Sokol stěhovavý se po padesáti letech vrátil na jižní Moravu

V Moravském krasu byl pozorován pár sokola stěhovavého, který se zde zahnízdil po padesáti letech. Sokol stěhovavý byl přitom u nás na počátku 70. let prohlášen za vyhynulého. Na jižní Moravu se vrátil až nyní.

(jb)

13.07.2016 16:36

Phpthumb_generated_thumbnail

Úspěšné vyhnízdění bylo následně potvrzeno 9. června, kdy byla mláďata pozorována v letu a při krmení mimo hnízdo. Foto René Bedan

Do Moravského krasu se po padesáti letech vrátil sokol stěhovavý. Zprávu o jeho návratu přinesl Ekolist. Sokol stěhovavý byl u nás na počátku 70. let prohlášený za vyhynulý druh, přitom do roku 1957 zde hnízdil běžně. Ojediněle se na našem území vyskytoval ještě v roce 1968.

Důvodů, proč tento druh ve střední Evropě téměř vyhnul, bylo hned několik: pronásledování člověkem, intenzivní chemizace v zemědělství a především používání DDT. Teprve zákaz těchto faktorů, přísná ochrana sokolů a reintrodukční programy vedly k postupnému návratu sokola stěhovavého do přírody. Jeho postup se ale zastavil v Čechách a na severní Moravě.

Až 6. března letošního roku byl pár sokolů pozorován v Moravském krase při hnízdních projevech, kopulaci a předávání kořisti. Nebylo ale jasné, zda zde sokoli skutečně zahnízdí. To se nakonec potvrdilo 19. května, kdy bylo nalezeno hnízdo se třemi mláďaty. Správa CHKO proto rozšířila bezpečnostní opatření, přijatá již při potvrzení výskytu, aby na hnízdišti zajistila klid. To bylo monitorováno a mláďata, dva samečci a jedna samička, dostali jméno Pankrác, Servác a Bonifácie.

Úspěšné vyhnízdění bylo následně potvrzeno 9. června, kdy byla mláďata pozorována v letu a při krmení mimo hnízdo. Skoro měsíc po vylétnutí byla všechna mláďata pozorována při pronásledování samice s kořistí v pařátech, přitom vlastní vylétnutí a první týdny jsou kritickým obdobím v životě mláďat.

Vzhledem k úspěšnému zahnízdění existuje už silná vazba sokolího páru na uvedenou lokalitu a je možné předpokládat jeho návrat na hnízdiště i v příštím roce. Přítomnost jednoho páru navíc přitahuje další sokoly, do budoucna tak lze očekávat obsazení dalších historických hnízdišť v Moravském krase.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.