Nové snění o politice

Báseň Bena Okriho vyšla 12. října v Guardianu jako spisovatelova odpověď na projev Jeremyho Corbyna na sjezdu labouristů.

Kul_ben_okri_ctverec

Ben Okri

18.10.2015 12:25

Báseň Bena Okriho

20150912001176387043_original_1280x720-1av8402

pro Jeremyho Corbyna

Nová báseň předního afrického spisovatele Bena Okriho, jehož román Hladová cesta vyšel i česky, se objevila v pondělí 12. října 2015 exkluzivně v deníku Guardian. Autor ji napsal k poctě nového předsedy labouristů Jeremyho Corbyna.

Ben Okri tak zareagoval na to, že jej Corbyn ve své sjezdové řeči označil za velikého spisovatele a při popisu své politické vize citoval z jeho díla: „To nejautentičtější na lidech spočívá v naší schopnosti tvořit, překonávat se, vytrvat, proměňovat se a milovat.“

Držitel Bookerovy ceny za literaturu Ben Okri o své básni říká, že je oslavou idealismu a odmítnutím cynismu a poraženectví. Nigerijský spisovatel Guaradinu ke své básni řekl: „Myslím, že je projevem odvahy, pokud se politik vyzná z četby současných spisovatelů. Ale přesně takové politiky, kteří čtou nejen klasiky, ale i všemožnou současnou litaraturu napříč kulturami, rasami, třídami nutně potřebujeme. Jsou předpokladem vzniku nové politiky.“

Pro Deník Referendum Okriho poctu Corbynovi přeložil český básník Adam Borzič.

-jp

Říkají, že politika to umí jen jedním způsobem.
Dívat se na tvrdý svět tvrdým pohledem
a tvarovat ho vládcovským ostřím.
Zvažovat jen to, co je možné,
Nehledě na dobrou pověst,
podporu či hlasy lidí.

Říkají, že lidé mohou mít sny
jen jako noční můry.
Nedat jim to, co potřebují,
jen sytit jejich strach.
Mírou činů politiků je pak to,
jak dlouho jsou u kormidla.

Za dávných dob však lidé smýšleli jinak.
Mírou velikosti jim bylo zlato spokojenosti,
Mírou jim byla trvalá umění,
smích u krbu a délka mlčení,
poté, co bardové dozpívali o skutcích těch,
kdo s odvahou utvářeli šťastnou zem,
před válkou ji chránili, spravedlnost v ní šířili
a podporovali její zdraví.
Mírou bylo ono
nejdrahocennější umění vlády.

Žijeme však v dobách,
které už neznají
ono nesnadné umění snění,
o tom, co pro lid je nejlepší.
Alespoň tak nám to tvrdí cynici,
a hlasatelé apokalypsy,
spatřující konec času
v krvavých úplňcích.

Jenže když nejmíň to čekáme,
zrovna když naše sny rozpadly se v prach,
povstane nikým neočekávaná postava…
Když po dlouhém spánku znovu
vzkřísíme v srdcích světla,
pomyslí si někteří, to bude asi báchorka.

Dokážeme ještě hledat
ztracené anděly
toho lepšího v nás?
Lze si ještě přát a chtít,
aby zmizela chudoba?
Aby se nějak jinak vytratila válka?
Aby se v labyrintu Blízkého východu
vynořil mír a v Africe prosperita?
Aby tak skutečně skončila
ona obávaná uprchlická vlna?

Sníme o nové politice,
jež obnoví tento svět,
doprovází ji však jeho znavený pohled
Vždy lze objevit novou cestu,
lepší cestu, tu dosud nevyšlapanou.

Přeložil ADAM BORZIČ

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Petrasek Milan - penzista

Připojil bych jedno také humanistické poselství Úterý, 20.Října 2015, 00:54:18

z knížky, kterou mám právě rozečtenou:
Erich Mühsam: Natruc tomu všemu člověkem být.
Svět tak tupý - člověk tak dutý. -
kreatur tak lhostejná a hrubá -,
čas přede mnou tak pustý a holý, --
vše se tak zajídá! -
Toho všeho mám dost, --
neznám štěstí které bych chtěl,--
duše je jen hořká chytrost --
a ty ---- mlčet bys měl!

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Kladu si otázku, v jakém slova smyslu je to báseň Čtvrtek, 22.Října 2015, 17:30:32

A to jsem se díval i na originál. Jsou tam pevné konce řádků, ale spojením do odstavců se žádná kvalita neztratí, jen je banalita patrnější. Jediný trochu zajímavý tropus je

Can we still seek the lost angels
Of our better natures?

To je ale parafráze titulu populární knihy S. Pinkera "Better angels of our nature".


Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.