Mládek: znárodnění OKD je nejhorší varianta. Hornické odbory nesouhlasí

Jaroslav Bican

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by znárodnění společnosti OKD bylo nejhorším řešením nastalé situace. Odbory ho naopak preferují, ale jako klíčové vnímají oddlužení společnosti, bez něho o zestátnění firmy nelze uvažovat.

Na pátečním sjezdu Odborového svazu pracovníků hornictví geologie a naftového průmyslu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek odmítl variantu znárodnění těžební společnosti OKD: „Musím říci, že znárodnění by byla jedna z nejhorších variant, protože v našem právním řádu je možné bohužel pouze za náhradu, a to by nám velmi reálně hrozilo, že by potom byly na státu vysouzeny v arbitrážích desítky miliard, protože by okamžitě tvrdili, že kdyby to stát neznárodnil, úspěšně by těžili uhlí ještě padesát let.“

Znovuzvolený předseda hornických odborů Jan Sábel souhlasil s tím, že znárodnění by bylo komplikované i vzhledem k závazkům OKD, například společnosti RWE dluží 7,5 miliardy korun. Zároveň však připomněl, že znárodnění se provádělo v nedávné době i v západních státech, takže samo o sobě problém nepředstavuje.

„Pro nás by bylo nejpřijatelnější, kdyby společnost nějakým způsobem v rámci určitých dohod převzal stát. Potíž je v tom, že nemůže dávat finanční prostředky do soukromé společnosti půl roku před eventuálním konkurzem,“ zdůraznil Jan Sábel a dodal: „Možnost znárodnění určitě je, ale to je možná až ta poslední varianta, pro nás by byla nejlepší,“ uvedl předseda hornických odborů.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula doplnil, že znárodnění je u nás považováno za něco, co dělají komunisté nebo někdo jim podobný, podle Středuly je ale v tomto případě zestátnění naprosto běžný režim, který je používán v řadě ekonomik. Zmínil například zestátnění společnosti West Alpine.

Středula: oddlužení je nejlepší varianta

Josef Středula ale zároveň varoval před tím, aby společnost byla zestátněna bez toho, že by se vyřešily věci, které s tím souvisí. „To by paradoxně stávajícím vlastníkům a spekulantům napomohlo, protože by začali aktivně vystupovat, a ministr Mládek velmi otevřeně řekl, že by mohli začít vykládat, jak byli připraveni to zlepšit. Měli by zisk a ještě by si nechali zaplatit další peníze, nejenom dluhy, ale i teoreticky ušlý zisk,“ zdůraznil Středula.

Pokud by ale beze zbytku proběhlo oddlužení společnosti OKD, pak je podle předsedy ČMKOS otázka zestátnění na stole. V takovém případě Josef Středula považuje za fér začít jednat o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek by zestátnění mohlo být uskutečněno.

„Teď to vypadá, že někdo má neustálou tendenci volat k zodpovědnosti stát, ne, vlastníci jsou zodpovědní a také věřitelé k současné situaci poměrně výrazně přispěli,“ dodal Středula s tím, že na řadě je nyní vlastník. Podle předsedy ČMKOS je oddlužení OKD nejlepší variantou, zatím s ní ale nikdo nepřišel.

Ministr Mládek na sjezdu hornických odborů uvedl, že společnost vládě nabízela, že za 150 milionů euro udrží zaměstnání pěti tisícům lidí na pět let, ale to pouze za předpokladu, že ceny uhlí stoupnou do roku 2020 o 40 %, což je podle Jana Mládka silně optimistický odhad.

Předseda hornických odborů Sábel také prohlásil, že pokud OKD přestane horníkům vyplácet mzdy, odbory v takovém případně požádají o pomoc stát. „Pokud by stát za firmu zaplatil ať už odstupné nebo výplaty, stal by se zároveň věřitelem OKD a mohl by jako věřitel více tlačit na firmu a její vlastníky,“ dodal Sábel.

Podle něho mají odbory avizováno propouštění necelých čtyři sta lidí z OKD do konce roku kromě dolu Paskov, kde je třináct set pracovníků. „Pokud by to takto pokračovalo dále, management obchází zákoník práce,“ zdůraznil Sábel, podle kterého odbory zatím nepovažují za jistou věc, že důl Paskov bude uzavřený do konce roku.

Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša, který byl na pátečním sjezdu hornických odborů rovněž přítomný, uvedl, že doposud nebylo rozhodnuto o definitivním uzavření jakéhokoli dolu OKD a nebude tak učiněno, dokud nebudou jasné rozpočty a vyrovnaná bilance hospodaření společnosti pro další období. Klimša také zdůraznil, že společnost OKD za posledních deset let do státního rozpočtu odvedla celkem 45 miliard korun.

Odboráři z OKD na konci února premiérovi Bohuslavu Sobotkovi poslali otevřený dopis, kterým ho vyzvali, aby stát důsledněji kontroloval činnost firmy, předložil řešení dopadů nepříznivé situace v OKD a začal intenzivně jednat o reálných variantách.