Oslavte den biologické rozmanitosti v divočině, lákají veřejnost ochránci přírody

Ochránci přírody lákají veřejnost do divočiny. V neděli je totiž mezinárodní den biologické rozmanitosti, který OSN vyhlásila jako připomínku a výzvu k zachování rostlinných a živočišných druhů na Zemi.

(red)

19.05.2016 14:46

N1436796374_12882_9170

Místa, kde hrají přirození procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů. Foto Michal Šindelář, DR

Víkendovým výletem do přírody mohou lidé oslavit svátek její pestrosti a bohatství. Mezinárodní den biologické rozmanitosti letos připadá právě na neděli 22. května. Vyhlásila jej OSN jako připomínku a výzvu k zachování rostlinných a živočišných druhů na Zemi.

Letošní rok je věnován trvalé udržitelnosti – vlivu zemědělství, lesnictví, turismu a dalších lidských činností na přírodní systémy. Nejcennější pro zachování přírodní rozmanitosti jsou taková místa, kde dodnes přetrvává neporušená, divoká příroda.

„Do divočiny patří například vzácní rysi, vlci či orli, tedy zvířata, jež si opět našla domov v naší krajině. Stále jsou u nás místa ponechaná jen sama sobě a obdivu ohleduplných návštěvníků. Řadí se k nim tisíciletá rašeliniště, pralesy v národních parcích či volně tekoucí řeky, které si volně vybírají svou cestu. Všechna si zaslouží náš obdiv a ochranu,” připomíná Eliška Vozníková z Hnutí DUHA.

Ekologové proto sestavili pro ohleduplné návštěvníky devět tipů na výlety do divočiny. Ty jsou rozprostřeny po celé naší zemi a mohou tak posloužit při plánování nedělního výletu. Zahrnují přírodní skvosty, jako známé rezervace Mionší v Beskydech, Žofínský prales v Novohradských horách či Jizerskohorské bučiny.

Jsou mezi nimi ale i opuštěné krajiny, například bývalý vojenský prostor Ralsko nebo část Libavé, právě tak jako přírodní klenoty ležící blízko Prahy a Brna v CHKO Český či Moravský kras.

Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především intenzivní zemědělství, kácení přírodních lesů, zástavba a betonování krajiny i tím mizení divočiny. Místy s nejintenzivnější zástavbou v České republice jsou dnes paradoxně obce v našem největším a nejcennějším národním parku na Šumavě.

Nejen o jeho budoucnosti právě v této době rozhodují poslanci. Přitom na Šumavě má svou poslední životaschopnou populaci pralesní pták tetřev hlušec, vyskytuje se zde také rys ostrovid nebo vlk.

Divočina však dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu, zatímco zastavěná plocha zabírá už jedenáct procent a stále narůstá. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo.

Ekologové v této souvislosti zdůrazňují, že místa, kde hrají přirození procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Části krajiny ponechané samovolnému vývoji jsou ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele.

„Místa s divokou přírodou nemusíme hledat v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani ne v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Najdeme ji všude tam, kde dlouhodobě ponecháme přírodě volný prostor ke svobodnému vývoji a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem,“ uzavírají ekologové.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.