Deník Referendum Domov

Prezident Miloš Zeman ještě není ani v polovině svého funkčního období na Hradě, přesto média již tu a tam spekulují, kdo by se mohl za tři roky ucházet o hlasy voličů v historicky druhé přímé volbě prezidenta České republiky.

Hovoří se například o katolickém knězi Tomáši Halíkovi, podle informací Lidových novin o kandidatuře uvažuje také předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. A na začátku tohoto týdne bývalý místopředseda ČSSD a současný senátor Zdeněk Škromach zopakoval, že i on myslí svou kandidaturu na prezidenta vážně.

„Zdeněk Škromach je spolu s Lubomírem Zaorálkem něco jako inventář Lidového domu. Dá se pochopit, že poté, co prošel všemi možnými funkcemi ve straně i státě, hledá, jak by svoji dráhu završil,“ připomněl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Škromach, tvrdí Jelínek, po Hradu pokukoval již v roce 2013. „Od té doby sice o své prezidentské kandidatuře mluvil od loňska jakoby v žertu, myslel ji ale vážně. Ztratil zájem o stranické funkce, stáhl se z výsluní, vyjadřuje se k dění jen sporadicky a vždy důstojně, státnicky, s rozvahou. Dokonce zhubl. Ta cílevědomost zaslouží pochvalu,“ zdůrazňuje politolog.

Podle něj je ale pravděpodobné, že Škromacha dožene jeho minulost: „Dříve byl konfliktní a poslední intrika, neúspěšná povolební snaha o sesazení Bohuslava Sobotky z funkce předsedy, výrazně oslabila Škromachovu pozici i v ČSSD.“ Jelínek proto pochybuje, že by se bývalému místopředsedovi ČSSD a jednomu z účastníků tzv. lánské schůzky mohlo podařit získat nominaci na prezidenta od sociálních demokratů.

„Dá se předpokládat,“ myslí si Jelínek, „že Sobotka Škromacha za svého koně nevezme a bude se spíš rozhlížet po levicovém nestraníkovi schopném v přímé prezidentské volbě přihrát hlasy i odjinud, než z běžného elektorátu ČSSD, třeba z tábora koaličních partnerů.“

Pokud by Škromach nakonec přece jen kandidoval, měl by podle Jelínka pramalou šanci. „Nehledě na to, zda by kandidoval proti vůli Miloše Zemana, nebo s jeho podporou. Kromě toho nepotřebujeme ani lidového prezidenta, za jakého se označuje Škromach, ani lidového baviče, ale prezidenta důstojného, seriózního, stmelujícího, který vrátí tomuto postu zpátky důstojnost.“

Samotný Škromach v rozhovoru pro Deník Referendum nicméně uvedl, že by o kandidátovi ČSSD na prezidenta měla rozhodovat celá členská základna. A věří si, že by mohl její podporu získat: „Věřím, že o svém kandidátovi na prezidenta České republiky, stejně jako o dalších nominacích pro volby, bude už rozhodovat celá členská základna ČSSD a ne jen úzká grémia strany. Podle ohlasů na tuto možnost jsem optimista.“

V pondělí jste zopakoval, že vážně uvažujete o kandidatuře na prezidenta. Je to sice daleko, přesto má smysl o tom hovořit. Jak jste k rozhodnutí dospěl?
K možnosti kandidatury jsem se vyjadřoval již vloni v létě. Zpočátku jsem to bral jako recesi, ale po různých reakcích i podpůrných stanoviscích, to začínám brát vážně. Ale je ještě dost času.

O tom, že byste byl dobrý prezident, budete muset nejdřív přesvědčit spolustraníky. V jaké je podle vás nyní ČSSD rozpoložení a měl byste u většiny sociálních demokratů šanci?
ČSSD bude o své nominaci na budoucího prezidenta rozhodovat až za několik let. Nemá smysl to řešit dnes. Věřím, že svého kandidáta na prezidenta České republiky, stejně jako další nominace pro volby, bude už rozhodovat celá členská základna ČSSD a ne jen úzká grémia strany. Podle ohlasů na tuto možnost jsem optimista.

Před poslední přímou volbou jste se netajil sympatiemi k Miloši Zemanovi, ČSSD přitom měla svého kandidáta. Obecně lze říct, že strana byla ve svých preferencích rozdělená. Neobáváte se podobného scénáře? Je ve vašich silách udržet stranu jednotnou?
Nemá cenu dnes řešit chyby, které se staly při nominaci kandidáta ČSSD v minulé volbě. Jeho porážka a čtvrté místo v prvním kole musí být poučením pro příští volbu. Sociální demokracie je demokratickou stranou, kde jsou různé názorové proudy. To je spíše projev síly naší strany.

Když už jsme narazili na jméno současného prezidenta, jak hodnotíte jeho první dva roky na Hradě a co byste v případě svého zvolení dělal jinak?
Myslím, že na hodnocení a porovnávání je ještě brzy. Nenávistná kampaň, která je proti němu vedena, je dokladem toho, že může mít v mnoha věcech pravdu. Na mé představy je určitě ještě nějaký rok čas.

A kandidoval byste i v případě, že se Miloš Zeman rozhodne mandát obhajovat?
Už jsem se k tomuto několikráte vyjadřoval, že by to asi bylo tříštění sil, které by mohlo umožnit úspěch nevhodného protikandidáta.

Co vám vlastně první přímé prezidentské volby řekly? Jakou zkušenost jste si z nich odnesl a čím vám tato zkušenost může prospět v případě, že se budete o hlasy voličů skutečně ucházet?
Jsem rád, že o prezidentovi už nerozhoduje jen 281 vyvolených, tedy poslanců a senátorů, tuto možnost mají všichni občané. Věřím, že tomu bude do budoucna i u dalších funkcí veřejné správy. Přímá volba je více o konkrétních tématech, než o zákulisních politických dohodách.

Dvoukolová většinová volba má svá specifika. Kandidát, který chce uspět, musí mít pevné a relativně velké jádro svých voličů, zároveň musí vystupovat tak, aby dokázal před případným druhým kolem oslovit i voliče, kteří pro něj v prvním kole nehlasovali. Čím byste chtěl oslovit první a čím druhou skupinu voličů?
To už jsme o tři roky vepředu. Ale jinak je to obdoba senátních voleb. Spíše se ukazuje, že voliči neúspěšných kandidátů ve druhém kole nechodí volit, když jejich kandidát neuspěl. Každopádně kandidát sociální demokracie by měl být schopen oslovit hlavně levicové voliče.

Jak jsme již říkali, prezidentské volby jsou daleko. Hovoří se o kandidatuře Tomáše Halíka, nevíme, zda bude svůj mandát obhajovat Miloš Zeman. Netušíme také, jak se zachová v současnosti nejsilnější politická strana hnutí ANO, ani koho nasadí TOP 09 a obecně pravice. Přesto, koho byste považoval za svého největšího soupeře?
To jsou opravdu velmi předčasné úvahy.