Chci přispět X

Návrat japonské pomsty

Jaroslav Cerman komentuje návrat fenoménu Pokémon do světa mobilních aplikací. Většina kritiky dnes již nejúspěšnější aplikace všech dob je mimo mísu. Pokémon Go je především neškodná zábava s příchutí devadesátkové nostalgie.

Není žádným tajemstvím, že Japonci se nikdy nedokázali přenést přes drtivou prohru, kterou jim západní kapitalistické velmoci uštědřily před 70 lety, a stále prahnou po pomstě. Útoky ale už nějakou dobu nejsou vedeny na tichomořské flotily, ale nejprve na peněženky rodičů, nyní na peněženky dětí, které už vyrostly.

Princip Pokémon Go je jednoduchý. Hráči se se zapnutou aplikací a GPS pohybují po mapě reálného světa, kde mohou lovit Pokémony. Je to opravdu tak snadné. Na některých místech (obchody, památky, náměstí, sochy), která jsou okopírovaná z infrastruktury podobné aplikace Ingress, mohou vybírat Pokébally, do kterých Pokémony chytí. Na náměstích jsou stadiony, ke kterým může hráč dojít a pokud je členem jednoho ze tří týmů ve hře, do kterých se může přidat po dosažení páté úrovně (úrovně hráč získává lovením Pokémonů a právě zápasením), může soupeřit s ostatními o držení onoho stadionu.

To je ono. Hra sice obsahuje mikrotransakce, takže si za reálné peníze můžete koupit více Pokéballů, vábniček Pokémonů a další (čímž se vám sníží potřeba chodit, abyste postupovali hrou), ale hru lze zcela klidně hrát bez nich, aniž by hráč měl pocit, že je oproti ostatním znevýhodněn.

Sentiment po Pokémonech, kteří tvrdě zasáhli generaci 90. let po celém světě, hraje sám ohromnou roli. Už jen proto, že Pokémony si vždy mohli užívat spíše a jen uživatelé herních konzolí a handheldů od Nintenda. Nyní mohou všichni na svých mobilech. Sentiment a nostalgii doplňte o vtipné využití augmentované reality (Pokémoni se vám pomocí foťáku na mobilu promítají „přímo do reality“ kolem vás) pro fotografie a memetický potenciál.

Ne všichni ale takhle smýšlí. Když jsme někdy před týdnem s kamarádem aplikaci stáhli, začali jsme se velmi bavit a nostalgii a z ní plynoucí hravost a radost nedokázal ani jeden z nás skrýt. „Ale stejně to bude problematický nakonec, nenechají to na pokoji,“ prohlásil najednou kamarád. Hned jsem věděl, co tím myslí…

Zatímco v nějaké paralelní dimenzi je ještě možné se bavit, v našem vesmíru byla zábava oficiálně zakázaná v roce 1567. Ať už na světě uděláte cokoli, můžete mít naprostou jistotu, že v nějakém Mordoru číhá armáda ideologů ze všech myslitelných táborů lidského myšlení. Získá si něco masivní oblibu mezi lidmi? Už se otevírají brány, ze kterých se valí „kulturní teoretici“, „sociální detektivové“, „obránci tradičních hodnot“, „radikální progresivisté“ a také duch Adolfa Hitlera hrozivě se vznášející a bedlivě pozorující nad každým myslitelným tématem.

New York Magazine minulý týden informoval, že jeden z hráčů ulovil Pokémona Rattata v muzeu Auschwitzu. Foto jta.org

Prvním je článek od webu Kotaku, který nečekaně dává smysl, tentokrát o tom, že ze sociálního aspektu hry jsou vynecháni hráči s takovými tělesnými postiženími, že se nemohou sami hýbat.

Což u hry, která je založená na pohybu, dává jaksi smysl. Článek správně sděluje, že ač je Pokémon Go jedna z nejpopulárnějších her všech dob, je zároveň nejvíce diskriminující proti lidem, kteří se nemohou hýbat. Nějak ale už nezmiňuje, že jedna věc je způsobená druhou. I jeden z vedoucích organizace pro tělesně postižené ve článku správně říká, že si ani sám neumí představit, že by vůbec šlo do konceptu hry tělesně postižené nějak zapojit.

Tohle je vlastně docela dosti zajímavé téma, ale jedná se o článek, který dokáže z jednoduché pravdy natáhnout zeď textu. Pravda je totiž opravdu jednoduchá: hra založená na pohybu není tak úplně pro ty, kteří se hýbat nemohou. Ano, je to smutné, protože je to nejpopulárnější hra za dlouhou dobu, ale je to tak právě proto, že se u ní člověk hýbá.

Dále už ale Kotaku a další weby jedou jasným závěrem, který musel být sepsán ještě předtím, než hra vyšla: hraní Pokémon GO ohrožuje černé muže v Americe, protože je nutí se na ulici chovat „podezřele“. Hra je tak „inherentně rasistická“.

Jinými slovy se nám autoři snaží říct, že v Americe je rasové zaujetí při policejních kontrolách na ulici a je disproporčně zastřeleno více černých mužů než bílých. Dobrá, to víme. Co to má ale společného s Pokémon Go? Ano, je to aplikace, která nutí člověka chodit ven a koukat do mobilu. Když černoši chodí po ulici ven, mají větší šanci, že je zastřelí policista. Jenže to samé platí pro fitness aplikace. Mapové aplikace. Aplikaci foťák, protože občas se musíte někam přesunout, když chcete něco vyfotit. Když jíte na ulici, tak máte větší šanci, že vás zastřelí policie, než když ho budete jíst třeba v papírové krabici na střeše.

Co to má společného s Pokémon Go? A není argument, že aplikace hráče „nutí chodit lidi na cizí pozemek a nebezpečná místa“. Ne, nikdo vás k ničemu nenutí. Opravdu ne.

A ano, lezení na cizí pozemek vás může stát život, ať už jste černý, nebo bílý. Není ale nic, co by černého nebo bílého nutilo chodit na cizí pozemek, o to více, když lovíte Pokémony. Jestli vás k tomu něco „nutí“, je to jen vaše stupidita. Ta může být „inherentní“. Pokémon Go inherentně rasistická hra není.

Korunu všemu nasazuje také hráčům dobře známý Jonathan McIntosh, podle kterého je hra „znepokojující“, „mrazivá“ a „podobná krvavým psím zápasům“. Ano, protože Pokémoni, vymyšlená zvířátka, proti sobě bojují za své trenéry. Přestože existuje na světě přesně nula lidí, kteří si řekli „asi bude naprosto v pohodě proti sobě poslat zvířata bojovat do krve, viděl jsem to v Pokémonech, tak je to asi OK“.

Pro Jonathana je ale i problém, že kapitán Amerika občas používá proti padouchům pěsti místo argumentů. Podle něj totiž vše, co vidíme, nás vede k určitému chování, ale opravdu vše a všechny a naprosto drtivě. Bez výjimky.

Náš „social justice detective“, jak si sám říká, se za svou vlastní vidinou pokroku žene tak zběsile, že hovoří takřka stejně jako radikální republikáni, kteří před deseti a více lety mluvili vlivu násilí počítačových her na děti. Z Jonathana zaznívá takřka to samé už delší dobu, jenom z druhé strany. Plně platí poučka z filmu Team America, že ať je někdo jedním vulgárním označením pro vagínu nebo konečník, je to jedno, oba jsou od sebe asi tři centimetry daleko.

Neberte mě zle, já jsem pro kritiku sociálních a kulturních produktů všemi deseti. Jen se nemůžu zbavit dojmů, že tady číhají neustále rostoucí smečky ideologických vlků z obou stran, kteří už mají své ideologické buzzwordy, nálepky a zkratky připravené a jen je pak urychleně naplácají na zrovna populární téma, oblepí to lákavým titulkem a žijí z kontroverze. Mnoha lidem tak i požitek z něčeho velmi nevinného pro pocit viny zkazí. Ideologové zkrátka mají strach, že zrovna někdo věnuje pozornost něčemu jinému než jim.

Pokémon Go je zábava. Zatím. Možná to časem přejde, záleží, zda dokáže Nintendo držet zájem hráčů při životě slibovanými rozšířeními.

Můžete se zadarmo připojit k solidní zábavě, při které se budete zdravě procházet, objevovat nová místa a možná potkáte i nové lidi. A dokonce přitom nemusíte ani myslet, v čem všem je celý svět okolo špatný. Můžete se zkusit prostě na chvíli bavit.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Jiří Komárek - pracující

Oprávněná kritika? Středa, 20.Července 2016, 17:02:35

Je tato kritika kritiků opravněná? Není to třeba tak, že tito lidé mají svůj světonázor vytvořený (ať už na základě pocitů či poctivého výzkumu) a v době vydání nové hry jsou tyto názory pouze více slyšet (protože jsou o názor požádáni nebo sami mají pocit, že je aktuální čas na to se vyjádřit)?
Tím netvrdím, že vše, co řeknou, musí být pravda.

PS: s tím "zadarmo" bych byl opatrnější.

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 11.Srpna 2016, 16:17:12

http://www.blisty.cz/art/83296.html

Ne že by ta kritika nedávala smysl.
30-ti letí muži by asi mohli trávit čas trošičku smysluplněji, než poskakováním a placením společnosti Nintendo.

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 11.Srpna 2016, 16:20:59

Mimochodem v TV teď hodně běží reklama na nějaký Mobile-strike, nebo jak se to jmenuje, a taktéž dospělí muži si tam budují opevnění a střílejí z kanónků jako 12-ti letí haranti.

Naplň svůj život tím, že svůj čas a své peníze věnuješ jiným.
Tak to má být.
Akorát, že tohle nikomu nepomůže a není to žádná charita, ale tvrdý byznys....

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Morbicere, Čtvrtek, 11.Srpna 2016, 18:17:47

a čím smysluplnějším by měl třicetiletý muž trávit svůj čas? Vždyť lidé si vždycky hráli. Je dobré si hrát. Vždyť ta vaše rada je dobrá tak na syndrom vyhoření, ne na život. Ano, pomáhat druhým je správné, ale buďme k sobě upřímní. Člověk si u toho zas tak moc neodpočine.

Ano, ty hry jsou jednoduché a dětinské. Ale jsou to přece hry. Ty nebývají složité a vážné jako debata v parlamentu.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Čtvrtek, 11.Srpna 2016, 18:20:49

Tenhle pán to myslím řekl hezky:
http://video.aktualne.cz/dvtv/pokemon-go-ruce-si-mne-hlavne-google-vsechna-data-jdou-prave/r~af1f0d6e4cfe11e68d00002590604f2e/

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 11.Srpna 2016, 19:53:52

No, já bych odjel s mikrofony a někým, koho zajímá příroda, do deštného pralesa................. než abych dělal šaška strojům a kapitálu.

Ale proti gustu žádný dišputát.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.