Česko-bavorsko-rakouská populace rysů stagnuje, upozorňují odborníci

Počet rysů žijících v národních parcích Šumava a Bavorský les a na přiléhajícím území zůstává dlouhodobě neměnný. Podle odborníků, kteří jejich výskyt mapují, čítá rysí populace na tomto území 60-80 jedinců.

(jb)

10.08.2016 11:36

Foto3-2013_11_01

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu. Foto Správa NP Šumava, Bavorský les

Populace rysa zahrnující nejenom jedince z centrální oblasti národních parků Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v České republice, Bavorsku a Rakousku, na severovýchodě Český les/Oberpfälzer Wald, na východě Novohradské hory/Freiwald čítá 60-80 dospělých jedinců, shodli se na tom odborníci ze všech tří zemí. Ti využívají moderní technologie, jako je sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňující mnohem přesnější odhad velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace.

„Na základě výsledků našeho společného dlouhodobého monitoringu můžeme konstatovat, že počet jedinců vyfocených a zároveň identifikovaných na území obou národních parků se dlouhodobě zásadně nemění,“ uvedla zooložka Správy Národního parku Šumava Elisa Belotti a dodala: „Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km2.“

Vzhledem k velikosti jejich teritorií nežije většina rysů pouze na území národních parků. Svoje domovské okrsky mají z části nebo i zcela mimo chráněná území, proto je pro zjištění celé velikosti populace nutné zmapování jedinců i mimo jádrové území, ideálně v celé oblasti výskytu.

„V rámci projektu Trans-Lynx, realizovaného v letech 2013-2015 jsme se věnovali právě otázce celkové velikosti populace. Spolupráce odborníků z České republiky, z Bavorska i z Rakouska nám umožnila spočítat rysy i v okrajových územích, včetně rysů přeshraničních, tedy těch, kteří žijí na území dvou nebo i tří států,“ vysvětlila Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.

Rysové už z některých částí hor zmizeli, poukazují odborníci 
Z výsledků monitoringu z 90. let minulého století, kdy byla rysí populace ve vrcholové fázi rozšíření, je doloženo, že rysi využívali větší území přeshraničních hor, než je tomu dnes. „V posledním desetiletí ale z některých okrajových částí rysové zmizeli. Krom malé velikosti je česko-bavorsko-rakouská rysí populace ještě poměrně izolovaná, což výrazně zvyšuje její ohroženost. Aby populace mohla přežít, je nutné, aby se mohla dále rozšiřovat. To se ale v současnosti neděje,“ zdůraznila Elisa Belotti.

Podle Belotti se rysům poměrně daří na území národních parků a každý rok je zde zaznamenáváno jejich rozmnožování, rysové se zde také dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní mimo národní parky. „Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Zde je třeba řešit hlavně problematiku pytláctví a autodopravy,” dodala Belotti.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu, tedy fotoaparáty s automatickou spouští, díky kterým je možné individuální rozeznání jedinců. Výsledky tohoto monitoringu v Národních parcích Šumava a Bavorský les v sezóně 2015/16 byly právě zveřejněny.

Zároveň je také snaha výzkum a monitoring rysa dále rozvíjet a posunout na evropskou úroveň. „Společně s partnery z Bavorska, Rakouska, Itálie a Slovinska jsme tak přednedávnem společně vytvořili a podali mezinárodní projekt v rámci evropského dotačního programu Interreg Central Europe,“ doplnil vedoucí odboru ochrany přírody Správy Národního parku Šumava Martin Starý.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.