Evropská unie uplatňuje v důsledku ukrajinské krize již rok a půl sankce vůči Ruské federaci. V létě je prodloužila minimálně do ledna 2016. Jde o sankční seznamy nežádoucích firem a osob a také o omezení vývozu a dovozu zemědělských produktů, zboží dvojího použití, sofistikovaných zařízení pro průzkum nerostných surovin a poskytování finančních zdrojů ruským bankám vlastněných státem. Sankce byly prodlouženy skoro bez pozornosti médií a veřejnosti.

Časový dostup od zavedení sankcí by si přitom zasloužil jejich důkladnější analýzu. Reálná fakta ukazují, že omezení uvalená na ruskou ekonomiku nemají takový makroekonomický účinek, aby změnila politiku Kremlu. Naopak nabourala diplomatické vztahy a vedla k odvetným opatřením ze strany Ruské federace.

Kreml prostě nachází alternativy v globálním zásobování citlivých technologií a zdrojích finančního trhu u jiných než evropských či amerických partnerů (nabízí se Čína, Jižní Korea či Indie). A výnosy z ruského vývozu ještě zvyšuje slabý rubl. Podle Rosstatu navíc vloni v Rusku paradoxně vzrostl dovoz z USA, a to o celých 12 % (!).