Migrující rys nezná hranic, překonává i frekventované silnice

Jiří Jindra

Rys Ľubo putuje po česko-slovensko-polském trojmezí. V posledních osmdesáti dnech ho jedenáctkrát zachytily fotopasti na ploše tři sta kilometrů čtverečních. Migrující rys překonává frekventované silnice, železnice i řeky.

Rysí samec Ľubo má domov v Javorníkách, Kysuckých Beskydech a na Kysucké vrchovině. Pohybuje se na tří stech čtverečních kilometrech na území třech států. V uplynulých osmdesáti dnech ho zachytilo jedenáct fotopastí. Potvrdili to ochránci přírody z Hnutí Duha Olomouc a jejich kolegové z Polska a Slovenska.

Že jde o jednoho rysa, poznali odborníci podle charakteristických skvrn na těle. Pohybovat se na území třiceti tisíc hektarů není pro zvířata jednoduché. „Ľubo musel nejméně třikrát překonat frekventovanou silnici E75 mezi Čadcou a Žilinou, po které projede denně více než patnáct tisíc aut,“ řekl Martin Duľa mapující rysy v CHKO Kysuce.

Západní okraj Karpat je poznamenán lidskou činností. Ľubo při své cestě využil tři migrační koridory. „Pro rysy a další šelmy je navzdory velkému zatížení dopravou oblast stále průchodná. Zbývající migrační koridory na českém i slovenském území musíme v naší krajině zachovat,“ sdělil Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Pro ekology je migrace rysího samce dobrým znamením. Odborníci se snaží identifikovat, kudy se putující zvířata pohybují. Cílem výzkumu je zachování biokoridorů nutných k přežití šelem. „Průchodnost krajiny pro velké šelmy na území CHKO Kysuce je do značné míry limitovaná existující i plánovanou urbanizací,“ řekl Peter Drengubiak z občanského sdružení Karpatská divočina.

Podle něj je nutné navrhovat obcím, aby do územních plánů zahrnuly také koridory pro divoká zvířata. Hnutí Duha Olomouc ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a dalšími partnery připravuje mezinárodní projekt , který by měl zajistit lepší ochranu ekologických sítí na celém území Karpat.