Chci přispět X

Tupci volí prezidenta

Proč necháváme volit prezidenta stejné lidi, kvůli kterým se píší zákony na ochranu spotřebitele, ptá se Robert Malecký z Hlídacího psa. Saša Uhlová vysvětluje, proč jsou tyto zákony potřebné a proč by si sama hlasovací právo ráda zachovala.

„Probudil nás tuhle noční běs. Zdálo se nám, že přemýšlíme, proč necháváme volit prezidenta stejnou skupinu lidí, kvůli kterým se píší další a další zákony na ochranu spotřebitele. Aby si nebrali půjčky, když jsou tak tupí, že si nepřečtou obsah smlouvy, aby nenaletěli pojišťovacím podvodníkům atd. Tak jsme raději zase přemýšlet přestali," píše Robert Malecký na Hlídacím psu.

Vybrat dobře je těžké. Mnohem težší, než vystudovat práva. Repro DR

Úvod Maleckého glosy předjímá, že kdo je zadlužený u podvodných poskytovatelů půjček, anebo dalších obchodníků nejen s chudobou, ale i lidskou nepozorností, je pro autora textu nekompetentní rozhodovat o tom, kdo by ho měl zastupovat coby prezident. Protože je tupý.

V České republice je těch tupých lidí hodně. Čím to? Čím si vysvětlit, že i nebankovní společnosti, které fungují třeba ve Velké Británii jako solidní podniky, tady mají, nebo v minulosti měly, pro poskytování půjček zcela jiné podmínky? Lze to jistě odůvodnit kulturou společnosti, tradicí, ale také tím, že jim to dovolily české zákony.

Není to tedy tak, že by Britové byli chytřejší, jen tam prostě a jednoduše není možné to, co se dělo tady a co se teprve teď postupně napravuje. Je jasné, že špatnou právní úpravu místní i cizí společnosti zneužívaly. Výsledkem je mnoho zadlužených lidí a rozhodně nemusí být tupí, jen se dostali do zoufalé situace, někdo zneužil jejich tíseň, jednali pod tlakem.

I já mám svou noční můru. Je jí společnost bez pravidel, kde vše určuje jen trh. Už se vidím, jak budu trávit život tím, že budu zjišťovat v každém jednotlivém úkonu, zda mě nechce protistrana natáhnout. Nebude žádné odvolání.

Podepsalas? Tak plať. V tomto světě budu mít doma také laboratoř, kde budu zjišťovat, jestli jídlo, které jsem si koupila, není náhodou životu nebezpečné. Veškeré normy, které mě mají coby spotřebitele a účastníka trhu chránit, přestanou existovat. To mi připadá jako děsivá představa. Právě od toho totiž máme stát. Aby nás chránil. Nepřipadám si tupá, když vyžaduju, aby ve společnosti platila nějaká elementární pravidla.

Sama jsem před mnoha lety podlehla pánovi, který u mě zazvonil a přesvědčil mě, že si mám převést k jeho společnosti telefonování z pevné linky. Že to budu mít levnější. Byl úporný, zahrnul mě mnoha slovy. Smlouvu jsem prolítla, ale nepřečetla si ji pořádně. Podle mé nové dohody jsem Telecomu dál platila paušál, nové společnosti jen hovory.

Dvojí platba mi nevyhovovala, i když jsem dohromady platila o něco méně, smlouvu jsem tedy po několika měsících chtěla zrušit. Pán, který mě tehdy přemlouval, tvrdil, že to nebude problém. Byl.

Když už jsem myslela, že se mi podařilo závazku se zbavit, přestěhovala jsem se. Po nějaké době mě překvapilo, když mě na nové adrese dohonili s dluhem, který značně navýšili. Nebudu to natahovat, výsledkem byl několikatisícový dluh, který vznikl z pár stovek.

Důsledkem je, že každého, kdo mi nabídne něco výhodného, odmítnu. Až mě jednou zastaví člověk, který mi zcela upřímně bude chtít vyplácet doživotní rentu, pošlu ho zaručeně někam.

Mohla bych místo odmítání číst smlouvy. V rámci své práce jsem se ale problému věnovala a něco o tom vím. Přečetla jsem smluv tolik, že vím, jak těžké je orientovat se v nich. Sice už chápu, co je rozhodčí doložka, ale než dočtu až ke straně šestnáct, kde je schovaná, moje pozornost může upadnout.

A jsou další překvapení, kterým nemusím na poprvé rozumět. Smlouvy jsou často konstruované právě tak, aby jim běžný čtenář nerozuměl. Inu, nejsem právník. Možná by měli volit prezidenta jen právníci. Snad proto, že vykazuju tento typ tuposti a nerozumím jazyku smluv, nejsem si zcela jistá, zda Maleckého filipka mířila proti přímé volbě prezidenta, anebo v důsledku proti všeobecnému hlasovacímu právu vůbec.

Kdyby se snad mělo omezit všeobecné hlasovací právo, je tu na výběr řada kritérií. Dosažené vzdělání, výše příjmů, věk, pohlaví. Nejjistější by ale bylo vzít hlasovací právo všem, kteří volili Miloše Zemana, jedině to by byla tutovka.

Pak jsou tu tací, kteří by všeobecné hlasovací právo zachovali, ale s prvky přímé demokracie, jako je přímá volba prezidenta, anebo referendum, mají poslední dobou tito kovaní demokraté problém. Lidé totiž nehlasují tak, jak by oni chtěli. Proto jim připadá lepší odfiltrovat přímost přímé volby čistě zastupitelskou demokracií. Voličům tím vzkazují: jste dostatečně chytří na to, abyste nás volili, rozhodovat pak budou politici, ale jste příliš tupí na to, abyste sami dělali rozhodnutí.

Tupí mi popravdě připadají spíš ti politici, i ti, kdo se třeba i mediálně podílejí na tom, že máme špatné zákony, že je tu nízká vymahatelnost práva, že se tu tolik lidí cítí být na druhé koleji. Nejdřív toto dopustí, a pak se strašně diví, že jsou lidé naštvaní a nevolí je, nechtějí číst, co píšou, nechtějí poslouchat „elity“ a hledají antisystémová východiska. Bodejť by nehlasovali proti systému, když se součástí systému necítí. V přímé volbě a v referendu je to jen lépe vidět.

A co si myslíte vy? Diskuse (159 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Nehájím ty, kteří chtějí "tupým" vzít prvky přímé demokracie, Pondělí, 4.Července 2016, 16:57:19

ale přímá volba prezidenta byla do našeho ústavního systému přidána zcela nesystémově a nekompetentně, po selhání zastupitelské volby. Problém měl být však řešen jinak.

Ministrem Dienstbierem navrhovaný zákon o obecném referendu je zcela špatný a nefunkční. Stejně jako krajská tzv. samospráva schválená koncem 90. let.

Ve všech případech selhali politici.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Trefný článek Pondělí, 4.Července 2016, 21:11:58

Velmi pěkný, pravdivý a trefný článek.

Za pozornost stojí, že u většiny našich lidí jsou označováni ti, kteří jsou podvedeni různými nástrahami tzv. šmejdů, výhradně negativními přízvisky jako tupci, hlupáci a blbci. Za to, že byli podvedeni, si prý mohou sami, což jim patří. Avšak ti, kteří podvádějí, nastražují druhým pasti a zneužívají jejich důvěry, případně na způsob hyen využívají slabosti svých bližních, jsou označováni přízvisky pozitivními. Jako např. podnikaví lidé, odvážlivci s vůlí postavit se na vlastní nohy, lidé umějící si vydělat peníze, kreativci jdoucí do rizika apod. Asi to také něco vypovídá o stavu společnosti, není-liž pravda?

Pokud jde o volbu prezidenta prostřednictvím referenda, je samozřejmě logický nesmysl si myslet, že občané prezidentskou volbu zvládnout nemohou, zatímco volbu politických stran při volbě do parlamentu zvládnout mohou. Logický nesmysl je to proto, že o jednotlivci, který na prezidentský úřad kandiduje, jakous takous konkrétní představu mít mohou. O stranách, způsobech prosazování zájmů vnitrostranických skupin a o interních stranických i mezistranických čachrech však nemohou mít ani potuchy. Jenom jistotu, že se dějí.

Děkuji za výstižný článek.

Jiří Vyleťal

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Něco na tom bude Úterý, 5.Července 2016, 10:52:14

Vlastně to není špatná myšlenka: Možná bychom potřebovali nějaké zákony na ochranu voliče.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Jak to dělají anarchisti? Úterý, 5.Července 2016, 10:55:48

Na to, jak by mohl vypadat svět bez zákonů na ochranu spotřebitele, aby to nebyla noční můra, bychom se snad mohli zeptat anarchistů. Stačilo by, že když se všichni, které nějaký šmejd podvedl, spontánně seberou a půjdou mu vzít, co si nakradl, neobjeví se žádná policie, která by chránila šmejdovo nedotknutelné soukromé vlastnictví? Vypořádali by se nespokojení spotřebitelé s ochrankou, kterou si šmejd za nakradené prostředky najal? Jak se dá anarchie ubránit proti zákonu silnějšího?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Demokracie a tupost Úterý, 5.Července 2016, 12:16:46

Ta úvaha Saši Uhlové je sice zajímavá, ale odvádí pozornost jiným směrem od původního problému.

A ten zní: jak může fungovat demokracie, když velká část populace není schopna racionálně přemýšlet ani o těch nejzákladnějších záležitostech svého života?

Svého času vyšla jedna karikatura, tuším že v Právu, od Kemela. Poněkud příliš přímočará, nicméně plně vystihující danou věc.

Scéna: luxusně vybavená přijímací místnost nějaké očividně vysoce postavené osobnosti. A této osobnosti její návštěvník klade otázku: "Jen tak čistě hypoteticky: jaká by byla míra vaší legitimity, kdyby vás zvolili samí idioti?"

Jaká je vlastně demokratická legitimita státníků, kteří jsou zvoleni převážně či výhradně těmi, kteří svou politickou kompetenci mají postavenou výhradně na konzumování bulvárních médií a na hospodském rozumářství?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Poláčku, rozumím-li dobře Vašim diskusním příspěvkům zde, i pod článkem Jana Trnky "Jaké referendum?", Úterý, 5.Července 2016, 13:44:34

nebyl byste vlastně proti tomu, aby všem voličům byl změřen jejich inteligenční kvocient, nebo aby prostě museli podstoupit nějaké testy lidské vyspělosti a kultivovanosti, a volební právo by pak bylo jen pro ty, kteří by v těchto testech dosáhli určité stanovené minimální hranice.

Máte skutečně tento názor?

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Také znám jednu noční můru Úterý, 5.Července 2016, 17:26:18

Byl jeden mladý dynamický heterosexuální vzdělaný bílý muž, který vyznával přesvědčení, že všeho v životě dosáhl vlastními silami a nikomu proto nic nedluží a s nikým nic nemusí sdílet. Jednou ráno se probudil, a zjistil, že se znova narodil, je s maminkou v porodnici, ale okamžikem jeho narození se svět změnil k obrazu, jaký on sám vždy vyznával. Vše je soukromé. Se vším se svobodně obchoduje.
Protože maminka měla svobodně zobchodované zdravotní pojištění a porodnice svobodnou smlouvu s její pojišťovnou, zatím to šlo. Jen dítěti zdravotní pojištění neplatil stát. Nabídl se hodný pán z banky, a tak děťátku ustřihli pupeční šňůru a zkontrolovali životní funkce na splátky, čímž mu vznikl první dluh. Ale pravý údiv nastal, když se před nimi otevřely dveře porodnice: Chodník venku byl soukromý. Vlastně křížil stovky soukromých parcel. Každý z majitelů žádal o poplatek za průchod, za každou osobu. Ale ne samostatně, řešili to kolektivně, měli zastoupení. Zástupce už čekal přede dveřmi, znal adresu maminky a nabízel buď jednorázový průchod těch deseti kilometrů, maminka chodící, za plnou cenu, dítě buď v kočárku za dvojnásobek (je širší), nebo nesené za polovic. A hned že roční paušál je výhodný, denní projížďka v kočárku po spinkání, to máme napříč přes čtyřicet parcel, za rok ušetříte takových patnáct procent. A do parku chtít budete? Máme v portfóliu čtyři parky ve vašem okolí, velmi výhodně. Ten nejbližší ale ne, to nám vyfoukla konkurence, oni si u vás určitě zazvoní. Maminka, že si to rozmyslí, a že pojede autem, a nyní zaplatí jen za cestu po chodníku na parkoviště. Pán se usmál a vypočítal taxu za průchod mamimky a průnos miminka od porodnice k parkovišti. Parkoviště bylo soukromé. Silnice byla soukromá. Stál tam milý pán. Silnice křížila množství parcel, on jen zastupuje správu těchto nemovitostí. Mýtné za průjezd auta s miminkem domů bude stát... ale máme tady roční paušál, velmi výhodné, je tam zahrnuta i trasa k dětské lékařce, ke školce, k obchodu, jen k drogerii ne, to už by byla ta vyšší částka, ta není v tomto paušálu zahrnutá...

A než se miminko poprvé rozhlédlo, bylo zadlužené až po uši. Ale vyrostl z něj mladý muž, který všeho na světě dosáhl vlastní pílí, s nikým nic sdílet nemusí.

Mimochodem, pro pana Poláčka, promyslete prosím tvar Gaussovy křivky.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Volební lid zvolil Zemana, ten prosadí referendum o EU a lid bude proti EU Úterý, 5.Července 2016, 18:46:22


Dnes ráno o tom mluvila u snídaně majitelka hotýlku, kde trávím několik dnů dovolené, se svým váženým hostem, starším pánem, kterého titulovala pane profesore. Jsou proti EU, s obvyklými argumenty včetně mýtické směrnice o křivosti banánů. Přišla řeč i na to, že kdosi řekl, že v případě nesprávných názorů lidu je třeba zvolit lid jiný, ten citát nebyl ale připsán Brechtovi, ale králi Ludvíkovi (nebylo jasné, kterému).

Den předtím mluvili o zvonech, které každé ráno rozeznívají v bezprostřední blízkosti hotýlku. Ocenili, že zvony jsou rozeznívány lidskou silou (mimo jiné silou manžela majitelky), ne strojem, a mají krásný zvuk, ve kterém převažují sudé alikvoty a nezaznívá nic rušivého. Odsoudili tupost lidí, kteří si stěžují, že je zvonění budí ze spaní.

Nezdálo se, že by to byli lidi, kterým se daří nějak špatně. A také rozhodně nejsou tupí. Jen jsem s nimi nesouhlasil. Tedy ve věci EU, u zvonů šlo o naprosté souznění

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Co byste tedy, pane Kubičko, pro záchranu EU navrhoval? Úterý, 5.Července 2016, 22:36:45

Co by se stalo, kdyby to britské referendum mělo opačný výsledek (52% pro setrvání v EU, 48% pro odchod), bylo by něco podstatného jinak? Řekl bych, že skoro ne, to napětí a rozdělení společnosti by zůstalo stejné a projevilo by se jen trochu později a možná trochu jinak. Myslím, že pokud nebudeme poctivě pátrat po příčinách (tedy nejen my :-), tomu rozpadu bohužel půjde zabránit jen těžko (půjde mu zabránit jen za cenu omezování demokracie). Pokud k tomu rozpadu dojde, dojde nakonec k omezování demokracie také.

Omlouvám se, že zde připomínám ty známé myšlenky T. G. Masaryka: Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Každý musí snést mínění druhého, demokracie je diskuse.

Ta diskuse byla bohužel potlačována (alespoň tedy nemám pocit, že jakékoliv volby by měly sebemenší vliv na dění v EU). Pokud jsou pak frustrovaní občané, kteří se po dlouhou dobu nemohli vyjádřit k ničemu, vyzváni v referendu (a to nikoliv z důvodů posilování demokracie, ale z důvodů řešení vnitropolitických sporů – občané jsou v této situaci rukojmími politiků), aby se vyslovili k tak zásadní otázce, jakou je setrvání v EU, musí to dopadnout katastrofálně.

Řešením ale přece není nedopustit již žádné referendum, nebo dokonce omezovat demokracii. Řešením je nedopouštět referendum V TÉTO VYHROCENÉ SITUACI, pracovat na zklidnění situace poctivým pojmenováním příčin a poté i odstraňováním demokratického deficitu. Když však čtu některá vyjádření politiků EU, mám vážné obavy, že jsou schopni jakékoliv sebereflexe. Mnohde převládá sebevražedný názor: "Teď to dáme té Británii 'sežrat', ať je to alespoň odstrašující příklad pro ty, kteří by také uvažovali o vystoupení z EU."

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Nusharte, máte pravdu Středa, 6.Července 2016, 00:25:21

v tom, že těsná většina v referendu neřeší rozdělení společnosti. V moderních společnostech žádné opravdové většiny nejsou. Například ve Velké Británii teď mají a) rozhodnutí většiny o brexitu b) demokraticky většinově zvolený Britský parlament, který je proti brexitu c) demokraticky zvolený Skotský parlament, který je proti brexitu v souladů s vůlí většiny Skotů d) Labour party, která má leadera, zvoleného většinou členů strany, ale odmítaného velkou většinou demokraticky zvolených poslanců této strany.

Pro záchranu EU bych navrhoval podporovat EU. To Cameron nedělal: byl sice proti Brexitu, ale presentoval se hlavně jako bojovník za britské národní zájmy proti EU a ostatní členské státy mu také velmi dalece ustoupily. Corbyn také podporoval EU velmi vlažně. Britská politická reprezentace byla stejně rozkolená jako britská společnost.

Jedinou demokratickou institucí EU je Evropský parlament, takže cestou k překonání "demokratického deficitu" by logicky mělo být posílení jeho role.

Čeští politici zatím postupují jako Cameron: do Unie ryjí, aby upevnili svou vnitropolickou pozici, ale doufají, že EU nějak přežije i bez jejich přičinění.





Petrasek Milan - penzista

Jaképak pohádky pane Jedličko Středa, 6.Července 2016, 12:41:9

Naučit se číst, počítat, seznámit se s lidskou dovedností a ...... je současně postavena na systému zadlužování. Podmínkou schopnosti být společensky zdatným je povinný kredit.
Jde o systemickou složku, kterou musí mít dnes každé pacholátko v krvi.....bych dodal.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Testy inteligence pro voliče? Středa, 6.Července 2016, 13:59:25

Nikoli, pane Nusharte, přesně naopak: jde o to dokázat vytvořit takové podmínky, i kdy i ti intelektuálně méně nadaní budou mít - díky vzdělání, osvětě a všeobecně kultivovanému a inteligentnímu společenskému prostředí - dostatečně kvalitní občanský rozhled, aby jim skutečně právem a bez obav o výsledek bylo možno svěřit rozhodování o osudech státu.

Jenže, vytvořit takovéto prostředí je něco nesmírně náročného; a proto se do toho raději nikdo nepouští, a vše je přenecháno na pospas jenom tzv. "svobodě" každého individua, nadchnout se pro jakýkoli nesmysl, který je mu prezentován minule zmíněným bulvárem a jinými manipulátory.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Gaussova křivka a voličská kompetence Středa, 6.Července 2016, 14:07:24

Je zajímavé, jak často je jako argument frekventována ona známá Gaussova křivka.

Pane Jedličko: tato křivka má bezpochyby svou (nadčasovou) platnost; jenže ona neříká nakonec vůbec nic jiného, než že v dané společnosti jsou určité fenomény určitým - konstantním - způsobem rozděleny, s tím že tato křivka četnosti oněch fenoménů svého vrcholu dosahuje přesně ve středu; tedy v průměrném vzorku obyvatelstva.

Jenže: tato křivka naprosto nic nevypovídá o tom, k d e se ona sama nachází v prostoru.

Nemám zde bohužel možnost grafického znázornění; ale představme si evoluci lidstva (evoluci kulturní a intelektuální) jako vzestupnou linii.

A teď: ta Gaussova křivka jak řečeno je nadčasová; ale - nachází se skutečně na tom samém místě oné vzestupné linie dnes stejně tak jako třeba za časů neandrtálců?

To je právě to, o co se jedná: c e l o u tu škálu rozrůzněnosti lidských vlastností (i slabostí) posunout na kulturně vyšší úroveň.

Ivo Horák - Praha 3

O respektabilitě EU Středa, 6.Července 2016, 14:10:46

Zážitek Jiřího Kubičky s euroskeptiky je poučný. Opravdu bychom se neměli malovat navzájem s rohy...

Prvním klíčem k pochopení je myslím konzervatismus. Ten je v nás a je atakován rychlou proměnou světa. Mnoho z ní přijímat chceme, či musíme, tím přirozeněji pak odmítáme ostatní. Ano, lidé, kteří telefonují či nakupují po Evropě ze své zahrady, mohou soudit, že nemáme mít až tak mnoho společného. Dříve to bylo naopak: Jedinci, kteří cestovali Evropou týdny, ba i měsíce, měli na mysli návrat evropského univerzalismu (mj. i "náš" Jiří z Poděbrad se snažil).
Konzervatismus může znamenat mnohé. Můžeme být spjatí s dobou prožitou za vlády KSČ a nepřijímat ochotně novější vývoj. Právě tak můžeme být lidé ideově zakotveni v 1. republice, či v Rakousku-Uhersku. Takoví lidé se stěží shodnou, ale jejich pozice je konzervativní. Mladší "konzervativec" se na EU bude dívat spíš jako na projekt svého mládí a (tehdejšího) očekávání. Starší tradicionalista si řekne, že nepotřebujeme tyhle problematické (jak jinak?) novoty. Oba budou přitom žít moderně.

Lidé se z fungování kapitalistické ekonomiky přesvědčují znovu a denně (a z alibismu a při vlastním podnikání také rádi) o tom, že idealistickým pohnutkám není třeba věřit, neboť jsou maximálně prodejním obalem. Proto ta skepse vůči deklarovaným záměrům něco změnit ve prospěch těch, kteří si to nevydobyli.
Zmíněné euroskeptiky nepřesvědčí, že zvonění, které si pochvalují, se k nim nese z věže kostela, který byl třeba opraven za peníze EU.

Dnes je zřejmé, že onen klíčový tlak na Řecko nebyl (jen) přáním finanční oligarchie, ale rovněž euroskeptické demokracie. Ať radši opraví cestu u nás, nebo, v nejhorším, i ten kostel. A nejvíc důvěřujeme starostům, ti se přece s leckým znají.

Co tedy udělala EU špatně? Představme si, že místo pomazánkového másla (jež tak bylo pojmenováno v zájmu stále aktuální racionalizace výživy) nám mohla „naordinovat“ něco, co potěší aspoň některé konzervativce. Dovedeme si však vůbec představit, že pokuty by ČR nehrozily za nezakázání igelitek v obchodech (aby si lidé kupovali podobné obaly potřebné na odpadky), ale hrozba finanční sankce by zamezila třeba výstavbě obřích skladišť na úrodné zemědělské půdě?

Upřímně řečeno, EU si měla koupit respekt jednoduše, měla platit důchodcům valorizaci důchodů. A ostatním přidávat pravidelně do kapsy taky aspoň něco. Je z tohoto světa.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Sašo, Středa, 6.Července 2016, 16:57:43

pěkný text, ohledně toho, aby vznikla slušná společnost (pokud je slovo "slušný" ještě slušné ve slušné společnosti, což bych řekl, že už spíš ne) se plně shodneme. Pěkně jsi to napsala.

Ale kdysi jsi mi říkala, že mi v y s v ě t l í š, že byla chyba volit Zemana, že ten Schwarzenberg byl dobře...

Rozumím tomu dobře, že se stále vede boj proti Zemanovi? Že je zde stále potřeba znovu a znovu dokazovat (sobě, všem, ufonům), jak je Zeman špatný? Vždyť je zde tolik textů, které znovu a znovu přemýšlejí, jak to udělat, aby to nedopadlo i příště tak š p a t n ě atd.

Pak to vede k tomu, že se zde určití lidé nestydí dávat najevo – a já s překvapením zjišťuji, že to myslí snad opravdu vážně! – jak je lid hloupý, nevzdělaný atd. Ale že by někdy i obyčejná teta z vesnice mohla mít pravdu oproti "všeznalému" filosofovi, to si už ve své nekonečné pýše představit nedovede.

Takže prosím konečně o jasné vysvětlení, proč byl Zeman tak špatná volba... Zřejmě mi něco uniklo.

Jistě, mohl by být razantnější v kritice nešvarů, jeho kritika naší navázanosti na cizí agendu, zejména agendu zájmů USA mi přijde povrchní, stejně jako detailnější ekonomický rozbor toho, kde se stala po Listopadu chyba. Zde má Zeman také máslo na hlavě, viz koaliční smlouva ČSSD a ODS, kde se problémy neřešily, ale zametaly pod koberec. Ale tuto kritiku – takto přesnou a faktickou – tu u Tebe nevidím.

Demokracie má jednu úžasnou výhodu, vždy nás dokáže překvapit tím, že přece jen tu a tam funguje. Obvykle k nelibosti těch, kteří se stali jedinými vlastníky pravdy.

Shodneme se, že příští prezident by mohl být lepší než Zeman, neshodneme se v tom, že by měl být aspoň jako Zeman.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Pane Poláčku, Středa, 6.Července 2016, 18:08:42

zajisté lze nalézat populace, kde se gaussovské rozložení nějaké vlastnosti zcela nepřekrývá, nýbrž je posunuto. Liší se pak zajisté střední hodnotou, může se lišit i rozptylem. Jenže to jsem neměl na mysli, když jsem si Vás dovolil upozornit na tvar této křivky.
Je-li vlastnost v populaci uspořádána do gaussovské zvonovité křivky, a můžeme předpokládat, že u kvantitativních znaků je, pak je sice "poloviva pod průměrem" (a ta druhá nad ním), ale zároveň platí, že dvě třetiny jsou v rozmezí plus mínus jedna směrodatná odchylka, jsou tedy kolem středu. Dál od středu na obě strany průběh křivky rychle klesá, a do intervalu plus mínus dvě směrodatné odchylky se vejde pětadevadesát procent populace. No a dál je průběh křivky zase spíše plochý, takže plus mínus tři směrodatné odchylky pokrývají devětadevadesát celých sedm desetin procenta populace. A je to symetrické. "Kolik třešní, tolik višní", kolik blbů, tolik géniů. Gaussova křivka je triviální název pro křivku normálního rozdělení. Je matematicky pevně dána pro ty vlastnosti, které jsou ovlivňovány mnoha vlivy (faktory), v genetice tedy polyfaktoriální dědičnost s vlivem prostředí.
Přečtete-li si díla pravicově-konzervativních autorů (třeba Ayn Rand, vl. jménem Alisa Zinověvna Rozenbaumová), zjistíte, že jejich představa je jiná. Zvláště chytré lidi pokládají správně za vzácné, ale zvláště hloupé ne. Nevidí Gaussovu křivku. Nevidí střední většinu. Vidí pyramidu se špičkou géniů, středním počtem lidí ještě nějak použitelných, a širokou základnou hlupců. Tak i třeba Aldous Huxley v Krásném novém světě alias Konci civilizace nechal "predestinovat" nejméně lidí kasty alfa, více beta, ale pak neuvažoval o širokém středu a opět úzkém opačném konci, nýbrž tupých epsilonů nechal "produkovat" zdaleka nejvíce, v domění, že to je přirozené, a tedy stabilní. Přímo zmiňuje pyramidální uspořádání. Pak by samozřejmě demokracie fungovat nemohla. Jenže, není tomu tak, bohudíky.
Osobně nepláči nad hromadou „samých idiotů“, či lidí s „politickou kompetenci postavenou výhradně na konzumování bulvárních médií a na hospodském rozumářství“ vyhrávajících volby, rozhodujících volby a plebiscity. Neboť geneticky prostě hloupí lidé nad chytrými převažovat nemohou, musí býti problém jinde.
Uvažuji například nad pojmem „debilizace společnosti“ z přednášek profesora Koukolíka. Jestliže většina, vyjádřená plochou pod středem křivky, podléhá agresivní náladě, příjmá příliš zjednodušené „lidové pravdy“, černobílé vidění světa atd., je to dáno nějakým vlivem. Třeba stressem: Je totiž biologicky výhodné (vývojově osvědčené) pod tlakem strssoru moc nedumat a co nejrázněji, s celým houfem /stádem, hejnem/ se ze stresující situace vymanit, útěkem či útokem. V každém případě je také vývojově dáno, že stádo, hejno, smečka či jiná societa se spíše řídí příkladem sociálně dominujících jedinců nežli sociálních outsiderů. A jsme znovu u debilizace společnosti. Není, domnívám se, našim problémem počet debilů, nýbrž chování géniů. Proto jsem vložil do debaty důraz na tvar křivky normálního rozdělení.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Slova pana Poláčka poněkud jinak Středa, 6.Července 2016, 22:39:10

Dovolil bych si výtku pana Poláčka, která se týká schopnosti nás voličů volit na základě zralých úvah, definovat mírně jinak.

A sice: s volebním právem vzali na sebe ti, kteří o něj usilovali, také povinnost se vyznat v tom, čeho se volby týkají. (Je snad logické, že každé právo musí být vyváženo patřičnou povinností, že?)

Protože zhruba od půlky 19. století my lidé vehementně voláme po svých právech, ale nikdo z nás nevolá po svých povinnostech, vzali jsme tím na sebe dobrovolně roli těch, kteří se ve své většině nechají docela rádi opít rohlíkem. Stačí, aby nám nebyly připomínány povinnosti a aby nám někdo něco příjemného sliboval, a už ho volíme.

Domnívám se, že demokracie, tak jak je dnes uplatňovaná, skýtá velmi dobré podmínky pro aplikaci tohoto mechanismu.

Dobrou noc, Jiří Vyleťal

Adam Votruba - Praha

Pane Kubičko, Čtvrtek, 7.Července 2016, 09:28:25

na Vaši odpověď Jiřímu Nushartovi bych rád zareagoval. Co to znamená podporovat Evropskou unii?

Slovinsko bylo národem, který přivítal vstup do EU nejoptimističtěji. Dodnes si pamatuju slovinskou písničku na oslavu této události, kde se zpívá v několika evropských jazycích o tom, že jsme pod jednou střechou společně. Slovinsky neumím, ale je mi jasné, že se tam v jednom místě zpívá, že EU "ochrání slovinský národ". To od EU očekávali mnohé státy.

Nedávno jsem viděl německou televizní debatu, kde jistá poslankyně za zelené vmetla slovenskému politikovi Richardu Sulíkovi do tváře, že je zpozdilý, protože za 20 let už nebudou žádní Slováci a Němci. To je podle mě klíčový rozpor. Tehdy jsem zapochyboval o tom, jestli všechny ty internetové přihlouplé články o tom, jak evropská elita plánuje vymazání evropských národů a proto podporuje mj. migraci, jsou skutečně jen paranoidní konspirační teorie bez reálného základu.

Pokud bych přistoupil na logiku zmíněné zelené političky, tak podporovat EU znamená chtít zánik evropských národů. Kdyby dnes bylo referendum, tak já hlasuji pro vystoupení. Evropská unie není schopna stanovit si hranice svého srůstání, tj. hranice rozpínání své moci.

Engles nebo Marx (teď si nejsem jist kdo z nich) prorokoval v roce 1848 brzký zánik Čechů, Slováků, Chorvatů a Srbů, protože se podle něj nepostavili na stranu revoluce a tudíž je revoluce smete. Přijde mi to trochu jako deja vu.

Mimochodem Švýcarsko si nedávno odhlasovalo v referendu, že nebude omezovat svou imigrační politiku. Nevím, v kolika zemích EU by referendum dopadlo stejně. Obávám se, že bych jich bylo velmi málo a že hlavní rozdíl je v tom, že Švýcaři dobře vědí, že mají situaci pod kontrolou.

Petrasek Milan - penzista

Ano pane Votrubo - demokratický režim je kontrolovaný režim Čtvrtek, 7.Července 2016, 10:44:59

a když si občanstvo přeje, tak zrodí i zcela protiústavní situaci.
Včera jsem se dočetl, že právě v tom Švýcarsku v kantonu Tesín, má být na základě několik let starého hlasování zaveden zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Za nošení Niqab oder Burka je od 1. 7. vysazena pokuta 100.-, a při opakovaní deliktu až 10 000 sFr.
Vše na základě hlasování předloženého místní nacionaliskou stranou a přijatého v r. 2013 ca 63 procentní většinou.
Demokracie kontroluje míru tolerance....by se dalo říci.
Ale také by se dalo říci - dnes anulují pobyt Arabští turisté a zítra bude vyanulován demokratickým postupem leckdo.
Ale také - pohleďte liberálové co všechno je možné občanstvu nakukat když si nedáte pozor........bych dodal.

Ivo Horák - Praha 3

Takhle přijmeme historicky důsažná rozhodnutí geopolitického a ekonomického charakteru? Čtvrtek, 7.Července 2016, 10:56:55

Ad Adam Votruba:
Založit text na sice asi pobuřujícím momentu, ale hloupém, nevýznamném a irrelevantním, nepřispěje k přesvědčivosti sdělení. Co konkrétně přimělo autora k postoji, že by nyní hlasoval pro vystoupení z EU, to nám nesdělil.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Demokratická společnost a její debilizace Čtvrtek, 7.Července 2016, 14:10:13

Pane Jedličko, zdá se mi, že stále ještě hovoříme oba o něčem jiném. Anebo snad přesněji, že hovoříme o tom samém, ale nerozumíme si.

Ještě jednou: já naprosto nezpochybňuji platnost té Gaussovy křivky. Ale jde o - aby se tak řeklo - o kvalitu obsahu plochy touto křivkou vymezené.

Zcela přímo řečeno: zásadní problém současné demokracie opravdu není (relativně omezený) počet vyslovených debilů; zásadním problémem je to, když ten většinový průměr podléhá právě té zmíněné debilizaci.

A tím vzniká zcela kardinální problém, co s tím.

Politika tento problém neřeší; politika na něj reaguje prostě tím, že se této debilizaci přizpůsobuje - to jest, průměrného voliče oslovuje prostřednictvím těch nejtriviálnějších komunikačních sdělení a obrazů. (Viz předvolební kampaně.)

Takže, ještě jednou: co s tím?

Když kapitalismus - jak už uvedeno - tuto debilizaci sám produkuje, a demokratická politika jakbysmet?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Demokracie a odpovědnost Čtvrtek, 7.Července 2016, 14:19:0

K tomu přistupuje ten problém s odpovědností, jak konstatuje pan Vyleťal.

Musíme vždy zcela zásadně rozlišovat mezi demokracií pravou, a mezi demokracií současnou. To skutečně naprosto není totéž.

Pravá demokracie nemůže fungovat právě bez té odpovědnosti - odpovědnosti, kterou pociťuje a kterou se řídí nejen politikové, nýbrž i každý jednotlivý občan.

Zatímco stávají liberalistická demokracie je naopak založena na principu neodpovědnosti - víceméně každý si dělá, co jemu samotnému se líbí, z čeho on osobně má největší prospěch. A i tady se to týká jak politiků, tak ale i jednotlivých občanů.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Votrubovi Čtvrtek, 7.Července 2016, 15:59:54


EU podporují ve stejném slova smyslu jako Vy ji nepodporujete a ve kterém podporujete (zřejmě) český národní stát. EU neberu jako "oni", ale jako "my" . Podpora v tomto smyslu neznamená nutně podporu jakékoliv politické reprezentace tohoto celku. Nepředpokládám, že jste připraven ve všem podporovat jakéhokoliv českého prezidenta či jakoukoiiv vládu, leda v situaci extrémního ohrožení.

Nemyslím si, že by EU český národ ohrožovala. Ta poslankyně ho neohrožuje o nic víc než "nás" ohrožuje třeba Petr Uhl, který se také nechce hlásit k českému "my", do kterého patří jen Češi "našeho původu".

V referendu bych rozhodně hlasoval pro setrvání v EU. Moje podpora EU by nešla tak daleko, že bych
hlasoval v zájmu EU pro odchod Česka z EU, kdybych dospěl k názoru, že odchod České republiky EU prospěje. Tady by převážilo užší "my" občana České republiky.

Adam Votruba je pro mě dalším dokladem toho, že není dobré si vysvětlovat tupostí to, že někdo má odlišné názory než já.

Ivo Horák - Praha 3

Co tedy s tím? Čtvrtek, 7.Července 2016, 16:25:24

Člověk se snaží nedělat chyby tehdy, když ho chyby (i naschvály) bolí. Na tomto "přírodním zákonu" je ovšem založena kapitalistická ekonomika. Lidé však mohou ochotně dělat chyby a naschvály, pokud za ně nejsou trestáni. A to je případ jejich výkonu hlasovacího práva. Pokud ještě hlasují prostě napravo, aby tak deklarovali svou úspěšnost, je aspoň posilováno (udržováno) fungování existujícího systému, byť za cenu silného egoismu, sociální nerovnovnosti, ekonomismu a z něho plynoucí jisté "fachidiocie". Tato je také více než skutečný deficit inteligence příčinou nedostatečného přehledu v záplavě informací a v posledku politické manipulovatelnosti. A k tomu už uvedená neodpovědnost...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zkusím, pane Kubičko, položit hypotetickou otázku. Čtvrtek, 7.Července 2016, 17:02:15

Předpokládejme, že EU má společnou armádu a že právě jako celek čelí akutnímu vnějšímu vojenskému ohrožení že strany nějakého jiného státu. Předpokládejme, že hypotetická profesionální armáda EU nestačí a musí být povolány zálohy. Kolik z imigrantů, usazených v Evropě, půjde bojovat za EU? Kteří z imigrantů to budou?

Předpokládejme, že jsme schopni vojenské služby. Narukujeme do armády a půjdeme bojovat za EU? Nebo raději požádáme USA, "které jsou zdrojem všeho zla ve světě", aby nás zachránily?

Řekl bych, že člověk se identifikuje s tím celkem, pro který je ochoten přinést nějakou oběť.

Adam Votruba - Praha

Panu Kubičkovi Pátek, 8.Července 2016, 09:43:47

Děkuji za Vaši odpověď. Takhle je mi to srozumitelné. Pro mě EU "bezpodmínečné my" nepředstavuje, jak jste správně vytušil. Je to skupina, do které můžu a nemusím patřit.
Nedomnívám se pochopitelně, že český národ ohrožuje jedna politička. Za nebezpečný považuji způsob myšlení, který ona reprezentuje. Nevím, jak tuto ideologii nejlépe nazývat, používám pro ni označení multikulturalismus nebo levicový liberalismus. V Německu je tato ideologie v politice i v médiích dominantní. U nás ji prosazuje Deník referendum, což je důvod, proč jsem do něj přestal přispívat ve chvíli, kdy mi nebylo umožněno se od tohoto postoje distancovat.
Jakub Patočka mi jednou napsal, že by byl pro to přijímat vzhledem k populaci ČR 1 % imigrantů ročně, aby vznikla zdravá multikulturní společnost (což je postoj, který zastává řada dalších multikulturalistů). Poměrně jednoduchým výpočtem lze odvodit, že tímto způsobem by tady za 200 let bylo už jen nějakých 10 % etnických Čechů. Zhruba touto rychlostí probíhala výměna obyvatelstva v době stěhování národů. Může se sice stát, že se multikulturalismus brzy přežije, ale také nemusí; pročež usuzuji, že jeho dopady by byly menší, pokud bychom stáli mimo EU.
Můj názor tedy vyplývá čistě z národně sobeckých důvodů, protože stejně jako já rozumím řeči Čechů ze 14. a 15. století, tak bych si přál, aby za 600 let rozuměli naši potomci nám. Totéž bych přál i všem národům Evropy a světa.
(P.S.: Snad jsem tak odpověděl i ostatním.)

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Pátek, 8.Července 2016, 12:43:1

Osobně bych byl rád, kdyby ta zelená politička měla pravdu a za dvacet let nebyli v EU žádní Němci a Slováci. Aby v ní byli jen občané Unie, kteří se sice liší svými kořeny a mluví kromě globální angličtiny ještě svým jazykem, ale nemusí řešit, že slovenský pracující doplácí na řeckého důchodce (Sulík) či že se polský gastarbeiter nechává v UK vykořisťovat za podmínek, na které by hrdý Brit nepřistoupil. Bohužel, tato vize je zcela nereálná.

Říkáte, že pro Vás není EU bezpodmínečně "my". Trochu to vyznívá jakoby národ takové bezpodmínečné "my" byl, mohl být či měl být. Nerad bych byl bezpodmínečně součástí "my" toho národa, v jehož jméně zkopal za přihlížení desítek lidí vyholený mládenec u brněnského nádraží těhotnou osmnáctiletou příslušnici romského "oni" tak, že potratila (1994) anebo "my" onoho národa ze sousloví "národní zachovalost", ke které přihlédl brněnský soud při osvobozujícím rozsudku nad sadistickým dozorcem z tábora v Hodonína u Kunštátu (tuším 1947).

"My", občané EU i "my" Češi jsou vnější danosti, ani jedno jsme si (jako jednotlivci) nevybrali, přihodilo se nám to a můžeme to změnit jen za velmi vysokou cenu, pokud vůbec. V tom a jen v tom jsou tato "my" v zásadě bezpodmínečná. Nepřál bych svým slovenským přátelům politický vývoj, který by vedl k tomu, že jim Sulík či Kotleba určovali, jak jedině ("bezpodmínečně") být roduverným Slovákom. A nepřál bych si vývoj, ve kterém bych nemohl zvolit podmínečný, protože arbitrání vztah k té kreatuře od brněnského nádraží a soudu -- totiž stud a pohrdání. Stud, protože součástí oné nahodilosti “my” národa a EU je to, co Masaryk kdysi nazval rozšířené národní svědomí: asymetrie, se kterou mohu snadno odmítnout hrdost na to, že někdo v českém dresu vyhrál medaili (ta hrdost náleží dotyčnému vítězi), ale nemohu odmítnout stud za odporný rozsudek českého soudu anebo za odpornou politiku Unie, která vede k mrtvým na jejích hranicích.

Před pár lety mě redaktorka odborného časopisu požádala, abych přeložil ve svém článku citát starého českého autora do češtiny, který by čtenář rozuměl. Byla to doktorandka humanitního oboru na Karlově Universitě a ten starý český autor se jmenoval František Palacký. Nevím, kolik je těch, kteří si přečtou Viklefici nebo Hádání Prahy s Kutnou Horou bez jazykových vysvětlivek, ale moc Vás nebude. Opravdu pochybuji, že by k ohrožení češtiny bylo třeba nějakých imigrantů a že by to nezvládla česká národní vzdělanecká elita a česká politická reprezentace sama lépe.

Mimochodem k tomu Vašemu propočtu -- moje babička byla maďarsky mluvící Rusínka , prababička z druhé strany mluvila německy; u málokterého českého myslitele a tvůrce 19. století byste dobral ke čtyřem český mluvícím prarodičům. A přinejmenším mezi těmi kvalifikačními pracemi, které mi projdou rukama, bývají po stylistické a obecně jazykové stránce nejlepší ty, které napsaly děti ze smíšených či zcela imigrantských rodin. Pokud nechcete češství definovat geneticky, není problém v tom, jestli přijmeme ročně stávající 0,3 procenta cizinců anebo třikrát tolik. Problém je, jak je nezavřít do ghett, které by sociální exkluzí konzervovali jejich národnostní odlišnost.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Etnický či neetnický Čech? Pátek, 8.Července 2016, 13:35:47

Pro pana Votrubu: před léty jsem v Německu zažil jednoho předáka, který měl jméno - vzpomínám-li si dobře - Orlowski. Čili, zcela evidentně měl slovanské kořeny. Jenže - svým způsobem vystupováním to byl naprosto evidentně Němec jako poleno.

A teď: byl to tedy vlastně "etnický Němec", anebo nebyl? Budeme teď provádět hromadné genetické výzkumy pro to, abychom zjistili, kdo je pravým "etnickým Němcem" či "etnickým Čechem"?

Ono je to totiž tak: už ve druhé generaci se ti imigranti v naprosté většině stávají víceméně přirozenou součástí domácího "etnika". Prostě a jednoduše svou socializací. Pro děti je rozhodující nikoli rodina, nýbrž jejich kamarádi ve škole. A vůbec celé prostředí - jazykové, kulturní, mentální - ve kterém vyrůstají. A působí to - pokud mohu posoudit - dokonce i v těch případech, kdy podle barvy pokožky je možno už napohled rozpoznat, že dotyčný/dotyčná má své původní kořeny někde jinde.

A i když přece jenom zůstane zachováno ještě něco z původní mentality země původu - tady je možno jenom říci, díky bohu za to. Díky bohu za to, že například Německo poněkud "změklo" vlivem imigrace slovanského elementu; a že se stalo emocionálně poněkud přirozenější a spontánnější, vlivem imigrace dejme tomu z Afriky. A ani pro "etnické Čechy" (kteří jsou tak jako tak v prvé řadě genetickou směsicí živlu slovanského a germánského) to asi nebude žádným smrtelným úderem pro jejich národní identitu, když se do jejich genetického fondu přimíchá určitý podíl dejme tomu mentality levantské.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Co s tím? Pátek, 8.Července 2016, 14:08:33

Pane Horáku, Georg Wilhelm Friedrich Hegel ve své "Filozofii práva" (což je ovšem poněkud matoucí název, ve skutečnosti se jedná především o filozofii státu) vytvořil jeden svým způsobem velice zajímavý model, jehož význam je však asi obecně dosti přehlížen.

Jde o to: Hegelovi se jednalo o to, za jakých podmínek je možno vytvořit "rozumný stát". "Rozumný" ale nikoli v běžném slova smyslu, nýbrž takový, který je v souladu se samotným objektivním bytím. Které má podle něj - v souladu s názorem velkých antických myslitelů - ve své podstatě rozumný základ.

A teď: Hegel si nedělal naprosto žádné iluze o tom, že lid obecný (v jeho pojmosloví "občanská společnost") by byl nadán schopností tuto objektivní rozumnost státu rozpoznat, a svým jednáním také uskutečňovat.

Ale - teď přijde ten klíčový moment. Hegel samozřejmě vidí, že naprostá většina populace je tvořena onou občanskou společností - přesněji řečeno, občanskou společností v materiálním smyslu. To jest lidmi, kteří jsou ekonomicky či vůbec materiálně činní, kteří v prvé řadě hledí prostě na to, aby zabezpečili svou vlastní materiální existenci.

A Hegel si vůbec nedělá žádné iluze o této "občanské společnosti v materiálním smyslu" - v rukopisné poznámce ji označuje za "duchovní říši zvířat"; což je asi tak nejtvrdší odsudek, jaký může vyslovit idealisticky zaměřený filozof.

Hegel prostě ví, že tato materiální občanská společnost je založená jenom na myšlence či motivaci vlastního prospěchu, to jest egoismu, kde nějaké vyšší ideje či rozumnost nehrají žádnou roli.

Teď ale přichází to klíčové místo: Hegel sice vidí, že tito aktéři této materiální občanské společnosti jsou ve svém rozhledu omezení (v doslovném smyslu, jenom na svůj vlastní prospěch) - nicméně Hegel dovozuje, že těmito vzájemnými vazbami a střety sami reálně zakusí a poznají vyšší smysl a hodnotu takových rozumných státních institucí jako je právo, respektive stát jako takový.

To znamená: Hegel nespoléhá na inteligenci lidí; a ani na jejich mravnost či dobrou vůli. Hegel spoléhá na realitu - na to, že lidé se (v průběhu evolučního vývoje) dostanou do takových reálných životních podmínek, které je samy přivedou k respektování vyšších, rozumnějších institutů a hodnot.

Jak řečeno, opravdu velice zajímavý model; jeho velmi problematické místo ale leží v tom, že Hegel sice na jedné straně vidí, že ta materiální (tedy: reálná) občanská společnost uvrhá člověka do egoistického jednání - ale zároveň doufá, že právě tato říše egoismu svou dialektikou dokáže člověka povznést k pochopení rozumnosti a nutnosti existence nadindividuálních státních institucí působících nikoli v soukromém (egoistickém), nýbrž ve veřejném zájmu. - Právě tady se ukazuje Hegelův idealismus, v jehož rámci věří, že ta "rozumná idea" se v průběhu evoluce prosadí sama svou objektivní rozumností.

Tento systémový rozpor v tomto Hegelově modelu se pak pokusil překonat Marx tím, že přišel s postulátem tuto egoistickou občanskou společnost v materiálním smyslu prostě kompletně zlikvidovat. A nahradit ji takovou materiální společností, která bude založena už nikoli na vzájemném egoismu, nýbrž na vzájemné kooperaci a tedy pospolitosti. Marx tedy tu "rozumnost" vývoje stahuje z výšin státních institucí do reálné společnosti samé.

Sám o sobě se tento Marxův počin jeví skutečně naprosto logickým krokem; ale jak známo, nakonec i on si celou tu záležitost představoval až příliš jednoduše.

Pro nás z celé té záležitosti nicméně svou hodnotu i nadále zachovává ta centrální myšlenka: my opravdu nemusíme mít z každého jednotlivého člověka-občana hned génia, který plně pochopí celý složitý komplex státoprávního uspořádání. Postačí postavit tohoto člověka do takových reálných (materiálních) životních podmínek, které v něm - zkráceně řečeno - probudí jeho lepší vlastnosti. Které ho budou samy a samočinně přivádět k tomu, že svůj přirozený (byť latentně egoistický) osobní zájem uvede alespoň do základního souladu se zájmem obecným, a že nahlédne objektivní prioritu rozumného uspořádání věcí obecných nad omezeným horizontem své existence individuální.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

hypotetická odpověď panu Nushartovi Pátek, 8.Července 2016, 14:13:40

(Na hypotetickou otázku hypotetická odpověď.)

Co vím, všechny studie na toto téma naznačují, že imigranti si váží své nové země více než starousedlíci. Asi proto, že vědí, co to znamená přijít o domov. Nejsem profesí sociální vědec, ale jistě vám zde někdo v diskusi poskytne lepší informaci.

Pokud chcete konkrétní příklad, podívejte se na české piloty za 2.sv. války v bitvě o Anglii. Jiný příklad: https://www.youtube.com/watch?v=Ya-_ku6oPfQ

Islámský radikalismus (čeho se lidé tak bojí) vzniká povětšinou až v druhé generaci imigrantů, což jsou fakticky už občané dané země. Kdybyste četl DR pečlivě, mohl jste se to dozvědět: http://denikreferendum.cz/clanek/23320-rozhovor-s-hynkem-pallasem-vetsina-muslimu-nema-s-radikalitou-nic-spolecneho

Cituji: "Většina těch lidí nikdy Korán nečetla. Velká část těch, kteří odjíždějí, nemají práci, páchají drobnou kriminalitu. Vyrostli v Belgii, ve Francii, ve Švédsku a mají pocit, že jsou vytlačení ze společnosti, kde žijí."

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Pátek, 8.Července 2016, 14:37:17

Je to Vaše preference, moje preference je jiná. Pokud má evropská politická jednota zabránit vykořisťování Poláků v Británii, jak si to představujete Vy, pak logickým důsledkem Vašeho myšlení je globální politická moc. K tomu říkám: Děkuji, nechci.

Osobně vůbec nechci češství definovat geneticky, ani nemám problém s tím, když má Čech cizí kořeny, přesto tvrdím, že masová migrace problém je. Příklad s 1 % jsem uvedl, protože jsem předpokládal, že je z něj jasné, že tímto tempem by tu za 200 let mj. skoro nikdo nemluvil česky. Vy říkáte, že není problém přijímat 0,3 % ani třikrát tolik cizinců ročně. Ano, pokud si přejete, aby žádní Češi neexistovali, jak jste uvedl, pak to jistě není problém. Tímto způsobem se Vaše přání časem splní. Víc k tomu asi nemohu říci.

Ještě si dovolím poznamenat, že argumentujete, jako by přijímání cizinců byl čistě technologický problém: nezavřít lidi do ghett. Ale lidi mají své myšlení a cítění, nejsou to věci, s nimiž stačí dovedně manipulovat, abychom dosáhli svých cílů. Pokud cizinci nebudou mít zájem se integrovat, tak to žádná speciální technologie nevyřeší.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Votrubovi Pátek, 8.Července 2016, 15:37:19

"Příklad s 1 % jsem uvedl, protože jsem předpokládal, že je z něj jasné, že tímto tempem by tu za 200 let mj. skoro nikdo nemluvil česky."

Není to jasné, protože to předpokládá, že se imigranti neučí česky, což naprosto neodpovídá realitě.

Abyste viděl, jak je vaše argumentace nesmyslná, stačí se podívat do USA, kolik lidí tam mluví anglicky, a kolik polsky nebo německy nebo česky. Téměř všichni přistěhovalci z Evropy se naučili anglicky.

Je pravda, že v Americe je spousta mexických přistěhovalců, kteří mluví jen španělsky. To ale vznáší otázku, jestli to není dané spíš rasismem vůči hispáncům než původem.

Konečně, pokud by imigrace představovala zásadní problém, proč jsou nejúspěšnější státy zhusta nejotevřenější imigrantům? (USA, Švýcarsko, EU..) Není jasné, zda jde o příčinu nebo důsledek, ale opravdu to nevypadá jako problém.

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi: Vy znáte jiná než technologická řešení institučních problému? Poučte .. Pátek, 8.Července 2016, 16:10:7

My ty 0,3 procenta ročně v průměru přijímáme nejméně posledních dvacet let. To není hypotetické číslo. Schopnost Čechu používat vzdělaným způsobem vlastní jazyk sice za tu dobu evidentně klesla, ale silně pochybuji, že by se na tom nějak podílela migrace.

Proč by nikdo nemluvil za dvě stě let česky, kdybychom přijímali 1 procento ročně upřimně nechápu -- numericky by to bylo sto let. To započítáváte nějaké koeficienty typu míry integrace, rozdílné natality či já vím čeho, abyste se dostal k těm dvěma stům?

Technologické řešení tu nabízíte pouze vy -- mechanickou kontrolu imigrace.
V tom nezavírání lidí do ghett (nikoli jen fyzických) jde naopak o veškerou dosavadní historickou zkušeností odůvodněný předpoklad, že většina lidí, která přichází žít do nové země, nechce, aby jejich děti byly cizinci v zemi, kde se buď narodily anebo vyrostly. A proti tomuto sklonu účinně působí pouze ono vytlačovaní na okraj společnosti. Kolik lidí, kteří nemluví česky a nepodílí se na národní kultuře tu zbylo z někdejší ruské emigrace po říjnové revoluci a po jejích následnických vln, kolik z řecké, kolik z chorvatské, kolik dětí někdejších "federálních" Slováků v českých zemích dnes nemluví češtinou jako prvním jazykem?
Kolik dětí vietnamských přistěhovalců? A že v tom posledním případě jsme pro marginalizaci národnostní skupiny udělali hodně.
Pokud se Fatima Rahimi rozhodne žít v ČR, myslíte, že její děti nedostojí jazykovým a kulturním nárokům jakési majority?

"Pokud se cizinci nebudou mít zájem integrovat.." -- zajímavá představa, jen by ji to chtělo trochu rozvést: Přestěhuji se do země a budu dbát o to, aby se v ní moje děti nedomluvily a aby nechodily do místních škol? Aby se nápadně odlišovaly a byly proto častěji obětmi trestných činů a po případě policejní brutality? V čem jiném by ta neochota se integrovat se měla spočívat?

Vykořisťování Poláků v Británii-- přesněji jiné míře vykořisťování Poláků než Britů -- brání EU účinně už dnes. Jde to bez globální politické moci. Problém je v přesvědčení příliš mnoha Britů, že jejich situaci nemůžou ti, kdo vykořisťují je i Poláky, ale Poláci, protože jim berou práci, kterou oni nechtějí za ty peníze dělat. Přesvědčení je možná silné slovo, nasměrování vzteku na někoho, kdo je dost slabý, abych si ho na něm mohl vylít. Obvyklý a účinný trik, v Evropě hojně rozšířený, obvykle až na nějakou tu vraždu z nenávisti spíše politcky nevinný, jen to někdy dojde samospádem k německému 30. lednu 1933.

Řešení tohoto problému nemá nic společného s globální politickou mocí, ale s účinným omezením vykořisťování. Proto jsem také psal, že představa té německé zelené je bohužel zcela utopická.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Obrana proti bezhlavé imigraci Pátek, 8.Července 2016, 23:10:54

Pane Profante, myslíte si, že když budou v EU všichni bez ohledu zda Čech, Němec nebo Řek atd. na stejné ekonomické úrovni, pak se přestanou cítit Čechem, Němcem, Řekem, atd, ale budou z nich EUnité, či jak jednoslovně říct občané EU? Lze snad založit příslušnost ke státu či nadstátnímu celku čistě na ekonomii? Odpovídám že ne.
Myslím, že se důrazem na hmotné zabezpečení přehlíží celá sféra kultury.
Ale nejen pro tohle straním ve Vaší debatě Adamu Votrubovi.
V knize Podvolení od Michela Houellebecqa je myslím mezi řádky popsán i jiný důvod proti neuváženému přijímání velkého počtu lidí ze vzdáleného civilizačního okruhu: ztráta kulturní identity je bolestná pro každého. Smířit se relativně s jinou naprosto odlišnou identitou může jen člověk již beztak vykořeněný - jako je tamní hlavní hrdina.
Tohle bychom neměli bagatelizovat.
A pak je tu ještě jeden argument, který je neustále v debatách pomíjen a tak ho raději znovu zopakuji.
Nikoho by asi nenapadlo chtít na jednom místě les, prales, louku, horskou květenu, poušť, moře atd dohromady. Ekologové učí o přirozených rostlinných společenstvech, o ekosystémech, kde harmonicky a symbioticky žijí různé druhy rostlin a živočichů. Pestrost ekosystémů je cenná a je zárukou životaschopnosti.
Proč chcete vy multikulturalisté probůh lidstvo homogenizovat? Copak není pěkné, když je každé místo, kde žijí lidé něčím zvláštní a neopakovatelné? Proč chcete všudestejnost - to opravdu nechápu. Celý multikulturalizmus usiluje, aby na každém místě bylo zastoupeno pokud možno vše. Co je to jiného než úsilí o všudestejnost? Z fyzikálního hlediska mi to připomíná něco jako tepelnou smrt vesmíru. Vítězí entropie namísto informace.
A ještě něco. Svého času jsme tu diskutovali o rozdílu mezi příslušností k národu a příslušností ke státu. Myslím, že rozlišovat tyto dvě příslušnosti je důležité. Obě příslušnosti mají společný jeden jazyk (Kanada je výjimkou a taky to má speciálně ošetřené.). Příslušnost k národu je především příslušnost k dané kultuře a k danému území. Příslušnost ke státu je daná poslušností k zákonům té které země a zákony se historicky vyvíjí s ohledem na kulturu, přírodní dannosti, ekonomiku, mezinárodní situaci apod.
Tam, kde žiji, si přeji kontinuitu. Žádné prudké změny během jednoho lidského života. Když takovou změnu chci, pojedu tam, kde mi to bude vyhovovat lépe. Začnu jinak jinde, podle tamních zvyklostí.
Když je teď na mnoha místech válka, považuji to za výjimečnou situaci a evropskou pomoc za dočasnou. Současnou válečnou situaci v žádném případě nepovažuji za dostatečný důvod, abych se přiklonila k multikulturalizmu.
Jsem divokým nepřítelem multikulturalizmu zejména v podobě zcela nekritické, jaká se te´d vnucuje.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Jsem pro EU a pro referenda Pátek, 8.Července 2016, 23:28:24

Jsem pro Evropskou unii jakou navrhoval Immanuel Kant ve spise K věčnému míru. Federaci svrchovaných států spojených tím, co přirozeně potřebují, aby spolu vzájemně neválčily, ale spolupracovaly. A aby to bylo sdružení lidí dost velké, aby mohlo společně čelit vnějšímu nepříteli - světovým velmocem.
Současný stav EU je v tomto ohledu tristní. Věnuje se blbostem a podstatné pomíjí. Potřebuje reformovat a brexit to snad vyprovokuje. Nemyslím, že odchod VB něco moc změní na spolupráci s ostatními evropskými státy. "Rozpojování" bude trvat léta a bude to příležitost vynést na světlo skryté problémy..

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Samohýle, někteří imigranti si své nové země váží, někteří ne, pro příklady nemusíme chodit daleko. Sobota, 9.Července 2016, 01:39:34

Jinak děkuji za uklidnění, že imigranti se radikalizují až ve druhé nebo třetí generaci. Máte pravdu, to už pak přece není žádný problém s imigranty, ve druhé generaci jsou to totiž už občané dané země, takže radikalizace imigrantů nám žádná nehrozí. Uff!!!

Já jsem se ale ptal na loajalitu k EU v hypotetické situaci jejího vojenského ohrožení, loajalitu v Evropě již usazených imigrantů (třeba i ve druhé a třetí generaci) i loajalitu nás samotných k EU, takže nevím, proč zase píšete o Koránu.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Škoda, že se při diskusích vůbec nedržíme témat článků Sobota, 9.Července 2016, 08:13:40

My diskutující na DR bychom měli něco dělat s nešvarem, který se zde nezdravě rozšířil.

Vůbec se nedržíme témat daných autory článků.

Opět se do nekonečna diskutuje o emigraci, která se nás vůbec netýká, o multikulturalismu, který u nás - na rozdíl od naší vlastní kultury, jež začíná u popelnic a končí všudypřítomným „vole“ – naprosto žádným problémem není.

Není to škoda a plýtvání tvořivostí zároveň? Neznechutí to časem po čtenářích i naše autory?

Váš Jiří Vyleťal

Petrasek Milan - penzista

Podržet nejen téma je kýženou nutností Sobota, 9.Července 2016, 09:57:6

Zaplevelení diskuzí whataboutismem je aktuelním morem.
(příkladně když vám někdo na problém obsazení Krymu odpoví třeba: "What about Guantánamo?"
Na výtku odpoví výtkou, která je tematicky odlišná i když je věcně správná.
Důvodem je snaha zacpat protivníkovi ústa šokem na základě destrukce kongruence téma.
A tím dostat kozu z ledu..........a i sebe bych dodal).
Na druhé straně - mám dojem - je třeba akceptovat, že
jakékoliv společenské téma pohledá nejen ve veřejné diskuzi obsesivnímu hájení subjektivních postojů, které jsou dokládány argumentací vyvěrající z mentálního založení jedince.
A to mít v hrsti voní po nadlidském umu....bych řekl.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"...nemohu odmítnout stud (...) za odpornou politiku Unie, která vede k mrtvým na jejích hranicích." Sobota, 9.Července 2016, 10:26:56

Pane Profante, mrtví lidé na hranicích Unie jistě trápí každého člověka, který ještě neztratil soucit a lidskost. Proto se Vás chci zeptat, jaké Vy vidíte řešení, co byste navrhl, aby lidé na hranicích Unie neumírali? Stydět se, to je málo, to není řešení.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Sobota, 9.Července 2016, 10:31:3

I. Matematický příklad
Používám kalkulaci, kde na začátku je 100 % Čechů a každý rok přibyde 1 % cizinců, přičemž počítám, že Češi zůstávají Češi, cizinci zůstávají cizinci a natalita i úmrtnost je shodná.
První rok přijmu na 100 Čechů 1 cizince, výsledek bude podíl cizinců 1 ze 101 obyvatel, tj. 0,99 %. Další rok přijmu opět 1 % cizinců na 100 lidí (teď už obyvatel, z nichž 0,99 % jsou cizinci), výsledek bude podíl cizinců = (0,99 + 1) / 101, tj. 1,97 %, atd. Udělat z toho rovnici je těžší, ale snadné je to dát do excelové tabulky.
Výsledek jsem trochu zaokrouhlil: v příkladu s počáteční homogenitou by to bylo 10 % Čechů až za 227 let, po 200 letech by to bylo 13,7 %. (Ale v nulovém stavu reálně nejsme.)

II. K mezím integrace
Nejprve hypoteticky: Když do ČR přijde jeden Rus, tak se česky naučí, pokud jich přijde za rok 50 milionů, tak se češtinu učit nebudou, protože většina lidí okolo bude mluvit rusky.
Reálně: V Německu mají mnohé turecké děti zde narozené při příchodu do školy problémy s němčinou, protože doma německy nemluví. Mám známou z Ghany, která žije v ČR deset let a v češtině se dle svých slov už jen zhoršuje, protože v práci a s přáteli mluví jen anglicky. V roce 2012 byl v Německu průzkum, kde odpovědělo 62 % zde žijících Turků, že nejraději jsou jen ve společnosti Turků. Nevím, jestli vám to stačí jako příkad, že existují imigranti se slabou motivací k integraci, nebo mám pokračovat. Když budou prosperovat v komunitě, kde se domluví jazykem jim bližším, tak se domácí jazyk nejspíš zas tak učit nebudou.
Na (tomto) technologickém řešení mi vadí vícero konsekvencí. Jednou z nich je, že se používá jako argument proti faktům – varovným signálům, že integrace až tak dobře nefunguje. Svede se to na špatnou technologii. Co by se mělo stát, abychom mohli říci: Integrace v tomto konrétním případě nezafungovala a nemůže za to špatná technologie?

III. Vykořisťování
Vy jste použil jako argument pro svoji vizi evropského státu tvrzení, že se tím mj. zamezí vykořisťování Poláků v Británii. Z toho mi vyplývá, že buď a) se domníváte evropský stát je nezbytnou podmínkou pro odstranění vykořisťování cizinců v jiné zemi EU, nebo b) je podmínkou, bez níž by se vykořisťování odstraňovalo jen velmi obtížně. Pokud je centrální moc důležitá pro odstranění vykořisťování, pak to platí nejen pro Evropu ale i globálně. Logicky předpokládám, že bychom tudíž měli zavést globální moc, abychom odstranili např. vykořisťování Afričanů v Británii. Pokud chcete uplatnit tento argument pouze pro EU a ne již pro globální stát, pak musím usuzovat, že vykořisťování Afričanů Vás na rozdíl od vykořisťování Poláků neznepokojuje. (Pokud myslíte, že lze odstranit vykořisťování bez politické centralizace, pak tento argument nepoužívejte.)

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Sobota, 9.Července 2016, 18:02:37

Víte dobře, že Vám odpovím na Vaší věčně opakovanou otázku stejně jako vždycky: rozumnou společnou migrační politikou EU. Začíná tím, že nenecháme v maléru jižní země Unie a nebudeme tvrdit, že je to jen jejich problém a konče vytvořením slušně provozovaných azylových zařízení a funkční integrační politikou.

Martin Profant - Praha 7

Blaženě Švandové Sobota, 9.Července 2016, 20:39:37


Víte, já dost dobře nevím, co by mě tak zřetelně mělo dělit kulturně od Němce, Poláka, Maďara či Rakušana. kus dějin máme společný, většinu literárního kanónu taky, o výtvarné a hudební kultuře nemluvě. Jistě, já nečetl od Slowackého nic než Balladynu a moje kamarádka Agáta z Varšavy zase nečetla nic od Havlíčka -- proto bychom měli mít jinou kulturu? Nebo nám ke konverzaci stačí Heine, Puškin a Byron? Jistě, třeba v Itálii vnímám jinou kulturu životního stylu -- například jejich vztah společnosti k dětem a komunikativnost ve mně probouzí nectnost závisti. Ale zase nemám pocit, že by to bylo něco zcela cizího a nepochopitelného. Hovado, které surově bije dítě je mi cizejší, i když přitom řve ryze české vulgárnosti. Dobře, radujeme a pláčeme v jiných jazycích, ale opravdu je to tak zásadní rozdíl, když se radujeme a pláčeme pro stejné věci?
Prostě jsme přesvědčen, že pokud by rozdíly v příslušnosti k jednotlivým národním státům neznamenaly rozdíly v životních šancích a v reálné možnosti ovlivnit rozhodování o evropském celku -- a kdyby to příliš často neumožňovalo politické spodině přesvědčit lidi, že ti, co jsou na tom jinak než oni, můžou za to, co je štve -- kulturní rozdíly mezi Evropany by byly tak malé, že by pana Sulíka s jeho bojem o ochranu slovenských národních zájmů (které v podání toho pána opravdu nespočívají v kvalitním slovenském školství, podpoře živé slovenské kultury a péče o slovenské národní dědictví) nechovali v Slovenskéj národnej radě, ale v jiném státním zařízení, kde by na něj byli hodní.
Ale jak už jsem napsal, odstranění těch rozdílů je utopie.

Existuje jeden velmi zhovadilá verze multikulturalismu, totiž ta, která se domnívá, že příslušnost k nějaké "kultuře", která je v tomto absudním podání určována rodinným původem, náboženským vyznáním či dokonce zdravotním postižením, je nadřazeno lidský každého z nás. Vy ale ve své argumentaci tuto přirozenou definici od těch pitomců přijímáte a proto používáte biologickou metaforu. A v tom se opravdu neshodneme. Lidi jsou jeden živočišný druh a biologické rozlišování mezi nimi se nazývá rasismus.


J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Zpět k tupcům Sobota, 9.Července 2016, 20:47:6

Příklad s panem profesorem, který je proti EU ( a taky fandí Zemanovi a obdivuje Putina) měl ilustrovat to, že podle politických preferencí nelze usuzovat ani na úroveň kognitivních schopností ani na sociální status.

Zemana v průměru volili častěji lidé podobného profilu, jako ti, kteří v Británii hlasovali pro pro brexit. Z menších sídel, starší, bez vysokoškolského vzdělání atd. Ale neplatí to absolutně a statistika nedělá z lidí kompaktní skupinu, o které bychom mohli mluvit jako o osobě, která má jednotné motivace a kterou má smysl litovat.

Pan profesor se proti mému nařčení, že je také intelektuál, i když na intelektuály nadává, hájil tím, že pracuje rukama. Je klavírista.

Považovat lidi jiného smýšlení za oběti systému mi nepřijde o nic méně urážlivé, než je považovat za tupé. Pokud lidi,
kteří hlasují jinak než my, považujeme za sobě rovné, neměli bychom tvrdit, že jejich hněvu rozumíme lépe než oni sami. To je extrémně elitářský postoj.

Adama Votrubu například nebudu urážet, ale ani mě nenapadne ho litovat. Nejspíš o to ani nestojí. K demokracii patří i nesouhlas.

Je mi ale líto, že v referendu nemůže publikovat. Polemizovat s ním je zajímavější než než třeba s .... třeba s někým jiným.

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Sobota, 9.Července 2016, 21:32:30

ad 1) Dík za vysvětlení.

ad 2) To hypotetické je trochu absurdní. Řeč byla o 1%, takže by těch Rusů bylo nejvýše 100 000. Dokonce ani to by nejspíše nestačilo, aby se většina z nich nemusela naučit česky , pokud by u nás chtěla plnohodnotně žít, nezávisle na tom, že jsou prodávání svými krajany či že jim slouží.

Nebo aby se nenaučili anglicky jako ta Vaše známá z Ghany. Jenomže to není přece problém neochoty se integrovat, ona se integruje zcela podle očekávání společnosti, která si cení dokonce i podprůměrné zběhlosti v globální angličtině víc než vynikající znalosti češtiny -- moje líná dcera absolvovala snad třetinu svého bakalářského studia v angličtině. Bylo jednodušší si zapsat kursy, doporučená literatura byla vesměs dostupná na netu a pohybovala se v komunikačním jazyku lépe než většina přednášejících.
Těch 62% Turků je bohužel bez dalšího informace o ničem. Cítí se lépe mezi jinými Turky, protože se s nimi domluví anebo sice mluví bez problémů německy, ale vadí jim ostentativní pohrdání a sociální přehrada? Chodím nakupovat do vietnamské večerky, všichni tam mluví dobře česky a Letná opravdu není nejxenofóbnější kout naší republiky, ale udivilo by mě při chování dost velké části zákazníků, kdyby syn rodiny, tuším student VŠE, odpověděl na výzkumnou otázku jinak, než že se cítí nejlépe mezi Vietnamci. Selhávající technologie? V tomto případě nikoliv; špinavá lidská potřeba se nad někoho povyšovat pro barvu pleti a přízvuk řeči.

ad 3) V prvé řadě -- vykořisťování můžete odstranit jen a výlučně s odstraněním politické centralizace. Jinak budete leda mít třídu kolektivních vykořisťovatelů.

Ale v případě Poláků v Británii o to nejde. Oni, Češi a další z východní části EU jsou ochotni se nechat vykořisťovat za podmínek, na které by Angličan, Ir či Skot podle svého přesvědčení nepřistoupil. A tak sice dělají práci, kterou by Britové nedělali (tak jako ji u nás dělají Ukrajinci), ale z pohledu správně naočkovaného Brita berou “nám, domácím, práci”. Systémově konformní řešení představuje nikoliv politická centralizace, ale vytvoření horizontu společných politik (vedle národních) v sociální a fiskální oblasti. Nevyřešilo by to všechno, ale byla by šance ustanovit provizorní sociální evropský smír. To utopické řešení, které by vedlo k zbezvýznamnění národů v Sulíkovském pojetí (tedy nikoliv národních identit) by byla socialistická Evropa -- socialistická, nikoliv sociálně demokratická. A utopie má jediné rozumné použití, jako regulativní idea.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 10.Července 2016, 14:16:27

Problém EU taky je, že někdy podporuje i vyloženě špatné věci.

Třeba biopaliva.
Nejen že už existují relevantní doklady o tom, že čistě z hlediska omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů nic nepřinášejí. Navíc se tím, v jak velkých objemech jsou rostliny pro výrobu biopaliv pěstovány, podílejí na devastaci krajiny.
Znovu jsem si to dnes připomněl u rozhovoru s Anežkou Janotovou z FAPPZ KZV ČZU.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Hrozi-nam-velky-problem-horsi-nez-vsichni-migranti-A-zatim-delame-vsechno-pro-to-aby-nas-skutecne-postihl-Agrobiolozka-pronasi-skutecne-vazna-varovani-442793
Tady je to i pro toho, kdo se o věc nezajímá poměrně srozumitelně vylíčeno
((( a nutno dodat, že situace je celosvětově špatná, a zlaté Česko, to co se děje s půdou třeba v deltě Nilu, to je apokalypsa )))

Podpora biopaliv je zločin na půdě, je zločin na krajině, a v posledku je zločin na přírodě a lidstvu.
A Evropská unie ho podporuje (což je závazné i pro ČR), i když by podpora biopaliv měla být prohlášena za slepou cestu (křesťan by řekl herezi), a jako taková zrušena jak legislativně, tak dotačně.

To, jak to je, musí někomu vyhovovat.
Téhle myšlence se nelze vyhnout.
Někomu, kdo na tom mocně vydělává.
Nedivím se části levice, že si myslí, že je EU děvka (globálního) kapitálu.
-----------------------------------

Ten problém je samozřejmě ještě hlubší -- průmyslové drancování krajiny je výnosnější nežli péče o ni.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Pondělí, 11.Července 2016, 11:28:54

ad 2) Hypotetický příklad měl pouze ilustrovat předpoklad, že do určité hodnoty "veličiny imigrant/rok" se imigranti budou učit domácí jazyk a od určité hodnoty už ne. Chtěl jsem tím naznačit, že odpověď na to, jak to doopravdy funguje, je třeba hledat v empirii. Jsem přesvědčen, že 1 % ročně nemůže dlouhodobě fungovat.
(Jestli jsem to dobře pochopil, tak ti Turci v průzkumu odpovídali, že jsou nejraději "jen" mezi Turky, nikoliv, že jsou raději mezi Turky.)
Osobně si nemyslím, že selhává technologie. Podle mě je špatný liberální předpoklad, že lidé nejsou kulturně podmíněni. Lidé přirozeně tíhnou k těm, s nimiž se jim nejlépe komunikuje - a to není jen o jazyku, ale o celé kultuře. Pokud imigranti budou prosperovat ve své uzavřené komunitě, tak ji vždy budou preferovat před okolím. Postoj většiny jim bude ukradený. Požadavek multikulturalistů, že imigranty nemáme asimilovat, je součástí problému, protože jinými slovy jim říká: Máte nárok zůstat žít ve své kultuře a při tom využívat všech výhod kultury německé, francouzské atd. Jenže to je jako vstoupit do manželství a chtít nadále užívat všech výhod svobodného stavu. Americký model, kdy se má imigrant od své starší identity odstřihnout a přijmout novou (v podstatě jde o přechodový rituál) je mnohem realističtější.
Asi si můžeme uvádět příklady úspěšné a neúspěšné integrace, Vy tu neúspěšnou zdůvodníte ostrakizací ze strany většiny, já budu nadále přesvědčen, že to nefunguje z podstaty věci (v případě většího množství lidí).

ad 3) Cituji: "V prvé řadě -- vykořisťování můžete odstranit jen a výlučně s odstraněním politické centralizace."
Měl jsem dojem, že svou utopií jednotné Evropy bez národů hlásáte přesný opak. Jsem z Vašich postojů zmaten.
Sám jsem v migrační krizi tvrdil, že je to příležitost, kdy se postavit proti vykořisťování na mezinárodní úrovni, a že "právo ekonomických migrantů jít kamkoliv" nic neřeší, jen by zlikvidovalo funkční sociální státy. Bylo mi to vytýkáno.
Mně osobně naočkování Britové, kteří si stěžují, že jim Češi berou práci, nevadí. Podle mě mají svaté právo říci, že tam Čechy nechtějí. A že tu práci nikdo nechce dělat? Příznivci volného trhu nám vždy říkají, že v takovém případě by měly jít mzdy nahoru. Takže je to tak, že to nikdo nechce dělat, nebo že kapitalista chce platit za práci méně a méně? (Pravice často říká: Nikdo to nechce dělat, musíme dovézt levnou pracovní sílu.)

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Votrubovi Pondělí, 11.Července 2016, 18:00:41


Tupci se neujali, takže k češtině.

Nemyslím, že ke změně dominantního jazyka na určitém území dochází na základě změny numerické převahy toho kterého etnika. Záleží na společenské funkci a prestiži jazyka.

Například území Francie: když Římané ovládli Galii, převládla zde dost rychle latina. Ta se jistě nerozšířila tak, že by se obyvatelé malého městského státu, jakým byl Řím v polovině posledního tisíciletí před Kristem, množili jako králíci a převládli nad populací celé Itálie a pak dalších zemí.

Když ale území Francie ovládli Frankové, dominantním jazykem zůstaly románské jazyky a převzali je i potomci franckých dobyvatelů. Normani, kteří později dobyli část severozápadní Francie, také rychle převzali románský jazyk.

Když ale Normané dobyli Anglii v roce 1066 a zcela si ji podmanili, stala se francouzština jazykem dvora a vysoké aristokracie jen na dobu pár generací, angličtina nezanikla, po Normanech ale zůstala jazyková památka třeba v tom, že v angličtině jsou skoro všechna slova související se státní správou a právem francouzského (latinského) původu.

To, že se některé turecké děti v Německu neučí německy, nepovede k tomu, že se turečtina stane dominantním jazykem v Německu, ale k tomu, že budou společensky znevýhodněné, nebudou z nich právníci, lékaři, politici
Sdílet

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Kubičkovi Pondělí, 11.Července 2016, 20:01:28

Ono to není tak, že se některé děti z tureckých rodin v Německu neučí německy, některé se ve škole učí německy, některé německy a turecky, varianta jen turecky, pokud vím, není.

Jenomže přesto mají statisticky mnohem nižší šanci stát se lékaři či právníky -- kombinace nižšího vzdělanostního kapitálu původní rodiny a rodinných strategií a národnostních předsudků, které se přetavují v polopropustný skleněný strop. Tomu pak odpovídá skupinová solidarita,občas přerůstajíci v gangy.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Profante, Pondělí, 11.Července 2016, 20:46:56

myslel jsem "neučí se doma" či neučí dostatečně. Šlo mi ale o to, že turečtina bez ohledu na to, kolik lidí jí mluví, nepřevládne nad němčinou v Německu, protože to není jazyk s vysokou prestiží.

V průběhu 19. století se čeština u nás znovu stala dominantním jazykem ne prostě jen proto, že jí mluvilo více lidí, ale protože se v ní psala vyšší literatura, mluvili jí ambiciozní střední vrstvy atd. Ke konci monarchie už bylo možné, aby politik (Švehla) neuměl německy.

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Pondělí, 11.Července 2016, 21:20:26

Ale samozřejmě, lidé jsou kulturně podmínění. Když se narodíte v Německu, budete tam chodit do školy a dívat se na německé a německy dabované filmy, číst německy psanou literaturu (lhostejno, zda brakovou) atd., když se od Vás budou v běžném styku očekávat německé normy chování a každodennost bude upravovat německé právo, určitě Vás to kulturně podmíní -- i když budete s maminkou mluvit turecky a místo pastora vám bude vykládat,že bůh je jen jeden, immán, boz či rabín.
Prostě lidé jsou kulturně podmínění kulturní, nikoli genetickou formou.

A obávám se, že co se týče funkčního sociálního státu, nemají migranti
šanci ho ohrozit. To před nimi zvládli jiní a lépe. Deterorializace daní, zespolečenštění rizik velkého kapitálů při zachování privátnosti zisků (právě dnes jsou plné noviny požadavků na pět miliard eur na na nové kolo záchrany evropských bank), vyprázdnění sociálních služeb (klesající kvalita veřejného školství, připojištění ve zdravotnictví a důchodovém pojištění etc., etc.). Národnost, která funguje jen negativně, k odvracení vzteku a jeho nasměrování na ty druhé, co na nás z parazitují -- cikány, imigranty, mrzáky a seniory, co nemají tu slušnost včas zhebnout a dnes nás jejich povalování v LDNkách stojí pětinu ze zdravotního pojištění. Prostě ti, co jsou dost slabí, aby Vám nevrátili kopanec, nemohou se z různých důvodů politicky organizovat a opravdu kousek ujídají z peněž, které by se jinak mohly ulít na Kajmany.

Co se týče těch naočkovaných Britů, odpověděl jste si sám. Ono přeci nehrozí, že by se musely zvyšovat mzdy, vždycky se někdo doveze. Ale: Proč by měli mít Poláci, Češi atd. jako občané Unie tolik možností obrany proti nejhrubšímu zacházení? Lid se na nich vybije, tu a tam domeček zapálí, pocit národní hrdosti se pošmajchluje a ještě budou makat levnějc.A intoši zblblí frázemi o laissez faire, laisser faise to budou dobrovolně vychvalovat, o těch, kteří budou podobnou manipulaci interpretovat jako hlas lidu, hlas boží, ani nemluvě.

Martin Profant - Praha 7

Jiřimu Kubičkovi Pondělí, 11.Července 2016, 21:43:57

V té úrovni rodiny to může být malér. Ale je to omezený horizont, proto jsem automaticky uvažoval o tom širším.

Máte pravdu, češtině se v 19. stol. psala vyšší literatura. Byli lidé, kteří obětovali kus života obnově její schopnosti tu či onu oblast vyjadřovat. To by ale turečtina v Německu nemusela, ona tuhle vzdělanou vrstvu má soustavně rozvíjenou v mateřské zemi.
Jenomže v 19. století se také bojovalo o česká gymnasia, reálky a nakonec o universitu. Díky tomu si nové generace tu vzdělanou češtinu předávaly. To nejde ve velkém učit doma.
A právě tyhle instituce, pokud vím, turecká menšina v Německu nemá.

Ono by to začalo být zajímavé, kdyby se objevili významní básníci, kteří by v Německu psali v turečtině, autoři a herci divadelní hry apod. Něco jako jako kultura českých Němců. Pak by ten vývoj, o kterém uvažuje Adam Votruba, mohl v určité mutaci nastat.

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Pro Michala Ruska Úterý, 12.Července 2016, 00:18:8

Proč byla chyba volit Zemana? Spíš jsem to neformulovala takto. Zřejmě jsem se bránila neustálým útokům, jak jsem si mohla dovolit volit jeho protikandidáta a napsala jsem něco v tom smyslu, že já bych klidně mohla napsat důvody, proč volit Zemana byla chyba. Jestli Tě to tedy fakt zajímá, tak podle mě to byla chyba proto, že Zeman rozsesírá společnost, vyžívá se v tom, že dál prohlubuje příkop, který tu je a na jehož hloubení se svým politickým působením také podílel.

Tváří se, že stojí na straně lidu (a tuším, že málokomu je lid tolik ukradený jako jemu a tolik jím pohrdá) a přitom jen využívá společenské atmosféry, aby se zviditelnil a mstil za nějaká příkoří. Tak ho vidím já. Ale ten člověk mě svými projevy spíš unavuje než rozčiluje.

Na okraj mě napadlo, jak moc je vtipné, že se Zeman v době, kdy byl předseda vlády, nezasadil o to, aby tu byl zákon o referendu. Bez toho zákona jsou jeho řeči o referendu o vystoupení z EU jen silácké kecy. Předpokládám, že tehdy to bylo zhruba to poslední, co ho zajímalo.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Zeman rozsesírá společnost, vyžívá se v tom, že dál prohlubuje příkop..." Úterý, 12.Července 2016, 09:58:4

Ale přesně to samé vy v DR děláte přece také.

Hned to doložím, paní Uhlová. Vy v DR bezpodmínečně trváte na tom, aby se nerozlišovalo mezi uprchlíky a ostatními migranty a po společnosti požadujete, aby ke všem migrantům měla stejný solidární vztah jako k uprchlíkům. Pokud tento váš požadavek společnost odmítá, nálepkujete všechny, kteří to odmítají, jako nenávistné lidi. Tím přispíváte ke zhoršování vztahu většinové společnosti ke skutečným uprchlíků a prohlubujete příkop mezi těmi, kteří tento váš požadavek (mít stejný solidární vztah k ekonomickým migrantům i k uprchlíkům) odmítají a těmi, kteří ho prosazují.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Úterý, 12.Července 2016, 11:19:21

"Máte pravdu, abbé, ten biskup je opravdu buřič. Zasévá neklid mezi dobré poddané. Považte, mluví proti tomu, aby se upalovaly čarodějnice. Že jsou to jen stářím a bídou pomatené ženy a ďáblovo vítezství by bylo, kdybychom se na nich dopustili nemilosrdného skutku."

"I o smrtelném hříchu pana faráře ve své kázání mluvil. Jen proto, že ty dvě žeštiny nechal otec Bernardetto svázat a do prasečího chlívku hodit, než se rozhodne, co dál. Přece nemohl ty prasata vyhnat na mráz, tam u nich v horách"

"Ba, abbé, ony to opravdu mohou být jen pomatené babky. Ale tím spíš... kvůli takovým hloubit příkopy mezi poddanými. Stejně by do roka zašly hlady."

Rozhovor o nepřítomném Mikuláši Kusánském v jednom vznešeném domě v Pordedone roku 1428

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Žádat souhlas obyvatelsva s humanitární pomocí a současně tvrdě protlačovat zásadu nerozlišování mezi těmi, kdo pomoc potřebují a kdo ji nepotřebují, a pak ještě navíc označit lidi, protestující proti tomuto chybnému postupu, za fašisty Úterý, 12.Července 2016, 11:55:17

je MORÁLNÍ HAZARD (stejně jako záchrana neodpovědně se chovajících bank z peněz daňových poplatníků).

Jaké jsou skutečné důvody takového jednání?!

Luděk Ševčík - OSVČ

To je přece jasné, pane Nusharte. Úterý, 12.Července 2016, 12:08:55

Když se dají do jednoho rance všichni, viz - "na ty druhé, co na nás z parazitují -- cikány, imigranty, mrzáky a seniory, co nemají tu slušnost včas zhebnout a dnes nás jejich povalování v LDNkách stojí pětinu ze zdravotního pojištění", ač v něm už ze své podstaty nemají co dělat, je šance zachování byznysu, či udržení dogmat.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Úterý, 12.Července 2016, 12:43:15

Chtěl jsem Vás jen upozornit na to, že přejímáte argumentaci neoliberálů, abyste s její pomocí dokázal, že Britové jsou hloupí. (Nebyl to můj argument, že imigranti dělají práci, kterou nikdo nechce dělat.) Budu se opakovat, ale je mi jedno, jestli Britové Čechy nechtějí pustit na svůj trh a budu rád, když jim to pomůže. Vyplývá to z toho, že nejsem příznivcem laissez-faire. (Možná se mi to snažíte podsunout, pokud mám být také ten intoš.)
Nedomnívám se, že EU je nezbytná podmínka ochrany gastarbeitrů na britském trhu. Pokud by tomu tak bylo, tak byste měl (opakuji se) požadovat globální unii. Zároveň se nedomnívám, že stále jednotnější EU mizejících národů je zrovna dobrým příkladem decentralizace. Taková myšlenka je na mě příliš "zen". Pokud Vy si to myslíte, budiž Vám to přáno.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Úterý, 12.Července 2016, 12:47:58

A z jaké podstaty? Já ten pytel popsal: ti dost slabí, aby Vám nehratili kopasnec, který jim uštědříte. Na kterých si svoji frustraci a planý vztek můžete vylévat beztrestně a bez rizika.

Ani jednu z těch cílových skupin nenávisti jsem si nevymyslel. Nevymyslel jsem si ani podobnost, s níž nenávistníci vysvětlují, proč nenávidí právě tuhle skupinu (nebo tyhle skupiny). A jestli Vám vadí, že do některých z těch skupin Vám osobně v kopání brání Vaše vychování anebo v případě té poslední příliš aktuální možnost se v ní ocitnout, nezaměňuje svoji morální intuici s podstatou.


JIřímu Nushartovi
Opět s vědomím, že to píšu asi tak posté jako odpověď na tutéž otázku. Rozlišování mezi těmi, kdo pomoc potřebují a kdo ne, lze provádět v azylovém řízení, u topících se v moři anebo v davu, který musím po protržení plotu na hranici zastavit donucovacími prostředky to dost dobře nejde.

Adam Votruba - Praha

Jiřímu Kubičkovi Úterý, 12.Července 2016, 12:52:28

To já si také nemyslím, že by šlo jen o numerickou záležitost. Jisté je, že hraje roli řada okolností. Méně početní dobyvatelé často přejímají domácí jazyk v těch případech, kdy je původní obyvatelstvo civilizačně a technicky vyspělejší. Dodal bych jako další příklad třeba Bulhary.
Považuji ovšem za velmi nepravděpodobné, že by 90 % přistěhovalců během 200 let přejalo češtinu jako svůj jazyk. Zvlášť pokud mnozí budou přicházet z území, kde se mluví světovým jazykem (což jsou třeba i Afričané ze zemí, kde je úředním jazykem angličtina nebo francouzština).
Lakonicky řečeno: Němci se "nenaučili" česky za 800 let. Lze samozřejmě vysledovat, že méně početné komunity ve vnitrozemí se asimilovaly, někde vytvořily jazykové ostrovy, v pohraničí se asimilovaly české vesnice, jazyková hranice se v 17. a 18. století posouvala do vnitrozemí, což znamená, že Češi na jazykové hranici přejímali často (prestižnější) němčinu. Lze to studovat, ale nemyslím, že by se dal tento proces řídit. (Obávám se, že v to liberálové věří.)
Také si nemyslím, že by se turečtina stala dominantním jazykem v Německu, spíše bych předpokládal, že se německá společnost rozpadne a dojde k separaci, jako k tomu došlo v Sudetech, v Kosovu a jinde. Ale samozřejmě dějiny se nedají předvídat.
S tou prestiží je to navíc složitější. My si možná představujeme, že umět německy zajistí přístup k prestižním povoláním, ale v uzavřené komunitě může být úplně jiný žebříček hodnot a nemožnost či neschopnost prosadit se v okolní společnosti, může posilovat vazbu na tyto komunitní hodnoty - často na ty, které jsou vůči okolí inverzní. Vždycky se dá najít nějaký důvod pro pocit (kulturní) nadřazenosti, která ze skutečného či domnělého vyloučení udělá přednost. I tuláci v 18. století sdíleli určité kulturní kódy, které jim umožňovaly jejich situaci takříkajíc přepólovat.

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Úterý, 12.Července 2016, 15:30:9

Točíme se do kolečka.

a) EU není nezbytnou podmínkou ochrany gastarbeitrů. Jenomže on ten Čech, Polák atd. v Britanii ve skutečnosti gastarbeiter nebyl. Požíval stejnou sociální, pracovně-právní atd. ochranu jako každý Brit. Proto byl hůře vydíratelný adražší (pro zaměstnavatele a pro systém) než gastarbeitři z třetích zemí. Pokud existoval ekonomický zájem nějaké skupiny, pak to bylo právě snížení této pozice -- a to nebyl zájem těch Britů, kterým brali "práci, kterou oni by stejně nedělali" -- pro ty se nezmění nic, ale těch, kdo z té potenciálně oslabené pozice mohou profitovat.

b) Nikdy jsem nenapsal, že Brtiové jsou hloupí. Ze stejných důvodů jako bych nenapsal, že je hloupý ten profesor z příspěvků Jiřiho Kubičky.
Potkávám desítky akademických pracovníků, které rozčilují ty či ony problémy jejich universitě, stěžují si na ně a volí své zástupce do akademického senátu podle svého rozčarování -- přitom si nikdy nepřečetli vysokoškolský zákon, mzdový řád vlastní university atd. Nepovažji je za hloupé, jsou věci, které je skutečně zajímají a tam se projevují neobyčejně bystře. včetně takzvané akademické politiky spočívající v obsazování kateder, grémií a grantových panelů. Pracovně řečeno -- brblání a nasranost bývají obvykle společensky přijatelnou náhradou kvalifikovaného zájmu, vyžadují přitom mnohem menší intelektuální investici.
Proto spousta inteligentních Britů uvěří političce, která jim slíbí, že udělá z Brexitu příležitost a budou nějaké tři, čtyři roky věřit, že pokles ekonomických ukazatelů je jen dočasný. Nebudou muset přemýšlet nad věcmi, které je nebaví.

c) Mohl byste mi stručně vyložit, v čem ty evropské národy nemizejí, výjma šovinismu? Jazyk, vzdělání, národní literatura, ekonomická solidarita -- co z toho přežívá?

Luděk Ševčík - OSVČ

Vy jste, pane Profante, účelově smíchal do jednoho pytle lidi, Úterý, 12.Července 2016, 16:49:5

kteří v něm nemají co dělat.
Je to goebblsovské. Vezmu starého, bezmocného, nemocného člověka a hodím jej do jednoho pytle s mladým migrantem, který chce na Západ, aby se bez námahy měl dobře.
Ten starý člověk celý život pracoval, aby měl zajištění na stáří, migrant chce také zajištění, ovšem jeho jediná námaha spočinula v tom, že si zaplatil cestovku do Evropy. Zatímco ten první má na péči nárok, ten druhý ani náhodou - viz https://www.novinky.cz/domaci/408830-ustavni-pravnik-k-migracni-krizi-stat-rozhoduje-komu-umozni-vstup.html.
Ale vy je máte v jednom pytli "dost slabí, aby Vám nehratili kopasnec, který jim uštědříte. Na kterých si svoji frustraci a planý vztek můžete vylévat beztrestně a bez rizika" a tak na kritiku migranta vyrukujete tím, že vlastně napadám VŠECHNY v onom pytli. Tak se to dělá.
Proto ta tvrdá zásada nerozlišování. V jednom pytli invalida i třeba Rom, který v životě nepracoval a ani se na to nechystá.
V horším případě to nerozlišování je obyčejná špinavost, kterou si někdo zajišťuje byznys. Špinavost, protože finance pro potřebné jsou samozřejmě omezené a když se na nich přiživují nepotřební, tak se právě těm skutečně potřebným, přimíchaným do onoho pytle s nepotřebnými, nedostane tolik, kolik by si zasloužili a kolik potřebují. Někdy je ten nedostatek financí pro ně ohrožením přímo života. Nejsou na ně ale žádné dotace, tak o co jde?
V lepším případě je to dogmatický žvást.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Nushartovi a panu Kubičkovi Úterý, 12.Července 2016, 17:35:44

Píšete (značně) výše »...Myslím, že pokud nebudeme poctivě pátrat po příčinách (tedy nejen my...)«

Dovoluji si upozornit v této souvislosti na brilantního Robejška, který – podle mého – vystihl podstatu. Jde o to, že když lid (lhostejno jak tupý či ostrý) n ě ja k rozhodne, tak za to také nese odpovědnost, protože na nikoho jiného to jeho rozhodnutí nedopadne, než právě na něj.

Je zajímavé vidět a slyšet, jak právě Martin Veselovský (kdysi měla DVTV dobře našlápnuto), když nechce, tak nechápe.

To, co říká Robejšek je pro mě zcela racionální a logické, má to hlavu a patu. Nemlží, argumentuje. Přesto se M. Veselovský stále tváří, že on ví, jak by to být mělo a prostě toho Robejška ne a ne nějak nachytat, aby bylo vidět, že se mýlí...

Když si srovnáme DVTV s "loterijním" kandidátem na prezidenta, kde s ním pan Veselovský (pro mé oči) až ukázkově souzněl, tak je jasně vidět, že nejde ani DVTV o hledání pravdy – to se jen předstárá – ale nakonec jde o prosazení určité konkrétní politiky, která někomu slouží, tedy určité zájmové skupině.

DVTV s Robejškem je zde:

http://video.aktualne.cz/dvtv/robejsek-obejdeme-se-bez-politiku-jsou-to-jen-exoti-lide-vre/r~21c634ae447211e68d00002590604f2e/

A shodou okolností k tématu je i tato zpráva:

»Nejen nedokonalý či nespravedlivý, ale záměrně „zmanipulovaný“, tedy účelově nastavený tak, aby fungoval ve prospěch určitých skupin (rigged in favor of certain groups) – takový je dle většiny Američanů současný hospodářský systém v jejich zemi. Odhalil to výzkum provedený agenturou Edison Research pro americký veřejnoprávní kanál Marketplace na konci června. S tezí, že ekonomický systém USA je „zmanipulovaný“, vyjádřilo ve výzkumu souhlas 71 procent dotazovaných.«

Kterou přinesl právě DR:

http://denikreferendum.cz/clanek/23346-americane-uz-svemu-ekonomickemu-systemu-neveri

* * *

Pokud nazveme Y výsledek určité společenské funkce, kde na vstupu je X (lidské postoje, chování a působení), tak pak je Y (stav našeho světa) funkcí tohoto našeho X. V jistém smyslu nemá smysl jakákoliv diskuse, pokud není v určité atmosféře a s určitými lidmi. Kdybychom nebyli všichni neznabozi, tak bychom jako nejpraktičtější politickou věc měli neustále vzývat nejvyšší hierarchie, aby na Zem seslaly požehnání vstřícnéa rozumné diskuse...

* * *

Pane Kubičko, toto jste napsal pěkně: »Pokud lidi,
kteří hlasují jinak než my, považujeme za sobě rovné, neměli bychom tvrdit, že jejich hněvu rozumíme lépe než oni sami. To je extrémně elitářský postoj...«

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Poláčkovi Úterý, 12.Července 2016, 18:05:21

nejsem si vůbec jistý zda ta G. křivka, se kterou se zde šermuje, má pro nás stejný obsah.

Pro mě Gaussova křivka vždy znamená nikoliv to, že cosi je "přesně" uprostřed, ale spíše to, že má ty dva konce. A jde jen o to, na jaký jev ji "přiložíme". Pokud na lidské charaktery obecně, tak na jednom konci budou zlo-činci a na samém jejím okraji jeden největší bídak světa, na druhém konci budou dobří lidé a na tom opačném konci bude jeden nejlepší člověk – člověk anděl.

K čemu tedy Gaussova křivka je? Abychom cosi věděli. Že ten bídak tu bude vždy. Větší či menší. Ale vždy. A že si před ním prostě musíme dát pozor.

Pak se snadno stane, že ten, kdo chce privatizovat chodníky (jeden okraj G. křivky) má jasnou a silnou motivaci a svůj plán v ž d y prosadí proti rozdrobené a nejasné vůli všech. Toto je mizerný princip, který tak bohužel funguje.

Pan Jedlička napsal toto:

»Osobně nepláči nad hromadou „samých idiotů“, či lidí s „politickou kompetenci postavenou výhradně na konzumování bulvárních médií a na hospodském rozumářství“ vyhrávajících volby, rozhodujících volby a plebiscity. Neboť geneticky prostě hloupí lidé nad chytrými převažovat nemohou, musí býti problém jinde.
Uvažuji například nad pojmem „debilizace společnosti“ z přednášek profesora Koukolíka. Jestliže většina, vyjádřená plochou pod středem křivky, podléhá agresivní náladě, příjmá příliš zjednodušené „lidové pravdy“, černobílé vidění světa atd., je to dáno nějakým vlivem. Třeba stressem...«

Kde jinde je tedy problém? Toť otázka vskutku filosofická, vážený pane Poláčku...

Podle mého názoru sledujeme v přímém přenosu hromadnou ztrátu ideálů. To je podobné, jako kdyby 500 cestujících obřího Jumbo Jetu chtělo naráz nacpat do kabiny a řídit letadlo. To také nejde.

Je zde krize řízení společnosti. Ukázková. Prostě pilot si jen myslí, že ty páčky, které ovládá, cosi na trajektorii letu mění. Ale to je omyl. Naše slova nemění v e s v ě t ě už dávno vůbec nic. Prostě nic. Jsme tu spolu a pro nás osobně to má právě ten smysl, jaký to má. Nic víc, nic dál. – Jen pan Profant se pak kdesi v kuloárech blýskne nabytým poznáním, aby to využil dál ve své kariéře. A možná i proti zájmu nás všech. (Iluze si o vás nedělám, přesně vím, o co vám jde, pane Profante.) Nebo fiktivní komunista, ve skutečnosti skvělý obchodník se sociálními idejemi, pan Dolejš. – A tak jde nakonec i tunelovat (využít a zneužít) ideje. Kdysi čisté, ideální. Kdysi původně.

Ti, kdo ideály měli, zjistili, že závidí těm, kteří se nevěnovali otázkám polis, a raději finančně zajistili sebe a své rodiny. Zjistili, že starost o věci veřejné je ta nejméně výhodná práce, která existuje. A když se k tomu ještě přidá aspoň drobné prozření (jak velká je to pýcha, stále cosi komentovat a vylepšovat...), tak je zcela zákonité, že v diskusích nakonec zbydou jen ti nejzarputilejší, kteří se ovšem spolu nikdy nedohodnou. Všichni sociálně inteligentnější už dávno buď sbírají houby v lese, nebo leží kdesi u vody.

Mám pocit, že v racionálních soudech, analýzách a rozborech dnes jakýkoliv reálný p o k r o k nespočívá. Ptejme se více, proč je ten vývoj tak divný, když celá planeta Země je ukázkový stvořený zázrak. Zejména teď v létě je to dobře patrné, když začínají mezi třetí a čtvrtou nad ránem za rozbřesku zpívat ptáci...

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Morbicerovi Úterý, 12.Července 2016, 18:14:39

Píšete »Problém EU taky je, že někdy podporuje i vyloženě špatné věci. Třeba biopaliva...«

A já si myslel, že je to všechno už dávno jasné, že kdejaký lump vždy šermuje etikou a obecnými zájmy, aby si k tomu moho přifařit svou malou (či velkou) domů.

A jako vždy: Ta idea biopaliv je pochopitelně přitažlivá, protože je správná. Ale musela by se také řešit vhodně a v dobrém kontextu. Ani fakt, že se to dělá blbě, pochopitelně nemůže znamenat, že užívat v h o d n ě přírodní paliva je dobrá věc.

Vy vlastně říkáte jen to, že cosi se dělá blbě. Pochopte, že 95 % idejí jdoucích z EU není špatných, ale problém je v té realizaci, v tom jak. Nemá smysl bojovat s ideami, ty prostě často (v jiném případě jistě, ta biopaliva mě opravdu nezajímají, o ně nejde) jsou jen nosiči lumpáren. A lideské hlouposti.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Saše... Úterý, 12.Července 2016, 18:29:10

Díky za ujasnění... Smutné je, že je to zabetonované. Smutné je, že chybí ideje, tedy myslím skutečné ideje a nikoliv ideje pro minority (LGBT, cigáni, multi-kulti svět)... Proč si vlastně stále myslíme, že si lidé mohou rozumět... Každý sleduje jen svůj zájem, na druhé kašle, pokud neteče moc do bot všem stejně.

Existuje ale jedna velmi podstatná věc. A to je pořadí hodnot dle významu. A zde je na prvním místě vysoká geopolitika. A proto ten KS a Zeman tak symbolicky naši zemi rozdělili, protože KS je jasný symbol "bilderbergu", tedy USA a světa vysokých konexí – a mj. návaznosti na politiku Havla, tedy velmi až úlisnou politiku vůči USA. Lokajsou.

Zeman pak není protipól, který se lísá k Rusku (jak o něm ukázkově dokola roztrubuje třeba ČT), ale stárnoucí člověk, který se z posledních sil (a zřejmě i za pomoci alkoholu) snaží cosi málo změnit. Někdy hloupě, někdy příliš humpolácky, ale snaží.

Kdo chce, tak to vidí, kdo nechce, tak šíří nenávist (přijemné, že, takto to otočit...).

Ty mu tuto snahu upíráš, akcentuješ negativa. Jako ČT, jako DVTV, jako 73,422 % obyvatelů Hlavního města Prahy.

Ale ani na tom se neshodneme. Mohli bychom se shodnout na té geopolitice? Na tom pořadí, co je podstatné v prvé řadě a co je marginální?

Ono přece není málo, že Bělohradský a Zeman po těch šíleně dlouhých 25 letech konečně ukázali, že USA není náš jediný povinně platný pupek světa a Rusko náš také povinně platný nepřítel.

Svět není černá a bílá a shodněme se, že tady nikdo 25 let nedefinoval naše n á r o d n í zájmy. A přitom nejde o Čechy a Moravany, ale o geografickou oblast, o lidi, kteří zde v tomto území bydlí a kteří berou za stejnou nebo náročnější práci půlku nebo třetinu toho, co vedle v Německu. Atd. Zde je práce jak na kostele a chudák Středula to sám nevytrhne. Bez zájmu médií, z c e l a bez zájmu. Prostě bez zájmu o to podstatné, co má prioritu.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Úterý, 12.Července 2016, 18:32:45

No vidíte, na něčem se shodneme.
Ano, dogmatický žvást. Dogmatický žvást, že nejsou peníze na LDNky a že ti, kteří chtějí žít dlouho, si měli pořídit jiné zdroje než důchod, na který si celý život platili (Novinky, tuším předvčírem). Dogmatický žvást, že nemáme na integraci romských dětí ve vzdělání, když máme na stamiliardovou sanaci evropských bank za jedno desetiletí. A dogmatický žvást, že nám z našeho balíčku pro potřebné (na který podle těch předchozích žvástů nemáme) ujídají migranti, kteří tu nejsou.
Máte pravdu. Tvrdě a důsledně nerozlišuji. Když mi někdo začne vysvětlovat, že nejsou peníze pro ty, co si z různých důvodů nemůžou pomoct sami, od dětí alkoholiků, které nemají na školní obědy až po osmdesátileté lidi s parkinsonem, kteří potřebuji dvacetičtyřhodinovou asistenci děnně, přestávám rozlišovat.
Přesněji -- ztrácím schopnost rozlišovat, protože se mi místo těch pár procent na sociální dávky vybavuje, kolik stojí lístek na ples v Opeře a jak všichni, co si ho kupují, neplatí v ČR daně. A zcela ideologicky trpím v důsledku znalostí sčítání a malé násobilky získaným předsudkem, že tahle česká sebranka ( cizáckým termínem elita) ohrožuje náš sociální systém, národní zájmy a národní kulturu násobně víc, než by kdy dokázalo deset tisíc migrantů či kolik jich to na nás podle těch kvót mělo připadnout.

Máte pravdu, v té diskusi o uprchlících jde o byznys. Je jde o to čí?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 12.Července 2016, 19:36:35

Mě zaujalo, jak autorka v závěru článku píše, že lidé hlasují proti systému, protože se necítí být jeho součástí.
Tím systémem patrně nemyslí kapitalismus. Proti tomu se snad ani hlasovat nedá, protože neexistuje strana, která by měla po ruce nějakou alternativu.
To jen tak na okraj, že je někdy problém se shodnout na pojmech.

Luděk Ševčík - OSVČ

Rozumím tedy tomu dobře, pane Profante, Středa, 13.Července 2016, 06:40:59

že když sociální systém je podfinancován, z důvodů, které uvádíte, tak vy pak, zřejmě na protest, odmítáte rozlišovat mezi potřebnými a nepotřebnými a tím pádem dáváte zelenou tomu, aby se těch pár kaček rozházelo klidně i nepotřebným? Aby byly, pod bohulibými ideami, rozkradeny? Či rozdány nenárokovým ekonomickým migrantům, na něž, přes vaše tvrzení, už ČR vydala násobně více, než kolik se vybralo na všelijaká Paraple, Míši a podobné charitativní projekty?
Pro mě by bylo logické, že dokud nemám zajištěný dostatečný přísun do sociálního systému, tak jej ořežu, aby v něm zbylo především na ty nejvíce potřebné. A k tomu, aby to bylo spravedlivé, MUSÍM rozlišovat! A teprve až se mi podaří zvýšit ten přísun, což se ale asi nestane samo sebou, bez nějakého přičinění, tak až pak mohu z přebytku zkoušet nějaké stamilionové experimenty, jako třeba ten s bydlením v Brně a podobně.
Já na spravedlivost nehodlám rezignovat. V sociálním systému je spojena přímo s životy těch skutečně sociálně ohrožených.
Nehodlám rezignovat ani na to, aby systém umožňoval bohatým vyhýbat se přispívání do něj. A je mi moc líto, že se aktivisté tomuto tématu věnují tak marginálně, neboť jsou posedlí Zemanem a podobnými nepodstatnými tématy. Což se, jako náhodou, jistě těm odkláněčům hodí.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Středa, 13.Července 2016, 09:13:6

ad a) Tato interpretace mi přijde velmi nepřesvědčivá. Ten, kdo mohl mít ekonomický zájem na snížení uvedené pozice, už dávno mohl dovážet gastarbeitry z třetích zemí. Brexitem vzikne pro Čechy a Poláky překážka vstupu na britský trh a pokud jim tam dají horší podmínky než dříve, pak se i jejich zájem sníží. Pro kapitalistu nula od nuly pojde. (Snažil jsem se naznačit už dříve, že Britové by podle mého soudu tu práci klidně dělali, kdyby se jim za ni líp zaplatilo.)
Považuji za evidentní, že zájem velkého kapitálu byl naopak proti Brexitu. V opačném případě by byl Brexit opravdu unikátem v rámci globalizace. Zdá se mi to zřejmé už z toho, že z politiků byli pro Brexit jen vyslovení outsideři. Pokud by šlo o zájem nadnárodního kapitálu, tak by nebyla prakticky celá politická elita západního světa proti Brexitu.
Alespoň se můžeme shodnout v tom, že EU není nutná podmínka ochrany gastarbeitrů.

ad b) Omlouvám se tedy. Ano, nenapsal jste, že Britové jsou hloupí. Napsal jste, že jsou naočkování. V tom případě je asi škoda, že se je nepodařilo naočkovat správně. (Což je překvapivé, když uvážím, jakou silou disponovali odpůrci Brexitu.)

ad c) Zajímavá a sugestivní otázka. Ale myslím, že odpověď na tuto otázku nijak nesouvisí s pravdivostní hodnotou teze, v níž jsem použil výraz "mizející národy". Takže nevím, co tím chcete říci.

Chápu Vás, že můžete být rozčarován z Brexitu. Ale všechny důvody, které mi uvádíte pro EU a proti Brexitu, mi připadají jako racionalizace. Nenacházím v tom žádnou konzistenci, abych mohl od nějakého obecně přijatelného předpokladu dojít k tomu, že EU je ta jediná správná cesta. Spíše mám dojem, jako byste se rozhodl pro EU z nějakých estetických či emocionálních důvodů a následně se snažil prezentovat svou volbu jako objektivní a jedinou rozumnou.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Středa, 13.Července 2016, 09:26:51

Měl byste se rozhodnout. Spravedlnost podle čeho?

Jednou mi vyčítáte, že házím do jedngo pytle migranty, kteří jen přišli s nataženou rukou a lidi v LDN, kteří tu celý život pracovali. To by byla spravedlnost podle zásluh.

Subvarianta je Vaše rozlišování mezi těmi objekty Vašich výchovných snah na ubytovnách, co je třeba je donutit, aby si vážily práce a naučily se jak si ji udržet. Tady to není podle zásluh, protože ty objekty žádné zásluhy mít nemohou, nejsou to ve vašem podání osoby, které by se mohly rozhodovat samy, musíte to za ně dělat vy tím, žed jim zabráníte ve sladkém flákání -- ale byla by to spravedlnost podle výkonu.

Teď najednou píšete že jde o ty nejvíce potřebné. T ouž by vyžadovalo mnohem složitější pojetí spravedlnosti.

Nevím, kolik vybral Míša a nevím, kolik vybralo Paraple. Předpokládám, že u Paraple to bude zlomek toho, co stát vydává na zmírnění potíží paraplegiků. I bez započtení výdajů obcí a nákladů vynucovaných zákonem -- díky Bohu a nedostatečně -- na investorech staveb ohledně bezbariérové komunikace. Vážím si činnosti Paraple, pokud zviditelňuje problém, ale abych pravdu řekl, na charitu přispívám jen z jediného důvodu -- abych sám sebe nepodezíral z lakomství, když pak nadávám na to, že v tak bohatém státě jako ten náš, není ochota poskytnout prostředky na důstojný život postižených, pro děti, které nemají na školní oběd atd. Tam, kde to není navíc záminka k exhibici bohatých a k rautu, je charita převážně obvinění neodpovědnosti státu.
A píši vědomě "není ochota". I v situaci masivních daňových úníků a soukromého generování zisků za státní peníze s veřejným pojištěním rizik stačí pohled na strukturu státního rozpočtu (o obecních ani nemluvě), aby člověk viděl, že tady jde o volbu výdajových priorit, nikoli o nouzi přídělového hospodářství.

Dobrá zpráva je, že nám náš ekonomická situace země umožňuje zajistit slušný život postiženým (v realci k průměrnému přijmu v zemi) a postarat seo pár desítek tisíc imigrantů ročně. Špatná je, že i když se nepstaráme ani o jednoho emigranta, stejně to nic nezmění na nedosdtatečné pomoci postiženým.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Rozlišování mezi těmi, kdo pomoc potřebují a kdo ne, lze provádět v azylovém řízení, u topících se v moři anebo v davu, který musím po protržení plotu na hranici zastavit donucovacími prostředky to dost dobře nejde." Středa, 13.Července 2016, 09:58:47

Konečně se shodneme, pane Profante. S tím jsem vždy souhlasil a souhlasím.

Kde se tedy vlastně lišíme v názorech na migrační krizi?

O čem je vlastně ten náš dlouhý spor?

Děkuji za upřesnění.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Paní Hájkové – neexistuje alternativa? Středa, 13.Července 2016, 11:08:40

Fakt, že minulý systém cosi h l á s a l, ještě neznamená, že všechny jeho prvky byly nefunkční. Třeba veřejné vlastnění klíčové infrastruktury je dobrým a rozumným zájmem často i na tom "kapitalistickém" Západě. Jsou to všechno jen slova. Slova zástěrky. Tím, že používáme slovo kapitalismus, tím jen zastíráme, že existují jedinci s neomezenou mocí, kterou také prakticky používají. Pro zájem svůj a své skupiny. Jak o tom i teď DR psal.

»Tím systémem patrně nemyslí kapitalismus. Proti tomu se snad ani hlasovat nedá, protože neexistuje strana, která by měla po ruce nějakou alternativu.
To jen tak na okraj, že je někdy problém se shodnout na pojmech.«

Takže ne: Slovo KAPITALISMUS nepochybně je součástí problému, protože se za něj velmi nepěkně ukryjí všechny ty problémy a průšvihy (a průsery!), které jste v něm původně vidět nechtěla.

Dejte na první místo sobeství a egoismus – institualizujte to do systému (a že pak až každý uspokojí sebe, uspokojí i další zájmy) a máte ten svět, ve kterém žijeme.

Falešně se neřeší otázky Světa a Vesmíru (což je asi dobře, že nám toto nikdo nediktuje kdesi z centra EU, ale myslím ani velká média, ČT atd., diskuse s panem Pospíšilem a panem Poláčkem na DR to nevytrhne) a z ekonomiky jsme se dohodli na tom, že "jeden prsten vládne všem". Ale to by bylo na delší rozhovor a výklad.

Kapitalismus jaký tady máme, tedy reálná možnost získat ničím a nikým neomezený majetek, ten pak používat na píár, na nákup médií (až je tu Babiš, tak nám to teprve vadí, že?) atd. – toto je problém.

A ta alternativa? Bohužel asi nelze, aby samotná ČR šla proti celému světu. Čeká se na světový vývoj, světový pokrok. Pokrok v tom nejlepším slova smyslu.

Alternativa je v družstvech, kdy zaměstnanci vlastní část výroby. Participují na jejich výsledcích. Viz zaměstnanecké akcie. To je první věc. Vodu mají vlastnit města a obce, tedy s d r u ž e n í občanů. Nikoliv cizí firma (Veolia atd.).

Mimochodem: http://pravdaovode.cz/cena-vody/

Proč jsme vodovody prodali? Abychom měli na chvíli pár korun? A pak doživotně třeba francouzská Veolie rentu? Jak to, že jsme nechali jen tak projít ty neuvěřitelné kecy o tom, jak soukromý vlastník je lepší správce a proto se má vše privatizovat? Tady šlo o byznys a tučné rito. A o úplatky těm, kdo to schválili. Protože tak hloupí být nemůžou... Ale ta voda je pouze jeden příklad.

Takže kapitalismus potřebuje alternativu v ekonomice a ta zde je a je to méně soukromého vlastnictví klíčových veřejných statků. A ve sféře řízení máme problém s volbami, kdy ti, kdo mají peníze vládnou. Skrze reklamu, skrze média, skrze lidi, které si nakoupí. Neosvícený redaktor DR mi ovšem nevzal text o Plutokracii, protože on sám tento názor nemá, tak to, co se mu osobně nelíbilo nezveřejní. Tomu vlastně rozumím:

http://literarky.cz/komentare/ostatni/20561-konec-plutokracie-vlady-penz-pijde-nyni-svar-a-anarchie

Vážená paní Hájková, proč i vy udržujete ten mizerný systém? Proč nehledáte, co udělat lépe? Proč mu – jako mnozí další – poklonkujete? Copak si necháme namluvit, že kapitalismus je cosi univerzálního, cosi jako tržnice? To je přece nesmysl. Povolme určitá pravidla a vyjde z nich nejlépe ten, komu nejvíce vyhovují. Ani já ani vy a ani dalších 90 % občanů to není.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

O rozlišování a volbě lidskosti Středa, 13.Července 2016, 11:21:50

Nejen rozlišování výdajů na sociální účely, na pořadí, co komu... My se tu přeme, zda dát na imigranty tolik a tolik, nebo ne.

A kde je ta diskuse, která ten problém řeší principiálně? Už jsme se dohodli, že za vlnu migrace mohou ty rozbité země? (Nikoliv primárně počasí.) Ten válečnický k a p i t a l i s t i c k ý modus našeho Západu v čele s USA? Už jsme našli takovou shodu, aby se to neopakovalo?

A jak dlouho zde budeme řešit n á s l e d k y toho, co jsme ani sami nezpůsobili? A opět (nedo)řešit daňové ráje a malý výběr daní a spor o to, zda je dát na migranty (musíme jim pomáhat, ale lživé a všivácké války povedeme dál!) nebo na n a š e občany, kteří celý život platili daně. Čas... Čas, to je to cenné zboží. A ten zde marníne.

Přeme se tu zbytečně. Jistě, dnes je to potřebná diskuse o pomoci trpícím, ale kde je ta diskuse primární? O příčinách? Bez ní je vše falešné a pokrytecké.

Copak někde je taková podstatná diskuse? O příčině migrace? O tom, proč někteří naši staří jsou na tom špatně a přitom je zde velké bohatství? Chceme toto vidět? Nebo zavřeme oči?

Copak se někdo s někým na něčem shodnul?

Bez odsouzení agresivního vměšování, bez pochopení pro rozdílnosti místního vývoje, bez ukončení "vývozu" demokracie je každá další diskuse o následcích (a to je i diskuse nad přerozdělováním toho mála, co po rozkradení ve státní kase zbyde) těchto principiálních vad našeho Západu zcela zbytečná a marná.

Buď uděláme volbu lidskosti, nebo naše ego bude cizelovat poučky. A všude budou jen slova, slova a slova. O ničem.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Autentická změna Středa, 13.Července 2016, 11:36:51

A pokud se někdo zeptá, co tedy navrhuji... Pokud budou vládnout ti, kterým tento systém víceméně vyhovuje, ke změně nedojde nikdy. Je to pyramidový systém moci a proto je samosvorný.

Počátek problému hledejme v samotném základu reálné funkce "naší" demokracie, tedy na výběru zástupujících elit a v průběhu jejich výběru. V metodě, jak se to děje. Mediokracie je zde. Plutokracie je zde. A my to ignorujeme. Prostě ignorujeme. A pěkně si tu povídáme.

Jenže potřebná změna potřebuje dvě nutné věci:

1) pochopení a navržení lepšího systému
2) jeho legitimní schválení ve stávajícím parlamentu.

A i kdyby se stal ten zázrak, že by zde vznikla shoda na lepším systému voleb a volební kampaně (problém je v egu, jako vždy, každý myslitel má raději své vlastní teze, než by třeba určité možnosti pochopil, aspoň jako doplňkové, viz jak velmi cenná může být v politice volba losem, jak moc je nutné časové omezení veřejného mandátu – máme zde příklady Benda, Kalousek, Sobotka, politik a komunista Dlouhý atd.), tak nedojde k jeho prohlasování parlamentem.

A ani zde, přes občasné náznaky, nic nezměníme. Tedy ohledně shody na bodu 1). Nejsme adekvátní fórum a já od velkých médií dnes takovou veřejnou diskusi nečekám. Jsem skeptik.
   _

A o čem se tu tedy bavíme jinak? Očekává snad někdo shodu, že pan Profant cosi pochopí ohledně imigrace? Že zkritizuje to, co je nutné zkritizovat? Aby zde byla skutečná změna? Nebo co má být výsledkem dialogu? Jaké poznání? Shoda v čem?

A jako lidé si zde nasloucháme? Přemýšlíme o svých motivacích? Vnímám se, o co komu jde a proč?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Rusku, Středa, 13.Července 2016, 11:39:20

já jsem nenapsala, že alternativa neexistuje, nýbrž ze ji žádná strana nenabízí. Nebo snad ano? Podle mě není kapitalismus něco, na čem se lidi nějak dohodli.
Já samozřejmě jsem pro družstva, jak by ne? Jenom jaksi nemám schopnosti na to, abych je například sama zakládala.
Zato mám zkušenosti s tím, jak je kvůli všeobecné pasivitě těžké udržet třeba jen normální občanskou iniciativu, natož podnik, který má být výdělečný.

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 13.Července 2016, 12:09:44

Ano pane Rusku, dobře formulovat je správná věc.
Biopaliva jsou skutečně vhodná.

V tom případě je nutno za biopaliva přestat vydávat to, co se dnes ve velkém vyrábí z řepky, protože
a/ při ekonomicky náročné výrobě se spotřebuje tolik neobnovitelných zdrojů, kolik by měly nahradit, takže nula od nuly pojde
b/ navíc velkopěstování vhodných plodin ničí další z neobnovitelných zdrojů, mnohem vzácnější než ropa, a tím je úrodná půda.

Jenže už se to rozjelo, kapitál investoval, byznys se točí,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, a proti byznysu je hlas rozumu v dnešním světě malý pán.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Hájkové Středa, 13.Července 2016, 12:14:24

Nový společenský systém přece nemůže vzniknout pouze tím, že se na něm lidé dohodnou.
Nemůže vzniknout ani jako "inženýrský projekt". Je přece například spousta zákonů, na kterých se "lidé dohodli" a přesto v praxi nefungují nebo fungují jinak, než bylo jejich tvůrci zamýšleno.

Aby to fungovalo, chce to ještě něco jiného než jen konsenzuální shodu, projekt, nebo (nedejbože) revoluci.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

O vysoké ideji EU (také zneužité) – aneb ideální a vždy dobré ideje jako zneužitelné nosiče zla Středa, 13.Července 2016, 12:38:9

Díky pane Morbicere, rozumíme si nyní již plně. A taky vám to připadne, že je to jako zakleté? Vždyť to, jak jste to vyložil, tak pokud není pochopitelné dítětí v mateřské školce, tak pro dítě na prvním stupni ZŠ již zcela jistě. Že i původně dobrá věc může být dělána zcela špatně. Od základu špatně. A možná dokonce od počátku byla ta lumpárna na prvním místě, jen se ta "dobrá věc" našla, aby to skrze ni prošlo.

A takhle funguje celá naše EU.

N e v ě ř í m v čistotu úmyslů jejjich zakladatelů, těm šlo vždy a pouze o jejich byznys, ale navléklo se vše kvůli občanům na ideje. Aby to prošlo. A díky za brexit, že je zase možná diskuse. Dřiv nebyla.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Čekáme na revoluci Středa, 13.Července 2016, 12:47:15

Vivat revoluce, vivat touha, vivat naděje.
A nechť zhynou všichni, kdo brzdí vývoj a pochvalují si to, co je, protože (evidentně) sami problém nemají, sami problém necítí a tedy i vážnost situace, ve které se svět nyní nachází.

... Nu, pane Nusharte, zde si opravdu nerozumíme. Píšete:

»Aby to fungovalo, chce to ještě něco jiného než jen konsenzuální shodu, projekt, nebo (nedejbože) revoluci.«

Počítám, že budete ostře proti Robejškovi? Mýlím se? Mohu se mýlit, ale za těmi vašemi slovy vnímám ukázkově elitářské postoje. Jistě, namyšlenost elit je jeden vážný problém. Ale pokud jste použil slovo konsensuální, tak jste jej použil negativně. Tedy odmítáte to, co řekl Robejšek? Tedy princip, že většina nese na svých bedrech důsledek? A proto je dobrý plebiscit? Mám pocit, že demorkacii odmítáte podobně, jako pan Poláček. Ale ani z vašich slov, ani z jeho slov nemám dobrý pocit. Vidím zde pohrdání obyčejnými lidmi. Ale jak píšu, je to pocit, snad mě z něj vyvedete. A ten Robejšek zde:

http://video.aktualne.cz/dvtv/robejsek-obejdeme-se-bez-politiku-jsou-to-jen-exoti-lide-vre/r~21c634ae447211e68d00002590604f2e/

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Já, pane Rusku, žádné ideje v základech EU nevidím. Středa, 13.Července 2016, 13:01:40

To je podle mě chyba.

Ano, obchodní spolupráce evropských států (možná?) zamezila válkám mezi nimi. To je dobrý pragmatismus, není mu co vytknout, ale není to sjednocující idea, společně vyznávaná hodnota.

(Spíše to však byla existence bipolárního světa, která zamezovala válkám v Evropě.)

Luděk Ševčík - OSVČ

Tohle nemá smysl, pane Profante. Středa, 13.Července 2016, 13:12:52

Vy prostě nechcete rozlišovat a tak nerozlišujete. Ověřené principy nároků na sociální pomoc zvrhujete jakousi zmatečnou disputací. Zkoušíte mě chytat za slovíčka, protože nemáte argumenty.
Za ty se totiž jistě nedá považovat to, co by mohlo být, kdyby cosi bylo / ekonomická situace země umožňuje zajistit slušný život postiženým (v realci k průměrnému přijmu v zemi) a postarat seo pár desítek tisíc imigrantů ročně/.
Vrátím se k mému tvrzení - v současné sitaci je peněz na potřebné málo a nezlišovat, komu se mají dostat, může jen ten, kdo z nich chce parazitovat, nebo naivní idealista. Vše ostatní okolo tohoto jsou jen zavádějící tanečky.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Ruskovi Středa, 13.Července 2016, 13:12:57

Nejsem ostře proti Robejškovi. V mnoha věcech s ním souhlasím.

Výraz "konsenzuální" (shodu) jsem použil v neutrálním významu. ((Je potřeba NEJEN konsenzuální shoda, ale ještě něco navíc.))

Jsem naopak zásadně pro demokracii a odmítám její omezování.

Nejsem proti referendu, svůj názor Vám napíši, jakmile budu mít čas. (Názor na Britské referendum jsem zde už v nějaké diskusi vyslovil.)

Teď už musím končit, omlouvám se.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

O rovnosti v diskusi Středa, 13.Července 2016, 13:16:57

Otrok a jeho pán sice mohou třeba někdy "u večeře" (když pán otroka v rozmaru pozve) diskutovat jako rovný s rovným, ale to na faktu, že jeden je otrok a druhý pán, nezmění nic.

Stejně tak i r e á l n é finanční a mocenské elity vedou zdánlivě veřejné diskuse o tom či o tom. V TV, v médiích. Roky. A nic.

To jediné, co nedopustí, je, aby se změnila e k o n o m i c k á podsta světa a tedy reálné moci. Což je konkrétní směr finančních toků a dokonce i legitimní možnost zřídel moci – o kterých "kdosi kdesi" nahoře v EU r o z h o d l – a tedy prostě například tiskne 80 mld. € každý měsíc, jen tak.

Těch 2200 mld. (2 200 000 000 000 Kč) představuje konkrétní sílu. A je to každý měsíc. Takovou moc jsme dopustili. Tou nám někdo vládne.

Nemá smysl diskutovat o tom, že ti lidé nahoře v EU, ti stejní, kteří ji vymysleli, ti stejní, kteří ji prosadili a prosadili i tu nesmyslnou migraci – pardon, zřejmě s idiotskou představou, že ti lidé budou levným lidským zdrojem, jinou logiku to nemá, kromě cíleného rozvratu všeho jako jakéhosi potřebného "hermetického" vývojového stadia – že ti budou dělat jakékoliv p o t ř e b n é změny. Změny pro nás, v rámci skutečné ekologie a autentické lidskosti. Nikdy je dělat nebudou.

Pane Nusharte, pokud nechápete, že taková potřebná změna se nazývá r e v u l u c e, a že to je vskutku revoluční z m ě n a, tak si nerozumíme.

Protože vést diskusi s pane Dolejšem, který má k betonujícím elitám blíž, než k nám, nebo vést diskusi s panem Profatnem (který pokud nemá dovolenou, tak i nyní diskutuje ve své pracovní době za naše paníze z našich daní) nikam nevede.

Otrok si rozumí s otroky. A pan Dolejš a pan Profant s vedením EU.

A vy, pane Nusharte, skrze své čisté ideje také máte k vedení EU blíž, než třeba k názorůlm mým. Takže – promiňte – nyní již máte dost materiálu na to, abyste vnimal hloubku problému, vnímal konstelaci sil a tedy i věděl, proč se nic nezmění. I skrze nás. Tady a teď.

Jistě, máte pravdu, jsou to jen slova. Jistě, revoluce, pokud nedozrál č a s, je vždy jen krutý nesmysl namyšlených samozvanců. Jenže kdy dozraje čas? Možná až nejen vy pochopíte, co se vám zde snažím sdělit.

* * *

A pán dal otrokovi toho dne u večeře plně za pravdu. A otrok si pomyslel, jak je ten svět dobře uspořádaný, ti, kdo jsou povolaní vládnou a jeké štěstí má, že právě on má toho svého tak dobrého.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Nutnost dějinné změny (evoloce či revoluce, to je fuk) Středa, 13.Července 2016, 14:42:11

A diskuse na téma, jak jsou elity nahoře moudré a znalé a lidé dole ničemu nerozumí... Tak ty dopředu odmítám. Buď zde bude vůle takto špatné řízení vyměnit za lepší – což ovšem znamená vést velmi hlubokou diskusi o podstatě demokracie (a jak jsem si loni s panem Poláčkem ověřil, nebude možná, pokud budeme uvažovat elitářsky, sami sebe budeme považovat za ideově nadřazené atp.) – nebo budeme v ě ř i t, že i "oni" se napraví, když my zde jim budeme pěkně přát, pěkně radit atd.

Moje životní zkušenost, praxí ověřená, takovou víru, že se to špatné napraví tím, že se mu bude pomáhat a radit ovšem přímo vylučuje. Je to přesně naopak: S jídlem roste chuť a ten, kdo má moc ji vždy jen a pouze posiluje: Jinak o ni přijde.

A to nezávisle na tom, jak moc bych si přál, aby šel světový vývoj pěkně evolučně kupředu. Tak ovšem příroda nefunguje. Nezaměňujme naše přání za realitu.

* * *

Velmi dlouhá a z 90 % bytečná diskuse o smyslu demokracie:

http://denikreferendum.cz/clanek/20771-zivot-prozit-nikoliv-prezit

Ten důvod, proč je moc zabetonovaná, je ten, že elity jako Přibáň tento systém budou vždy udržovat. A udržuje jej svým způsobem každý – i vy pane Nusharte – třeba právě výrokem o tom, že revoluce je "out". A nejde o to jediné slovo "revoluce" a o případný strach z násilí TUPÝCH davů (abych se naladil na název tohoto textu).

Jde o způsob a princip změny. Té změny, která je dějinně nutná.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Středa, 13.Července 2016, 15:59:12

Opravdu? No jeden z nás opravdu argumenty pro svoje zmatené stanovisko nemá :-)

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Středa, 13.Července 2016, 16:55:23

Inu, do Británie se gastarbeitři dovážet z třetích zemí mohli a nemohli.

Ony ve většině evropských zemí mají určitý vliv odbory (patříme v tom mezi výjimky :-) a ty docela účinně naléhají na kontrolu pracovních povolení podle kriteria, zda nejsou nelze poptávku na trhu práce v tom či onom konkrétním případě uspokojovat z domácích zdrojů ( a to v zemích EU už řadu let znamená -- z vlastní země a ostatních zemí EU). Takže gastarbeitra ze třetí země musíte častěji zaměstnávat načerno -- a zase, ono to ve většině zemí na západ od Českého lesa jde o něco hůř než u nás.
Určitou roli tu hraje i obecná míra kvalifikace pracovní síly, vyšší mezi mezi imigranty z východních zemí EU než mezi lidmi ze třetího světa.

Mimoto, já jsem netvrdil, že to byl ekonomický zájem, který rozhodl o Brexitu. Psal jsem, že je to jediný reálný ekonomický zájem, který může určitá skupina na Brexitu mít. Oproti zájmu onoho Brita, kterému údajně berou práci -- protože ten je sociálně-ekonomicky nereálný. Třeba by tu práci dělal, kdyby mu ji lépe zaplatili, ale my se to nedovíme, protože se to nestane. Buď se vyplatí tu levnou práci nahradit automatizací, nebo ji nenabízet, ve výjimečných případech se ten dovoz na vládě vynutí (tedy v hypotetickém případě -- zatím to nepřekvapivě vypadá, že Británie bude muset vyměnit volný pohyb zboží, který životně potřebuje, za volný pohyb pracovních sil, který ji ekonomicky nevadí).

Ano, mohly existovat jakési ekonomické zájmy jakýchsi skupin na Brexitu: spekulace na pokles libry, na přesun finančních trhů apod. Nevěřím tomu, že tyto zájmy Brexit vyvolaly, jen se přiživily. To, co Brexit neslo, byla masa těch, kteří potřebovali najít někoho, na kom si vylejou zlost za svůj tak či onak podě**nej život. A potřebovaly to nevyprávět jako vylévání zlosti, tak si našly racionalizaci v tom “berou nám práci”. A odmítání politických elit a expertů, kteří jsou s elitami jedna ruka -- to byl bonus, nasr*t ty nahoře.

ad 3) Dobře, zeptám se jinak. K čemu ty národy organizované v národních státech jsou, pokud evidentně nejsou schopny a ochotny zajišťovat podmínky pro rozvoj národní kultury, národního vzdělání a pro kultivaci národního jazyka? Vy jste původně argumentoval tím, že chcete, aby Vaši potomci za dvě stě let (nebo to bylo ještě víc) rozuměli dnešní češtině. Ale tak, jak probíhá vývoj, budeme mít sice za sto let možná ještě stále národní vládu a parlament, ale sotva vzdělaný český jazyk. A nevím, co by na tom změnil Czexit.

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 13.Července 2016, 17:17:54

Zakletý, začarovaný, bludný,,,,,,,,,,,,,,,,,, ano, tyhle slova mě napadají pane Rusku.

Když už se řeč stočila k půdě a krajině, je to dobrá příležitost prozkoumat, jestli ta slova korespondují s realitou.

Čím je asi třeba začít je otázka, zda vůbec víme, co chceme a jestli to co chceme dokážeme věrohodně obhájit.
Natolik obhájit, aby se za to v demokratické společnosti dokázala postavit velmi rozhodná většina.

Jsem přesvědčen, že s použitím rozumu a zkušeností lze najít ideální představu o stavu věcí, o který je možné v reálném (nedokonalém) světě usilovat a prakticky se jí přibližovat.

Dovolím si shrnout slova agrobioložky Janatové z rozhovoru, na který jsem dával odkaz výše + jedno doplnění::
--- potřebovali bychom zvýšit živočišnou výrobu a tím zajistit více organických hnojiv, která jsou přirozená (každý býložravec světa je de facto neustále kadící stroj na hnojivo), na rozdíl od anorganické chemie, která nyní vládne
--- dále by se měla výrazně zredukovat velikost lánů a polí, měly by být odděleny pruhy neobdělávané půdy s keři. Na těch menších polích by měly být pěstovány různé plodiny, měl by se vrátit česnek a luštěniny a pohanka a mák a koření a byliny......... všechno, čemu se u nás daří a co vymizelo...
--- a dodal bych, že by se do krajiny měly vrátit rybníky a menší vodní zdrže.

Taková pestrá kulturní krajina by dokázala být plodná i pro budoucí generace, neztrácela by kvalitu. Na tomhle se shodnou jak současná věda, tak zkušenosti předků.
A jsou schopny pro tato tvrzení snést hromadu pádných a prověřených argumentů.
A kdyby se s těmito argumenty podrobněji seznámili všichni lidé, kdyby jim bylo ukázáno, jaká je současná situace a co nedobrého z ní vyplývá a děje se, že ztrácíme plodnost půdy, která je v negeologickém, tedy našem čase nezvratná (úrodná půda nejde vyrobit ve fabrice ani vydestilovat ze zkumavky), a že výše vylíčené kroky k nápravě jsou ověřené ve zkušenostech a opřené o prověřené vědecké poznatky, tak by bylo 90% pro změnu uvedeným směrem.

Představme si třeba vládu, která by dokázala předstoupit před občany s takovým programem.
Která by řekla: Vážení občané, vzhledem k zodpovědnosti k našim předkům, k vám současníkům a také k našim potomkům, jsme se rozhodli pokud jde o zemědělskou a krajinotvornou politiku k těmto krokům, které by zvrátily současné nevyhovující okolnosti a trendy... - viz. výše.

Jak by taková hypotetická, byť až groteskně nepravděpodobná vláda mohla postupovat?

Je jasné, že by se takto koncipované zemědělství prodražilo -- používat kejdu je mnohem nepraktičtější a dražší než anorganickou chemii, obsluha menších lánů taktéž atd.
A jít proti ekonomické logice a kupeckým počtům by taky mohlo - jako ta slavná cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly - dopadnout špatně. Ne zlepšením, ale krachem.

Jaké možnosti by tedy taková vláda měla v otevřeném světě, jehož jsme součástí?

A/ První jsou samozřejmě dotace, metoda hojně používaná. Díky dotacím pro vybrané subjekty, které splňují požadovaný směr, docílit, aby byl tento zodpovědný přístup výhodnější, než průmyslové drancování půdy.
Jenže to by ty dotace musely být skutečně masivní. Kde na ně ovšem vzít v situaci, kdy jsou u současných států výrazně podfinancované i jiné veřejné služby a sektory všeobecného zájmu, a navíc jsou tyto státy silně zadlužené???
Tohle je asi bez šance.................

B/ Druhá cesta je upřímně si přiznat, že pod tlakem volného obchodu nejsme daných cílů schopni dosáhnout, protože obchodníci přirozeně místo dražší domáci produkce nakoupí na otevřeném trhu. Takže je na výběr buď zachování současného stavu, nebo proměna polí na louky s tím, že budeme doufat v otevřenost a stabilitu světových trhů a dostatek potravin na něm, protože budeme úplně závislí.
Tohle nevypadá jako dosažený cíl.

C/ Je možno ochránit vnitřní trh cly. V dobré víře a dobré vůli požadovat, aby volný obchod a globální trh neměl sílu likvidovat životně důležité věci jako krajinu a půdu, aby vnější konkurence nezadusila naše obecné potřeby.
Tento přístup by samozřejmě zdražil potraviny a spoustu dalších věcí.
Navíc je v rozporu s nedotknutelným zákonem volného otevřeného trhu.
Taky necesta.

D/ Ještě mě napadá pár dalších možností, jako zestátnění půdy a byrokratický přístup.................. ale všechno jsou to možnosti zcela nerealistické.

Takže ano, je to tak říkajíc dost zakleté.

Nejnadějnější mi připadá bod C/, jenže to by musely být některé oblasti vyňaty z pod mezinárodních smluv a předány zpět do kompetence a zodpovědnosti států.......... třeba u spotřebního zboží není k ničemu takovému důvod, rovněž pohyb kapitálu nebo práce není třeba omezovat atd.
((( že by ta "nová" EU, kde se rozhoduje jen o věcech celounijního významu, a kde jsou věci důležité pro státy předány zpět státům??? )))
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Tak mě napalo pane Rusku -- před nedávnem vyšel seznam nejmírumilovnějších států světa.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405893-cesko-je-sestou-nejmirumilovnejsi-zemi-sveta-vypocitali-australane.html

Já vím, záleží na metodice, ale zajímavé celkem je, že 15 z prvních dvaceti států jsou podobné ČR -- menší, méně početné státy a národy..
Co tak rozdělit svět na samosprávné regiony do max. 15 milionů obyvatel?
Kolik problémů by to vyřešilo!!!
Nikdo už by třeba neměl sílu udržovat globální bojovou sílu a z ní vyplývající imperiální nároky,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Rusku, nevím, jestli máte nějaké zkušenosti se slepicemi. Středa, 13.Července 2016, 21:05:54

Občas se stane, že nějaká "vrchní" slepice tyranizuje slepice postavené níže ve slepičí hierarchii. Uděláme tedy revoluci zakončenou slepičí polévkou a očekáváme, že po smrti tyranky nastanou pro slepičí komunitu šťastné slepičí zítřky a všechny slepice už nadále budou žít v míru, svornosti a bez násilí.

No nestane se to. Revoluce byla slepicím na prd. Po smrti tyranky se vždy najde jiná, která zaujme její místo a chová se k podřízeným slepicím možná ještě hůře, než ta popravená tyranka.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Slepičí společenský systém prostě funguje lepší s kohoutem v čele společnosti, Středa, 13.Července 2016, 21:27:23

a to i navzdory výsledkům vědeckého bádání, podle kterých je kohout jen sociálním konstruktem, vytvořeným kolem pohlavních znaků.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Pane Nusharte, máte v hejnu kohouta? Středa, 13.Července 2016, 21:47:27

To, že slepičí hejno je hierarchické, platí v něm "klovací pořadí", že dominantní slepice vyžene submisivní od lepší potravy i z lepšího snáškového hnízda je fakt. Ale přítomnost či nepřítomnost kohouta ovlivňuje chování v hejnu směrem ke klidu, aniž by kohout situaci nějak (vlastním projevem agresivity) aktivně řešil. Když kohout (na rozdíl od slepice) objeví dobrou potravu, speciálním hlasem svolá hejno, a pak zobou všechny slepice, i ty nízko postavené v hierarchii.

Větší klid a nižší intenzita vzájemné agrese v hejnu s kohoutem byla prokázána i experimentálně. A rozdíl je průkazný i v tomtéž hejnu, mezi týmiž slepicemi, když porovnáte situaci s kohoutem a situaci, kdy kohouta schválně zavřete odděleně a slepice vypustíte do výběhu bez něho.

To není projev mého sexismu. Nestavím kohouta nad slepice, jen říkám, že má v hejnu své místo. Píši to sem proto, že člověk snadno přehlédne nenormálnost (nepřirozenost) nějaké situace. A pak může tvrdit, že řešení neexistuje, že nedobrý stav je dán napevno, že se vše vždy vrátí do stejných kolejí, že "revoluce" věci jen zhorší. Jenže nemusí jít o revoluci. Změny je třeba prohlížet ze široka, neudělat první, co jednoho napadne (polévku z dominantní slepice) a zároveň neodmítat předem možnost změny. Člověk jinak může nevědomky odmítnout i cestu ke skutečně normálnějším, přirozenějším, poměrům. Třeba přítomnost kohouta, třeba velikost a členitost výběhu, třeba dostatek snáškových hnízd, třeba dostatek míst na hřadu, a tak dále...

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Zatím co jsem psal, Středa, 13.Července 2016, 21:49:20

sám jste kohouta zmínil :-))

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Ano, pane Jedličko, změny by měly směřovat k normálnějším, přirozenějším poměrům, tedy měly by být v souladu s měnící se realitou, Čtvrtek, 14.Července 2016, 10:57:3

měly by dobře doplňovat reálně existující a měnící se vztahy v "ekosystému" lidské společnosti z hlediska co nejlepší funkčnosti NEJEN toho "lidského ekosystému".

To ale vyžaduje pohled na celek – pohled "z výšky" (nikoliv z povýšené pozice). Nikoliv emocionálně zatížený pohled vedený buď jen vlastním zájmem nebo vlastními ideály (nebo ideologiemi) považovanými subjektivně za pravdu.

Domnívám se, pane Rusku, že násilného prosazování takového pohledu, zatíženého vlastním zájmem nebo vlastními ideály, bychom se jako společnost měli vyvarovat, neboť právě to by mohlo být elitářské a nedemokratické.

Řekl bych, že prospěšné a udržitelné změny lidské společnosti ("lidského ekosystému"), které budou reagovat na měnící se realitu, mohou začínat spíše lokálně nenápadně v nějakém "ekologickém výklenku", ze kterého se pak, jako prospěšný a lépe fungující MODEL PRO VŠECHNY, rozšíří i bez onoho kritického, destruktivního, REVOLUČNÍHO narušení kontinuity. Takovou revoluční nespojitost ve vývoji je totiž vždy třeba VELMI DRAZE VYKUPOVAT někdy i dlouhým hledáním nové rovnováhy, které bývá plné lidského utrpení nevinných.

Je třeba být otevřený dobru, což chápu jako vytváření vlastního dobrého vztahu k lidem a ke světu.
Hledáním nepřítele (viníka) a pěstováním nenávisti k tomuto nepříteli, dokonce ani ZNIČENÍM TOHOTO NEPŘÍTELE LEPŠÍ SVĚT NIKDY NEVYTVOŘÍME.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kohoutí revoluce Čtvrtek, 14.Července 2016, 11:45:24

Pane Jedličko, ten Váš příměr se slepičím houfcem a rolí kohouta vrhá skutečně nečekaný pohled na zdejší trvalé diskuse o poměru mezi rovnostářstvím ("demokracií") a mezi (pozitivní) rolí hierarchií. - Musím přiznat, že ta uvedená (umravňující či přinejmenším harmonizující) role kohouta je pro mě novinkou; ale sám jsem nikdy neměl možnost ten rozdíl v chování hejna slepic s kohoutem a bez kohouta porovnat - babička totiž měla se vší samozřejmostí u svých slepic vždycky i toho kohouta.

Ten Váš - napohled zcela prostý - příklad má totiž dalekosáhlé důsledky i pro ty nejvyšší teorie lidské společnosti. Neznamená totiž nic jiného, nežli to, že v daném společenství (ať slepičím či humanoidním) nakonec harmoničtější vztahy zavládnou nikoli tam, kde existuje naprosté rovnostářství (čili: "totální demokracie") - nýbrž tam, kde je přítomna p ř i r o z e n á, všemi ostatními respektovaná autorita.

Pokud tedy toto Vaše pozorování souhlasí (a zřejmě ano), pak to znamená, že snahy o zavádění nějaké naprosté a egalitářské rovnosti nakonec vedou k větší míře konfliktů, ale dokonce i vyšší míře r e á l n é d i s k r i m i n a c e, nežli poměry založené na oné zmíněné přirozené autoritě.

Na straně druhé je nutno podotknout, že tento Váš nález přece jenom není tak úplně nový; přesně totéž (totiž že individuální vlastnictví s jedním konkrétním pánem-hospodářem způsobuje nakonec méně vzájemných konfliktů nežli vlastnictví kolektivní) ve své "Politice" konstatoval už Aristoteles.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 14.Července 2016, 12:11:42

Nějak jste ovšem, pánové, v tom kohoutím nadšení zapomněli dodat, co by se stalo, kdyby se na dvoře ocitlo těch kohoutů víc. Myslím si, že vzájemné klování slepic by vedle toho bylo neškodným laškováním...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Já myslím, pane Poláčku, že slepičí hejno bez kohouta Čtvrtek, 14.Července 2016, 12:41:21

se Vám jako snaha o rovnostářství ("demokracii") z Vašeho lidského pohledu pouze JEVÍ.

Tím příkladem se slepicemi jsem chtěl panu Ruskovi pouze nějak názorně ukázat, že zdrojem těch ("špatných") vlastností, které se panu Ruskovi na těch konkrétních lidech (konkrétní mocenské skupině lidí) nelíbí, jejichž nedobré a sobecké chování oprávněně pan Rusek kritizuje, tedy že ZDROJEM tohoto SOBECKÉHO CHOVÁNÍ NEJSOU ti KONKRÉTNÍ sobečtí LIDÉ a že pokud nějaká revoluce zbaví tyto konkrétní sobecké lidi jejich moci, nic se tím nevyřeší.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 14.Července 2016, 13:35:42

Víte, pane Nusharte, já jsem schválně upozornila na ten problém více kohoutů, právě proto, že on v zásadě není na omezeném prostoru jednoho dvora jinak řešitelný než nějakou permanentní "polévkovou revolucí".
Tím vás chci přimět k tomu, abyste raději nemíchal zvířecí pravidla života s těmi lidskými. Lidi se přece vždycky mohou nějak domluvit, na rozdíl od slepic, ne? Aspoň já v to věřím.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

V jakém smyslu se lidé vždy mohou domluvit? Čtvrtek, 14.Července 2016, 15:27:55

Věříte tomu, paní Hájková, i po své zkušenosti z diskusí v Deníku Referendum?

Žádné (pouze) samotné argumenty v naprosté většině případů nepřesvědčí nikoho ke změně stanoviska. Musí tam být ještě něco jiného.

------

V čem se tehdy, podle Vás, liší střet kohoutů a střet "lidských kohoutů"?

Je kompromis domluvou?
Je domluva revolucí v tom smyslu, jak ji myslí pan Rusek?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Hájková, názor na způsob uskutečňování společenských změn a na revoluce (bez použití jakýchkoliv slepic a kohoutů) jsem popsal v tomto příspěvku: Čtvrtek, 14.Července 2016, 15:51:46

"Ano, pane Jedličko, změny by měly směřovat k normálnějším, přirozenějším poměrům, tedy měly by být v souladu s měnící se realitou, Čtvrtek, 14.Července 2016, 10:57:3"

Pokud tedy nechcete debatovat o kohoutech a slepicích, reaguje prosím na tento příspěvek.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Čtvrtek, 14.Července 2016, 16:21:20

Nepochybuji, že může být i ekonomický zájem na Brexitu, ovšem marginální ve srovnání s protichůdnými ekonomickými zájmy. V tom se asi nerozcházíme.
Vaše argumentace vychází z předpokladu, že prostý Brit nedokáže v rámci národního státu prosadit svoje ekonomické zájmy a proto potřebuje Evropskou unii, která jeho zájmy prosadí jaksi shora. Já říkám, že to je na něm, jestli bude chtít mít doma neoliberální ráj nebo funkční sociální stát. Nejsem tady od toho, abych chránil Brity před sebou samými.
Podsouváte voličům iracionální motivaci a neschopnost volit ve vlastním zájmu. Snažíte se vidět za výsledkem referenda nějakou špinavost. Budiž, to je asi Vaše věc.
Připouštím, že na argumentu, že Británie vymění volný pohyb zboží za volný pohyb osob, něco je. Přesto tipuji, že se počet zahraničních pracovníků sníží. Podstatné je ale něco jiného. Říkáte, že přání, aby cizinci nebrali Britům práci, je ekonomicky nereálné. Já považuji toto přání především za legitimní a neupírám jim právo na to usilovat o jeho naplnění. Pokud to opravdu chtějí, pak se nemýlí přinejmenším v tom, že Brexit je nutnou podmínkou omezení přílivu pracovníků z EU, byť (jak správně upozorňujete) nikoliv dostačující. Nemyslím si, že to byl hlavní důvod Brexitu, ale i kdyby byl, tak s tím nemám problém a nevím ani, proč bych měl mít.


Na to Vám mohu odpovědět. Ale znovu musím konstatovat, že jste svou otázkou zareagoval na moji větu, že jednotnější EU a méně národa mi nepřipadá jako decentralizace. Tím, že to shodíte tezí, že národy mizí stejně, ještě neuděláte z centralizace decentralizaci.
Odpověď na Vaši otázku je hned v tom mém příspěvku, na který jste poprvé zareagoval, takže se bohužel musím opakovat. Já si nemyslím, že národy mizí. Je tu ovšem skupina lidí s výraznou ideologií, která si přeje zánik národů nebo jejich oslabení, případně mu alespoň svými postoji nahrává. Je to např. zmíněná zelená politička a zřejmě také Vy. Tito lidé např. staví Evropu do protikladu k národům. (To zklamalo všechny, kteří očekávali, že Evropská unie bude záštitou národů a kteří chápali národní kultury jako bohatství Evropy.) Prosazuje se také takové přijímání migrantů (1 %), že je nemohou evropské národy dlouhodobě asimilovat ani integrovat. To by mohlo znamenat, že se v některých zemích bude v budoucnu opakovat cosi jako sudetoněmecký či kosovský scénář. Předpokládám, že dopady této politiky budou menší v zemích, které jsou mimo EU. (Komunistický režim měl také horší dopady v Lotyšsku než třeba v Polsku, ačkoliv v obou zemích zdánlivě o všem důležitém rozhodovala Moskva.)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Nushartovi Čtvrtek, 14.Července 2016, 17:26:40

Proč to mám řešit právě já, když pan Jedlička ví, jak na to? A proč se domníváte, že právě v diskusích na Referendu se vyřeší veškeré sporné evropské záležitosti? Na domlouvání existují dokonce instituce (např. parlament, který je odvozen od slova "mluvit").
Nakonec, neřešil podobné problémy už Freud? Znesváření muži prostě akceptují zákon - a je vymalováno...

Martin Profant - Praha 7

Adamovi Votrubovi Čtvrtek, 14.Července 2016, 18:20:15

Neustále mi vysvětlujete, z jakých předpokladů vycházím. Některé mě docela udivují. Jak jste dokázal dovodit, že si myslím, že prostý Brit potřebuje EU, aby mu prosadila shora jeho ekonomické zájmy mi například zcela uniká.

Já nevím, co potřebuje prostý Brit a nevím, zda vůbec něco takového jako "prostý Brit " existuje. Vím, že existují občané UK -- ani nevím, kolik z nich se cítí být příslušníky anglického, kolik skotského, velškého a irského národa a kolik je v prvé řadě Brity a ta předchozí rozlišení nechápe národnostně identitně -- a ti se v hlasování o Brexitu většinově nerozhodovali podle racionálně pochopitelných ekonomických skupinových zájmů. Na Brexit očekávatelně většina z nich doplatí -- v první fázi znehodnocením úspor a příjmů (to už proběhlo), v další ztrátou výhod z většího trhu. Tyto ztráty však pravděpodobně nebudou nijak fatální a mohly by existovat racionální důvody, proč je podstoupit. Jen jsem ty důvody neslyšel, pouze řadu přiznání zastánců Brexitu, že lhali.

To, co mi na celém Brexitu vadí, je skutečnost, jak snadno bylo možné rozdmýchat zcela iracionální národnostní zášť. A je docela lhostejné, jestli jsou ti, kdo zapalují domy britských občanů polského původu, kdo píši nenávistná hesla na kulturní střediska, vyhrožují dětem atd. malý zlomek britské populace -- ale ta iracionální nenávist u nich byla mediálně naočkovaná či kultivována, vyprodukována.

Kde v tomto resümé mých předchozích vstupů vidíte byť náznak toho, že by Britové potřebovali, aby EU prosazovala jejich ekonomické zájmy shora?
Pokud Britové, tak jako občané ostatních zemí EU, od EU potřebovali něco, co jim i v neutopickém světě mohla a měla dát, pak to byla evropská fiskální politika zabraňující masivním fiskálním únikům -- protože tu nelze provádět na menší než kontinentální úrovni.

Podobně nevím, z čeho jste dovodil, že přeji zánik národů. Konstatuji prostě fakt, že mizí kultivované používání národních jazyků v důsledku používání globální angličtiny. Používané, bohužel, věsměs také nekultivovaně. Konstatuji, že mizí znalosti národní historie v jednotlivých evropských národech, nečtou se národní básníci atd. Ani jeden z těchto projevů mizení národa si nepřeji.

Pokud považujete konstatování nepříjemných faktů za ideologii, budiž. Osobně si spíše myslím, že pojmenovat problémy je první krok, jak s nimi začít něco dělat.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Hájkové Čtvrtek, 14.Července 2016, 19:31:14

Mám skoro pocit, "jako kdybych Vás chtěl přimět k nějakému myšlenkovém obratu". Ale ne, to nechci. Jen jsem prostě pokračoval v našem dialogu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 14.Července 2016, 20:00:24

Já vlastně už nevím, nač jste se mě ptal. Měla jsem pocit, že na to, jak dosáhnout nějakého smíru mezi zdejšími diskutujícími, případně dalšími znepřátelenými jedinci či skupinami ve společnosti. To samozřejmě není snadné. A snad ani možné.
Ale jinak - já opravdu nemám pocit, že byste měl v současné době důvod obávat revoluce. Já se jí určitě nebojím.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Já se, paní Hájková, nebojím revoluce. Čtvrtek, 14.Července 2016, 21:14:53

Já ji očekávám :-)

Ale k radosti není žádný důvod.

Z toho, co píše pan Rusek, jde trochu mráz po zádech ("Vivat revoluce ... nechť zhynou všichni, kdo brzdí vývoj..."). On mě také jmenoval mezi těmi, kdo brzdí vývoj. Příjemné to v této polarizující společenské atmosféře a vzrůstajícího násilí od pana Ruska není.

Tak jsem mu odpovídal, že když zhyne slepice, která brzdí vývoj, nahradí ji zase jiná, která bude pokračovat v brzdění vývoje, že si tedy moc nepomůže.

Máte mi to za zlé, paní Hájková?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 14.Července 2016, 21:31:52

Nemám. Já jsem vlastně původně reagovala hlavně na pana Poláčka a jeho příspěvek o tom, jak přítomnost kohouta s jeho přirozenou autoritou vyřeší nějaký problém.
Rozhodně to nevyřeší problém, co s přebytečnými kohouty, kterých se pravděpodobně vylíhne více než jich je potřeba.
To je všechno.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pátek, 15.Července 2016, 08:36:44

Děkuji za vysvětlení, paní Hájková.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nemám moc pochopení pro to, když někdo horuje za lepší svět a zároveň mu nezáleží na lidech. Pátek, 15.Července 2016, 10:07:41

Nemám pochopení pro to, když si někdo utrpení a smrt lidí bere jen jako záminku ke kritice současného světa, a přitom jemu samotnému nezáleží na tom, kolik při budování toho "lepšího světa" zahyne lidí. Nemám pochopení pro to, když si takový člověk přeje, aby lidé určitého (podle něj špatného) smýšlení zahynuli. Bude to on, kdo bude posuzovat zdravé a nezdravé smýšlení při té selekci? Jedni nalevo, druzí napravo, máte smůlu...

Není to, paní Hájková, z jeho strany snaha o to, "aby nás přiměl k myšlenkovému obratu"? Nechce nás k tomu "myšlenkovému obratu" přimět pod pohrůžkou násilí?

NE DĚKUJI, TAKOVÝ SVĚT NECHCI!!!

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 15.Července 2016, 10:44:26

Já osobně nesouhlasím s pohrůžkami násilím komukoliv. Jsem raději pro nenásilné přivádění k myšlenkovému obratu. Nevím však přesně, co všechno chápete jako násilí. Jenom to tělesné a hmotné? To by možná chtělo trochu vyjasnit.
Musím napsat, že chápu také pana Ruska, že už má tohoto světa plné zuby, a potřebuje to nějakým způsobem vyjádřit, nějak to dostat ze sebe ven. Ale nevěřím, že právě pan Rusek by chtěl nějakou krvavou revoluci.

Luděk Ševčík - OSVČ

Revolučním vývojem procházíme v součastnosti všichni. Pátek, 15.Července 2016, 11:31:44

Vždyť jak dlouhá doba uplynula od atentátu na Charlie Hebdo? A dnes už jsme si na masakry v Evropě zvykli natolik, že nějakých 85 mrtvých už nestojí ani za článek v DR. To nebyl evoluční vývoj, to byl přímo revoluční!
Co je vůbec v měřítku aktivistů nějakých 85 mrtvých oproti tomu, že nějaká poslankyně nebere homosexualitu jako samozřejmost?
Zvykáme si rychle. Už jsme si zvykli, že práva menšin jsou nadřazeny právům většiny, že mezinárodní právo platí jen selektivně, že elity jsou nadřazeny lidu a že mladý a zdravý ekonomický /či možná teroristický/ migrant má větší nárok na péči ze státní kasy, než naši staří a nemocní, kteří tuto kasu plnili.
Má to ovšem i pozitiva. Můžeme klidně vyřejně kritizovat ty politiky, kterým se to nelíbí a panstvo dá tedy pokyn k jejich kritice. Za vyvěšené trenky nad Hradem to rozhodně stojí!

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pohrůžka násilím: Pátek, 15.Července 2016, 12:34:11

"Vivat revoluce, (...).
A nechť zhynou všichni, kdo brzdí vývoj a pochvalují si to, co je, ..."

O kus dál v jiném příspěvku stejného autora jsem jmenován jako ten, co brzdí vývoj.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Příliš mnoho kohoutů na jednom smetišti Pátek, 15.Července 2016, 13:14:36

Ano, to je dozajista problém - a bude to problém už jednou provždy. A to dozajista i kdyby se zavedla nějaká "totální" demokracie, s formálně naprosto totálním rovnostářstvím. Protože ti "kohouti" tady budou vždycky (a to zdaleka ne jenom výhradně mužského rodu, mimochodem).

Zkrátka: už čistě biologicky či geneticky se vždycky rodí a rodit budou jedinci 1. s mnohem výraznějšími řídícími schopnostmi; 2. s mnohem výraznější touhou stát v čele, nežli jaký je průměr dané populace.

Připomínám a zdůrazňuji znovu: tento problém budeme mít i za podmínek "totální" rovnosti a demokracie.

Jenom si připomeňme všechny ty komunistické či pseudokomunistické revoluce: všechny přicházely právě se zvěstováním naprosté rovnosti mezi lidmi - a všude se neobyčejně rychle vytvořily nové hierarchie, které byly nakonec ještě mnohem panštější a tyranštější, nežli ty staré. Například Kambodža: tam to rovnostářství šlo až tak daleko, že i nejvyšší vůdce nesměl nést titul honosnější nežli jenom (napohled) skromný "Bratr číslo 1". - No, a právě to byl právě ten nejtyranštější a nejkrvavější diktátor, kterého vůbec poznalo celé dvacáté století.

Takže, znovu: ty "kohouty" tady budeme mít opravdu vždycky. Ale právě proto je stále ještě výhodnější, smysluplnější a objektivně funkčnější, když v systému řízení zavedeme jasné a přehledné hierarchie - tím se sice zcela neodstraní ty zápasy "kohoutů" o moc mezi sebou, ale budou nadále probíhat už jenom víceméně "podle pravidel".

Na straně druhé je ovšem stejně tak nutno dbát na to, aby svůj hlas - a to sice s dostatečnou váhou - měly i ty "slepice". Tedy ty nátury, které nemají vůdcovský smysl ani nárok; ale tím spíše mají zapotřebí institucionalizované ochrany svých práv.

Adam Votruba - Praha

Martinu Profantovi Pátek, 15.Července 2016, 15:33:32

Omlouvám se, jestli máte pocit, že Vám něco podsouvám. Snažil jsem se ve Vaší argumentaci hledat nějakého společného jmenovatele. Zdálo se mi, že říkáte, že Brexit je v rozporu se zájmy britských pracujících (nejprve jste samozřejmě napsal, že poškozuje občany EU v Británii), ale mnohé z toho, co jste uváděl, bylo prognózou do budoucnosti, která pracovala s tím, že kapitál stejně vezme pracující u huby (např. nakonec si tam stejně doveze levnou pracovní sílu). Z toho jsem nabyl dojmu, že jestliže kapitál vezme po Brexitu pracující u huby, pak britský pracující potřebuje ochranná křídla EU.
Já s vámi i souhlasím, že některá ekonomická opatření v zájmu pracujících je potřeba prosazovat na mezinárodní úrovni. Souhlasil bych i s tím, že se v rámci EU mohou snáze prosadit. Beru to jako věcný argument pro EU - jeden z více na misce vah. Dodávám pro úplnost, že by bylo žádoucí, aby se taková opatření prosadila v širším mezinárodním rámci - nejen v EU. (Pro odlehčení: Třeba Brexit napomůže realizaci daně z bankovních převodů.)

Vadí Vám rozdmýchání národnostní záště. Chápu. Atmosféru Brexitu jsem nesledoval. Obecně však považuji za stejně nebezpečné rozdmýchávání opačných vášní, resp. vášní směřujících proti těm, kdo jsou pro Brexit - hodnocení typu, že jsou naočkovaní, jsou to ti méně vzdělaní, frustrovaní, nechali se zmanipulovat strachem, jsou to fašisti, potenciální voliči nového Hitlera, kdo je vzdělaný, inteligentní, duchem mladý a tolerantní musí být pro EU atd. atd. Není to podle mě jen o jedné zášti ale o dvou záštích, které na sebe navzájem reagují a tím se posilují. (Pracuje na tom i DR.)

Odvodil jsem to z věty: "Osobně bych byl rád, kdyby ta zelená politička měla pravdu a za dvacet let nebyli v EU žádní Němci a Slováci." Pokud nejste pro mizení kultivovaných národních jazyků, tím lépe. (Což už neznamená nutně, že nejste pro zánik národů např. v politickém slova smyslu.) Asi by se dalo souhlasit s tím, že jazyková kultura se zhoršuje, příčinu bych spíš než angličtině přičítal jiným fenoménům.
Rozhodně nepovažuji konstatování nepříjemných faktů za ideologii a to dokonce ani v případě, že bych považoval taková konstatování za mylná. Za ideologii považuji představy formulované v podmiňovacích větách, například: "neměli bychom imigranty asimilovat" apod. Nechtěl jsem ani jednoznačně tvrdit, že Vy jste příznivcem nějaké konkrétní ideologie (natolik Vaše názory v tomto směru neznám). Napsal jsem "zřejmě také Vy", což byl jen dohad dle výše uvedené věty.

Jiny pohled . Pátek, 15.Července 2016, 18:21:51

V knize cerna zem rozviji T.Snyder zajimavou teorii. Tvrdi, ze nejvice zidu bylo vyvrazdeno v oblastech kde kde byla zrusena existence statu (napr. Polsko Ukrajina). Polsko, ani Ukrajina z hlediska nemecke politiky neexistovali, jejich obcane tedy byli v pravnim vakuu, nevztahovala se na ne zadna ochrana kterou poskytuje obcanovi funkcni stat (i kdyz je to nekdy iluze). Podle Snydera mel vetsi sanci na preziti Zid, ale i Polak v Nemecku a to po celou dobu valky. Po jeho prevezeni do byvaleho Polska, klesla jeho sance na preziti k nule. Tedy obcan zbaveny sveho statu je manipulovatelny a bezbranny. Odzkouseno v praxi za II svetove. Tak me napadlo ze obcana je mozno zbavit statu v nekolika krocich a jinymy postupy. Proste nova doba. Zrusime hranice, ktere jsou podstatnym prvkem suverenniho statu, nebo mu sebereme pravo je kotrolovat (to se prave deje). Druhym krokem je odsunuti rozhodovacich pravomoci od maleho obcana tak daleko, aby nane nedosahl. To je mozne dvema zpusoby. Pomoci jazyka (proto se domnivam, ze nezavedeni povinneho jednotneho jazyka ve vsech zemich planovane politicke unie nebyla chyba , ale zamer) a presunutim rozhodovacich pravomoci do nekolika mocenskych center. Osamoceny Bulharsky zemedelec se patrne dost obtizne bude domahat svych prav v Lucembursku. A moravsky venkovan zajiste trefi do Prahy, ale zorientovat se ve Strasburku uz muze byt problem. Takze problem s Brexitem muze byt zpusoben tim, ze motivaci ke vzniku unie nebyla spoluprace rovnocennych narodu, rozvijejicich sve vlastni kultury, jak se nam snazi namluvit odpurci Brexitu, ale to ze se projevila ona snaha vytvorit primarne prostor, kde se s dezorientovanymi lidmi bude zachazet bez jakychkoliv ohledu. Proto to hulakani podvodnika Junckera, ze je treba vice Evropy a to co nejrychleji. Jo byly to zne, kdyz se do nekterych bank sypalo zidovske zlato, a leckde jeste zustalo. Ale o tom vi Juncker a jeho kumpani jiste vic nez ja. Proto bychom meli byt opatrnejsi pri predavani pravomoci do Bruselu. At nedopadneme podobne jako ti Zide v Polsku.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 16.Července 2016, 08:05:42

Opravdu je tak nepochopitelné, že když napíšete: "Osobně bych byl rád, kdyby ta zelená politička měla pravdu a za dvacet let nebyli v EU žádní Němci a Slováci.", že si někdo může myslet, že si přejete eurostát a zánik evropských národů, pane Profante?

Ale hlavně bych vás poprosil o zmírnění diskutérské agrese.
To jak jste 9. července setřel paní Švandovou, jak jste naprosto překroutil její příspěvek, abyste ji mohl obvinit z používání "biologických metafor" a z biologického rozlišování mezi lidmi (přitom její příspěvek byl o kulturních odlišnostech a otázce, jestli a jaký mají význam - její názor je, že mají) a nakonec ji přímo obvinil z rasismu,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, to opravdu nemá obdoby!
V podstatě jste paní Švandovou jak se říká "zařízl".
Na takovou diskusi by se na jejím místě vysral každý...

Martin Profant - Praha 7

Alešovi Morbicerovi Sobota, 16.Července 2016, 11:53:29


"Nikoho by asi nenapadlo chtít na jednom místě les, prales, louku, horskou květenu, poušť, moře atd dohromady. Ekologové učí o přirozených rostlinných společenstvech, o ekosystémech, kde harmonicky a symbioticky žijí různé druhy rostlin a živočichů. Pestrost ekosystémů je cenná a je zárukou životaschopnosti. Proč chcete vy multikulturalisté probůh lidstvo homogenizovat?"

Opravdu jste přesvědčen, že se zde nejedná o biologicko metafóru?

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Dobrý den, Sobota, 16.Července 2016, 15:21:6

zdá se, že jsem svými "kohouty v hejnu" diskusi spíše nepomohl. Tedy - s reakcí pana Nusharta nemám sebemenší problém, zato dále se stalo to, čeho jsem se obával, a proč jsem ve svém příspěvku zdánlivě nadbytečně napsal:"To není projev mého sexismu. Nestavím kohouta nad slepice, jen říkám, že má v hejnu své místo."

Antropomorfizace, a mylné vývody pro otázky rovnosti/nerovnosti vycházejí z ničím (vyjma předsudků) neopodstatněných předpokladů, které tuším za argumentací ad hierarchie: 1) Slepice si mají býti rovny, ale nejsou toho schopny, 2) Kohout je přirozeně vůdcem hejna, slepice "srovná" a tím "shora", z pozice autority, vyřeší problém. Oba body špatně, a tedy špatně veškeré další vývody z toho.

Tedy postupně: Society jsou individualizované nebo anonymní (plus obě ještě otevřené a uzavřené). Rovnost u individualizovaných societ nenacházíme. Jakmile se zvířata (a speciálně pro paní Hájkovou: člověk je zvíře, slova zvíře a živočich jsou úplná, nikoliv částečná synonyma) vzájemně rozeznávají, rozlišují, pak si vytvářejí i hierarchie. Jenže (až na výjimky jakými je člověk a dále pak některé druhy hmyzu žijících v koloniích s jednou plodnou samicí a mnoha neplodnými jedinci) hierarchie jsou prostupné, pozice v hierarchii je změnitelná, přirozená hierarchie neznamená ani kasty, ani třídy, ani stavy, pozice se nepřenáší mezigeneračně ani na "korunního prince" ani "uhlířova synka".

Velmi rozšířeným omylem je sám fakt, že kouhout (jelen, býk, vlk...) je hierarchicky stavěn nad samice, automaticky do čela hejna, stáda, smečky. Ve skutečnosti tomu tak nebývá. Jsou-li hierarchické vztahy důsledně pozorovány, ukáží se oddělené linie hierarchie, zvlášť samčí, zvlášť samičí, vztahy napříč liniemi existují též, ale hierarchicky velmi často nejednoznačné. (Vsuvka: To je i jeden z důvodů, proč jsem osobně pro kvóty žen na kandidátkách, jakož i ve velkých firmách a v úřadech: Pohlaví mají mít vlastní soutěž.) Nikdy si žádný jelen či býk nenechá žvýkat trávu od laní či krav, kohout nežádá od slepic úklid kurníku, a - a to mi věřte - vlk zdaleka ne vždy vede loveckou výpravu. V pracích, které jsem četl o těch slepicích, nebyl důkaz o příčinách jevu, nicméně si dovolím na základě vlastních pozorování zaspekulovat: Kohout hejno chrání, vrhá se celkem odvážně na případné predátory. Aby tak mohl činit, hlasem hejno občas svolává, aby se drželo více pohromadě, a slepice to akceptují, ochranu příjmají a jsou pak ochotny držet se pospolu. Naopak v nepřítomnosti kohouta existuje jiná strategie ochrany - rozptýlit se, prchat do různých směrů ("jako když do vrabců střelí"). Dominantní slepice může prostě jen jiné odhánět, aby neusnadňovala lov predátorům. Teprve oplocení a malá členitost výběhu, nemožnost odháněné slepice skrýt se nebo se vzdálit dost daleko, vyústí v šikanózní agresivitu v hejnu. (Oplocený výběh neprostupný pro nelétající slepice, ale dostupný pro predátory od dravých ptáků po kuny, je zde asi nezanedbatelným nepřirozeným vlivem). Mimochodem, i kohouti se mohou setkávat a nebojovat, ale na velkém, neutrálním území. V přirozených podmínkách, pro něž se vyvinula, se zvířata, včetně člověka, někdy mohou "domluvit" (a vyhnout se konfrontaci) a jindy ne, a pak nezbývá než utéci a nebo pokusit se boj vyhrát. Věta paní Hájkové "Lidi se přece vždycky mohou nějak domluvit, na rozdíl od slepic, ne?" je zcela mylný předpoklad. Lidé i slepice se mohou domluvit - někdy. Lidé ani slepice nemají ve své moci možnost dohodnout se vždy.

Pane Poláčku, Aristoteles byl nějaká hlava. Kdyby neměl napozorováno on, pak tedy kdo už? A přesto si nemyslím, že bychom měli znovu zavést otroctví. Co sem do debaty tahám po kohoutech ještě otroctví? No já jen, že otroctví vnímám jako důsledek nerovnosti spirálovitě se zvětšující. Historicky otroctví vzniklo mnohokráte, v různých časech a na různých místech. Odporem k růstu nerovnosti (nikoliv k samotné hierarchické sociální struktuře) vzdalujeme se od otrokářství a otroctví. Jak jsem již napsal, až na ty termity, mravence a podobné, kasty či třídy z přírody moc známy nejsou. Ale "vznik" kast, ten tlak, ta tendence, to známo je. Jde prostě o pokračování rodičovské péče. Rodičovská péče je "investice" do přenesení vlastních genů časem. A protože vyšší pozice v hierarchii zvyšuje pravděpodobnost přežití, nějaká ta protekce pro zlatou mládež už se geneticky vyplácí. A nejen protekce v pozitivním smyslu, ochrana mláďat vlastních. I v negativním, odstraňováním konkurence vlastním mláďatům z cesty. Infanticida existuje například u šelem psovitých, medvědovitých či hyenovitých. A například u čeledi koňovitých byla popsána dokonce feticida, vyvolání potratu u klisny/zebry.
To, co je faulem pro rozhodčího ve sportu a nekalou soutěží pro antimonopolní úřad, jsou tedy strategie i z přírody známé. Jde o investici do škody druhého namísto investice do povznesení vlastního. Takzvaná "závist shora". Z lidské společnosti: Jako když vedoucí vyhodí z oddělení příliš schopného podřízeného, aby mu nepřerostl přes hlavu. A nebo když Babišovci nechají jinému sedlákovi postříkat pole totálním herbicidem. Tyto tendence budou vždy nerovnost zvyšovat (zatím co vámi zmíněná "existence kohoutů" /ve významu význačných, prominujících jednotlivců, ne ve významu pouhých samců/ hierarchickou strukturu sice správně zdůvodní a vysvětlí, ovšem spirálovitý nárůst nerovnosti již nikoliv bez předpokladu genetického posunu /zase ta Gaussova křivka/, a ten je ve velkých číslech nepodstatný, významný vliv od úrovně populace hrát nemůže).
Proto jsem a budu příznivcem sociálních politik (od bezplatného školství po affirmativní akci), které musí a trvale budou muset "startovní čáru" dorovnávat. Sociální politiky budou vždy o krok pozadu za důsledky "závisti shora", za fauly a nekalou soutěží, které nerovnost spirálovitě zvyšují.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zajímavé, pane Jedličko. Neděle, 17.Července 2016, 02:07:43

Afirmativní akce někdy také může vyvolat kontraproduktivní reakci. Někdy je vhodné to zohlednit, někdy naopak ne.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Když teda, paní Hájková, má možná pan Rusek tohodle světa už plné zuby Neděle, 17.Července 2016, 02:15:56

a zároveň říká, ať zhynou ti, kdo jsou spokojení, nezávidí on jim vlastně tu jejich spokojenost?

Jestliže pan Rusek je nespokojený a zároveň říká, ať zhynou ti spokojení, tak až jednou bude pan Rusek konečně spokojený, bude muset asi podle vlastních slov zhynout, nebo se tím sám odsuzuje k nespokojenosti po celý svůj život.

-----------

Je to takové vytváření a udržování protestního potenciálu ve společnosti, třeba možná i pomocí závisti. Závidět se dá všechno: majetek, spokojenost... Ale že bych si přál nedobrý osud pro ty majetné a spokojené? Ne, to ne!

Já si přeji dobrý osud pro všechny, i pro boháče... Těm třeba přeju, aby poznali skutečný smysl života, poněvadž si myslím, že přebytek materiálního bohatství jim štěstí nepřinese a že žádný hezký život mnohdy vůbec nemají. Prachy, prachy, moc... jó to je trápení, o tom my nemáme ponětí. Kdo má peníze a moc, většinou nemá opravdové přátele. Proč bych jim k tomu měl ještě přát další zlý osud?

Bezdomovcům zase naopak přeji, aby měli kde bydlet a s kým si povídat, aby jim nebylo zima a aby měli co jíst, aby nepropadli alkoholu.

Boháčům i bezdomovcům přeju, aby je měl někdo rád a aby dokázali tu lásku i opětovat.

Panu Ruskovi přeju všechno tohle taky a ještě navrch trochu spokojenosti, která ho nijak nebude omezovat v jeho úsilí o to, aby svět byl o kousek lepší.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 17.Července 2016, 04:36:20

Pane Nusharte, poradím vám to, čemu jsem se naučila předevčírem. Jestliže vás tíží nevyjasněné napětí, které vládne mezi vámi a panem Ruskem, musíte mu říct:
"Já ti odpouštím. Odpustíš mi také?"
Prý to účinkuje.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Jedličkovi Neděle, 17.Července 2016, 05:38:20

Oceňuji, že jste speciálně mně věnoval dvě poznámky. Já nepopírám, že člověk je živočišný druh (Homo sapiens). Pokud je pojem živočich totožný s pojmem zvíře, tak prosím. Já jsem se domnívala, že zvíře je především čtvernožec, tedy že třeba komárovi nebo rybě se zvíře neříká. Ale budiž. To jen tak, abyste věděl, že člověka nechci nijak vyvyšovat nad jiné tvory.
Zatímco zvířata poslouchají své instinkty, člověk se může řídit třeba rozumem (někdy) nebo třeba podle sousedů, což nemusí být vždycky rozumné. Někdy není rozumné ani řídit se výhradně rozumem.
To, co pro zvířata znamená poslouchat instinkty, znamená pro člověka poslouchat boží hlas. Není to však jednoduché - právě proto, že člověk není tak jednoduchý jako zvíře. Mojžíšovi trvalo desítky let, než pochopil, co po něm Bůh vůbec chce. Ale nakonec se mu to podařilo - vyvedl izraelský lid z Egypta.
Aby se tedy člověk mohl pokusit dojít k nějakým novým obzorům - aby mohl slyšet boží hlas, musí nejprve opustit zónu bezpečí a zónu pohodlí. Když tohle udělá, už tím se ocitá v zóně víry a otevírá se božím záměrům.
Říkám to proto, abyste věděl, že duchovní záležitosti (které asi nemáte rád), nejsou ničím nadpřirozeným.

Aleš Morbicer - Ostrava

Panu Profantovi Neděle, 17.Července 2016, 08:00:36

No, řekněme.
Přesto se nedomnívám, že ta "biologická" metafora byla myšlena biologicky rasisticky (white power), tak jako se nedomnívám, že si paní Švandová myslí, že je lední medvěd lepší medvěd než hnědý grizzly, jen protože je bílý.
A proč ji nenazvat třeba ekosystémová?
To zní líp, ne?

Ale přestaňme si hrát se slovy.

To na co se paní Švandová ptá, přece jasně vychází z toho, co se teď v Evropě a blízkém okolí děje. Co je aktuální a zdá se zjevné.
A na co se ptá a bude ptát víc a víc lidí.
Ona se prostě domnívá, že (nererformovaný) islám zakládá příliš silnou identitu, než aby mohl, pokud je dost početně zastoupený, v konečném důsledku fungovat jinak, než jako ve Francii.
Síla identity, kterou dodává, ostatně tak mocně přitahuje všechny ty "bojovníky".

Je to těžké.

Jedna z mála věcí, které vím, ale je, že otázky těchto lidí nepůjdou tak snadno smést ze stolu, jak jste se pokusil vy, pane Profante.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Afirmativní akce a reálné dějiny Neděle, 17.Července 2016, 10:29:24

Pane Jedličko, Aristoteles byl skutečně velký myslitel - a je opravdu velice ošidné chtít ho jakýmkoli způsobem banalizovat či zjednodušovat.

Takže: ano, Aristoteles byl skutečně zastáncem hierarchického uspořádání ve společnosti.

Jeho výchozí premisou bylo: lidé prostě nemají stejné schopnosti. Co se těch otroků týče - nutno si uvědomit, že to byli v prvé řadě příslušníci tehdejších barbarských národů. A očekávat od nich schopnost plné a rovnocenné účasti na občanském a kulturním životě tehdejší dejme tomu aténské obce by bylo plně srovnatelné s tím, dnes vzít nějakého potomka lovců lebek z pralesních hlubin na Borneu, a očekávat od něj, že bude bez dalšího schopen řídit počítačovou firmu či mezinárodní koncern.

Zkrátka: Aristoteles při tomto svém názoru na nevyhnutelnou hierarchizaci lidské společnosti vycházel prostě z čirých sociálních a kulturních reálií své doby.

Na straně druhé ale pro téhož Aristotela platilo, že tím základním tmelem, který drží pohromadě lidské společenství, a který tomuto společenství dodává skutečně humánní charakter, je vztah či postoj vzájemného, všeobecného p ř á t e l s t v í. A tento princip vstřícného, pozitivního vztahu se plně vztahoval i na vztah pána k jeho otrokovi!

Jinak řečeno: podle Aristoteles pán je sice vybaven samozřejmou kompetencí vedoucího činitele: řídit hospodářství, přidělovat práci, vydávat závazné pokyny svému služebnictvu.
Ale na straně druhé, tento pán má stejně tak i své povinnosti, a to dokonce i vůči svým otrokům: nezacházet s nimi svévolně, respektovat jejich osobnost, až - v optimálním případě - se z tohoto vzájemně vstřícného vztahu může vyvinout i stav zmíněného přátelství.

Jinak řečeno: Aristoteles za funkčně optimální považoval hierarchicky uspořádané struktury vlastnictví, vedení a řízení - ale stejně tak se už on zasazoval o tu "afirmativní akci" vůči těm, kteří na tom hierarchickém žebříčku stojí níže.

Víte, pane Jedličko, ono je vždycky zapotřebí si toho starého Aristotela jaksi "přeložit" z podmínek starověku do kontextu současné doby. Ale když si s tím dáme opravdu práci, pak zcela pravidelně zjistíme, že ty problémy a otázky, s kterými se potýká současný člověk, jsou ve své základní struktuře naprosto ty samé, které ve svých úvahách rozebíral už Aristoteles. A v naprosté většině případů je on rozebíral daleko důkladněji a všestranněji, než jak to bývá v současné době zvykem.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Nushartovi Neděle, 17.Července 2016, 10:56:57

"Jinak děkuji za uklidnění, že imigranti se radikalizují až ve druhé nebo třetí generaci. Máte pravdu, to už pak přece není žádný problém s imigranty, ve druhé generaci jsou to totiž už občané dané země, takže radikalizace imigrantů nám žádná nehrozí."

Ale já vás nechtěl uklidnit. Extrémismus je problém, ale je hloupost spojovat jej s imigrací. Zde vy de facto obviňujete rodiče (kteří jsou imigranty) za činy jejich dětí (které jsou občany daného státu), s kterými navíc tito rodiče často nesouhlasí.

Reálně, v naší republice, hrozí lidem daleko více fašistický extrémismus než extrémismus islámský. A to není jen tady, stejná je situace všude na Západě. Určité procento lidí jsou prostě extrémisty, to že si vyberou nějakou konkrétní ideologii je dané jen kulturou, z které pocházejí.

"Já jsem se ale ptal na loajalitu k EU v hypotetické situaci jejího vojenského ohrožení, loajalitu v Evropě již usazených imigrantů"

Na tom jsem vám už přece odpověděl! Není žádný důvod si myslet, že by jako občané EU neměli být neloajální, naopak existuje spousta důkazů, že budou více loajální.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 17.Července 2016, 11:05:21

A ještě mám takovou poznámku, pane Jedličko, když už se tady srovnávají lidi se slepicemi: Ježíš si nikdy nepřipadal jako kohout, zato jako slepice občas ano. Viz jeho slova: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste“ (Mt 23; 27)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Děkuji Vám, paní Hájková, Neděle, 17.Července 2016, 11:47:33

rád se s panem Ruskem usmířím.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

paní Švandové a panu Morbicerovi Neděle, 17.Července 2016, 12:06:49

(Asi budu jen jinými slovy opakovat, co už řekl pan Profant, s kterým v zásadě souhlasím, a myslím, že vám to napsal velmi dobře.)

"Pane Profante, myslíte si, že když budou v EU všichni bez ohledu zda Čech, Němec nebo Řek atd. na stejné ekonomické úrovni, pak se přestanou cítit Čechem, Němcem, Řekem, atd, ale budou z nich EUnité, či jak jednoslovně říct občané EU?"

Já s tím problém nemám. I na území našeho státu se mohli lidé cítit kulturně jako Hanáci nebo Středočeši. Proč o tom dnes nevedeme (seriózní) debaty, ale považujeme se za Čechy? Protože je to blbost - a stejně tak i naši potomci na to budou z většiny kašlat, jestli se narodili v Čechách nebo v Německu, stejně jako vy kašlete na to, jestli jste z Brna. Pro koho tedy vlastně chráníte tuto "kulturu"?

Já se cítím součástí té generace, která bere Evropu jako svůj národ, a nikoli Česko. Je to proto, protože mám kulturně daleko blíž k německému nebo francouzskému programátorovi, nebo levičákovi, než třeba ke Kalouskovi. A přestože jsem Čech a žiji v Praze, nezcestovalý, přemýšlí se mi líp v angličtině a znám lépe moderní anglickou popkulturu než českou.

"V knize Podvolení od Michela Houellebecqa je myslím mezi řádky popsán i jiný důvod proti neuváženému přijímání velkého počtu lidí ze vzdáleného civilizačního okruhu: ztráta kulturní identity je bolestná pro každého."

Víte, myslím, že rozdíl mezi námi je v tom, že je nevnímám "soupeření" různých kultur jako hru s nulovým součtem. Z mého pohledu jedna kultura nevytlačuje jinou (pokud nejde o záměrnou genocidu), ale lidé si prostě svobodně vybírají a remixují, k čemu se chtějí přiklonit. Není zde žádná ztráta, naopak; máme dnes přístup k mnohem větší škále kulturního dědictví než kdykoli v historii.

"Pestrost ekosystémů je cenná a je zárukou životaschopnosti.
Proč chcete vy multikulturalisté probůh lidstvo homogenizovat?"

Měla byste si zjistit (a další lidé v této diskusi), co to ten multikulturalismus vlastně je. To je přesný opak homogenizace, naopak, pointou je, aby lidé mohli vyznávat různé kultury. Homogenizovat to chcete vy - na základě prostoru, v kterém lidé pobývají. Ale to je jen jeden z mnoha atributů identity moderního člověka. Tak proč prostě nenechat lidi si svobodně vybrat?

"Vítězí entropie namísto informace."

Entropie vítězí vždycky, s tím se dá těžko co dělat (ačkoli je trochu diskutabilní, jestli jde o zrovna tento případ).

"Tam, kde žiji, si přeji kontinuitu. Žádné prudké změny během jednoho lidského života. Když takovou změnu chci, pojedu tam, kde mi to bude vyhovovat lépe. Začnu jinak jinde, podle tamních zvyklostí."

Jelikož je moje kulturní identita vícevrstvá, není žádné "jinde". Nechtěl bych žít v USA nebo v Británii, ačkoli by to bylo asi praktické.

Já rozumím tomu, z čeho vycházíte. Lidé mají vrozenou morální intuici, která se silně identifikuje s domácí kulturou (a také silně preferuje hierarchii, jak nám zde neustále naznačuje pan Poláček). Má to svůj přirozený důvod, protože v době, kdy se tato intuice u člověka vyvinula, byl svět jasně rozdělen na my (náš kmen) a oni (ostatní kmeny). A ano, na základě kultury šlo určit, zda je někdo nebezpečný (cizí) nebo ne (náš). Tato intuice je základem konzervativismu (nebo spíše různých jeho kulturních variant).

Ale liberálové jako já nebo pan Profant pochopili, že svět vypadá jinak. Ti jiní lidé jsou, ukázalo se, vlastně stejní (geneticky, biologicky a psychologicky), viděli jsme naši Zemi z vesmíru, máme Internet. Zjistili jsme, že není žádné jednoduše uchopitelné schéma dobrý/špatný člověk. Proto jsme si z těch morálně intuitivních pravidel vybrali jen některá, a jiná pozměnili.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nemyslím si, pane Samohýle, že jste hloupý, nemyslím si, že si skutečně myslíte to, co píšete. Neděle, 17.Července 2016, 12:16:57

Nemyslím si, že si skutečně myslíte, že radikalismus nesouvisí s imigrací, protože se většinou radikalizují až potomci imigrantů.

Nepište už, prosím, příště to, co si nemyslíte. Děkuji Vám.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Morbicerovi a paní Švandové Neděle, 17.Července 2016, 12:18:30

"Síla identity, kterou [islám] dodává, ostatně tak mocně přitahuje všechny ty "bojovníky"."

Ovšem otázka, kterou si paní Švandová neklade: Za absence islámu, neskončili by ti bojovníci u jiné ideologie, třeba u Konvičky, Trumpa, ETA, Rudých Brigád?

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Nushartovi Neděle, 17.Července 2016, 12:27:3

"Nemyslím si, že si skutečně myslíte, že radikalismus nesouvisí s imigrací, protože se většinou radikalizují až potomci imigrantů."

Myslím, že s ní souvisí, ale není její příčinou. Potomci imigrantů se radikalizují, protože jsou ze společnosti vyloučení, jakožto potomci imigrantů. Ale stejně se budou radikalizovat všechny vyloučené skupiny, jen pod jiným ideologickým nátěrem.

Jak to lze také vidět: Např. v USA se mnoho Afroameričanů také neradikalizuje proto, že jsou původem z Afriky, ale proto, že mají jinou barvu pleti a v důsledku rasismu vyloučení.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Děkuji za reakce. Neděle, 17.Července 2016, 14:26:5

S affirmativní akcí máte, pane Nusharte, pravdu. Aby k něčemu byla, musí být její potřeba akceptována šířeji: Ostatně, kdo z nás nikdy na webu nečetl nějaké to naléhání na zrušení pozitivní diskriminace Romů, ačkoliv zde nikdy žádná zavedena nebyla. Nyní se z reakcí části veřejnosti zdá, jakoby vzdělávání Romů v základních (ne praktických/zvláštních) školách byla rovnou jejich pozitivní diskriminace.

Pane Poláčku,
děkuji za text o Aristotelovi. Asi jste postřehnul, že jsme ve shodě ohledně hierarchie samé (píši, že u zvířat tvořících individualizované society rovnost nenacházíme), avšak nikoliv v míře důsledků (neprostupnost kast; jak ses narodil, tak i zemřeš sám i všichni tvoji potomci v řadě pokolení) a zejména ve změně míry nerovnosti v čase (spirálovitý růst nerovnosti). Nicméně oceňuji u Vás (i u Aristotela) to nejlepší z konzervativního myšlení: Míra odpovědnosti je úměrná míře rozhodování, míra povinností míře získaných výhod. Konzervativní myšlení je v mnohém lepší než neoliberální: Ponechat si zisk a náklady hodit na společnost, to nenacházím u žádného konzervativce, to je vynález neoliberální. Přesto však, prosím, zkuste promyslet ze svého nadhledu a v širších souvislostech důsledky "závisti shora", jak jsem ji popsal, tedy důsledky energie vynaložené někým silnějším na to, aby dosud slabší nezesílil. Výdaje otrokáře vynaložené proti svobodě otroků, výdaje řetězce supermarketů na likvidaci drobných samostatných obchodů (dumpingové ceny), výdaje obchodníka s pohledávkami na to, aby dlužník nemohl nikdy splatit jistinu dluhu a do konce života stále jen splácel narůstající příslušenství dluhu...

Paní Hájková, upřimně netuším, jak s vámi vésti debatu: Již jsem vícekrát napsal, že se střežím urážet lidem jejich víru. Nicméně příliš urputná evangelizace na mne má spíše odrazující účinek. Prosím, zkuste to brát takhle: Je-li víra (nezaslouženým) darem od Boha, nechejme tedy na Bohu, aby uvážil, zda mne tímto darem někdy oblaží. Co vám vadí na debatě o chování kura domácího, to budu muset znovu promyslet za domácí úlohu. Zatím jsem na důvod nepřišel. Shrnu tu debatu takto: Pan Nushart použil neúčinnost "polévkově - revoluční" metody u agresivního chování slepic na dvorku v argumentaci proti revolučnímu nadšení pana Ruska. Já jsem namítl možný nepřirozený, vnější vliv (nepřítomnost kohouta), ve snaze nezavírat si předem dveře při hledání možných změn a východisek ("Člověk jinak může nevědomky odmítnout i cestu ke skutečně normálnějším, přirozenějším, poměrům."), Na to reagoval jednak pan Nushart, jednak Vy a pan Poláček. Protože jsem v reakci Váší a pana Poláčka viděl antropomorfizaci (vy jste se zastávala slepic proti kohoutům poukazem na to, že kohouti by se rvali ještě více, pan Poláček zase spatřoval v nastíněné situaci důkaz zcestnosti egalitářství), napsal jsem vysvětlující text. Pro vás z něj snad vyplynul fakt, že nejde o hierarchii mezi kohoutem a slepicí, nýbrž vždy jen mezi slepicemi vzájemně a kohouty vzájemně, pro pana Poláčka to, že požadavek absolutní rovnosti (egalité) není nyní v ohnisku diskurzu, nýbrž potřeba nějak řešit (kompenzovat) spirálovitý nárůst ne-rovnosti. No a s panem Nushartem jsme se snad pochopili - ani já nejsem nadšený revolucionář, ale ani nemám rád TINA (there is no alternatives). Stálé hledání a zkoušení cest je pro mne podstatné.
A do toho, paní Hájková, přijde vaše reakce, z níž jednak čtu porovnání instinktů s božím hlasem, a za druhé osamělou citaci Ježíše coby kvočny. Co se týká prvního, to je přílišné zjednodušení. Mnohá náboženská přikázání zapovídají následovat instinkt (nesesmilníš, napadá mne například). A co se týká druhého, já do toho vážně nepůjdu. V jiné debatě jste si s panem Poláčkem přece popovídali o jin-jang dualitě. A protože je vám náboženství bližší než biologie, zajisté již víte, že jin a jang tvoří harmonii (cestu, tao), že kde je nejsilnější jin, rodí se jang a naopak, že jin střídá jang a naopak, a také že uvnitř jin je jang a naopak. O Ježíši - kvočně v porovnání s Ježíšem - beránkem si proto, prosím, popovídejte třeba s panem Poláčkem. Do toho já nejdu.

Petrasek Milan - penzista

Ještě jednu trivialitu k vlivu nerovnosti na demokracii Neděle, 17.Července 2016, 14:27:48

Demokracie a otroctví se nevylučují do té doby dokud závist a nenávist neotráví společnost - tedy schopnost většiny být skutečným/pravdivým občanem.
To platí jak pro starořecký, tak současný proces tříbení hierarchie moci za liberálně demokratického režimu - otrok tehdy pária tady.
Skutečným/pravdivým demokratem je ten občan, který je schopen uvažovat/pochybovat o svém vlastním přesvědčení tak, aby si byl vědom jejich konsekvencí a byl schopen je nabídnout je k vzájemnému posouzení.
Tedy byl schopen vystavit se procesu, ve kterém se neodehrává hledání takjakotak neznámé absolutní pravdy, ale hledání toho, co pro nás/celek je právě/současně to správné.
Odvěkým háčekem ovšem je, že ten kdo tímto způsobem sebereflexe hledá pro nás společně správné, musí být smířen/spřátelen sám se sebou.
Jsme nadále svědky jedné epochy demokracie, která otrávená nerovností, opětovně odevzdá moc rozeštvaným, a už-zase vyústí do epochy procesů se zájemci o demokracii?
Viz Sokrates aj..... ....bych se trochu naivně pozeptal.
Doporučuji Hanna Arendt: Sokrates - Apologie plurality.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Jedličkovi Neděle, 17.Července 2016, 15:31:6

Není to totéž jako instinkty. To přirovnání je pouze vzdálené - napsala jsem, že člověk je přece jen o něco složitější než zvířata. Je to také tvor kulturní.
Nehodlám vás evangelizovat, když si to nepřejete. Ale cokoliv je určeno vám, je určeno také jiným diskutujícím a čtenářům. Jinak by byla veřejná diskuse zbytečná a stačila by výměna e-mailů.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Některá zvířata a (teprve) v důsledku toho Neděle, 17.Července 2016, 18:26:16

i někteří (podtrženo) lidé jsou tvory kulturními, vytvářejí si tedy naučený a ve společenství sdílený přesah vrozených vzorců chování. Platí to o mnoha druzích, prokázáno u více homoiotermních než u poikilotermních, ale sám fakt, že již "studenokrevná" zvířata mohou býti kulturní, by měl vésti k jisté opatrnosti ve formulacích typu: "...člověk je přece jen o něco složitější než zvířata." Než která zvířata? Než jiný člověk? Nebo než nálevník či klanožec? A co přesně rozumíme pojmem složitost? Počet buněk, množství informace v bitech kódované nukleonovými kyselinami, nebo míra "nenáhodnosti" uspořádání, míra poklesu entropie od chaosu, či třeba počet různých metabolických reakcí?

Kruhem se nám debata stočila zpět k tématu článku, pod kterým ji vedeme. Jak moc složitější nebo naopak jednodušší musí být zvíře druhu člověk s volebním právem oproti jinému, jednoduššímu nebo naopak složitějšímu zvířeti druhu člověk...
Má se k sobě jednoduchost a složitost jako jin a jang v orientální, nebo jako dobro a zlo v okcidentální tradici? A proč?

Domnívám se, že když Bůh (dle židovských autorů Starého zákona) zaúkoloval Adama pojmenováním stvořených druhů, dal mu tím za úkol něco o nich vědět. Bylo by dobré i pro Adamovy potomky tento úkol od Boha buď splnit, a nebo o Bohu raději moc nemluvit. Třeba by si na ten úkol mohl vzpomenout... a trošku se naštvat.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 17.Července 2016, 19:00:2

Už vás nebudu obtěžovat, pane Jedličko.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Aleši Morbicerovi Pondělí, 18.Července 2016, 00:05:59

Díky za velmi detailní příspěvek – jasný a konkrétní příklad našeho problému. Vlastně je na něm velmi pěkně vidět, že pokud žijeme v globalizovaném světě (pod diktátem volného obchodu jako zbytnělé ideje), že to vlastně řešit nejde.

Asi se my dva shodneme, že jediné solidní řešení je široká osvěta, která by, snad, možná, za určitý čas proměnila myšlení široké společnosti (naší i zahraniční) natolik, že podobně ekologické a vstřícné uvažování by bylo v podstatě zcela standardní normou (nejde o ten váš příklad, ale řekněme, že by zde opravdu byla oblast, kde by bylo záhodno udělat opravdu cosi rozumného, byť se to tržně nevyplácí). (Ale to jsme zase u mé ostré kritiky zparchantělého kapitalismu, a pan Poláček, jeho apologet, by mě za ni ukamenoval, tak se raději zdržím.)

Takže pokud zde není osvěta, můžeme jít dál a ptát se, co se třeba změnilo za posledního 1/4 století, tedy zhruba od roku 1990. Technicky jdeme nahoru. Výrazně a významně. Informačně rovněž, nabídka je až nekonečná. Lidsky však nikoliv. Možná by stála i diskuse na toto téma – tedy zda vůbec existuje třeba za těch posledních 25 let nějaký měřitelný s p o l e č e n s k ý pokrok – za naši hlubší pozornost. Obávám se, že jsme spíše svědky společenského regresu jako důsledku informačního zahlcení.

Pokud je cosi principiálně špatně v základu společnosti, tak pak nepomůže ani sto návrhů řešení, neb všechna budou špatná.

Ptejme se, zda jsme schopni najít alespoň zde v tomto malém fóru několika aktivistů shodu alespoň na tom, v jakém časovém horizontu má smysl vést diskusi. Tedy jak daleko se domníváme, že chceme vidět. Bohužel, pokud má mít práce pro polis smysl, jde spíše o desítky let. Dříve pozitivní výsledek lepší vzdělanosti – i kdyby se povedla opravdu razantní revoluční změna – podle mého soudu vidět nebude. Ale to jsme stále u utopických ideálů. V praxi ve velkém světě zuří ideová válka, studená válka atd. Přesto by alespoň malá shoda zde, shoda nejprve teoretická a tedy v tomto smyslu nepraktická, unavené duši nejednoho intelektuála jistě udělala radost. – Nebo se mýlím? Vážená paní Hájková…

Navíc... Chovám poslední dobou čím dál větší skepsi, abych navázal na spokojeného pana Nusharta, že i společenské děje jsou přímou "fyzikální" výslednicí motivací osobních aktérů. A ti, kdo jsou spokojení, t e n t o systém i s jeho chybami budou spíše udržovat, protože je to pro ně logické a pragmatické. (A nejde o jednotlivce, ale o statistiku, zde to prostě platí, byť se každý spokojený jednotlivec vzpírá, seč může a všemi silami dokazuje, že právě on je výjimka, které se pravidlo netýká.) A ještě k tomu se mohou jevit jako lidé s vysokými ideami, kteří chrání dobro. Vlastně jsem chtěl říct, že jen konkrétní lidská motivace člověka vede k určitému způsobu myšlení a také následné akci. To je náš problém.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Rusku, napsal jste: "A nechť zhynou všichni, kdo brzdí vývoj a pochvalují si to, co je..." Pondělí, 18.Července 2016, 00:34:10

Trváte na tom?

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Nushartovi Pondělí, 18.Července 2016, 00:35:33

To téma, pokud se máme nějak posunout, musíme brát tak, že nebudeme tomu druhému podsouvat primitivně naivní uvažování. Budu rád, když se vás budu muset občas na něco zeptat, protože cosi nepochopím, nebo pokud mi přičtete neprávem i nějaká dobrá pochopení (na které nemám) tak snad se čestně přiznám, že tak daleko jsem nedospěl, nebo jen řeknu, že máte brilantní myšlení. Já přece nemám problém druhého ocenit, když vidím, že tam, kde třeba již celé čtvrtstoletí bloudím a nevidím řešení a východisko, někdo vidí dál, lépe či hlouběji.

Pane Nusharte, píšete: »Domnívám se, pane Rusku, že násilného prosazování takového pohledu, zatíženého vlastním zájmem nebo vlastními ideály, bychom se jako společnost měli vyvarovat, neboť právě to by mohlo být elitářské a nedemokratické.«

Doufal jsem, že mi porozumíte. V tom dobrém, jak jsem to uvažoval a viděl.

Ano, to je přece, co jste napsal – pardon – zřejmé až banální. Leč přesto jsem vyslovil slovo r e v o l u c e s určitou nadějí, že budu pochopen. Nu, nestalo se tak. Zřejmě žádná permanentní revoluce ducha nás nečeká.

Víte, mám takovou docel negativní zkušenost. Každý, kdo delší dobu o něčem poctivě přemýšlí (a téměř každý zde by byl vhodným příkladem, včetně mě) nakonec touží (a je dobré si to přiznat) po veřejném uznání, protože vlastně jen to je "mzda" nádeníka a pokud nádeník svou práci udělá, je své mzdy přece hoden.

A pokud tedy přemýšlíme nad tím, proč vývoj je tak pomalý, či dokonce žádný, tak jde právě o tento mechanismus, kdy místo snahy o nalezení změny, jde spíše každému o to, aby byl oceněn tam, kde právě on cosi vyzkoumal.

Jistou vizi chová v sobě pan Poláček, jistou paní Hájková, jistou bratr Pospíšil, jistou vizi vy, Pane Nusharte, stejně jako já.

Slovo revoluce přece závisí v prvé řadě na tom, jak se vysloví a kdo jej vysloví. Může být jako jarní louka, jako Slunce když vtrhne na dosud stinnou mýtinu. Jako hadr uklízečky, který vymete pavučiny a možná i tisíciletý prach...

Žijeme ve vzrušující době, vážený pane Nusharte, člověk vlastně musí rezignovat téměř na vše, na nic není čas.

Já si třeba nyní velmi dobře všímám toho, jak se přece jen do veřejného prostoru dostává téma r e p r e z e n t a c e a otázka lepšího řízení společnosti.

Určitá hierarchie je pochopitelně nejen vhodná, ale i nutná, ale mělo by dojít k pochopení, že pokud se vytvoří hierarchie založená nikoliv na výšinách ducha (i když..., ano, jistě, ta negativní "elitarizace" zde hrozí..., velké nebezpečí...), ale na schopnosti ovládnout finanční toky, tak máme velký problém. – Protože jde nejen o teorii, ale o praxi. Tento svět je reálný, je nejen ze světa atomů a fyzikálních zákonů, ale také a hlavně dnes je z velké části tvořen světem finančních transakcí.

Vše, co sledujeme, namátkou: 11. září (dvojnásobně pojištěné budovy), války v Iráku, Libyi, Sýrii, Nice, nyní to Turecko – to vše je o moci a penězích... (Mj. přímý důsledek kolonií, až nyní.)

Jak velký idealismus musí člověk mít, aby v sobě udržel praktickou představu, že určité myšlení má vůbec smysl? Že někam směřuje? Že není jen planým řečněním nedoceněného ega?

Je to otázka vhodného fóra. DR přes veškerou kritiku patří velké ocenění za aspoň tento prostor. Jistě, ty myšlenky mohou být jen naší ryze osobní výměnou názorů, skrze ně se posunujeme (snad) dál, jako jednotlivci. Ale ta absence vlivného média, se zásahem do praktické politiky... Škoda. Bez nalezení vhodné "převodovky" diskutovaných idejí do reálné politiky zůstane v ní opravdu jen ten, kdo usiluje o moc a vliv. Homo pragmaticus.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Ano Pondělí, 18.Července 2016, 00:40:10

»Je domluva revolucí v tom smyslu, jak ji myslí pan Rusek?«

Je. I domluva je potřebnou revolucí, a je to ona permanentní revoluce, bez které je svět starým světem starých a osifikovaných idejí, které se násilně roubují na tekoucí řeku života, pane Nusharte.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Dialog Pondělí, 18.Července 2016, 00:48:28

Dialog s panem Profantem z mé strany: Vážený pane Profante, můžete mi dát informaci, zda se mýlím, když předpokládám, že zatímco jste placen z našich daní, tak místo své práce, za kterou jste placen, diskutuje ve své pracovní době mj. právě zde? Na DR? Nebo zde píšete ve svém volnu? Děkuji za odpověď.

Ostatně diskutujete zde často, u každého příspěvku je datum i čas, je možné to nějak i zpětně statisticky vyhodnotit.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Adamu Votrubovi Pondělí, 18.Července 2016, 00:59:38

Pátek, 15.Července 2016, 15:33:32 – téměř mi mluvíte z duše. Píšete to fakticky a bez urážek. Jen... K čemu to bude? Kdo chce, souhlasí, kdo nechce, vnímat a rozumět nebude nikdy.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Janu Samohýlovi Pondělí, 18.Července 2016, 01:16:29

Píšete: »Víte, myslím, že rozdíl mezi námi je v tom, že je nevnímám "soupeření" různých kultur jako hru s nulovým součtem. Z mého pohledu jedna kultura nevytlačuje jinou (pokud nejde o záměrnou genocidu), ale lidé si prostě svobodně vybírají a remixují, k čemu se chtějí přiklonit.«

Dovolte malinko bokem: Jak vnímáte v této souvislosti genocidu asi 5–10 milionů indiánů? Tehdy zbraněmi.

A druhá otázka: Proč se od roku 1990 hraje v rádiích v ČR tak málo polské, rumunské (včera na Vltavě dávali cosi zcela úžasného), litevské, srbské, španělské, makedonské, gruzínské atd.?

A třetí: Jaký je rozdíl mezi genocidou Indiánů (fyzickou) a genocidou kulturní?

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Ruskovi Pondělí, 18.Července 2016, 09:43:8

"Jak vnímáte v této souvislosti genocidu asi 5–10 milionů indiánů? Tehdy zbraněmi."

Jak bych ji měl vnímat? Byl to zločin. A samozřejmě, že zabíjením lidí se přichází o kulturu. U jednotlivců to není tak velký problém, ale pokud se systematicky vraždí celá skupina právě na základě příslušnosti ke kultuře, pak to samozřejmě vede ke ztrátě přinejmenším části jejich kultury.

"Proč se od roku 1990 hraje v rádiích v ČR tak málo polské, rumunské (včera na Vltavě dávali cosi zcela úžasného), litevské, srbské, španělské, makedonské, gruzínské atd.?"

Myslím, že to má velmi prosté vysvětlení. Země, které přijímají imigranty, šíří svojí vlastní kulturu opačným směrem, do zemí původu imigrantů. Naopak násilná intervence přijímání kultury potlačuje. Proto, přestože jsme byli dekády součástí RVHP, u nás kultura těchto zemí není populární, ale místo toho je populární kultura západní, protože tam prostě lidé emigrují.

Totéž platí i pro Blízký Východ. Západní kultura tam má mnohem větší vliv než islámská na nás. Není na tom skutečně nic nelogického - uzavřenější konzervativní společnosti zkrátka šíří svojí kulturu hůře.

"Jaký je rozdíl mezi genocidou Indiánů (fyzickou) a genocidou kulturní?"

Nevím, co to je "kulturní genocida". Možná by pomohl příklad.

P.S. Vaše otázka na pana Profanta mi připadá dost nepatřičná, rozhodně to není snaha o dialog.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 18.Července 2016, 12:50:26

Ano, pane Jedličko, jsem také toho názoru že se v zásadních bodech shodujeme; diskuse je jenom spíše o nuancích, o tom který aspekt je v dané chvíli nutno více zdůraznit.

- Mimochodem jsem zaznamenal s určitým obveselením, že jste mě zařadil mezi "konzervativce".

Totiž, ani v tomto smyslu nelze jednoznačně říci že byste neměl pravdu: jsou skutečně určité záležitosti, ve kterých se mé postoje dosti překrývají s těmi, které zastávají skuteční konzervativci.

Na straně druhé jsou ovšem záležitosti, ve kterých jsem značně radikální progresivista (což je jenom poněkud umírněnější vyjádření klasického pojmu "revolucionář").

Ovšem co se týče Vašich nových úvah o tom, co je člověk, jak a čím se vlastně odlišuje od zvířete, a to jmenovitě ve vztahu ke schopnosti člověka k demokratické samosprávě - to jsou krajně zajímavé myšlenky, ještě se k nim vrátím.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Ježíš - kohout či slepice? Pondělí, 18.Července 2016, 12:55:54

Paní Hájková, pokud chceme i nadále setrvat u těchto příměrů, pak bych si troufal odhadovat, že Ježíš byl ve skutečnosti obojí: totiž jak "slepice", tak ale i ten "kohout".

On byl dozajista "slepice" v tom smyslu, že se mu zcela evidentně jednalo o solidární pospolitost všech - a to znamená samozřejmě v prvé řadě těch slabších, sociálně i jakkoli jinak znevýhodněných.

Na straně druhé ovšem nelze přehlédnout ani to, že Ježíš sám vystupoval jako naprosto sebevědomý kazatel, plně si vědomý své osobitosti a výjimečnosti. A který jen sotva strpěl nějaký názor, který odporoval jeho vlastnímu přesvědčení. Což všechno jsou příznaky typické právě pro individualistického a dominantního "kohouta".

Takže, všehovšudy byl Ježíš - čistě typologicky či psychologicky vzato - skutečně asi dosti neobvyklou kombinací obou těchto osobnostních typů. Což ho ovšem právě také činilo natolik výjimečným.

Aleš Morbicer - Ostrava

panu Samohýlovi Pondělí, 18.Července 2016, 16:50:42

Reakce paní Švandové byla reakcí na multikulturalismus, jak ho pojímá Jakub Patočka.
(tedy podle Votruby, ale myslím, že to sedí)
Každý rok příjmout 1% migrantů. To samo o sobě zajistí "zdravou multikulturní společnost".
V současné situaci by to de facto znamenalo příchod 1 milionu muslimů ze Středního východu a severní Afriky během 10 let.
Karel Marx se naivně domníval, že jednoduché opatření v podobě zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků přinese radikálně pozitivní změnu celé společnosti. Myslet si, že 100 000 muslimů ročně ozdraví přizdisráčským maloměšťáctvím postiženou společnost, je stejně naivní.

A zajímavé je, že i pan Profant toto mechanistické pojetí multikulturalismu zřejmě také odmítá.

Vy jste také multikulturalista -- víc vám v podstatě vyhovuje angličtina než čeština, výborně si vystačíte s kulturní rubrikou takového A2larmu (80% hip-hop, hollywoodské blockbustery a tv-seriály), jako tvrdý vyznavač individualismu (kolik je ve vašem oboru prům. plat -- 65 t/měs?) neuznáváte vliv kultury na kolektivní identitu a vyznáváte zcela nezávislý osobní výběr ideologií (vloni jsem byl budhista, ale teď mi víc sedí new age).
Zajímavé ovšem je, že ze zemí, kam byste nechtěl (USA, VB), vám vypadly třeba Írán, Pákistán, Somálsko nebo Středoafrická republika...........

Že by to byla ta homogenizace (různosti), které se paní Švandová (a voliči brexitu, a nová extrémní pravice, a vidláci z maloměst, a chudší a nevzdělaní a t. d.) obává?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Morbicere, Pondělí, 18.Července 2016, 17:48:49

to jste napsal hezky. Zvlášť o té "přizdisráčským" maloměšťáctvím postižené společnosti...

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Morbicerovi Pondělí, 18.Července 2016, 19:31:11

"Reakce paní Švandové byla reakcí na multikulturalismus, jak ho pojímá Jakub Patočka."

Tak to rozhodně není.

"Každý rok příjmout 1% migrantů. To samo o sobě zajistí "zdravou multikulturní společnost"."

Nevím, co chce konkrétně Jakub Patočka, ale drtivá většina zastánců imigrantů, včetně mě, není vedena tímto úmyslem. Jde spíš o to, že ti lidé utíkají před válkou, a mělo by se jim pomoci. Paní Švandová přímo píše:

"Současnou válečnou situaci v žádném případě nepovažuji za dostatečný důvod, abych se přiklonila k multikulturalizmu."

Já s tím nemohu souhlasit. Obhajoba nějaké abstraktní kultury nemůže být dostatečným důvodem, proč se chovat nehumánně. To platí na všechny strany, pochopitelně.

"V současné situaci by to de facto znamenalo příchod 1 milionu muslimů ze Středního východu a severní Afriky během 10 let."

EU by mohla tolik lidí přijmout bez větších problémů. Mohla by to (při velké snaze) zvládnout i ČR, kdyby lidé neměli problém s xenofobií. Navíc ti lidé sem dost možná přijdou, díky globálnímu oteplování. Rozhodně to je problém, ale ne neřešitelný.

"Myslet si, že 100 000 muslimů ročně ozdraví přizdisráčským maloměšťáctvím postiženou společnost, je stejně naivní."

Jak už jsem napsal, žádné "ozdravení společnosti" není mým cílem. Proč by mělo být? Vy a paní Švandová se na to díváte z hlediska nějakého abstraktního soupeření kultur, ale to mě nezajímá. Já chci aby se lidé chovali humánně. Že se při snaze o lidskost nějaký kus kultury zhomogenizuje nebo dokonce snad zanikne je snad jen malá cena.

Aby bylo zcela jasno, bigotnost a extrémismus považuji problém, těžko ozdraví nějakou společnost, moje ideály jsou osvícenské. Ale není ho víc v zemích Středního Východu než třeba ve Spojených Státech (ono se to tedy poměrně dost místně liší). Ono je ostatně otázka, jestli je ho méně i v České Republice..

"A zajímavé je, že i pan Profant toto mechanistické pojetí multikulturalismu zřejmě také odmítá."

O tom nepochybuji, protože je to strawman. Přečtěte si, co to multikulturalismus je a jak vznikl. Já to udělal a proto na to dnes mám jiný názor.

"jako tvrdý vyznavač individualismu"

Teoreticky moc nejsem, v praxi asi poměrně dost, ale to je dané spíš povahou než etickým postojem.

"neuznáváte vliv kultury na kolektivní identitu"

To nejspíš není pravda. Řekl bych, že nevěřím, že si člověk nutně musí vybrat jednu identitu.

"vyznáváte zcela nezávislý osobní výběr ideologií"

Do jisté míry asi ano. Ale jak už jsem napsal výš, z biologické podstaty člověka nejde o nezávislý výběr. Což je důvod, proč je snaha spojovat hodnotový systém a kulturu z velké části absurdní.

"Zajímavé ovšem je, že ze zemí, kam byste nechtěl (USA, VB), vám vypadly třeba Írán, Pákistán, Somálsko nebo Středoafrická republika"

Na tom přece není nic divného. Jelikož umím anglicky, a sdílím (v podstatě dobrovolně) jejich kulturu, mohlo by být logické vybrat si USA nebo VB. S Pákistánem nebo Íránem žádnou kulturu nesdílím, proč bych se tam tedy měl chtít stěhovat?

"Že by to byla ta homogenizace (různosti), které se paní Švandová obává?"

Ale ona se, celkem evidentně, neobává homogenizace různosti, ona se prostě jen obává různosti.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

O vysoké budově demokracie – panu Poláčkovi Úterý, 19.Července 2016, 01:09:58

Tak, a jsme zase o kus dál. Zvolil jsem úmyslně příklad se zde přítomným panem Profantem, ptáme-li se na fungování hierarchie. A na její smysl atd. Vše vážné otázky. Protože právě na něm je velmi dobře vidět, o co jde. Ti, kdo jsou v hierarchii výše, si sami od sebe vždy přisvojí řadu výhod a dalších benefitů či prebend. Uvědomujete si i tuto zákonitost, která vždy vzniká? Vážený pane Poláčku? Tedy i nutnost kontroly delegované moci? Což je vážný problém? A považujete toto jen za drobnost, nebo spíše za vážný demokratický problém? Nebo dokonce za určitou demokratickou limitu?

A myslíte, že zde tato diskuse má nějaký jiný r e á l n ý výstup, než jaký pan Profant nebo pan Dolejš udělají někde v kanceláři nebo sněmovně? Tedy že se stane reálně cosi jiného, než jak sociální demokrat pan Profant nebo komunista pan Dolejš budou chtít? Než jak rozhodnou? Než co sami pochopí? A na co oba stačí? Vnímáte tu limitu?

Vlastně je zde pěkně vidět, jak se sem "milostivě" hodí kus masa..., jak psovi pod stůl... Odpovídám, jsem slušný... Vidíte? Hle, to daňový poplatník, který mrzce a nízce podezřívá šlechetného vysoce etického ducha z marnění pracovní doby je vinen! (...)

Chtěl jsem zde na tomto "live" didaktickém vstupu ukázat (což se mi bohužel povedlo), jak zákonitě "o nás dole" smýšlejí ti, které přitom platíme – platíme je sami a pro sebe. Místo toho, aby se káli (!) a srovnali krok s těmi, kdo jim dali mandát, tak pochopitelně dají ostře najevo, kdo je kdo a kdo je zde pánem, že dotaz byl nemístný atd.

A to zde jde – vážená paní Hájková – o naprostou a směšnou drobnost (!) ve srovnání s milardovými toky a opravdu masivním politickým vlivem.

Takže otázka demokratických mechanismů je první věcí, o kterou jde. Zcela jistě je nutné omezit délku veřejného mandátu (kolik dlouhých let už..., Kalousek, Benda, Sobotka, Dolejš...), protože ti, kdo získají v hierarchii významnější místo, pak budou těm dole – místo adekvátně faktické informace – d i k t o v a t tak, jak to udělal zde (sám sebe považuje zde, jak vidno, za velmi dobře etablovaného) právě pan M. Profant. Pokud jsem to správně pochopil, tak daňoví poplatníci platí pana Profanta za to, aby si tady se mnou pěkně podiskutoval. Nu, to je opravdu pozoruhodné. Stejně jako nápad, že příspěvek bude (jako rušící) po 24 hodinách smazán. (Aby nerušil od produktivní nekohoutí diskuse..., zřejmě – a o tom, která je produktivní a která neproduktivní, o tom také rozhodne pan MP, evidentně...)

Takže poslanci si nikdy neomezí mandát, protože kapři si rybník nevypustí. A přitom toto je základ vzájemného vztahu, tedy elementární slušnost a rovnoprávnost. Pokud toto zmizí, zbyde jen z d á n í vysoké budovy demokracie.

Nu, takže tady je ještě jednou, uvidíme, možná je konexe pana MP do vedení DR zásadní a budu smazán i já:
   __

» Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Rusku Pondělí, 18.Července 2016, 12:21:54

Vážený pane Rusku,

ano, jako obvykle se mýlíte. Jsem sice placen zprostředkovaně ze státního rozpočtu, nicméně mám shodou okolností v náplni práce přímo vypsanou povinnost veřejně vystupovat k tématů své badatelské činnosti. Což shodou okolností diskuse pod tímto článkem je.

Mimoto zde nediskutuje ve své pracovní době, ale ve svém volnu. Obvykle to považuji za uvolnění prstů a stylu -- obojí posleze strne při úsilí o vyjádření v odborných textech. Někdy se na DR utíkám, když mám blok.

Kdyby vás příště zajímalo něco z mého soukromí, nestyďte se zeptat, rád Vám odpovím. Ale doporučoval bych spíše formu soukromé mailové korespondence, takhle jen zbytečně narušujeme diskusi.

S pozdravem

Martin Profant

p.s. Omlouvám se ostatním diskutujícím, odpověď do 24 hodin smažu -- ale nerad bych, aby si Michal Rusek myslel, že jeho naléhavé otázky jajo nafoukaný pražák ignoruji.«

     

Jako obvykle se mýlíte... Atd. Nemá smysl připomínat promrhané, zbytečné a prostě nekompetentně vymyšlené zakázky za statisíce z veřejných peněz, nebo ten příklad s veřejným seznamem literatury dokladující kvalifikaci skrze publikační činnost (uměle nafouknutý, kde se 5 nebo 6 položek opakuje 2× nebo 3×, což je zřejmě onen vyšší etický standard... – uplynuly měsíce a je to tam stále, prostě velké přezírání... Opravdu z vysoka...) Atd.

Takže nějaké kohoutí zápasy s panem MP jsou opravdu přízemní, ale na druhé straně, pokud zde není nikdo, kdo by řekl, že "král je nahý", tak to přece jen někdo udělat bude muset. Opravdu nelze působit na VŠ a zde dokonce (chápu to dobře?) vyučovat etice a současně se chovat takto. Respektive lze, ale pak se nedivme, že jsme jako společnost tam, kde jsme.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Janu Samohýlovi Úterý, 19.Července 2016, 01:29:38

Už ta vlna migrace trvá asi rok a půl a diskuse o p ř í č i n á c h té vlny migrace stále nikde. Píšete: »Nevím, co chce konkrétně Jakub Patočka, ale drtivá většina zastánců imigrantů, včetně mě, není vedena tímto úmyslem. Jde spíš o to, že ti lidé utíkají před válkou, a mělo by se jim pomoci.«

1) Ale jak začít diskusi na téma, co je to pomoc migrantům? Copak není zřejmé a jasné, že je to v prvé řadě mír pro jejich domovy?

2) A kde se berou zbraně v těch zemích? To budeme tak cyničtí, že když je tam nevyvezeme my, tak je tam vyveze jiný stát a my přijdeme o zbrojařské kšefty?

3) A proč světová média nemají dar či schopnost upřít pozornost právě uvedeným směrem?

4) Kdy zde tedy bude vůle, abychom výše uvedené řešili? Abychom dělali skutečnou pomoc? A ne jen pomáhali v útěku z válkami zasažených regionů?

5) Co vše by se mělo změnit, aby taková pomoc byla možná? Není třeba určité dohody velkých klíčových geopolitických hráčů? Atd.

PS: Můžete mi to osvětlit, tedy zcela konkrétně, v čem vidíte můj dotaz na pana MP jako špatný? Obecně by se měl každý poplatník zajímat, co se děje s jeho daněmi. Tedy mj. jaké zprávy vysílá ČT za jeho peníze, jaké zájmy hájí armáda jím placená a mě zase zajímá, zda za moje daně ten, kdo je mnou placen (vnímáte ten rozdíl vůbec?) a dělá tedy můj servis (můj servis je nejen každý poslanec, ale i policista, nebo hasič nebo učitel, ty všechny platíme). Navíc jsem to vysvětlil výše. Jde o vztah toho, kdo platí a toho, kdo je placen. Mě pan Profant neplatí, všichni daňoví poplatníci pana MP ano, tedy i maličkým dílem i já. Prosím, berte to jako ryze faktickou otázku, proč myslíte, že se na toto nemám ptát. Považuji totiž právě i váš postoj za signifikantní, tedy za součást problému, kdy si lidé neuvědomují, jak souvisí reálné finanční toky se vztahy.

Protože právě daně jsou ve skutečnosti delegovanou mocí.

Děkuji.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Vertikální hierarchie, nebo horizontální egalitarismus? Úterý, 19.Července 2016, 12:45:37

Pokračuji v odpovědi panu Jedličkovi.

Je možno začít nejkratším možným způsobem: to "nebo" v titulku je prostě od základu špatné. A jakmile budeme - ať z té či oné perspektivy - setrvávat na této dichotomii, pak se nikdy nedobereme ani věcně správného výsledku, ale ani reality lidských (a mezilidských) vztahů.

Ten egalitarismus: samozřejmě, odvěký sen především levice, tato dokonalá rovnost všech lidí, kde neexistují žádní nadřízení ani podřízení, o všem se rozhoduje naprosto kolektivně.

Ale jak už nám vyplynulo z předchozích úvah: tento naprostý a naprosto harmonický egalitarismus je prostě iluzí. Neexistuje nakonec ani v mraveništi ani ve včelích úlech (které platí za symbol sociální harmonie); a tím méně kdy bude reálně existovat mezi lidmi.

Ať dáme dohromady jakkoli harmonický kolektiv: vždycky se v něm okamžitě utvoří neformální, ale velice reálné hierarchie. Ten jeden je energickou, vůdčí osobností, která se vždycky tak nějak ocitne ve středu veškerého dění; ti jiní jsou zase méně průbojní, kteří by sice třeba také toužili po tom hrát tu a tam tu vedoucí úlohu, ale ve skrytu duše jsou rádi, že tak činit nemusí, a že tu úlohu "táhnout" daný kolektiv za ně převezme někdo jiný.
A pokud se v daném kolektivu jedná navíc i o hmotné zájmy a o konkurenci v jejich uspokojování - pak se nevyhnutelně vytvoří i ten známý "klovací pořádek".

Takže, naprostý egalitarismus je iluzí. Je tedy řešením všeobecná hierarchizace? Jak by se mohlo logicky nabízet?

Tady může platit jediná odpověď: ano i ne.

Na straně jedné: ano, pokud zde máme procesy (produkční, respektive obecně řídící) - tady je hierarchická forma řízení jednoznačně ta efektivnější. A jak už řečeno - nakonec v jejím rámci vzniká i méně konfliktů, než když všichni mají - formálně - kompetenci ke všemu, a nakonec se nedokáží dohodnout na ničem.

Ovšem - zůstat stát u těchto pozitiv hierarchického vedení, a nepřihlédnout k jejich negativům, by bylo počinem stejně tak jednostranným a zaslepeným.

Za prvé: moderní doba (a to je bez jakýchkoli pochyb skutečně základním výdobytkem moderny) definitivně uznala všestrannou rovnost všech lidí. Tedy ten fakt, že nikdo nemá právo disponovat druhým člověkem jenom na základě svého vlastního privilegovaného postavení. Tato zásada sice v reálu (kapitalismu) naprosto není vždy dodržována; nicméně jako princip platí absolutně, a nikým není závažně zpochybňována.

A za druhé: dokonce i moderní (kapitalistické) koncerny v poslední době začínají chápat, že to tuhé vertikální, hierarchické řízení také není v žádném případě optimální. To, co bylo funkčním ještě v době manufaktur a převážně pásové výroby, to už není funkčním v dobách, kde je čím dál tím zapotřebí aktivní, svébytné činnosti pracovníků. Tyto koncerny tedy často samy dobrovolně či vědomě dávají svým zaměstnancům určitou míru autonomie, respektive přímo spolurozhodování na řízení dané firmy.

Celkově lze tedy shrnout: ten konflikt respektive napětí mezi tou vertikální, hierarchickou linií na straně jedné, a mezi tou horizontální, rovnostářskou a "demokratickou" linií na straně druhé je tady dán vždy; a je možno ho právem označit za "antropologickou konstantu". Která bude člověka doprovázet po celou dobu jeho (sociální) existence.

Bylo by tedy opravdu docela smysluplné (a obzvláště pro levici), tento fakt jednou provždy vzít na vědomí. A místo snění o nějakém světě "totální rovnosti" začít hledat koncepty a řešení pro to, jak uchovat to pozitivní z oněch hierarchických metod vedení, aniž by to šlo na úkor lidské rovnosti, důstojnosti a primární potřeby svébytně rozhodovat o svém vlastním životě.

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 19.Července 2016, 19:17:6

Inu těžká práce pane Samohýle.
Já to za sebe shrnu tak, že si nemyslím, že by paní Švandová byla proti pomoci lidem prchajícím před válkou, ani že by byla proti pestrosti (ostatně proto volila metaforu s ekosystémy - každý z nich je vnitřně velmi pestrý, ale holt nikde nenajdete polární, subtropický a tropický NAJEDNOU (a sám připouštíte, že třeba s Íránem nebo Pakistánem vás kulturně NIC nespojuje)..
Prostě se jen obává, že pokud budou do Evropy přicházet miliony a miliony muslimů (a ony budou, v novinách teď proběhla zpráva nějaké agentury EU, která se zabývá migraci, že je třeba počítat s 1,5 milionem ročně), že se Evropa změní k horšímu.
Zde bych doporučil ke čtení některé z muslimských kritiků islámu, které tu často propaguje pan Outrata.
Třeba pochopíte, že to není pestrost, čeho se paní Švandová bojí...

A taky si myslím, že přece jen reagovala na tu představu multikulturalismu, kterou představil pan Votruba v diskusi den předtím.

No, v podstatě jsem jen chtěl říct, že to obvinění z rasismu bylo přehnané. A jeho odůvodnění odbyté -- byla použita "biologická" metafora a to znamená, že jde o rasismus.

"Tak určitě............"
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Pokud jde o to globální oteplování -- ano, blízký východ se v dohledné budoucnosti bude vylidňovat.
Ale není to jen oteplováním (i když dnů nad 50°C rychle přibývá). K tomu se třeba permanentně zkoksovaná saudská královská rodina chová jako banda šílenců. Dozvěděl jsem se to až skrze změny migračních tras ptáků -- oni se rozhodli, že Saudská Arábie, která je v podstatě poušť, bude potravinová velmoc!!!
Pod SA je jeden z pěti gigantických přírodních podzemních vodních zásobníků na zemi (další jsou třeba v Kalifornii nebo v Číně).
Když se člověk podívá z vesmíru na SA, uvidí obrovské množství dokonale kulatých zelených ploch na žlutém podkladu pouště.
Ta pole jsou kulatá proto, že nad nimi dokolečka jezdí zavlažovací rameno ukotvené v jeho středu.

Za dvacet let jsou na suchu.
Za 20 let!!!
(že by spoléhali na odsolování?)

Staví tam neuvěřitelná marnotratná města mrakodrapů ze skla a oceli, kde je život na spotřebu 4x náročnější než v USA (v době ramadánu dokonce 8x),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ale co budou dělat bez vody???

Takže ano, nejspíš příjdou desítky milionů...

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 19.Července 2016, 19:19:37

P.S. Ostatně nejbohatší blízkovýchodní rodiny už si v Evropě budují zázemí - skupují kde co.

Martin Profant - Praha 7

Panu Morbicierovi s vědomím, že opakování je plodná matka nedorozumění Středa, 20.Července 2016, 12:58:1

Biologická metafora je nebezpečná tím, že bere jako přirozené/přírodní projevy situačních kulturních rozdílů mezi lidmi.

Zvláště nápadné je u antisemitismu: Židé z hlediska fyzické antropologie nepředstavovali nikdy v Evropě viditelnou skupinu. Zviditelnit jejich židovství mohl na ulici jen kroj, úprava vlasů nebo povinný žlutý terčík (později šesticípá hvězda) našitý na šatech. Podle přesvědčení Němců byli slyšitelná menšina, maušlovali. Možná to o některých z nich platilo, sotva ale o profesorech univerzit, hercích Burgtheatru a úspěšných advokátech.

Psal jsem před pár lety o Ernstu Cassirerovi, vynikajícím filosofovi, který se narodil v rodině protestanského vyznání ve Vratislavi. Původně to ovšem byli židovští konvertité a tak jsem si musel přečíst pár článků z německých odborných časopisů přednacistické éry o tom, jak je potřeba vyrvat interpretaci německého filosofa Kanta z ruku židů Cohena a Cassirera, většinou doplněných hlubokomyslnou úvahou, že židé jsou sice lidi jako my (to jest Němci), ale nemají naší tisíciletou zkušenost společného německého osudu, nezrodili se z naší krajiny a nemohou za to, že jsou destruktivní živel, který německou pospolitost rozkládá.

Nenosil se ovšem tehdy ještě pojem biotop, tož se mluvilo o životním prostoru a různých zeměpisných pásmem, do kterých náleží nordická a semitská rasa.

Varoval jsem pani Švandovou, že přebírá ve své metafoře nebezpečné a rasistické stanovisko těch, kterým oponuje:

"existuje jedna velmi zhovadilá verze multikulturalismu, totiž ta, která se domnívá, že příslušnost k nějaké "kultuře", která je v tomto absurdním podání určována rodinným původem, náboženským vyznáním či dokonce zdravotním postižením, je nadřazeno lidský každého z nás."

Dodám k tomu:
Je jedno, že to zastánci takové zhovadilé verze multikulturalismu hlásají z dobré vůle a chtějí překonávat vyloučení marginalizovaných subkultur západního světa tím, že budou povznášet cosi, čemu říkají kolektivní identita a učit např. českého Roma jazyku, který neslyšel jako běžně používaný ani od svých prarodičů a budou od něj očekávat pravidelné rituální pojídaní jinak tabuizovaného ježčího masa, aby tak získal hrdost na své kořeny.
Rasismus zůstane rasismem i s opačným znaménkem.

A ke strachu z migrantů: Ano, jsem přesvědčen, že kulturní a bohatá země jako Česká republika je schopna přijmout jedno procento populace příchozích ročně a přitom si udržet společnou kulturu v oblasti práva a vzdělání. A jsem přesvědčen, že pokud něco ohrožuje společný jazyk či naší schopnost vytvářet společnou politickou vůli, pak to není ani současný, ani budoucí příliv imigrantů.





Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 21.Července 2016, 10:08:11

Nu ano.
Pár let zpátky to bylo přesně 1000 roků od prvního zaznamenaného pogromu na židy, který se udál v městě York.
Židé se ukryli v opuštěné pevnosti kousek za městem, ale bylo jasné, že ji neudrží. Ty, co se vzdali a vyšli ven, utloukli oblehavší měšťané dřevěnými holemi. Ti, co byli uvnitř, většinou spáchali kolektivní sebevraždu. Otcové zabili své děti, pak ženy, pak sebe.
Tolik doboví kronikáři.
Trochu se bojím, že to jaksi máme v krvi.

Navíc teď to asi bude jiné. Část islámu se extrémně radikalizovala. Podle nové zprávy Europolu je zpátky v Belgii, Francii a Německu 5000 džihádistů z IS. Viděl jsem asi hodinu autentických záznamů, co se tam děje...... - ta bestialita je nepředstavitelná, ti lidé v sobě nemohou nemít to co tam prováděli. Jsou opravdu velice nebezpeční. A je skoro jisté, že teroristické útoky v Evropě budou pokračovat. Francie je v křeči, už měsíce tam platí výjimečný stav (!!!!! - výjimečný stav), co se tam bude dít po desátém útoku???

Je mi naprosto jasné, že drtivá většina uprchlíků žádné teroristické útoky dělat nebude. Jenže v dnešní mediální době, která dokáže dokonale smazávat proporce, to nemusí být podstatný parametr...

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 22.Července 2016, 09:45:43

Když už jsem tady básnil o konci průmyslového drancování půdy a o zvýšení živočišné výroby...

Zajímavý článek na toto téma od Petra Holuba

http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/petr-holub-kupujte-ceska-vejce-ale-proc--1634197

Ano, i živočišná výroba by musela projít proměnou.
----------------------------------------------

Proměna.
Neboli metamorfóza.
Vnitřní proces, kdy se něco změní v něco zcela jiného.
Zajímavé téma pro současnost...

---------------------------------------------

Další zajímavý článek, tentokrát Martin Hekrdla:

http://a2larm.cz/2016/07/jiny-svet-je-nutny/

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Ruskovi Pátek, 29.Července 2016, 13:55:50

"Už ta vlna migrace trvá asi rok a půl a diskuse o p ř í č i n á c h té vlny migrace stále nikde."

Stejný argument vznesla i samotná paní Švandová v předchozí diskusi. Ale já nechápu, jak je to relevantní, jelikož (a) já mám o příčínách rámcově jasno, a především (b) vše má nějakou příčinu, nelze se na ně donekonečna odvolávat, protože to těm aktuálně trpícím nijak nepomáhá. Ano, občas je prostě potřeba řešit i jen symptomy. A ČR by to měla dělat už jen proto, že stejně tak to dělal Západ pro nás, když tu byl komunismus a byla to užitečná pomoc.

"Copak není zřejmé a jasné, že je to v prvé řadě mír pro jejich domovy?"

To je sice pravda, a oni sami by patrně takovému řešení dali přednost, nicméně historie poměrně jasně ukazuje, že tento problém zkrátka dobře vyřešit neumíme. Ti lidé nemohou čekat, až se to možná naše civilizace za 100 let (v lepším případě) naučí.

"A kde se berou zbraně v těch zemích? To budeme tak cyničtí, že když je tam nevyvezeme my, tak je tam vyveze jiný stát a my přijdeme o zbrojařské kšefty?"

Zase, to není nic, s čím by tady někdo nesouhlasil. Ale část těch zbraní tak jako tak vyrábí Rusko (a dokonce Sýrii přímo bombarduje) a s tím beztak nic nepořídíme (pokud nechcete začít jadernou válku). Navíc, jak už jsem to psal paní Švandové - proč bychom měli my jako občané EU být zodpovědni za všechno zlo na světě? Vyrábíte a dodáváte snad vy osobně někam zbraně? A konečně, existují místa, jako Eritrea, odkud proudí imigranti a nejde o válku, jen o velmi krutou diktaturu; ne za všechno zlo mohou zbrojní koncerny.

"A proč světová média nemají dar či schopnost upřít pozornost právě uvedeným směrem?"

Asi sledujete špatná média, já se o tom cítím být informovaný dost. Pokud o tom lidé vědět nechtějí, média s tím nic nenadělají.

"Abychom dělali skutečnou pomoc? A ne jen pomáhali v útěku z válkami zasažených regionů?"

Můžete popsat, ak si představujete onu "skutečnou pomoc"? Já za sebe jsem přesvědčený, že pomoc imigrantům a uprchlíkům je ta nejlepší možná pomoc. Můžeme v omezené míře pomáhat i na místě, ale s vědomím, že to bude dražší a méně efektivní.

"Co vše by se mělo změnit, aby taková pomoc byla možná? Není třeba určité dohody velkých klíčových geopolitických hráčů? "

Jak už jsem napsal výš, to je pro mě irelevantní otázka, lidé potřebují pomoc dnes, ne za 50 let, až se světové mocnosti dohodnou.

"Můžete mi to osvětlit, tedy zcela konkrétně, v čem vidíte můj dotaz na pana MP jako špatný?"

Považuji ho za ránu pod pás v kontextu této diskuse. Co pan Profant dělá (a kdokoli jiný) není nijak relevantní pro validitu jeho argumentace. Nicméně musím říct, že mě to s ohledem na váš sklon ke konspiračnímu teoretizování moc nepřekvapuje.

"Obecně by se měl každý poplatník zajímat, co se děje s jeho daněmi."

To jistě, ale pokud byste se tím chtěl opravdu zabývat, asi sotva začnete u pana Profanta, který je pravděpodobně někde na konci celé hierarchie rozhodování o státním rozpočtu. Proto to vnímám jako nefér.

"zda za moje daně ten, kdo je mnou placen"

Nejsem si jistý, že to je validní argument. Daně nedaně, téměř každý je placen téměř každým, třeba servírku v restauraci si také platím. Mělo by mě zajímat, že nic nedělá pro sousední stůl? Nebo to má být starost majitele? Jinak řečeno, přijde mi, že to, zda je někdo placen z daní nebo ne je tak trochu umělá hranice. Jako občany (a tudíž vlastníky státu) by nás měly zajímat výsledky, kterých dosahuje naše reprezentace. Ekonomická efektivita společnosti je trochu jiná otázka, která by nás měla zajímat z jiných důvodů, než proto, že je třeba platíme z daní.

Petrasek Milan - penzista

Pokus o vhled do pozadí jedné současné virulentní fantazie Pátek, 29.Července 2016, 22:28:14

Vnímání všedního dne nově dominuje fantasie všudypřítomného násilí, což znejišťuje a bere sebevědomí.
Obzvláště silnou radikalizací tohoto pocitu, přestává být společnost společností, ale zrcadlením snůšky nedostatků.
Pocit všudypřítomného nebezpečí je současně velmi nebezpečným nepřítelem úvah o budoucnosti ve stavu střízlivé aktivity.
A hlavně připravuje prostor politikům/politice slibující návrat k jistotám nacionálního státu.
A hlavně autoritativního .............bych dodal.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Janu Samohýlovi Sobota, 30.Července 2016, 16:23:47

Víte, jde o akcent o kontext. O míru akcentu vzhledem k tomu, kdo ty země rozvrtal. Jistě, Rusové také vyrábějí zbraně, ale zde příčinu rozbitého Afghanistánu, Iráku, zcela destruované Libye (!) atd. opravdu nehledejme. Dokud zde nebude jasno, že to byl "náš" Západ, kdo ty relativně stabilní země velmi umně destabilizoval (nevím, zda to bylo přímo cílem, ale už ani to nelze vyloučit!), tak se z místa nepohneme.

A ještě mi pošlete třeba 3 odkazy na ta média, která to řeší, která sledujete vy, abych byl lépe v obraze. Děkuji.

Jan Konvalinka - biochemik

Kdo to rozvrtal Neděle, 31.Července 2016, 14:17:34

Tak jestli někdo "rozvrtal" Afghánistán, tak to jsou na prvním místě v moderní historii především Rusové. Od sovětské invaze v prosinci 1979 ta země z války nikdy nevystoupila, a miliony uprchlíků před ruskými bombami destabilizovaly a destabilizují i Pákistán. A jestli si někdo myslí, že před spojeneckými invazemi v 90. letech a v r. 2003 byl Irák oázou míru a stability, tak by si mohl vzpomenout na iránsko-iráckou válku v 80. letech s miliony mrtvých, a taky na to, kdo Saddáma Husseina celou tu dobu hospodářsky, vojensky a politicky podporoval (Sovětský svaz. Československo a Francie, v tomto pořadí).
Muamara Kaddáfího v Libyi taky podporovali všichni, Gustávem Husákem počínaje až po Tonyho Blaira - Francouzi začali vojensky zasahovat až v okamžiku, kdy byla občanská válka v plném proudu a Kaddáfího tanky stály před Benghází. Možná to byla chyba, ale kdyby neudělali nic, máme úplně stejnou vlnu emigrace už před několika lety, plus statisíce mrtvých ještě v Libyi . Plus spoustu chytrých článků v Deníku Referendum o tom, jak Západ kvůli ropě nechává diktátory u moci.
A hlavní vina Západu v Sýrii spočívá zejména v zoufalé neschopné nečinnosti, která vedla ke statisícům mrtvých a milionům uprchlíků.
Té viny na rozdávání je všude kolem až až, a nedělat nic se zdá být jednou z nejhorších strategií vůbec.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.