Nevyvážené, zdůrazňující bezpečnostní rizika a omezující soucit — takové je zpravodajství pokrývající uprchlickou krizi podle závěrů analýzy, kterou vypracovali výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity. V pátek zveřejněná studie je vůbec prvním pokusem o reflexi mediálního pokrytí daného tématu v českém prostředí.

Protože celostátní televize je podle aktuálních výzkumů pro občany ČR stále hlavním zdrojem informací, zaměřili se výzkumníci na dvě nejvlivnější zpravodajské relace: Události a Televizní noviny. Celkem zanalyzovali 507 tematických příspěvků v období od 4. března do 30. září. Zabývali se čtyřmi hlavními okruhy: na jaké typy témat média kladla důraz, jaká vysvětlení příčin uprchlické krize nabídla, jaké návrhy předložila pro její řešení a konečně jací hosté dostali ve zprávách prostor.

Analýza potom přichází s nelichotivým závěrem: způsob, jakým Česká televize a TV Nova o uprchlících informovaly, mohl u diváků vzbudit pocit, že si za svou situaci mohou sami, že představují ohrožení a že soucit není na místě. Mezi oběma zpravodajskými pořady nebyl žádný výrazný rozdíl, přestože je Česká televize narozdíl od Novy veřejnoprávní institucí.

Data pokrývají období, kdy se téma ocitalo v ohnisku veřejné pozornosti. Mediální analytik a jeden ze spoluautorů studie Jakub Macek podotýká, že právě období, které analýza pokrývá, bylo klíčové. „Média v počátcích krize zarámovala debatu, jež následovala,“ vysvětluje.

Příčiny, dopady a řešení

U každé analyzované zprávy výzkumníci nejprve identifikovali její hlavní téma. Podle jejich zjištění se žádný příspěvek nevěnoval výlučně příčinám uprchlické krize v zemích jejich původu. Naopak nejčastějším tématem byly dopady krize jak pro ČR, tak pro další evropské země a celou Evropskou unii. Diváci tudíž mohli snadno nabýt dojmu, že jsou lidé na útěku za svou situaci sami zodpovědní.

Ve většině případů převažovala témata, která můžeme souhrnně označit jako policejní: zabezpečení v detenčních zařízeních, zadržování uprchlíků či policejní kontroly. Jen velmi okrajově se mluvilo o pomoci (ČT 4,1%, Nova 5,5%). U návrhů možných řešení převažovala akutní a jednorázová opatření. Oproti tomu dlouhodobé možnosti, například stabilizace situace na Blízkém východě, měly výrazně menší zastoupení. Převládaly návrhy na posílení ochrany hranic, přerozdělení či zabezpečení detenčních center.

Kdo smí promlouvat?