dole, obvykle mladí a naivní se spíše bojí, aby je vedení škol nepropustilo, takže raději drží krok a nechtějí na sebe příliš upozorňovat.

Jinak samozřejmě zemi, kde má každý "hloupý voják" vyšší plat než učitel, kde lidé učitelským p o v o l á n í m pohrdají, kdy závidí učitelům delší volno, kdy lidé mají pocit, že učitelé nic nedělají atd., tak takové zemi se pochopitelně nepovede dobře a bude se v globální ekonomice propadat hlouběji a hlouběji. To je zákonité.

A perlička závěrem: Slyšel jsem, že pokud berete sociální peníze od státu, tedy jste na nějaké sociální podpoře, tak nárok na finanční soukromí prostě nemáte. Pracovník úřadu má právo (!) nahlížet do vašeho bankovního účtu a zkoumat položku po položce, za co jste utráceli a pokud nějaký výdaj neobhájíte, tak přijdete o státní podporu. Zde právo na soukromí neplatí? Lidé pobírající sociální dávky jsou občané druhé kategorie?

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Ještě jedna drobná oprava Sobota, 19.Září 2015, 07:07:44

Jistěže "stát nemůže rozdělovat děti tímto způsobem", ale v Krásné Lípě je nerozdělil stát. Připadá mi to důležité. Odvrácenou stranou subsidiarity je, že někde se daná věc řeší "hůř" - tedy hodnoceno z pohledu odjinud nebo z pohledu nadřazeného celku - než jinde. Podle mě ale to sebeurčení či lépe samospráva za to stojí.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Guthovi Sobota, 19.Září 2015, 10:31:6

Myslím, že nejde o to, zač stojí samospráva.

Jde o rozdělení kompetencí, a to je dnes špatné. Už jen formálně: Rovný přístup ke vzdělání je ústavní právo, tudíž odpovědnost ústavního státu -- nemá už proto jeho realizaci přesouvat na samosprávu. Jak v záležitosti přístupu romských dětí, tak v řadě jiných.

Ale hlavně prakticky. Starosta, který by chtěl zvolit v případě romských dětí jiné řešení než nějakou formu separace (škol, tříd), půjde většinou proti odporu "slušné" veřejnosti ("rodiče nechtěli dávat..."). Nemá smysl karikovat ho a říkat, že to neudělá, protože chce být příště zase zvolen; dobrý starosta to neudělá, protože chce něco prosadit a nemá sílu otvírat boj na další frontě (kde navíc nemůže vyhrát).

Přesná a přísná pravidla státu v této věci -- a stát školy platí, tudíž na ta pravidla má nárok -- by samosprávě poskytla alibi, aby udělala dobrou věc. A zatímco si umím představit obec, kde skončil starosta, protože "pustil mezi naše děti cikány" (vlastně si ji nemusím představovat, znám ji), rozhodování voličů v celostátních volbách způsob, jak zajistíte neselektivní charakter českého školství statisticky neovlivní (bohužel ani v dobrém).

Akcentoval bych jinak dichotomii, kterou Saša U. ve svém článku postavila. Více než ona bych zdůraznil, že při dnešní kondici českých škol může být -- a bývá --pro romské děcko "romská" třída lepší řešení než ostentativní ignorování v třídě "normální". Ale souhlasím s ideálem: dostatek učitelů a dost času, aby se mohli věnovat všem žákům podle jejich potřeb. K tomu je potřeba i pár věcí, za které by opravdu učitelé neměli muset stávkovat:

a) povinná předškolní příprava;
b) celodenní škola a systém doučujících učitelů;
c) revize cílů vzdělání na prvním stupni;
d) skutečná bezplatnost pomůcek;
e) "rozmazání" první třídy (tedy postup do dalšího ročníku podle dovedností, ne času, bez stigmatizace)
f) ukrocení odkladů.

Dost, vypsal bych celou abecedu a navíc spontánně opisuji program ČSSD z dob, kdy její vzdělávací politika nebyla ještě v Chládku.

Fotka_web_jpg

Petr Chaluš - konzultant ve vzdělávání

stávka učitelů je u nás nemožná Sobota, 19.Září 2015, 15:34:18

Souhlasím s tímto jednoduchým receptem na inkluzi i celkově na kvalitu škol - stávka učitelů. Stávka za více peněz a lepší podmínky pro jejich práci (méně dětí ve třídě, více asistentů apod.). Jenže kombinace podfinancování systému (nízký status až ponížení) a autoritativních praktik státu vůči školám, zřizovatele a inspekce vůči řediteli, ředitele vůči učitelům (a nakonec mnoha učitelů vůči dětem a rodičům) neumožňuje stávku. Učitelé navíc nemají silnou vlastní asociaci, školské odbory nestačí na to se definovat jako sebevědomá profese, která má své požadavky a vlastní představy, jak by školy měli vypadat, Krátkozraký český stát (a zatím ani současné nadějné vedení ministerstva) nebude podporovat sebevědomí učitelů, kdo by si dobrovolně přidělával práci, narostlo by množství nápadů, názorů a kreativity (méně kontroly a více práce pro odpovědné úředníky státu, krajů a obcí) . Kdo z odpovědných politiků a úředníků bude takový frajer a tohle udělá, že podpoří slovo (moc) učitelů, rodičů a dětí, ten skutečně vnese změnu a vyplatí se to i jemu (svou "autoritu" neztratí, možná to pohodlí, za to však získá energii a kreativitu a bude konečně užitečný).

Lenka Vytlačilová - metrolog

Měli jsme tu jednoho, který tvrdil něco podobného jako Jan Masaryk Sobota, 19.Září 2015, 15:43:5

"Vám vojákům nemůžeme přidat na penězích, vyšší platy než učitelé, nemůžete mít." - to nebyl ještě u moci. Jak to dopadlo, když se k moci dostal?

Za první Republiky byl plat universitního profesora roven platu senátora. Bylo by potřeba nastavit platové tabulky tak, aby se odvíjely od platu politiků.

Oni to nejsou jenom učitelé, ale nefunkční státní správa.
Když jsem odcházela před lety ze státní správy, bylo nás asi 40 referentů. Práci se člověk naučil za 5 let. Polovina referentek byla mladá děvčata, která tam nebyla ani rok.

Obávám se, že učitelé nic nevystávkují. Na to, aby vyhráli v mocenském konfliktu nemají sílu a velká část veřejnosti nebude za nimi stát. V levicových BL si jeden pisatel opakovaně stěžuje na to, že někdo chce přidávat učitelům. Jejich plat přece musí k přežití stačit, tak, co by chtěli?

Martin Profant - Praha 7

Stávka učitelů samozřejmě možná je Sobota, 19.Září 2015, 16:56:21

A měla by velkou šanci být úspěšná. Odbory a vnitřní kooperaci v rámci celé profesní skupiny mají lepší asi jen železničáři. Z Petra Chaluše mluví nezkušenost s prostředími, která opravdu organizovaný boj pracujících ztěžují, třeba supermarkety.

Jiná věc je, že učitelé mohou stávkovat za pláty a pracovní podmínky (např. počet hodin, dozory), za podmínky k inkluzí těžko, protože v tom se jejich názory a zájmy tříští.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.