Rekonstrukce státu neuspěla, ztratila i své původní příznivce

Rekonstrukci státu se dva roky po volbách podařilo prosadit jen dva z devíti zákonů. Mezi poslanci je patrná nespokojenost s fungováním iniciativy: podle nich na ně vytváří nemístný nátlak. Rekonstrukce státu to odmítá.

(jb)

13.11.2015 08:00

Happening_registr-smluv_pohlednice-poslancum_nejkrasnejsi-je-zakon

Politici Rekonstrukci státu často vyčítají, že na ně vyvíjí nepatřičný nátlak. Foto web Rekonstrukce státu

Před posledními volbami se 165 z poslanců, kteří v nich získali mandát, zavázalo podporovat návrhy zákonů Rekonstrukce státu, projektu několika občanských organizací, jenž si kladl za cíl zlepšit kontrolu veřejného hospodaření a omezit klientelistické vazby. Po volbách mnozí dokonce mluvili o tom, že jejich hlavním vítězem je právě tato iniciativa.

Přes původně vysoká očekávání jsou ale výsledky Rekonstrukce státu po dvou letech chabé. Mezi poslanci panuje nespokojenost s jejím fungováním, a zejména s jejími metodami. Z devíti rekonstrukčních zákonů byly schváleny jen dva: jedná se o zrušení anonymních akcií a zastavení praxe přílepků k zákonům.

Sama Rekonstrukce státu své dosavadní výsledky za tak slabé nepovažuje: „Dva zákony za dva roky není mnoho, ale stále je to více, než kolik se různým organizacím podařilo individuálně prosadit do legislativy za předchozích deset, patnáct let,“ říká mluvčí Rekonstrukce státu Nikola Hořejš.

A dodává: „Odpor politiků a úředníků je větší, než jsme čekali, ale na druhou stranu Sněmovnou prošly ještě další dva zákony a dva jsou v prvním čtení. Věděli jsme, že prosazovat kontrolu politické moci bude obtížné, a za velký úspěch bychom považovali i prosazení čtyř zákonů.“

Poslanci se ptají, čí zájmy Rekonstrukce státu zastupuje
Navzdory původní velké podpoře dnes vůči Rekonstrukci státu zaznívá kritika prakticky ze všech stran. Politici jí často vyčítají, že na ně vyvíjí nepatřičný nátlak. „Organizace, které projekt Rekonstrukce státu založily, měly z počátku dobrý úmysl - transparentnost a odpovědnost veřejné správy. Nyní už ale s prací Rekonstrukce státu spokojený nejsem,“ říká poslanec Ladislav Velebný z ČSSD.

Iniciativa podle něho neplní funkci, jakou by měla: „Má doporučovat legislativní změny, nikoliv do tohoto procesu násilně zasahovat. Od novelizování a schvalování zákonů jsou zde zákonodárci, tedy poslanci a senátoři,“ vysvětluje Velebný, který Rekonstrukci státu původně ve všech jejích návrzích podpořil.

Ty přivítal rovněž poslance Ludvík Hovorka z KDU-ČSL. Podle něho přispívají ke zvýšení průhlednosti hospodaření s veřejnými penězi, zároveň ale upozorňuje na pochybnosti, které politici vůči této iniciativě mají: „Mnozí poslanci se stále častěji ptají, kdo jsou vlastně lidé z Rekonstrukce státu nebo organizace Frank Bold, když mají takový vliv, kdo za nimi stojí, a čí zájmy zastupují a kdo je financuje?“ říká Hovorka.

A pokračuje: „Rekonstrukce státu zasílá poslancům informace k projednávaným zákonům, komentáře k pozměňovacím návrhům, složitější zákony projednává se zástupci poslaneckých klubů. Činnost Rekonstrukce státu považuji zatím za prospěšnou pro společnost. Přesto se domnívám, že vyřčené otázky a pochybnosti by měly být zodpovězeny.“

Rekonstrukce státu se brání, že by prosazovala něčí zájmy nebo měla k některému politikovi či straně blíže než k jiné: „Na začátku jsme byli označováni za agenty Víta Bárty, následně Úsvitu, teď zase je nejlepší nás pro dotčené politiky zdiskreditovat přes to, že spolupracujeme i s ANO. Přitom v našem hodnocení v roce 2014 vyšlo ANO nejhůře z vládních stran a tyto výsledky jsme zaslali do schránek voličům před volbami,“ upozorňuje Nikola Hořejš. Pro přesnost dodejme, že ANO dostalo stejnou známku jako ČSSD.

Mluvčí Rekonstrukce státu také zpochybňuje to, že by tato iniciativa mohla nějaké politické síle dopomoci k úspěchu: „Kdybychom měli schopnost „dostat někoho k moci“, jak s oblibou píšou naši kritici, tak by výsledek komunálních voleb byl asi podstatně jiný.

Jenže hodnocení od občanské organizace se dostane na stranu čtyři v novinách, jestli vůbec, zatímco útoky a pomluvy politiků na titulku. Je fakt, že od těchto útoků jsme pečlivěji a pravidelněji začali sepisovat, že se scházíme pravidelně se všemi stranami a o čem s nimi jednáme.“

Jenomže názor, že svými naivními představami o politice Rekonstrukce státu před volbami výrazně pomohla Andreji Babišovi, není nijak řídký. S rozpaky se netají ani poslankyně Markéta Adamová z TOP 09: „Nejdříve často až nemístný nátlak a obrovská agilita a následně jako kdyby se iniciativa úplně vytratila a není o ní vidu ani slechu. Koalice o jejich zákony evidentně nemá příliš zájem, ač někteří (zejména hnutí ANO) Rekonstrukcí státu nahradili svůj chybějící program.“


Rekonstrukce státu bývá kritizována, že před volbami výrazně pomohla Andreji Babišovi.  Foto ANO

I přes řadu výhrad Rekonstrukci státu podpořili také poslanci a poslankyně za KSČM: „Přesto, že někomu vadila poněkud nátlaková forma, kterou zvolili, a také otevřeně deklarovaná spolupráce s americkou obchodní komorou (potažmo americkou ambasádou), mnozí z nás s principy vybraných návrhů mohli veřejně souhlasit,“ říká Jiří Dolejš (KSČM), podle kterého se většina návrhů této iniciativy neliší od obecného přístupu KSČM.

Zároveň ale dodává: „Už na začátku jsme upozorňovali zástupce Rekonstrukce státu, že programový bod je jedna věc a konkrétní paragrafové znění konečného návrhu druhá a že si tedy vymiňujeme samostatnost v hlasování pro případ, že naše připomínky nebudou brány v potaz. Což se u některých návrhů také stalo (například služební zákon, registrace smluv),“ zdůrazňuje Dolejš.

Jan Chvojka: Rekonstrukce státu nemá patent na pravdu
Za velkého kritika Rekonstrukce státu bývá považován poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který se rovněž před dvěma lety k podpoře zákonů Rekonstrukce státu zavázal. Jako zpravodaj zákona o registru smluv se však nakonec postavil za opozici proti některých konkrétním návrhům Rekonstrukce státu.

„Nemůžu říct, že by to byla jejich kritika. Jenom jsem se snažil poukázat na to, že stejně jako oni mají nějaký názor, který prosazují, měli ho i starostové, hejtmani, významní právní odborníci a jejich názor si podle mne zaslouží stejnou pozornost jako ten Rekonstrukce státu,“ říká Jan Chvojka. A dodává: „Nikde není psáno, že její názor je něco víc než názor Svazu měst a obcí České republiky. Poukazuji na to, že oni, ač si to myslí, nemají patent na pravdu,“ uzavírá Chvojka.

Zákon o registru smluv, který splňoval nároky Rekonstrukce státu, byl před časem vrácen Senátem zpět do Poslanecké sněmovny. I to je dokladem toho, že vysoká podpora politiků, které se návrhům Rekonstrukce dostalo, mnoho neznamená. Z vyjádření poslanců je patrné, že iniciativa zvolila strategii, která ve výsledku vede k tomu, že se i vůči ní pozitivně naladění politici, nakonec obrátili proti ní.

Nikola Hořejš se kritice ze strany poslanců brání: „Kdyby nás politici, jejichž kontrolu prosazujeme, nekritizovali, asi bychom něco dělali špatně. V podstatě to ukazuje, jak málo jsou u nás zákonodárci a novináři zvyklí, že je někdo do detailu sleduje a na jejich kroky veřejně upozorňuje.“

A pokračuje: „Mnoho politiků se domnívá, že násilné je už to, že občanská organizace chodí na veřejné parlamentní výbory a píše o nich statusy na Facebook. Patent na pravdu ani mít nemůžeme, protože se od samého začátku až úzkostlivě držíme těch dvou A4, ke kterým se strany připojily. Nic mimo to.“

Bohužel do situace, kterou Nikola Hořejš popisuje, se Rekonstrukce státu dostala z velké části vlastní zásluhou. Pokud se politici ocitli v pozici, kdy museli buď přijmout závazek Rekonstrukce státu, anebo být za někoho, kdo nechce zlepšit kontrolu veřejného hospodaření a omezit klientelistické vazby, je zřejmé, že většina z nich se rozhodla pro první možnost. O jejich skutečné vůli dané zákony prosadit to však vypovídalo pramálo.

Navíc řada z těch, kteří se s návrhy Rekonstrukce státu v principu ztotožňovali a podporovali je, na sebe tento závazek vzala s tím, že rozhodující pro ně bude paragrafové znění zákonů. Ve chvíli, kdy pak, ať už od Rekonstrukce státu či občanů, které iniciativa vyzývala k tomu, aby poslance kontaktovali, cítili tlak, začali být vůči projektu naladěni výrazně kritičtěji než na začátku. Výsledek známe.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Tomáš Tožička - Praha

Moc nechápu ten titulek Pátek, 13.Listopadu 2015, 14:49:3

Dav zákony z devíti může jako neúspěch označovat jen někdo, kdo nemá o české politici moc představ.

Sám jsem měl o rekonstrukci státu trochu pochybnosti, což jsem i přátelům z rekonstrukce říkal. Tenhle článek ale ukazuje, že dělají evidentně dobrou práci.

Čtenář může být trochu zmaten, když jeden poslanec říká, moc nám do toho mluví, druhý jim vymezuje prostor (velmi omezený), třetí říká, že o nich není slyšet a čtvrtý, že dává přednost jiným lobistům.

Také by asi bylo dobré uvést, jak byl smeten senátem Zákon o registru smluv. Stačila by věta o tom, že návrh byl radikálně omezen, byly zrušeny mnohé sankce a státní podniky nemusí zveřejňovat smlouvy...

Chvojkovo vyjádření, že pravdu mají jeho lobisté a ne ti z RS pak už jen připomíná vyjádření bájného ministra Jamese Hackera.

Ivo Vlasatý - budižkničemu - ProAlťák - Pirát

Za všechno může Rekonstrukce státu. Sobota, 14.Listopadu 2015, 23:15:15

I za Babiše. Fňuká TOPka i ČSSD. Kdo RS aspoň trochu sleduje a pamatuje třeba ty "názory" starostů a hejtmanů, ten si o tomhle článku myslí svoje. Jediný věcný argument proti opatřením, která prosazují, tu není. Stojí čistě na mezi politiky oblíbené myšlence, že lidé snad nemají právo mluvit svým voleným zástupcům do práce a už vůbec se za tím účelem nemohou organizovat.

RS asi je svým způsobem kontroverzní projekt. Rozhodně v zemi se zakořeněnou nenávistí k aktivistům a nevládkám. Ale komu má prospět obhajoba politiků porušujících volební sliby i programové prohlášení vlády, to mi uniká. Já to, čeho zatím dosáhli, za neúspěch nepovažuju, i když jsem čekal víc.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.