Objektivně o Ukrajině?

Tereza Semotamová komentuje přístup České tiskové kanceláře k informování o dění na Ukrajině. Lze z konfliktních zemí přinášet opravdu vyvážené zpravodajství?

V pátek 30.10.2015 byl v Lidových novinách zveřejněn můj kritický komentář ke způsobu informování České tiskové kanceláře o komunálních volbách na Ukrajině. ČTK jsem vytýkala například interpretaci zrušení voleb v Mariupolu a Krasnoarmijsku. Příčinou nebyly nesrovnalosti v seznamech voličů, ale machinace s hlasovacími lístky politickými silami napojenými na oligarchy.

Vytýkala jsem i zcela faktické nesrovnalosti: ČTK píše o Mariupolu jako o největším městě Donbasu. Mariupol ale přitom není ani součástí Donbasu. Odvolává se také na list Delo, který ale nevychází od roku 2009. V neposlední řadě dává ČTK také prostor lidem, kteří figurují na sankčních listech Evropské unie (Sluckij, Pušilinov).

ČTK na svých webových stránkách stejného dne zveřejnila reakci na můj článek, která mě opět zneklidnila. Argumentaci této veřejnoprávní instituce a její chápání všestranného a objektivního zpravodajství považuji za nepřípustné. Při čtení zmíněné reakce jsem se nemohla ubránit dojmu, že její autor z velké části využil nějakou stávající šablonu reakce na stížnosti o informování ohledně dění na Ukrajině. Mé konkrétní dotazy a podněty pak ignoroval.

ČTK konstatuje: „Nebylo by obtížné dokázat, že agentura pracuje s ukrajinskými, povstaleckými i ruskými zdroji vyváženě podle charakteru a obsahu jednotlivých událostí.“ Pokud bych se řídila zkušeností se zprávami této tiskové kanceláře na základě třech okomentovaných případů, docházím k závěru, že tomu tak není. Zaznívalo pouze stanovisko jedné barikády.

Protiruský a protiukrajinský
Rozhodně nepožaduji, aby se cokoli zamlčovalo, naopak. Nelze věnovat článek volbám a nechat zaznít pouze povstalce a prokremlovské politiky a vymlouvat se na to, že občas se informuje i o těch „druzích“, ovšem „podle charakteru a obsahu jednotlivých událostí“ raději v jim speciálně věnované zprávě.

„Informovat o válce na Ukrajině není jednoduché, protože obětí konfliktu se stalo i tamní zpravodajství. Jsou v něm dezinformace, záměrné manipulace, neověřené zprávy, mystifikace, a to z obou stran,“ píše ČTK ve své reakci. Ano, volby, o které tu jde, se konaly na Ukrajině, která je ve válečném konfliktu, většina chybně uvedených informací ale šlo snadno ověřit.

Prvotním posláním zpravodajské agentury je zjišťování a ověřování informací. Proč tedy agentura toto poslání nenaplňuje? To, jestli taková činnost je jednoduchá, nebo ne, může být předmětem zajímavé diskuse, ovšem nikoli argumentem v reakci veřejnoprávní instituce na mé výtky.

„Platí přitom stará pravda, že čím ostřejší je konflikt, navíc válečný, tím méně je informací a médií skutečně nestranných, nezávislých. V donbaské problematice na Ukrajině ani v Rusku vlastně taková média už nejsou. Tím spíš v 'lidových republikách'.“ Informace je informace a tu lze mnoha způsoby ověřovat. Někdo to dělá, protože ví jak. Jiný to nedělá, protože… proč vlastně? Na to ať si odpoví autor zpráv ČTK o Ukrajině sám.

Politická situace komplikuje zpravodajství. To ovšem není důvod rezignovat na ověřování informací. Foto nationalturk.com

Množství faktických chyb ve zmiňovaných třech zprávách ČTK vypovídá o míře profesionality, s níž zpravodajství v agentuře vzniká. Nejde pouze o fakta, která lze snadno dohledat na internetu, ale o významné nuance: je-li některá informace upřednostněna, uvedena do nevhodného kontextu či zamlčena celá či její zdroj.

„Od loňského dubna, kdy konflikt na Ukrajině začal, byla od čtenářů na nedostatky v úhlu pohledu ČTK upozorněna čtyřikrát. Výtky přitom byly rovnoměrně rozděleny na protiruské a protiukrajinské, tak, jak je zřejmě rozdělena česká společnost.“ Moje výtka, která byla výčtem faktických chyb a voláním po tom, aby nezaznívaly pouze hlasy reprezentující současnou ruskou či samozvanou doněckou vládní reprezentaci, byla v agentuře okamžitě klasifikována jako „protiruská“. Já ale proti Rusku jako zemi nic nemám.

Výtky tedy přišly čtyři: dvě protiruské a dvě protiukrajinské. Vyhlásila snad ČTK nějaké celostátní klání o výtkách? Nevyhlásila. Zaslané výtky nejsou žádným relevantním zdrojem o názorovém rozdělení společnosti. Už použití výrazů „protiruský“ a „protiukrajinský“ ukazuje na černobílé či spíše černočerné či bílobílé vidění problematiky současného dění na Východě. Nelze přece klást na stejnou misku vah vyjádření legitimní vlády a skupiny nelegálně ozbrojených, kteří porušují zákony vlastní země a mezinárodní právo.

„(ČTK) nepřestane ale usilovat o vyvážené zpravodajství jen proto, že nekopíruje žádoucí politický scénář.“ Nevím, o . Ráda bych zmínila, že ne každý, kdo je protikremlovský, je protiruský.

Závěr reakce je pro mě důkazem o pokřiveném smýšlení o vyváženosti a objektivitě pracovníků agentury. Objektivitu sdělení o rozpolcení veřejnosti má zastupovat nejspíš výraz „zřejmě“. Zajímalo by mě proto, jak vznikly představy ČTK o rozdělení české společnosti na protiruské a protiukrajinské vidění problematiky. Kde získala a ověřila tyto informace?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.