Po exkurzu do čísel produktivity práce největších světových ekonomik z minulého týdne se tentokrát podívejme na údaje o vývoji výkonnosti a produktivity práce české ekonomiky v posledním desetiletí.
Čísla vycházejí z tabulek uvedených v materiálu „Konkurenční schopnost České republiky 2013–2014“, komprimovaných tak, aby bylo možné porovnat především údaje za Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko a také čísla za osmadvacítku i za země eurozóny jako celek.
V první tabulce jsou uvedeny meziroční přírůstky HDP každé z těchto porovnávaných zemí a korporací (EU a eurozóna):
Po vynikajícím vývoji českého HDP v letech 2005–2007, kdy během tří let vzrostlo české národní bohatství téměř o pětinu, přišla hubená léta poklesu a stagnace ekonomiky trvající až do roku 2013.
V letech 2008–2013, tedy v letech vlády vedené ODS, dosahoval růst našeho národního hospodářství souhrnem pouhopouhých 0,7 %. Ve třech letech z šesti došlo dokonce k poklesu HDP.
Pravicové vlády prostě prováděly neefektivní a hlavně neúspěšnou hospodářskou politiku. Ve srovnání například s Polskem, ale i se Slovenskem byla Česká republika hospodářsky výrazně méně úspěšná. I Maďarsko se v letech 2008–2013 vyvíjelo o něco lépe než my.
Podle přepočtů HDP na obyvatele v paritě kupní síly se tři další středoevropské země, Slovensko, Polsko a Maďarsko, v letech 2005–2013 vyvíjely podstatně rychleji než Česká republika. Dobrý nástup v tomto ukazateli jsme měli opět v letech 2005–2007, kdy rychle rostlo HDP, ale v letech 2008-2013 tento ukazatel de facto stagnoval, zatímco na Slovensku a v Polsku však prudce rostl:
Produktivita práce se v českých zemích vyvíjela pozitivně opět v letech 2005–2007. Poté již v nejlepším případě stagnovala. A to na rozdíl od Slovenska, a zejména Polska, jak můžeme vidět v následující tabulce:
Jestliže tedy evropská ekonomika, a zejména ekonomika eurozóny, má problémy (jež jsem popisoval v svém předchozím textu), pokud jde o nízkou dynamiku produktivity práce, má je v ještě větší míře také česká ekonomika.
Pro ilustraci uvádím ještě tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, která umožňuje odlišit rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajišťována.
V obou těchto ukazatelích v letech 2008-2013 tu výkonnost klesala, a to ze 74,1 procenta průměru EU na 72 procent. Na Slovensku naopak rostla ze 79 na 82, 7 procenta a v Polsku rostla dokonce skokem z 62,4 v roce 2008 na 74,4 procenta celoevropské úrovně v roce 2013.
V ukazateli HDP na pracovníka, a to je třeba zdůraznit, již zaostáváme jak za Slovenskem, tak i za Polskem, a dosahujeme téměř srovnatelných hodnot s Maďarskem. A to je smutné vysvědčení činnosti pravicových vlád…
Jedním z největších problémů české ekonomiky je tedy ve vztahu k průměru EU a zemí eurozóny naše nízká produktivita práce pracovníků.
Jestliže jsem v předchozích týdnech několikrát uváděl, že tu nejsou velké důvody pro dramatický příliv pracovníků ze zahraničí, protože je naším hlavním hendikepem nízká produktivita práce, dnes tento svůj názor dokládám jasnými čísly. České podniky musí zvyšovat produktivitu práce, chtějí-li zvyšovat svou konkurenceschopnost.
Vláda s podnikatelskou sférou i odbory by měly připravit velký program rekvalifikací pracovníků, aby z odvětví hospodářství, které budou postupně uvolňovat nadbytečné pracovníky, mohli být pracovníci použiti jinam.
To se samozřejmě lépe řekne, než se to udělá. Podobný proces bude trvat řadu let. Je však nezbytný, a pro jeho nezbytnost hovoří objektivní důvody.
