„Tady to podepište, řekla mi paní za stolem. Ještě když jsem brala smlouvu do ruky, blesklo mi hlavou, přečti si to, přečti to celý, ale text byl složitý, a padla na mě únava, když jsem si představila, že budu číst čtyři hustě popsané stránky. Tak jsem podepsala.“

Pětadvacetiletá Alena se při těch slovech skoro roztřásla. Vzala si půjčku, kterou potřebovala k uhrazení dluhu za staré pokuty MHD. Exekutor na ni tlačil a ona neměla tolik peněz najednou. Protože je však zaměstnaná, předpokládala, že bude schopná půjčku splácet. Jenže smluvní podmínky byly takové, že jedno dvoudenní zpoždění roztočilo spirálu sankcí ze strany věřitele.

„Přestala jsem se v tom orientovat, chodily mi dopisy, že dlužím několik set korun a vzápětí jsem dostala další, a já se snažila všechny ty drobné pokuty splácet. Jenže to nebralo konce,“ popisuje Alena a pokračuje „mám střední ekonomickou školu, začalo mi to být divné a říkala jsem si, že mě podvádějí, že by to měl řešit soud.“

V tu chvíli se ale ukázalo, že ve smlouvě, kterou podepsala, bylo kromě sankcí za opožděné splátky také ustanovení o rozhodčí doložce. Spor tedy nešel před soud, ale řešil ho rozhodce, který byl uvedený úplně vzadu ve smlouvě, kterou Alena před podepsáním nedočetla. Ani ji tedy nepřekvapilo, když rozhodl v její neprospěch.

Aleně se nakonec povedlo všechno splatit. Se společností dohodla nové splátky na celkovou částku určenou rozhodcem a už se ani jednou neopozdila. „Výdaje, které jsem s tím měla, připisuju na vrub vlastní hlouposti, už je to minulost, ale i teď se mi dělá nevolno, když si na ten stres vzpomenu,“ říká a dodává: „Jen jednu věc nedokážu pochopit. I kdybych tehdy tu smlouvu dočetla, asi bych nepochopila, co je to rozhodce a rozhodčí doložka, a to pracuju jako účetní. Jak je vlastně možný, že se lidi musej řídit podle něčeho, co je tak složitý?“

Spasí nás zvyšování finanční gramotnosti?

S tím jak do médií prosakují informace o předlužení a dluhové pasti a objevují se příběhy lidí, kterým dluhy ničí život, ozývá se často apel na větší finanční gramotnost. Občané, nejlépe už jako děti ve školách, by se měli učit, jak se vyhnout nástrahám finančního systému.

V obecné rovině je samozřejmě každá gramotnost dobrá, ale odborníci zabývající se dluhovou problematikou varují před představou, že by zvyšování finanční gramotnosti bylo všespásné. A právě institut rozhodčí doložky může posloužit jako dobrý příklad toho, že ani snaha o zvyšování právního povědomí nemusí vždy pomoct.

Podle Jana Černého z Člověka v tísni, který se při své práci často setkává se zadluženými klienty, bude vždy ve společnosti určitý podíl lidí, kteří složitou smlouvu číst nebudou, nebo ani nebudou schopni ji pochopit. „Není možné, abychom měli taková pravidla, která umožňují poskytovatelům půjček vytvářet si v podstatě věčné dlužníky tím, že využijí jejich neznalosti,“ tvrdí Černý. Cesta je podle něj ve zlepšování zákonů tak, aby zde nebyl prostor k odírání funkčně negramotných nebo jakkoli znevýhodněných lidí.

↗