Deník Referendum Domov

Na pondělním jednání tripartity se zástupci odborů a zaměstnavatelů shodli na tom, že stát by neměl dávat peníze do společnosti OKD. Společnost NWR, která je hlavním akcionářem těžební společnosti OKD, v prosinci požádala vládu o pomoc údajně ve výši čtyř miliard korun. Jako důvod uvedla, že společnost jinak nebude moci dále pokračovat v těžbě uhlí. Vláda se tehdy návrhem odmítla zabývat s tím, že se nenechá vydírat.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středula po jednání tripartity zdůraznil, že daňoví poplatníci by neměli sponzorovat soukromou firmu, jednat musí majitel. „Možností je daleko víc. Záležet bude na odpovědnosti majitelů. Zda to bude mít pro horníky pozitivní konec, se nedá říct, spíš konec bolestivý,“ řekl podle ČTK Středula. Pokud horníci nedostanou mzdy, jsou podle něj připraveni k protestům.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel pro Deník Referendum uvedl, že podobný vývoj očekával. „Otevřel jsem i otázku zestátnění společnosti. Vím, že po politické stránce je to těžko prosaditelné. Důvody k tomuto postupu však jsou, jedná se o neodpovědné jednání vlastníků v tom, že zisky v desítkách miliard si přerozdělili v dividendách a dokonce si vzali půjčku cca šedesát miliard na dividendy, přičemž za stejný časový úsek měli poloviční zisk,“ komentuje pro DR tripartitní jednání Jan Sábel.

A pokračuje: „Vlastníci z OKD získali přibližně sto miliard korun a teď natahují ruku, aby se daňoví poplatníci prostřednictvím OKD skládali na ušlé zisky věřitelů. Jsou to věřitelé, kteří udělali strategické chyby, půjčovali peníze bez zajištění a teď mohou jít maximálně za panem Bakalou, ať jim něco vrátí. Daňoví poplatníci jim nic nedají. Na zavření dolů by bylo potřeba zhruba deset miliard korun a ty nikdo nemá.“

Podle Sábela by zestátnění bylo výhodné pro obě strany. „Ať věřitelé v rámci insolvenčního řízení předají státu oddluženou společnost. Stát by pak mohl provádět řízený útlum s postupným snižováním počtu zaměstnanců. Zachránil by tisíce zaměstnanců v regionu,“ navrhuje předseda hornických odborů.

Jan Sábel upozorňuje na to, že jeden nezaměstnaný stojí daňové poplatníky 250 000 korun za rok. Při propuštění 12 000 zaměstnanců by tedy stát zaplatil tři miliardy ročně na nezaměstnané, ale lidí bez práce může být i třikrát tolik. „Jsou to hrubé odhady, ale i polovina by znamenala několik miliard korun ročně. Proto by se pomalý útlum vyplatil,“ vysvětluje Sábel.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek společně s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou v prosinci vytvořili pracovní skupinu, která se zabývá tím, jak pomoci horníkům, dalším zaměstnancům navázaným na OKD a regionu jako takovému. Vláda situaci monitoruje a připravuje řadu opatření, například dřívější penze pro horníky, posílení úřadů práce v regionu či podporu tvorby nových pracovních míst.