Kdyby tam ta vlajka nebyla, nemuseli bychom ji netolerovat

Spor o vlajku se zaťatou pěstí ukázal, že zatímco levičáci se snaží organizovat proti fašismu a hledají podporu mezi všemi antifašisty, liberálové odmítají tolerovat levicovou politiku. Vítr neshody tedy vane od antikomunistů.

Foto2

Petr Bittner

28.04.2016 08:00

Související

Vlajka, která způsobila rozmíšku mezi spoludemonstrujícími proti fašismu na náměstí Jiřího z Poděbrad, pochází z dílny Socialistické Solidarity. Její výjev zahrnuje zvednutou pěst, mezinárodní to symbol levice, a pak siluety uprchlíků a první verš české verze Internacionály.

Internacionála je starší než bolševismus. Dodnes je to mezinárodní hymna dělnického hnutí, ať už nachází své dílčí zastoupení mezi demokratickými socialisty nebo anarchisty. Její verše spojují osud šičky v Bangladéši s osudem šičky v Prostějově. Internacionála přežije i výstřelek českého antikomunismu, jehož proponenti se dodnes snaží ospravedlnit svou neochotu uznat historický přesah emancipačních bojů odkazem k „hrůzám minulého režimu“.

První verš Internacionály vyzývá v tomto konkrétním kontextu k podpoře, sdílené hrdosti a sjednocení těch nejaktuálnějších „psanců“, jejichž samotná existence vyhrotila společenské konflikty uvnitř evropských států. Uprchlíky dnes neanonymizuje žádný démonický bolševismus, ale přežívající neschopnost našich svobodných evropských režimů produkovat politiku překračující zastaralé hranice národních států.

Uprchlíci dnes „nejsou ničím“ – váznou ve vzduchoprázdnu mezi válkou zničeným domovem a drhnoucí byrokracií hrdých evropských demokracií –, a chtějí „být vším“, čím my, kteří se tady honosíme tolerancí, již dávno jsme.

Antikomunismus zůstává docela obyčejným argumentačním faulem, který člověku umožní jedním dechem odmítat dělnickou hymnu, kterou zprofanoval Stalin, a druhým dechem si broukat hymnu evropskou, přestože stejně podkreslovala Hitlerovy promenády – Óda na radost je přeci apolitická…

Přežívání antikomunismu v srdcích mnohých liberálů, kteří se po pár pivech označí aspoň za „antifašisty“, je jednou z příčin neschopnosti demokratických politických proudů sjednotit se za společnou věc.

Pokud nejsme schopní vytvořit jednotnou frontu proti pouličním bojůvkám vyhrožujícím násilím vůči nejslabším, těžko se vůbec můžeme začít bavit o nějaké celonárodní kampani třeba už při hledání konsensuálního protikandidáta Miloši Zemanovi. „Zatvrzelí levičáci“ přitom solidární demonstraci (jako vždycky) sami zorganizovali a všechny bez rozdílu politické příslušnosti na ní i přivítali. Vítr neshody tedy vane odjinud…


Vlajka, která způsobila rozmíšku mezi spoludemonstrujícími proti fašismu pochází z dílny Socialistické solidarity. Foto Petr Zewlakk Vrabec

Příčinou neschopnosti sjednocení za společným zájmem tedy není levičácké trvání na sporných symbolech, nýbrž liberální neochota politizovat veřejný prostor.

Liberálové se přitom na rozdíl od anarchistů, léta aktivních antirasistů či autonomistů mohou spolehnout na širokou politickou reprezentaci. Jejich snaha depolitizovat veřejné mítinky není motivována univerzálním apelem na všelidskou soudržnost, ale neochotou přiznat si, že celé skupiny aktivistů v první linii jinak než „politicky“ existovat nemůžou: v současném systému, který si hýčká jen ty příležitostné „cool“ městské aktivisty, by organizované skupiny těch, kteří si nechávají rok co rok dát na budku v zapomenutých regionech, docela určitě zanikly.

Přes to všechno to jsou ti samí antikomunisté, kteří dnes bohorovně „vyhrožují“, že se nebudou účastnit podobných akcí, jako byla akce Praha se nebojí. Vyhrožují přitom paradoxně z politicky zdaleka nejukotvenější bubliny ze všech.

Jejich apolitičnost je jen pózou, jež zakrývá jinak pevně zakořeněný politický background podepírající právě takový status quo, který jim tuto povýšeneckou a moralizující pozici umožňuje. Výhradně podle jeho přísných směrnic pak selektivně používají svoje univerzálně znějící pojmy jako „tolerance“. A tak tolerují jen toho, kdo je ochotný polarizovat podle jejich předlohy.

Jsou to dnes především kulturní a radikální levičáci, kdo se snaží přimět městské liberály k tomu, aby reflektovali politickou zatíženost svých aktivit. Nebezpečí fašizace společnosti totiž může být i větší, než jakému čelíme dnes. Jak bychom asi skládali národní demokratickou alianci proti hrozbě typu francouzské Národní fronty?

Spor o vlajku se zaťatou pěstí ukázal, že zatímco levičáci se snaží organizovat proti fašismu a hledají podporu mezi všemi antifašisty, liberálové v tibetských vlajkách odmítají tolerovat levicovou politiku.

Příčiny fašizace společnosti tedy hledejme i mezi těmi, kteří si okázale vybírají, s kým si půjdou udělat selfie na náměstí.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Petrasek Milan - penzista

Blahobyt jen pro nás Čtvrtek, 28.Dubna 2016, 10:59:11

Sociální solidarita nepatří do dnešní a nejen pražské společnosti.
Roma, migranti inklusiv gastarbaitři všech profesí i národností aj. odštěpky občanské společnosti slouží zneužívání, coby zástojné objekty/projekty občanské nesnášenlivosti.
Který to bude motiv, který by dal v globálním světě roztříštěného těkajícího prekariátu podnět, ke vzniku nutné nadpartikulární solidarity je zatím ve hvězdách.
Vše se doposud utápí ve směšně absurdních šarvátkách mezi moralisty zabalenými v tibetských vlajkách a socialisty s hesly minulého století - Vzhůru psanci TÉTO NAŠÍ ZEMĚ.
To NAŠÍ jsem vsunul ve snaze doplnit správnost záměru výpovědi o poměrech na Jiřáku.
Exkluze jedinců, seskupení, národů, území ....je doprovodným a značně matoucím projevem financkapitalismu...bych dodal.

Tomáš Tožička - Praha

Soudruh Kisch Čtvrtek, 28.Dubna 2016, 13:03:52

Už při prvních pseudosporech o zaťatou pěst se mi vybavila světoznámá fotografie pražského levicového intelektuála, pacifisty a novináře mezinárodního rozměru Egona Erwina Kische. Ta fotografie, na které z paluby lodi RMS Strathaird zdraví účastníky mírového kongresu v Melbourne. Jemu samotnému bylo zakázáno britskými královskými úředníky vstoupit na půdu Austrálie.

Tato příhoda má na anglické Wikipedii i své heslo (samozřejmě pro českou pravicovou wikiscénu je to událost hodna utajení).
https://en.wikipedia.org/wiki/Attempted_exclusion_of_Egon_Kisch_from_Australia

Chlapci a děvčata libertariáni (v žádném případě ne liberálové) stojí před volbou, kterou tak krásně vyjádřila ve své písni terorizované manželka odborového předáka Florence Reeceová: Which Side Are You On - Na čí straně stojíte? A ještě jedna věta je tam pro ně důležitým vzkazem - v tomhle nejsou neutrálové.
https://www.youtube.com/watch?v=5iAIM02kv0g

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Ukázková demagogie soudruha Tožičky Čtvrtek, 28.Dubna 2016, 13:13:58

"Tato příhoda má na anglické Wikipedii i své heslo (samozřejmě pro českou pravicovou wikiscénu je to událost hodna utajení)."

Takže:
V dubnu 2016 měla česká Wikipedie přes 351 000 článků.
viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_Wikipedie

There are currently 5,137,099 articles in the English Wikipedia.
https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Size_of_Wikipedia

Ne, s vámi soudruzi bych opravdu nikdy na žádnou společnou "demošku" nešel. A klidně si o tom mudrujte, urážejte, a dávejte mi za vinu, že vlastně můžu "za vzestup fašismu". To se mnou nehne.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

A to heslo je POUZE na anglické Wikipedii Čtvrtek, 28.Dubna 2016, 13:38:35

Samozřejmě pro pravicové wikiscény všech ostatních jazyků je to událost hodna utajení.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Událost hodná utajení Pátek, 29.Dubna 2016, 05:47:0

Ale, pane Kolaříku, nediskutujete snad na Deníku Referendum už dost dlouho, abyste Tomáše Tožičku znal jako horkokrevného aktivistu a věděl, že se vyjadřuje zkratkovitě? Věta „Tato příhoda má na anglické Wikipedii i své heslo (samozřejmě pro českou pravicovou wikiscénu je to událost hodna utajení),‟ je pravdivá, nanejvýš můžete panu Tožičkovi vyčítat spekulaci o motivech opomenutí českých wikipedistů.

Je pravda, že pokus o nevpuštění Egona Erwina Kische má samostatné heslo pouze na anglické Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Attempted_exclusion_of_Egon_Kisch_from_Australia
Tomáš Tožička to uvádí jako důkaz, za jak důležitou je ta událost považována mezi anglickými mluvčími; jde konec konců o (ostudnou) součást dějin Austrálie a Velké Británie.

Na ono heslo nicméně odkazuje (což Tomáš Tožička ve své stručnosti nerozvedl) příslušná kapitola Kischova hesla:
https://en.wikipedia.org/wiki/Egon_Kisch#Attempted_exclusion_from_Australia
Tuto kapitolu najdete rovněž v hesle německém:
https://de.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch#Kischs_Landung_in_Australien
nebo v polském:
https://pl.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch#.22L.C4.85dowanie_w_Australii.22
Ruské heslo je stručnější, ale aspoň jednou větou australskou epizodu zmiňuje také:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%88,_%D0%AD%D0%B3%D0%BE%D0%BD_%D0%AD%D1%80%D0%B2%D0%B8%D0%BD

České heslo Egona Erwina Kische sice obsahuje Tomášem Tožičkou zmíněnou fotku:
https://en.wikipedia.org/wiki/File:KischMelbourne1934.JPG
ale o australské aféře mlčí:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch

Můžete sice pochybovat o tom, zda čeští wikipedisté australské události zatajili schválně, zapomněli na ně například i wikipedisté francouzští:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
nebo španělští:
https://es.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
o velestručném esperantském hesle nemluvě:
https://eo.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
prostě všichni kromě wikipedistů anglofonních, germanofonních, polonofonních a rusofonních, nicméně my, Češi, bychom přece jen měli mít ke Kischovi silnější vztah, dokonce i ve srovnání s Poláky a Rusy, i když byl národností německý Žid.

Tomáš Tožička - Praha

Parvicová česká wiki Pátek, 29.Dubna 2016, 11:41:22

Diskutovat by se mělo o článku, ne o Wiki. Nicméně si přečtěte česká hesla k firmě Unilever nebo k Bakalovi. Je to snůška propagandy. Jakýkoliv odkaz na jejich negativní jednání chybí a je pravidelně mazán. Zatímco na anglické wiki si wikipedistí žádnou reklamu pro firmy jako Unilever nedovolí (lehce srovnáte), v té české je to zvykem. A heslo EEK je mimochodem také strašné. Měli jsme málo tak významných lidí jako byl on.

A abych to vrátil zpět. Jestliže levicově liberální projekt wiki nabral v ČR podobu pravicového libertariánství a propagace grunderského kapitalismu, nemůžeme se divit těm výkřikům lidem z blízkých skupin, že nebudou vystupovat proti fašismu když tam bude pěst, že "smrt fašismu " je extrémistické heslo od nějž je nutné se distancovat a pod.

Martin Profant - Praha 7

Tomášovi Tožičkovi Pátek, 29.Dubna 2016, 14:59:39

Zkusil jsi to heslo EEK doplnit?

Tomáš Tožička - Praha

EEK ne. Pátek, 29.Dubna 2016, 16:23:52

Četl jsem jeho knížky, nejsem žádný specialista. Ale doplňoval jsem jiná. Konečně nemůžu přepisovat celou Wiki :-).

Třeba u Unileveru je fakt poučná ta diskuse k tomu, proč je třeba mazat všechnu tu antikorporátní propagandu a upozorňování, že Unilever podporuje GMO.

Taky je dobrý, že DR pro wikipedisty není dostatečný zdroj. To ale nejsou ani vlastní firemní stránky, když je na nich něco, co by mohlo narušit wikipedistův pohled na krásný svět korporátního kapitalismu.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Jak už jsem napsal pod jiným článkem, Pátek, 29.Dubna 2016, 20:18:7

na společné demonstraci proti fašismu by měly vlát české vlajky, vlajky EU, a vlajky NATO - a nic jiného.

Martin Profant - Praha 7

Pro TT Sobota, 30.Dubna 2016, 13:20:40

Na české wikipedii jsou oblasti, u kterých je docela zásadní problém. Nemyslím, že by vyplýval z levicovosti či pravicovosti těch, kdo ji aktivně provozují, spíše to souvisí s aktivní činností některých skupin, jež fungují jako vlivové -- buď ti, kdo se starají o image té či oné firmy, buď aktivisté nějakého hnutí. A vzhledem k pravidlům o zpochybnění to stačí, aby se podle zcela jasně deklarovaných pravidel mazalo a vyvolala vstřícná předpo...st.

Nesetkal jsem se s tím ale u historicko-biografických hesel -- a to dost jich pročítám, abych varoval studenty před nejpochybnějšími. Ta bývají špatná pro nekompetenci autorů, používání populárních textů jako zdrojů a pro neochotu kompetentních hesla zpracovávat.

P.s. Taky bych nepovažoval DR za dostatečný zdroj. Z důvodu žánru, podobně nepovažuji za dostatečný zdroj žádný politicko-kulturní týdeník s výjimkou těch, které své články recenzuji a autory redakčně terorizují (myslím, že už dnes neexistují).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.