Objektivně o Ukrajině?
Tereza SemotamováTereza Semotamová komentuje přístup České tiskové kanceláře k informování o dění na Ukrajině. Lze z konfliktních zemí přinášet opravdu vyvážené zpravodajství?
V pátek 30.10.2015 byl v Lidových novinách zveřejněn můj kritický komentář ke způsobu informování České tiskové kanceláře o komunálních volbách na Ukrajině. ČTK jsem vytýkala například interpretaci zrušení voleb v Mariupolu a Krasnoarmijsku. Příčinou nebyly nesrovnalosti v seznamech voličů, ale machinace s hlasovacími lístky politickými silami napojenými na oligarchy.
Vytýkala jsem i zcela faktické nesrovnalosti: ČTK píše o Mariupolu jako o největším městě Donbasu. Mariupol ale přitom není ani součástí Donbasu. Odvolává se také na list Delo, který ale nevychází od roku 2009. V neposlední řadě dává ČTK také prostor lidem, kteří figurují na sankčních listech Evropské unie (Sluckij, Pušilinov).
ČTK na svých webových stránkách stejného dne zveřejnila reakci na můj článek, která mě opět zneklidnila. Argumentaci této veřejnoprávní instituce a její chápání všestranného a objektivního zpravodajství považuji za nepřípustné. Při čtení zmíněné reakce jsem se nemohla ubránit dojmu, že její autor z velké části využil nějakou stávající šablonu reakce na stížnosti o informování ohledně dění na Ukrajině. Mé konkrétní dotazy a podněty pak ignoroval.
ČTK konstatuje: „Nebylo by obtížné dokázat, že agentura pracuje s ukrajinskými, povstaleckými i ruskými zdroji vyváženě podle charakteru a obsahu jednotlivých událostí.“ Pokud bych se řídila zkušeností se zprávami této tiskové kanceláře na základě třech okomentovaných případů, docházím k závěru, že tomu tak není. Zaznívalo pouze stanovisko jedné barikády.
Protiruský a protiukrajinský
Rozhodně nepožaduji, aby se cokoli zamlčovalo, naopak. Nelze věnovat článek volbám a nechat zaznít pouze povstalce a prokremlovské politiky a vymlouvat se na to, že občas se informuje i o těch „druzích“, ovšem „podle charakteru a obsahu jednotlivých událostí“ raději v jim speciálně věnované zprávě.
„Informovat o válce na Ukrajině není jednoduché, protože obětí konfliktu se stalo i tamní zpravodajství. Jsou v něm dezinformace, záměrné manipulace, neověřené zprávy, mystifikace, a to z obou stran,“ píše ČTK ve své reakci. Ano, volby, o které tu jde, se konaly na Ukrajině, která je ve válečném konfliktu, většina chybně uvedených informací ale šlo snadno ověřit.
Prvotním posláním zpravodajské agentury je zjišťování a ověřování informací. Proč tedy agentura toto poslání nenaplňuje? To, jestli taková činnost je jednoduchá, nebo ne, může být předmětem zajímavé diskuse, ovšem nikoli argumentem v reakci veřejnoprávní instituce na mé výtky.
„Platí přitom stará pravda, že čím ostřejší je konflikt, navíc válečný, tím méně je informací a médií skutečně nestranných, nezávislých. V donbaské problematice na Ukrajině ani v Rusku vlastně taková média už nejsou. Tím spíš v 'lidových republikách'.“ Informace je informace a tu lze mnoha způsoby ověřovat. Někdo to dělá, protože ví jak. Jiný to nedělá, protože… proč vlastně? Na to ať si odpoví autor zpráv ČTK o Ukrajině sám.