Kapesní argumentář pro Kliniku

Zastupitelstvo na Praze 3 dnes jedná o budoucnosti autonomního centra Klinika. Vydáváme stručný návod, jak se vypořádat s některými argumenty těch, kteří požadují jeho vyklizení.

_p

Bob Čáp

08.03.2016 15:25

  • Klinika jsou fetky a smažky
Konzumace drog a tvrdého alkoholu není na Klinice povolena, jakož ani pobyt lidí, kteří konzumaci alkoholu a drog zneužívají.

  • Klinika jsou extremisti a šíří extremistickou literaturu
Pojem „extremismus“ nemá žádnou právní oporu. Jde o účelově zavedený pojem, který slouží ke snadné diskreditaci světonázoru nebo praxe, s kterou někdo nesouhlasí. Jediným expertem na extremismus tudíž není nikdo jiný, než jeho myšlenkový otec, brněnský politolog Miroslav Mareš. Podle poslední zprávy BIS se levicoví extremisté věnovali humanitárním sbírkám a nenásilným blokádám pochodům xenofobů a neonacistů.

Co se týká literatury. Knihovna na Klinice přijala dar Marxových sebraných spisů, které tvoří jen část celého knihovního fondu, byť část mediálně přitažlivou. Knihy Karla Marxe jsou ale k nalezení v každé jiné knihovně. Národní knihovna eviduje více než 500 položek s autorem Karl Marx. Studium Marxova díla je součástí studia mnoha oborů na univerzitách v každé demokratické zemi.

  • Na Kliniku si stěžují sousedé
Radnice obdržela stížnost, kterou podepsalo asi 60 občanů. Zástupci Kliniky se sešla s těmi sousedy, kteří o to stáli, a přijala opatření, jimiž vyšla sousedům vstříc. Omezeny byly ohníčky na zahradě, zrušeno bylo venkovní promítání a vznikla dohoda, že před nějakou větší akcí se budou sousedé informovat dva týdny dopředu. Klinika pravidelně pořádá sousedská setkání, kde je možné probrat i výhrady ke Klinice. Klinika tedy podniká aktivní kroky pro korektní vztah se sousedy.

Co se týká stížností, ještě nedávno musela policie pracovně navštívit bar nejmenovaného žižkovského kina zhruba jednou týdně a v jiných žižkovských podnicích je to podobné, ale radnici ani nenapadlo, že by měla dotyčný podnik zrušit. Během posledního roku přijela hlídka na Kliniku všehovšudy třikrát a pokaždé zase odjela s tím, že je vše v pořádku.

Klinika pravidelně pořádá sousedská setkání, kde je možné probrat i výhrady k samotnému centru. Foto Petr Zewlakk Vrabec

Velké množství sousedů navíc Kliniku podporuje, což radnice nikde neuvádí. Petici na podporu Kliniky podepsalo více než 2300 občanů a občanek, z nichž 116 je z Prahy 3 a více než tisíc z Prahy.

A nakonec, množství stížností teď na Kliniku chodí díky kampani xenofobního uskupení Islám v ČR nechceme. Je smutné, že těmito stížnostmi někteří demokratičtí politici hájí své kroky.

  • Klinika setrváním v objektu po vypršení výpůjční lhůty porušuje zákon
Je sporné, zda je tento akt občanské neposlušnosti za hranicí zákona. Je totiž otázka, zda se sám majitel (ÚZSVM) řídí zákonem a to konkrétně zákonem o majetku České republiky č. 219/2000 Sb., který neumožňuje nechat majetek ladem, pokud je možné ho nechat sloužit veřejnému zájmu. Veřejné kurzy, reintegrace společensky vyloučených osob, kulturní a přednášková činnost a jiné sociální služby nízkoprahového a bezdotačního centra jsou v oním veřejným zájmem bezpochyby.

Nebylo by to poprvé, co soud dal za pravdu aktivistům, kteří se blokádou dopouštěli občanské neposlušnosti, vzpomeneme-li třeba kauzu Ptačí potok.

Kontext je však širší a je třeba vzít do úvahy, jakým způsobem se s vypůjčiteli, tedy s Klinikou, o jejich setrvání jednalo. I z výroční zprávy Kliniky vyplývá, že za rok fungování se odvedla spousta práce, mezi nimi možná největší humanitární sbírka na pomoc uprchlíkům, kterou kolektiv Kliniky zorganizoval bez jediné koruny od státu.

Podle výpůjční smlouvy bylo možné prodloužit výpůjčku vždy o rok, až na dobu sedmi let. Tento roční interval byla jakási pojistka, kdyby se Klinika odchýlila od projektu, na základě kterého jí byla budova svěřena. To se nestalo a nikdo tak neargumentuje. Místo toho se těsně před termínem prodloužení výpůjčky objevuje zcela byrokratická překážka v podobě kolaudačního rozhodnutí, které není v souladu s projektem. Že se administrativní záležitost řeší nyní a ne třeba v době, kdy ÚZSVM objekt vypůjčovalo, svědčí o zástupnosti argumentu.

Dalším argumentem proti prodloužení výpůjčky je požadavek rady městské části Praha 3 na větší bezpečnost, čímž reagovala na pokus podpálit Kliniku patrně neonacistickými hooligany, kterým je (stejně jako sympatizantům hnutí IvČRN) Klinika trnem v oku kvůli svojí solidaritě s uprchlíky.

Tím, že starostka Hujová udělá z oběti útoku prostě jednu ze stran konfliktu, se nejen dopouští ukázkového a nepřípustného obviňování oběti, ale také sleduje stejný cíl jako útočníci, tedy zrušit Kliniku. Místo aby se demokratičtí politici a političky postavili za oběť politicky motivovaného násilí, ještě si přisadí. V této situaci se Klinika brání občanskou neposlušností.

  • Klinice se nabízela jiná budova
Je otázka, do jaké míry lze hovořit o nějaké vážně míněné nabídce, ke které mělo dojít zhruba před rokem. Podobných nabídek (či spíše vybídek) dostali představitelé Kliniky v té době mnoho. Starostka je mimo jiné vybízela, ať si jdou svoji sociální politiku dělat do severních Čech.

Samotná nabídka objektu školky na Praze 10 bylo něco mezi konverzační vějičkou, která měla představitele Kliniky vylákat z objektu, aby se pak už s nimi nikdo nemusel zabývat, čirým alibismem a vyjednávací taktikou. Žádnou materiálnější podobu nabídka neměla a nebyl jediný důvod myslet si, že je za tím něco vážně myšleného. Starostka se patrně chtěla Kliniky zbavit a předat agendu sousední městské části.

Během posledního roku přijela hlídka na Kliniku všehovšudy třikrát a pokaždé zase odjela s tím, že je vše v pořádku. Foto Petr Zewlakk Vrabec

Je to asi rok stará epizoda a nemá žádný vliv na současnou situaci. Zmiňovaný objekt již volný není (z čehož mimochodem plyne, že by se v něm Klinika stejně příliš dlouho neohřála) a nejbližší objekt, který ÚZSVM nabízí, je ve středních Čechách. Celé to však postrádá logiku, neboť není žádný důvod stěhovat se z objektu, pro který vlastník nemá jiné využití (proto také prý nemůže požádat o rekolaudaci) a Klinika na svém místě slouží veřejnému zájmu a má podporu veřejnosti.

  • Klinika si má budovu pronajmout, nikoliv chtít něco zadarmo
Komunitních center, které si za komerční nájem pořizují prostory, je tu hodně. Pokud by Klinika šla touto cestou, nejen že by se nijak nelišila, ale ani by neoživila dům v Jeseniově ulici. Nebyla by to ta Klinika, kvůli které teď čtete to, co čtete.

Klinika si téměř okamžitě po obsazení budovy získala širokou podporu veřejnosti právě proto, že se pokoušela o něco, co překračovalo rámec běžného neziskovkového provozu. Přímou akcí, kterou obsazení chátrajícího domu bylo, se rozproudila veřejná diskuse o povinnostech majitelů domů, o městě jako společenství lidí a možnostech organizace zdola bez peněz a bez státního požehnání.

Přímou akcí lze prakticky zpochybnit některá zkamenělá pravidla, která už neslouží veřejnému zájmu. V Praze, která překypuje prázdnými domy a byty, ale také lidmi bez domova, je kontext nabíledni. Pokud by Klinika šla obvyklou cestou, žádnou diskusi by nevyvolala.

Jediné, co Klinika po státu požaduje, je, aby ji nechal starat se mu o majetek, který on sám nechal chátrat. Výměnou se zavazuje, že na tom nebude vydělávat.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jan Potměšil - Praha 4

K "legální" blokádě Středa, 9.Března 2016, 10:22:11

Ad "kauza Ptačí potok" - rozsudek o "legalitě" blokády byl již 2x zrušen Nejvyšším správním soudem, naposledy zde:

http://www.nssoud.cz/Blokada-v-lete-2011-v-oblasti-tezby-v-Narodnim-parku-Sumava-nebyla-podle-Nejvyssiho-spravniho-soudu-shromazdenim-ve-smyslu-zakona-o-pravu-shromazdovacim/art/2280?tre_id=205

plné znění rozsudku zde:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0039_8As__1400056_20151126093157_prevedeno.pdf

Neexistuje tedy žádné pravomocné rozhodnutí, které by se vyjadřovalo k "legalitě" blokády ani v uvedeném případě, ani v žádném jiném.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.