Proč klesají ceny komodit?

Jiří Paroubek

Od loňského roku klesá cena surovinových komodit. Příčiny leží ve válečných konfliktech i v technologickém vývoji. Jednou z nejsledovanějších zůstává pochopitelně ropa. Současný ani očekávaný vývoj jí příliš nepřeje.

V loňském roce klesaly ceny průmyslových kovů nejméně o jednu čtvrtinu, pouze cena aluminia meziročně klesla o necelou pětinu. O dvě pětiny pak klesla cena platiny a o pětinu cena paladia. Paladium a platina jsou rovněž průmyslovými kovy používanými zejména ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu.

Trend poklesu cen komodit z minulého roku byl v zásadě jen prodloužením střednědobého (zhruba pětiletého) trendu, který znamená trvalý pokles cen surovin. Také ceny potravinářských komodit v posledních pěti letech klesají a nejinak tomu bylo také v minulém roce.

Tento pokles, na prvním místě u ropy Brent a WTI, pokračoval i v prvních třech týdnech tohoto roku a zatím se, s výjimkou zlata a stříbra, nezastavil. Zlato a stříbro, které v loňském roce také zažily značný pád, v letošním roce zatím mírně rostou.

Hlavními důvody poklesu je slabší hospodářský růst v Číně, než jaký se očekával. Pokud však za loňský rok dosáhl růst hospodářství v Číně 6,9 procent a je pouze o desetiny procenta nižší než v předchozím roce, zůstává celá věc pouze v říši dojmů. V politice i ekonomice však občas platí, že zdání je víc než skutečnost…

Své samozřejmě sehrává slabší hospodářský růst v západním světě, cenová válka a politické kalkulace promítané do cen ropy, stejně tak jako rostoucí nabídka zemědělských produktů v důsledku vyšší produktivity a větších zemědělských výnosů na jeden hektar u rostlinné produkce. Jistou roli v případě průmyslových kovů může hrát i nárůst recyklovaných kovů z průmyslových odpadů a druhotných surovin.

Situace ve vývoji cen (především) ropy se může dramaticky změnit třeba v případě prohloubení současných válečných vřav nebo vzniku dalšího konfliktu na Blízkém východě. Ten latentně existuje mezi Saúdskou Arábii a Íránem. Situaci můžou změnit i kvóty na těžbu ropy dohodnuté a vyhlášené kartelem OPEC, nebo vliv El Niño, případně dalších přírodních katastrof na produkci zemědělských výrobků zejména v Latinské Americe, ale i v jiných částech světa.

Během dvou tří týdnů se může ropa propadnout až na úroveň 25-26 dolarů za barel. Foto euphrates.org

V této souvislosti je zajímavé, že se poprvé po dlouhých letech očekává slabší produkce cukru v tomto i následujícím roce. To samozřejmě může ovlivnit vývoj ceny cukru na světových trzích v nejbližších dvou letech. Analytici odhadují, že po dobou obou let vznikne na globálním trhu s cukrem deficit v řádech milionů tun. Dva největší producenti cukru, Brazílie a Indie, mají prostě problémy v důsledku nepříznivých přírodních podmínek, v Indii je na vině zejména monzun v roce 2015.

Na ceny ropy má jednoznačně vliv zrušení sankcí, které byly před lety uvaleny na Írán, jehož atomový program byl nyní na základě mezinárodní dohody redukován. V tomto roce se očekává, že již v krátké době přijde na trh každodenně půl milionu barelů íránské ropy a do konce roku to bude ještě delších pět set tisíc barelů denně.

V záloze zůstává (po hypotetickém překonání chaosu v zemi) produkce ropy v Libyi a její vývoz. Pokud však nebudou dojednány kvóty těžby a vývozu ropy členskými zeměmi OPEC, zaznamenáme v nejbližších týdnech další dramatický pokles jejích cen. Během dvou tří týdnů se tak ropa může propadnout až na úroveň 25-26 dolarů za barel.

    Diskuse
    January 22, 2016 v 15.33
    Pokles cen ropy
    Cena ropy kolísá v dlouhodobém horizontu a vědět proč je tomu tak a ne jinak, je asi podobné věštění z křišťálové koule. Ale napadlo mi, zda nezačal tento nynější pokles cen ropy prodejem "pod cenou" z míst jako je Islámský stát, protože tato místa je možné cenově vydírat, když je pro ně prodej ropy hlavním zdrojem příjmů.
    Jenže proč klesají i ceny jiných přírodních komodit?
    January 23, 2016 v 21.41
    Názor potrzující, že cena ropy klesla, protože se prodává pod cenou
    "Zatímco al Káida byla závislá na darech svých přispěvatelů, IS má své vlastní zdroje příjmů. Hlavním je samozřejmě ropa," ozřejmila. V Sýrii mají pod kontrolou všechna ropná ložiska mimo ropných polí na severu, které kontrolují Kurdové. "Ale třeba Bašár Asad ztratil kontrolu nad všemi ropnými poli. Teprve nedávno dobyli za pomoci Rusů alespoň jedno," upozornila. V sousedním Iráku má IS pod kontrolou obrovské ropné pole u města Mosul. "Odhaduje se, že jenom z prodeje ropy má Islámský stát denně 1,5 milionu až dva miliony dolarů denně. A kdo tu ropu kupuje? Ropné válečné mafie, které ji kupují od IS za třetinu ceny a přeprodávají dál. Největší konečný příjemce ropy od IS je Turecko, které získává tímto způsobem ropu o třetinu levněji, než je na světových trzích. Na druhou stranu z Turecka proudí do Islámského státu oblečení, léky, jídlo. Obchod s IS je velmi lukrativní byznys," konstatovala. " Markéta Kutilová, válečná reportérka.

    Viz svědectví válečné reportérky ze Syrie Markéty Kutilové
    Zdroj http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Silna-migracni-vlna-pres-Libyi-vybrani-silni-mladi-muzi-medialne-upozadene-masakry-Svedectvi-valecne-reporterky-ze-Syrie-418492