O prezidentském kandidátovi rozhodne ČSSD v referendu, do voleb téma neřeší

Přestože debata o prezidentských kandidátech živě probíhá, pro sociální demokracii to zatím není na pořadu dne. Výběrem či podporou kandidátů se bude zabývat až po krajských volbách. Preferuje však uspořádání vnitrostranických primárek.

(jb)

07.06.2016 11:09

Prim_rky

Sociální demokraté o svém kandidátovi na prezidenta, případně o tom, zda podpoří někoho jiného, pravděpodobně rozhodnou ve vnitrostranickém referendu. Foto ČSSD

Svého kandidáta či kandidátku na prezidenta, o kterém rozhodnou voliči v přímé volbě začátkem roku 2018, sociální demokraté vyberou nejspíš ve stranických primárkách. V rozhovoru pro Deník Referendum to potvrdil tiskový mluvčí ČSSD Michal Kačírek s tím, že jde v tuto chvíli o preferovanou variantu. Celým procesem se ale sociální demokraté začnou zabývat až po podzimních krajských a senátních volbách. Nyní se prý ve straně tématu prezidentských voleb nikdo příliš nevěnuje.

„Otázka výběru prezidenta teď není, s ohledem na důležitost voleb do krajů, v ČSSD na pořadu dne. ČSSD se plně soustředí na volební kampaň do krajů a do Senátu,“ zdůraznil Kačírek a dodal: „Otázku výběru či podpory kandidátů na prezidenta budeme řešit až po skončení kampaně do podzimních voleb. Senátní a krajské volby jsou pro nás naprosto klíčové,“ uvedl tiskový mluvčí, podle kterého má sociální demokracie ambici volby vyhrát, získat nejvíce senátorů a pokračovat v úspěšném rozvoji krajů.

Jaké budou přesné parametry referenda o prezidentském kandidátovi v ČSSD a kdy přesně se bude konat, není v tuto chvíli jasné. Podle Michala Kačírka se o této otázce zatím ještě nehovoří. „Všechny nabízející se varianty jsou tak otevřené,“ upozorňuje tiskový mluvčí.

A doplňuje: „Rádi bychom ale navázali na úspěch vnitrostranických primárek, které svojí účastí byly naprosto reprezentativní,“ poukazuje Kačírek, podle kterého při rozhodování o nominaci na senátora či senátorku volební účast místy až dvojnásobně překračovala typickou účast při volbách do Senátu.

„Referendum vidíme jako jeden z důležitých nástrojů k posilování vnitrostranické demokracie,“ připomíná Kačírek. Podle něho co nejširší vnitrostranická demokracie a účast členů na rozhodování je směr, kterým se chce sociální demokracie ubírat. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v minulosti několikrát hovořil o tom, že bude prosazovat, aby sociální demokraté o svém kandidátovi, případně o tom, zda podpoří někoho jiného, rozhodli právě ve vnitrostranickém referendu.

Stropnický: pro dohodu stran o společném kandidátovi je klíčová ČSSD
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) už loni v únoru prohlásil, že se o podporu členů strany ve vnitrostranickém referendu bude ucházet. Škromach tehdy uvedl, že zpočátku svoji kandidaturu na prezidenta bral spíše jako recesi, ale po některých ohlasech ji už bere vážně. Prohlášení místopředsedy Senátu vedení sociální demokracie v čele s Bohuslavem Sobotkou tehdy překvapilo.

V rozhovoru pro Lidové noviny minulý týden svoji kandidaturu na prezidenta připustil také ekonom Jan Švejnar, který se o post hlavy státu neúspěšně ucházel v roce 2008 jako společný kandidát ČSSD a Strany zelených. Švejnar však dodal, že zatím se prezidentskou kandidaturou nezabývá. Prioritou jsou podle něj nyní krajské a následně sněmovní volby.

Strategii Strany zelených pro prezidentské volby v roce 2018 ve svém textu v tomto deníku minulý týden rovněž načrtl předseda zelených Matěj Stropnický. V první fázi by se na společném kandidátovi podle něj měli dohodnout zelení, Piráti, lidovci a sociální demokraté a následně získat podporu dalších politických hnutí a iniciativ. Sociální demokracie je ale v tomto smyslu klíčová, uvádí Stropnický.

Prezidentský mandát Miloše Zemana vyprší 8. března 2018. Druhé kolo prezidentské volby se musí konat nejpozději třicet dnů před koncem jeho funkčního období a první kolo dva týdny před druhým. Kandidáty a kandidátky lze nominovat nejpozději šedesát šest dnů před prvním kolem. Prezidentské nominace je tak třeba podat v listopadu 2017. Kandidáta je možné navrhnout buď pomocí petice s 50 000 podpisy občanů, a nebo tak musí učinit nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.