Nová studie navrhuje změny v dopravním značení Prahy po Blance

Auto*Mat zveřejnil studii, která navrhuje změny v dopravním značení v centru Prahy tak, aby Blanka dostala smysl. Dopravní opatření je prý třeba provést co nejdříve po otevření tunelu. Jejich cena nedosáhne ani tisíciny procenta ceny Blanky.

(vd)

21.09.2015 14:47

A1

Šestikilometrový tunelový komplex Blanka byl zprovozněn v sobotu odpoledne po osmi letech budování. Repro Ttnz

V sobotu byl zprovozněn tunelový komplex Blanka. Během víkendu zde řidiči směli jezdit maximálně padesáti kilometrovou rychlostí. Od pondělí, tedy od prvního pracovního dne po zprovoznění, je povolená rychlost 70 kilometrů v hodině. Podle policie je provoz v tunelu bezproblémový. Potíže nezaznamenala ani firma ČKD Praha DIZ, která na provoz tunelu dohlíží.

„Jak jsem avizoval, k omezení na padesát jsme přistoupili opravdu jen na nejkratší nutnou dobu. Svůj účel toto omezení splnilo, během víkendu si tunelový komplex přijely prohlédnout tisíce řidičů a z hlediska bezpečnosti bylo snížení rychlosti jednoznačně správným rozhodnutím. Nyní jsme vyhodnotili, že provoz je plynulý, bez problémů byla i ranní špička, a tak již není důvod rychlost omezovat,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.

Policie mezitím hlásí, že zprovoznění tunelu ulevilo například ulicím V Holešovičkách, na Letenské pláni či Letenském náměstí. „Zprovoznění tunelu můžeme kvitovat, zároveň upozorňujeme řidiče, že se do tunelu nemusí bát, Blanka pojme více vozidel, než ji nyní využívá,“ uvedl pro ČTK mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.

A iniciativa Auto*Mat zveřejnila studii, která politikům navrhuje změny v dopravním značení v centru české metropole. „Radní pro dopravu Petr Dolínek by měl zadat Technické správě komunikací urychlenou realizaci dopravních změn v centru Prahy potřebných pro skutečné využití Blanky ke zklidnění centra, “ říká dopravní expert Auto*Matu Vratislav Filler.

Že Blanka odlehčí centru, bylo při jejím schvalování opakovaně slibováno. Podle iniciativy nyní ale naopak hrozí, že pokud se opatření urychleně neudělají, aut v centru Prahy po otevření Blanky přibude. Pražanům by pomohlo více přechodů přes magistrálu, snížení počtu pruhů na Veletržní nebo zavedení autobusové linky Blankou z Hradčanské směrem na Prosek. Opatření žádá po magistrátu také řada městských částí.

„Není dobře čekat, jak si doprava sama sedne. Ulice je potřeba rovnou zklidňovat, ideálně stavebními úpravami. Je také potřeba zlepšit preferenci chodců a veřejné dopravy na stávajících křižovatkách,“ říká k situaci po zprovoznění tunelu místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský.

Analýza vyjasňuje, jak zregulovat dopravu na Malostranském a Křižovnickém náměstí. „Nic by se nezměnilo pro rezidenty, vozidla s abonentní parkovací kartou městské části, taxislužbu či motocyklisty,“ vyjmenovává autor studie Tomáš Cach. „Kdo potřebuje, dojel by si tam stejně jako dnes, jen by se musel vrátit stejným směrem.“

Podnikatelé a další nezbytná doprava by si u městské části mohli požádat o povolení pro průjezd. Vratislav Filler odmítá obavy z dopravního kolapsu po zklidnění centra: „Blanka dokáže dopravu přesměrovanou z centra pojmout. Analýzy navíc ukázaly, že změna dopravních toků nezatíží Prahu 2 nad současný stav. Na magistrále doprava dokonce mírně poklesne, což umožní její humanizaci.“

Náklady na realizaci dopravního značení by neměly překročit dvě stě tisíc korun, což je necelá tisícina procenta ceny tunelu Blanka, která se nakonec vyšplhala na třiačtyřicet miliard korun. „Chceme to městu co nejvíce usnadnit, proto jsme nechali vyrobit prototypy základních značek, které symbolicky předáváme náměstkovi pro dopravu Petru Dolínkovi, “ říká Cach.

Dopravní značky si mohou představitelé města u Auto*Matu kdykoliv vyzvednout. Zájem veřejnosti o vyřešení dopravy v hlavním městě dokazuje veřejná podpora studie. Materiál za sto tisíc korun z poloviny zaplatili drobní dárci, vybranou částku pak zdvojnásobil Fond Otakara Motejla.

„Mrzí nás, že studie hledající, kterak nákladnou investici v podobě tunelu Blanka co nejlépe využít pro zlepšení každodenního života v Praze, nevznikají na úrovni magistrátu, ale na zadání nevládní organizace. Náklady na studii uhradila z velké části veřejnost prostřednictvím crowdfundingové kampaně, což svědčí o zájmu občanů na řešení dopravní situace,“ vysvětluje Jiří Knitl z Fondu Otakara Motejla.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.