Erazim Kohák: Uprchlíci? Konečně máme příležitost něco splatit

Filosof Erazim Kohák prožil většinu svého života jako politický uprchlík, byl členem exilového vedení ČSSD. V rozhovoru pro DR říká: „Jedná se o náš charakter, zda chceme být národ velkorysý a sebevědomý, anebo národ bázlivý.“

Jakub_cb

Jakub Patočka

15.09.2015 08:00

Erazim02

Erazim Kohák: Nebývali jsme národem strašpytlů. Foto Jakub Patočka, DR

Související

Erazim Kohák je živoucí legendou. Jeden z nejvýznamnějších soudobých českých filosofů strávil přesně polovinu života jako politický uprchlík v exilu. Zde se angažoval i politicky, celoživotně podporoval Demokratickou stranu v USA a byl členem exilového vedení České strany sociálně demokratické. To přirozeně stanovilo témata našeho rozhovoru: vlna uprchlíků přicházející do Evropy a postoj ČSSD k ní.

Mluvili jsme spolu krátce po jeho návratu z několikatýdenní cesty do Ameriky, kde se svou ženou Dorothy mimo jiné několik dní strávili se svými dětmi a vnoučaty plavbou po pobřeží Maine. Spojeným státům by on i Dorothy přáli prezidenta Bernieho Sanderse. Odpočinek s rodinou v USA Erazimovi nepochybně prospěl, protože s Deníkem Referendum hovořil v nejlepší formě.

Erazime, většinu svého života jste prožil jako uprchlík. Povězte nám prosím, jak by měla Česká republika podle vašeho mínění reagovat na uprchlickou krizi?
My Češi, jsme lidem tolik, tolik dlužni... Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni.

Náš národ přežil jenom proto, že nás naši sousedé byli ochotni po celé naše dějiny přijímat s otevřenou náručí, počínaje Prusy v 17. století, o minulém století netřeba mluvit. Jsme mnoho, mnoho dlužní svým sousedům i dalším lidem, kteří nás přijímali. A konečně máme příležitost něco splatit.

Samozřejmě byly i výjimky – teď mám na stole knihu Detlefa Brandese Germanizovat a vysídlit, popisující, jak nás Němci za druhé války chtěli zlikvidovat jako autonomní součást Evropy. Ale to byla mimořádná krajnost. Teď jsme na řadě my, abychom ukázali, co můžeme darovat, abychom ukázali svou štědrost, což nebývala poslední česká vlastnost.

A co námitka, že tentokrát se jedná z velké části o muslimy, kteří nejsou součástí naší kultury, takže vlastně jde o něco jiného?
To jsou – s prominutím – takové blbosti! Mně jako evangelíkovi se katolíci vždycky jevili jako úplně jiná kultura. A co se tu jen dělo za rekatolizace... Jak se říkalo: dvě stě let jsme trpěli, pro velký úspěch prodlužujeme. Každý člověk je přece především člověk. Přicházející uprchlíci jsou úplně stejní lidé jako jsme byli my, když jsme byli uprchlíky. Jsou to lidé v nouzi, chtějí v míru žít a pracovat, tak jako jsme to chtěli my. A potřebují pomoct. To je celé.

A proč k tomu část české společnosti a politická reprezentace přistupují jinak?
Protože jsme strašpytlové, kdybych se při vyslovení toho slova nerděl, řekl bych poseroutkové. Nemáme důvěru v sílu vlastní tradice, a náš strach je obrazem naší vlastní slabosti. Ztratili jsme sebevědomí, které jsme vždy měli, a tak máme strach.

Na čem se ono dřívější sebevědomí Čechů zakládalo?
Na důvěře v ideály, které jsme byli ochotni hájit od vzniku českého národa, i když jsme třebas zůstali úplně sami. Sebevědomí Čechů se od 16. století budovalo jako sebevědomí národa Husova, posléze Komenského a Masarykova. Strach z muslimů je v tomto obraze něčím nesmírně trapným. Češi nebývali národem strašpytlů, bývali jsme ochotní jít i proti všem – to by byl mimochodem moc pěkný název knížky, škoda, že už mi to někdo vyfoukl.

Co si máme myslet o návrhu Evropské unie rozdělovat uprchlíky kvótami?
Jistěže ano. Jak jinak byste to chtěli rozdělovat? Princip dobrovolnosti je nesmysl. To by skončilo tak, že by si Češi vzali dva lidi česko-arabského původu. Naše vůle není dobrá. Kvóty jsou nutnost.

A je to pro nás příležitost. Náš národ se obnovoval vždycky jedině odvahou prolínat se s jinými. Týká se to nakonec i těch katolíků a protestantů.

Sudeťáci nás přijali vlídně
Sociální demokracie se vždycky všude zasazovala za ideály velkorysosti, byla to strana lidí velké duše a velkého ducha. Jinak nemá smysl. Foto archiv EK

Jaké máte vzpomínky na to, když prchala vaše rodina?
Pamatuju si to dobře, bylo mi patnáct let. Vzpomínám, že jsme byli nesmírně vděční Sudeťákům, kteří nás nechali u sebe na koberci přespat první noc po přechodu hranice. Byli to lidé, které jsme tři roky předtím vyhnali z republiky. Uměli česky a chovali se k nám velice pěkně. Říkali, že nás chápou.

Litoval jste někdy, že jsme vyhnali Němce?
Mnohokrát jsem litoval toho, že jsme je museli vyhnat. Litoval jsem a lituji, že Čechoslováci německé národnosti vytvořili situaci, ve které jejich přítomnost zde nebyla slučitelná s bezpečím republiky. Miloval jsem mnohonárodnostní československou republiku se Slováky, Rusíny, Maďaróny a tak dále. Vždycky jsme strašně litoval, že Čechoslováci německé národnosti toto pomohli zničit.

Jak dlouho jste tenkrát jako uprchlíci u sudetských Němců bydleli?
Pár dnů. Přijel si pro nás americký džíp, tatínkovo jméno dost znamenalo, takže ho měli Američané v evidenci. Byl to ryzí demokrat, který prošel koncentrákem, kde strávil čtyři roky. Vždycky jsem byl velice hrdý na to, že o jeho prvním veřejném vystoupení po návratu z koncentráku vyšel článek, v němž stála věta: „Kohák mluvil bez sebemenší zloby.“ Američané o jeho přednostech věděli a počítali s ním do funkce ředitele Svobodné Evropy, jímž se také stal.

Jak dlouho jste byli v Německu?
Jeden a půl roku. Můj otec pro mě ale udělal skvělou věc, že mi zařídil americkou střední školu, kam jsem chodil s dětmi amerických důstojníků, díky tomu byl pak pro mě přechod do Ameriky snazší, nadto maminka byla učitelka angličtiny.

Co říkáte tomu, že prezident Miloš Zeman doporučil každému, kdo souhlasí s příchodem uprchlíků, aby si nějakého vzal domů?
Myslím, že to nakonec není vůbec špatná myšlenka. Musel bych to probrat s Dorothy, ale myslím, že nám by se tu na přechodný čas taky někdo vešel.

Nad zvolením Jeremyho Corbyna jásám
Erazim Kohák na lodi. Foto archiv EK

Velkou událostí pro evropskou sociální demokracii je zvolení Jeremyho Corbyna předsedou Labour Party. Co na to říkáte?
Jásám. Konečně si labouristé do svého čela zvolili skutečného socana.

Jeho první kroky mířily na demonstraci na podporu uprchlíků.
To je logické, protože to přesně vystihuje podstatu sociální demokracie.

Jsme oba sociálními demokraty, musím se zeptat: jak o tom přesvědčit vedení ČSSD?
Principem sociální demokracie je víra v to, že dobrá vůle se oplácí dobrou vůlí. Českoslovenští Němci v roce 1948 měli dobré důvody být na nás rozhněvaní, přesto nám pomáhali, náš případ nebyl výjimkou. Měli bychom dnes dokázat aspoň to, co oni. Jedná se o náš charakter, zda chceme být národ velkorysý a sebevědomý, anebo národ bázlivý.

No ale jak o tom vedení ČSSD přesvědčit? Zdá se to dnes strašně těžké, přitom je to přece celé o to podivnější, že sama sociální demokracie byla uprchlicí, v letech 1948-1989 fungovala v exilu.
Ano, sám jsem byl členem ÚV exilové strany. Jak? Jistě připomínáním velikého dluhu, který k ostatním sociálním demokraciím máme. Ony nám pomohly, když socany v exilu nikdo nemohl ani cítit.

Západoevropské sociální demokracie se nás tehdy mimořádně velkoryse zastávaly a nesluší se, abychom se k nim dnes obraceli zády. Sociální demokracie se vždycky všude zasazovala za ideály velkorysosti, byla to strana lidí velké duše a velkého ducha. Jinak nemá smysl.

Vedení ČSSD se prostě musí připomínat: pamatujte na naši tradici. Vždy jsme byli stranou lidí sebevědomých a štědrých, nedělejte z nás stranu bázlivých sobců.

JAKUB PATOČKA


A co si myslíte vy? Diskuse (34 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Slovo filosofa Úterý, 15.Září 2015, 11:55:38

Moc se mi líbí, jak jednoduše filosof odpovídá na otázku kvót, naprosto s tím souhlasím. Vykrucování české vlády je prostě trapné.

Panu Patočkovi za tento velmi zajímavý rozhovor děkuji.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 15.Září 2015, 16:44:7

To je opravdu velice zajímavá myšlenka, že katolíci by mohli být vzhledem k evangelíkům jinou kulturou. Možná jsou jinou kulturou i ateisté či dokonce komunisté. Kdo ví, kolik kultur v tom našem národě vlastně existuje. My Češi jsme vlastně multikulturní už dávno!

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Ono to víno pana profesora Koháka zase tak čisté není, Úterý, 15.Září 2015, 17:39:28

když mluví o tom, že "jsme museli vyhnat Němce". Nemuseli. Naši německy mluvící spoluobčané sice byli občané Československa, ale "Čechoslováky" v pravém smyslu být ani nemohli. Československo bylo vytvořeno revolučně, a priori jako protiněmecký a protirakouský stát, národní stát Čechoslováků, kde si Němci sice časem získávali určité omezené postavení, ale jejich práva byla od začátku do konce výrazně potlačena. Souhlasím s panem profesorem v tom, že Češi jsou ostatním národům "tolik dlužni". Nicméně v té tradici "proti všem", o které pan profesor mluví, nyní úspěšně pokračujeme.

Filip Outrata - Praha

Jiné kultury Úterý, 15.Září 2015, 20:00:44

Myslím, že dvě (i více různých kultur) se mohou potkat i třeba v rámci jediné rodiny. Pokud pojem "kultura" pojímáme takto široce, může označovat skutečně cokoli.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Ano, máme toho hodně co splácet Středa, 16.Září 2015, 08:36:16

Také bych chtěl vyzdvihnout správný a ničím nepodmiňovaný postoj maximální pomoci uprchlíkům, jak jej vyjadřuje pan Kohák. Ostatně, od člověka s patřičným sociálním cítěním - tedy od opravdového a ne papírového rádoby sociálního demokrata – bychom nic jiného čekat ani neměli. Totéž platí o zkušenosti uprchlíka, kterou pan Kohák také zažil a načerpal z ní poznání ústící v lásku k druhým lidem.

Chtěl bych také podtrhnout poznámku pana Ungera, v níž pan Unger správně upozorňuje na nekritické nahlížení na první republiku, které se snadno stává zdrojem nepravdivé argumentace. Viz „museli jsme vyhnat Němce“ a proto máme co splácet. Ano, máme co splácet, ale vyhnat Němce jsme nemuseli. Chtěla to naše nezodpovědná a pýchou zaslepená politická reprezentace.

A máme také co splácet za 40 let komunismu. Během nich Západ bez jakýchkoliv „ale“ bral všechny uprchlíky z Československa (včetně mne samotného), kterým, až na výslovné výjimky vztahující se převážně jen k létům padesátým, nehrozilo nic srovnatelného s postavením uprchlíků ze Sýrie (také včetně mne samotného) a dalších afrických zemí.

S přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal

Luděk Ševčík - OSVČ

Je třeba s tím opravdu něco udělat! Středa, 16.Září 2015, 10:30:51

Pokud stát brání panu Kohákovi, či dalším v tom, aby se ujali migrantů, je třeba co nejdůrazněji protestovat. Pokud chce někdo splatit svůj dluh, který dle něj vznikl tím, že byl někde jako migrant přijat, nesmí mu být v tom bráněno.
Nechápu sice proč píše o přechodné době, měla by to být stejně dlouhá doba, jaká byla poskytnuta jemu.
Dále mám výhrady proti tomu, aby pan Kohák vytvářel nátlak na další obyvatele této země, aby jeho dluh spláceli s ním. Co s jeho dluhem mají společného ti, kteří neemigrovali a celý život zde pracovali?
Taky je zvláštní ta asociace s tím, že když dle diktátu EU příjmu migranty, tak budu velkorysý a sebevědomý a když se postavím diktátu, tak budu bázlivý.
A nejzvláštnější je, že na tyto nelogičnosti zde nikdo neupozorní. Vypadá to pak, že je jedno jaké nesmysly v článku zaznějí, hlavně když bude pro přijetí migrantů, pak je úspěch zaručen.
A to je moc špatné vysvědčení pro aktivisty. Obvykle se totiž stébla chytají jen tonoucí.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pane Ševčíku, Středa, 16.Září 2015, 11:00:4

Přiznám se, že mi taky bylo divné, proč máme splácet nějaký dluh za to, že naše elity, které od nás emigrovaly, byly v zahraničí dobře přijaty.
Musela jsem nad tím hluboce přemýšlet. Ale nakonec jsem to pochopila. Naše elity emigrovaly proto, protože my Češi jsme národem strašpytlů. A to je naše veliká vina, kterou musíme těm statečným splácet.

Luděk Ševčík - OSVČ

Hluboce jste přemýšlela, paní Hájková, Středa, 16.Září 2015, 11:19:41

ale asi ne proto, aby jste to pochopila, ale proto, aby jste našla jakoustakous omluvu. Všechny naše elity neemigrovaly. A nebyly to jen elity, kdo emigroval.
Zase to zdejší nelogické myšlení. Co je statečného na lidech, kteří odsud utekli a vrátili se, až bylo po všem? Jaký dluh vůči někomu, kdo odsud utekl mám? Bojoval snad tento člověk za naši demokracii se zbraní v ruce tak, jak tomu bylo u našich emigrantů po německé okupaci? Kdo je strašpytel? Ten kdo zůstene, nebo ten, kdo uteče?
Tahle zdejší dogmata mě drtí.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 16.Září 2015, 11:55:51

Já nikoho neomlouvám, naopak se snažím tak trochu ukázat na paradoxnost celé situace.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Proč lidé emigrovali - pro paní Hájkovou Středa, 16.Září 2015, 11:58:33

Vážená paní Hájková,
mluvit o elitách je často zavádějící. V případě uvažování o emigraci a jejích důvodech to nebude jinak.

Jakkoliv důvodů k emigraci z někdejšího Československa mohlo být tolik, co samotných emigrantů, jeden důvod byl asi pro velkou většinu československých emigrantů stejný. A byl to i důvod mé emigrace: Nechtěli jsme žít v prostředí, v němž je člověk trvale nucen žít v rozporu s vlastním svědomím. Nechtěli jsme žít ve světě v němž vládne lež. A hlavně, nechtěli jsme, aby v tom žili naše děti.

S přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Středa, 16.Září 2015, 12:28:12

Vložila jste do Kohákovy myšlenky věc, kterou nejen neřekl, ale ani by nikdy nevyslovil. Nemluvil o tom, že emigrovali elity. Mluvil o těch, kdo byli přesvědčeni, že museli odejít.

Samozřejmě, toto přesvědčení je subjektivní a vždycky ho můžete zpochybnit: Komenský určitě nemusel emigrovat, stačilo konvertovat, po zglachšaltování pražské university počátkem 19. stol. dostali studenti, kteří včas neemigrovali, jen nějakých šest, sedm let pevnosti a dobrá polovina to přežila, ani po roce 1848 se zase tolik nepopravovalo a k těžkému žaláři bylo tehdy odsouzeno méně lidí, než kolik emigrovalo. O zbabělosti lidí jako byl Masaryk za 1. světové války ani nemluvě, ti legionáři navíc porušili přísahu, no fuj. A ti zbabělci, co emigrovali po roce 1939, jen proto, že to byli Židé, komunisté anebo vykřičení antifašisti (a ještě jich tolik alibisticky padlo na frontách 2. světové války, aby nás zmátli). Jistě, ani po roce 1948 vesměs těm, kteří odcházeli, nehrozila smrt, jen pár let žaláře (panikáři) a po roce 1968 dokonce v emigraci převažovali lidé, kteří utekli jen proto, že by tady nemohli dělat svoji práci. Vždyť jinak stačilo držet hubu a krok.

Ale máte pravdu, Erazim Kohák to řekl zbytečně složitě. Ten dluh nemáme k těm, kteří přijímali velkoryse náš exil. Máme ho, protože jsme lidé a k lidství patří pomáhat těm, kdo jsou v nouzi a kterým pomoci můžeme. Ale není to zase tak horké, můžete samozřejmě takové pojetí lidství odmítnout.
Mimochodem, vzpomínám si na tři vykřičené emigranty: Karel Marx, Friedrich Engels a Vladimír Iljič Uljanov.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 16.Září 2015, 12:46:19

Pana Koháka počítám k duchovní elitě, protože je filosof.
Dobře, uznávám že zbabělci jsme my, co jsme tu zůstali, protože nám nic nechybělo, zatímco ti čestní a stateční emigrovali.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 16.Září 2015, 12:59:35

A jsem připravená platit jakékoliv dluhy, pokud budu mít čím.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kdo je vinen vyhnáním Němců? Středa, 16.Září 2015, 13:35:31

Pane Vyleťale, to rozhodnutí vyhnat po válce Němce ovšem nelze házet na hlavu té "nezodpovědné a pýchou zaslepené politické reprezentaci".

Alespoň podle toho co jsem o dané záležitosti četl, byl to naopak právě Beneš, který se této myšlence velmi dlouho bránil. Tato iniciativa vyšla z řad domácího odboje - a Beneš se jí podvolil až tehdy, když domácí odboj pohrozil, že celou londýnskou vládu přestane považovat za legitimního reprezentanta národa.

Je nutno si uvědomit, že Benešova pozice právě v tomto ohledu byla nemálo prekérní; a tak mu nakonec nezbylo nic jiného nežli se podvolit...

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Pro pana Poláčka Středa, 16.Září 2015, 15:22:49

Vážený pane Poláčku,
v literatuře, kterou jsem četl já (např. Tomáš Krystlík nebo Wenzel Jaksch a snad i Toman Brod), se dočtete, že odsun Němců Beneš plánoval a výslovně si jej přál.

Tomu přesně odpovídá Benešova nečinnost, stejně jako nečinnost celé politické reprezentace Československa z r.1945. Nic neudělali proti masakrování Němců Čechy už v květnu 1945 stejně jako v dalších měsících, kdy Češi spustili tzv. divoký odsun. Bylo při něm povražděno na 100 000 Němců (odhady se samozřejmě různí).

To byl ovšem odsun divoký, který nebyl schválen vítěznými mocnostmi. Ten nedivoký, „řádný“ (po vzoru soudruha Stalina, jemuž nedělalo problém přesouvat a přitom vyvražďovat celé národy bývalého SSSR), se konal až během r. 1946. I při něm se děly strašné nezákonnosti, jimž Beneš se svou vládou netečně přihlížel.

Dalším důkazem je zametení pod koberec vyšetřování dvou masakrů na Němcích z r.1945. Bylo to vraždění v Postoloprtech a známý pochod smrti z Brna. Ta vyšetřování začala v r.1947 a důkazů bylo nespočet. Dotaženo do konce samozřejmě nic nebylo. Že by na jejich výsledcích měl zájem Beneš, není známo.

S pozdravem, Jiří Vyleťal

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Profante, Středa, 16.Září 2015, 15:51:16

víte že srovnání kulhají. Že emigrace Kohákových měla asi jinou pohnutku, než útěk Masaryka. O největší migrační vlně tohoto národa po 30 leté válce ani nemluvě.
Když někdo emigruje za lepším životem, což byla asi drtivá většina poúnorových emigrantů, je to jeho volba. Volil, jak se říká, nohama. Proč by ale měli zůstavši být jeho dlužníky, nechápu. Chápu ale, že on si chce svou volbu posvětit, takže podpoří současné migranty. Pak mu ta jeho tehdejší volba dává větší smysl. Možná je ta podpora rozhřešením. Vždyť migrantům, kteří míří do Německa, či k nám, také nehrozí že je někdo v Řecku, či Srbsku připraví o život. Odsouzení jejich současného konání může brát jako odsouzení svého tehdejšího konání. Takže brání je a vlastně sebe. Je to jedna z variant.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Vyleťale, Středa, 16.Září 2015, 16:00:14

vážím si Vás pro mnoho názorů, které zde publikujete.
Nechci tu úctu vůči Vám ztratit, tak bych byl rád, kdyby jste nestavěl na názorech pseudohistoriků, jejichž práce jsou spíše pamflety.
O problematice odsunu se zde debatuje již dlouho. Pokud chcete získat větší přehled, aby jste si o něm mohl udělat kvalitní názor, odkázal bych Vás na seriozní literaturu. Psát zde o 100000 mrtvých Němců při "divokém" odsunu s vážnou tváří už člověka dikvalifikuje z okruhu těch, kteří mají o odsunu i jen povrchní povědomost.

Martin Profant - Praha 7

Ale jisté že srovnání kulhají, pane Ševčíku Středa, 16.Září 2015, 16:54:27

Nebyl jsem to já, kdo hodil všechny emigranty do jednoho pytle. A odchod Kohákovy rodiny měl jistě jiné důvody než odchod Masarykův. Například Kohákovi st. tehdy hrozil mnohem reálnější tvrdý kriminál -- osudy nesloučivšíchse představitelů ČSSD nebyly hezké -- než Masarykovi o čtvrtstoletí dříve, Masaryk také neměl předchozí zkušenost lágru. Samozřejmě, můžete útěk před politickým uvězněním nazvat " emigrací za lepším životem" můžete, klávesnice Vás za to nenakopne a máme svobodu pomlouvání.
A právě tak můžete bagatelizovat motivaci těch, kterým zakázali učit, psát, hrát či vědecký hádat, a oni nejen odešli, místo toho aby pracovali jako myči oken, kotelníci či vrtači, ale navíc -- děsné pomyšlení -- si v té emigraci tím, co uměli a tady dělat nesměli, vyďělávali na slušné živobytí.

Evě Hájkové
Můj otec emigroval, když mi bylo děvět. Maminka tehdy odmítla odejít. Každý z nich měl své důvody, ale nějak by mě nenapadlo jednoho z nich považovat za toho, kdo volil lépe nebo statečněji.
A pokud Vám tu nic nechybělo, jste vzácná žena.

Luděk Ševčík - OSVČ

S ledačím souhlasím, pane Profante. Středa, 16.Září 2015, 17:17:2

Já ale nechci bagatelizovat motivaci těch, kteří odešli proto, aby se mohli venku lépe realizovat. O tom tu řeč nebyla. Byla tu řeč o tom, zda zůstavši by jim měli být vděční. O to se tu vedla diskuse, která náhle, snad účelově, změnila směr.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

M. Profantovi Středa, 16.Září 2015, 18:53:3

Možná mi přece jen něco chybělo. Ale patrně bych toho nebyla mohla dosáhnout emigrací. Ostatně, někdy trvá docela dlouho, než člověk přijde na to, co mu vlastně chybí.

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Středa, 16.Září 2015, 19:30:41

Ale ne. Řeč byla a je o tom, že jsme národ, který měl ve svých dějinách docela dost nevyžádaných příležitostí prožít situace, které vyhnaly velké části populace. A tudíž máme v kolektivní paměti ponětí o tom, co známená být přijat v nouzi přátelský.
Říká-li tomu Erazim Kohák vděk, pak nejde o vděk, který bychom měli a mohli projevit jinak, než že mi přátelský přijmeme ty, kdo jsou v nouzi.

I dobri filozofove starnou a na konci se i posiraji. Ceka nas to vsechny. Středa, 16.Září 2015, 22:30:27

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1579992-na-zaplaceni-skolnich-obedu-stale-nemaji-tisice-rodin

Mozna by mel Kohak ten dluh vysvetlit lidem, kteri nemaji na jidlo pro sve deti. A zahajit by to mel konstatovanim, jak dobre si odpocinul na sve jachte.

.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi Středa, 16.Září 2015, 23:34:52

Shodou okolností právě v letech, kdy došlo k té absurditě se školními obědy, byl počet uprchlíků v ČR minimální. Skutečnost, že ta absurdita dále pokračuje, jde plně na účet dvou ministrů (ministryň) za ČSSD. Není to otázka nedostatku peněz, ale nedostatku odvahy a odpovědnosti současné vlády. A jestli jsou ti lidé místo na vládu naštvaní na uprchlíky, mají smůlu a škodí sami sobě.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Paní Hájkové Středa, 16.Září 2015, 23:53:57

já myslím, že každému už někdo pomohl nebo někdy v budoucnu pomoc potřebovat bude. Nemusíme se nutně ztotožňovat s někdjšími migranty, abychom se cítili zavázáni Pomoc nevracíme nutně přímo tomu, kdo nám pomohl. Také to není účet, kde se má dáti a dal obvykle vyrovnají.

Mě třeba v cizině vícekrát místní pomohli dokonce aniž bych o to žádal.

Jeden drobný příklad se odehrál v Rostocku v bývalém východním Německu v pohnuté době, kdy nebylo jasné, zda, když tam člověk na pár dní přijede, bude vracet ze stejného státu, do kterého přijel. V jakémsi stresu a časové tísni jsem nastoupil do tramvaje, aniž bych si ujasnil, jak se v tom městě platí jízdné a dokonce aniž bych měl nějaké drobné peníze, možná jsem snad neměl vůbec žádné německé peníze, protože jsem nějaké teprve měl dostat na konferenci, kam jsem cestoval. Jeden starší muž podle mého zmateného chování a dotazů bleskurychle pochopil situaci, vyndal z peněženky lístek, procvakl ho v příslušném strojku a podal mi ho. Imponovala mi věcnost jeho reakce: ani mě nekritizoval, ani se nestavěl do role zachránce, prostě usoudil, že ta situace nemá jiné řešení.

Potom jsem řadu let v Praze nosil v peněžence lístek přestože jsem měl tramvajenku, abych to v případě potřeby mohl nějakému cizinci vrátit. Ten první cizinec byl z Hodonína a byl opilý, ten druhý mluvil rusky. Na žádného Němce bez lístku jsem nenarazil.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Erazim Kohák, 15. únor 2003: „Naprosto odmítám politiku prezidenta Bushe, jeho petrolejářských a zbrojařských zájmů…“ Čtvrtek, 17.Září 2015, 09:59:52

Erazim Kohák patří k lidským a citlivým osobnostem českého veřejného života. Mám ho rád. Proto je škoda, že redakce DR nanašla žádný prostor pro otázky a zamyšlení nad příčinami tohoto „stěhování národů“, protože to byl právě Erazim Kohák, který uměl tyto příčiny (byť i on jen částečně) pojmenovat:

Zde – http://casodej.cz/OBR/15-03-2003/dsc00017.wav :

»Naprosto o d m í t á m politiku prezidenta Bushe, jeho petrolejářských a zbrojařských zájmů. O d m í t á m jeho ekologickou nezodpovědnost, jeho s o c i á l n í bezohlednost, jeho ekonomickou nehoráznost a jeho i m p e r i á l n í přístup k mezinárodním vztahům. Jenže znám i jinou Ameriku, která krvácela za naši svobodu…«

Nebo – http://casodej.cz/OBR/15-03-2003/dsc00018.wav :

»…k rozpoutání tak hrůzné katastrofy by bylo třeba opravdu naléhavých důvodů, nejen záminek. Dnešní americká vláda nabízí z á m i n k y. Že Irák na odzbrojení spolupracuje sice plně, ale ne dost ochotně. – A kvůli tomu mají padat bomby a umírat tisíce lidí. Dovídáme se, že Saddám Hussajn je ohavný diktátor. Jistěže je. Jenže to jsou i jiní, kteří k tomu mají na svědomí genocidu, ale nemají ropu. Doopravdy je [?] útočnou válkou v tomto případě…«

Bohužel se tak dostáváme opět k velké geopolitice a k rivalitě USA vs. Rusko. – TOTO JE TÉMA a zde hledejme řešení. Nikoliv v i m p e r i á l n í m rusofilství, nikoliv v aprioroní podpoře zájmů vlády USA. A nikoliv v trapném obviňování Čechů z malé sociální citlivosti a zabedněnosti. – Navíc i kdyby to byla pravda, tak ani tímto moralizováním přece xenofobní Čechy k ničemu nepřimějeme. Je to to pouze a jen zbytečné a iracionální. Prostě to nikam nevede, jen se tím zvyšuje a prohlubuje napětí ve společnosti.

Dnes jsme již zapomněli, že proti korporátní a s o c i á l n í politice USA protestovaly v roce 2003 po celém světě mnohamilionové davy lidí (viz odkaz níže), v ČR se sešlo v Praze na Kulaťáků snad jen sto nebo stopadesát lidí. – A právě tady byl Erazim Kohák, který zde pronesl výše uvedená slova. Bohužel tehdy jako j e d i n ý zástupce (!) autenticky lidského a citlivého uvažování hledajícího s k u t e č n é příčiny. Pochopitelně ČT tehdy nezmiňovala ani tehdejší mnohamilionové světové demonstrace, natož aby se detailněji věnovala této malé a skromné skupince.

Místní protesty tak byly tehdy veřejnoprávním médiem naprosto marginalizovány, přestože čas prokazuje, že právě t i t o lidé měli tehdy p r a v d u. Nikoliv vláda, která zjevnou agresi "našeho" NATO podpořila a byla jeho součástí. Byť naštěstí spíše jen jako protichemické "zdravotní" jednotky.

Stručnou informaci o protestu proti politice vlády USA najdete zde: http://casodej.cz/praha15022003.htm

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Tak mě napadá... Čtvrtek, 17.Září 2015, 10:23:34

Když lidé hodně migrují, ať už z jakýchkoliv příčin, jsou to většinou ti odvážnější. Bázliví lidé spíš zůstávají, tam kde jsou, dokud to jde se nějak přizpůsobit.
Tak tomu v minulosti vždycky bylo. Proto se možná těch odvážnych lidí časem v některých zemích nahromadilo více než v jiných částech světa. Zatímco v jiných místech se nahromadili zase ti bázliví. A my se pak divíme, proč tam jsou autoritativní režimy. Nebo si dokonce myslíme, že jejich odstraněním se všechno vyřeší.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Mladým sociálním demokratům Čtvrtek, 17.Září 2015, 10:27:51

Je nezbytně nutné vidět spojitost ekonomické prosperity USA a možnosti vytvořit z d á n l i v ě svobodný svět, do kterého měl pak možnost právě i filosof Kohák emigrovat.

Bohužel tak i pan Kohák zde v tomto rozhovoru, aniž by chtěl a aniž by si to uvědomoval, posloužil politice Nekonečné Falše, kterou vláda USA zastupující a hájící zájmy korporací – proti zájmům sociálním a všeobecně lidským – tak zrůdně geniálně a vždy nově generuje.

Koho zájem hájí dnešní ČSSD?

Navíc zde hraje významnou roli, že otec Erazima Koháka byl ředitelem vysílače Svobodné Evropy. Protože právě zde dobří lidé jako Karel Kryl pracovali naplno a vskutku autenticky – a p r á v ě p r o t o tím velmi účinně pomáhali vytvořit současný tak složitý a tak nepřehledný stav důsledků a příčin.

Bohužel svou aktivitou – nechtíc – pomohli nejen občanům Československa, ale také (nebo dokonce v prvé řadě?) korporátním a mocenským zájmům vlády USA. Té vlády, která vysílač Svobodná Evropa nefinancovala kvůli pomoci lidem, ale prioritně pro další rozšiřování vlivu a ekonomické moci svých korporací. – Zejména toto by měli mladí sociální demokraté pochopit.

Avšak toto nevyčítejme dnes 82 letému filosofovi. Ten si svůj díl odpracoval před lety – viz výše zmíněná účast na protiválečné a protikorporátní demonstraci v roce 2003. A dokonce to nemá smysl ani vyčítat novinářům o 40 let mladším. Těm je nutné naopak přát, aby místo náhradní a tak snadné lidskosti, s níž kritizují své spoluobčany, dokázali svůj světopohled prohloubit a konečně ho zaměřit tam, kam je potřeba: totiž k zásadnímu tlaku na proměnu čím dál zrůdnější a nelidštější světové politicko-ekonomické mašinerie, která nejenže ignoruje sociální práva, ale dokonce dokáže účinně odklánět a tunelovat to nejlepší, co v lidech je: obyčejnou slušnost a citlivost a dokonce toto nejlepší navíc využít pro své ryze mocenské a ryze korporátní zájmy.

Americké vládě jde nyní stále a hlavně o Sýrii, obrovská vlna emigrace dále oslabí Asada (i o to jde) a Rusko může přijít o svou syrskou základnu. To je jeden ze skutečných cílů.

Německá ekonomika potřebuje hyperlevnou pracovní sílu, tak proč nespojit zájem vlády USA se zájmy německých firem. Jen… Jen se nám ta vlna migrace nějak vymknula. – Takže je tu šance, že se budou dít věci nejen původně nechtěné a nečekané, ale také dobré.

Pokud ovšem dokážeme vidět skutečné souvislosti a skutečné příčiny a místo odklánění pozornosti ke xenofobním Čechům naopak přikloníme naši pozornost ke skutečnému lidství. A ty příčiny buď pojmenujeme, nebo ne. Buď se na nich shodneme nebo ne.

Trocha času nám zatím zbývá, záleží jen na našem akcentu, čemu budeme věnovat pozornost.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čí vina za odsun? Čtvrtek, 17.Září 2015, 12:55:2

Pane Vyleťale, to že Beneš v pětačtyřicátém roce podporoval odsun (či vyhnání) československých Němců ještě samo o sobě nemusí vyvracet ten můj údaj, že původně byl proti. Nejsem ale v tomto ohledu znalcem, nemohu o tom kvalifikovaně argumentovat. Ten mnou zmíněný výklad jsem četl, vzpomínám-li si ještě dobře, v článku jednoho historika.

Ale co se týká těch německých obětí během odsunu, tak tady je skutečně nemálo nespravedlivé dávat za to vinu Benešovi. Za prvé, ten počet obětí na německé straně je skutečně daleko nižší (pokud se nemýlím, podle posledních, konsensuálních údajů českých i německých historiků se jedná nikoli o 100 000, nýbrž o dvacet, maximálně dvacet pět tisíc, a to včetně zemřelých na nemoci respektive těch kteří spáchali sebevraždu).

Bez jakýchkoli pochyb: i toto je obrovské číslo. A stala se přitom celá řada zločinů, hrůzných, brutálních a neomluvitelných.

Ale: opravdu za tyto zločiny není možno vinit Beneše, ani tehdejší politiky paušálně. Za prvé: tyto zločiny se děly skutečně především nebo výhradně v rámci onoho "divokého" odsunu. Tedy něčeho, co neorganizovala sama vláda, nýbrž samozvané bojůvky.

A za druhé: vládní orgány samy měly relativně poctivou snahu tento tzv. "gestapismus" postihovat. Jenže, politická situace byla taková: o vyšetřování těchto zločinů se zasazovalo především ministerstvo justice, které bylo v držení demokratů. Ovšem ministerstvo vnitra (jakož i obrany) bylo v rukou komunistů, kteří tato vyšetřování namnoze brzdili, neboť příslušníci těchto bojůvek byli velmi často ve spojení právě s komunistickou stranou.

Takže, ještě jednou: opravdu se nedá tak zcela paušálně tvrdit, že na vině by byli tehdejší politici. V té době byla ve hře celá škála nejrůznějších politických zájmů; mnozí v této době bezpochyby mravně selhali, ale bylo by přece jenom radno nedopouštět se příliš paušálních výroků.

Že Beneš tyto (zlo)činy nakonec svými dekrety exkulpoval - to je sice samo o sobě bezpochyby krajně nemravné, ale i tady je možno diskutovat o pravém stavu věcí.

Ta beztrestnost pachatelů se totiž vztahovala výslovně jenom na činy, které byly spáchány v souvislosti s osvobozením republiky - a za něco takového právě tyto "divoké odsuny" jakož i jakékoli jiné násilí spáchané na Němcích po skončení války v žádném případě považovat nelze.

Ivo Horák - Praha 3

Erazim Kohák a globalizace Čtvrtek, 17.Září 2015, 13:21:20

Číst rozhovor s panem Erazimem Kohákem je pro mě potěšením. Takových lidí je nám moc zapotřebí.
Na druhé straně nemohu necítit, že úplné vítězství jeho názorů není možné a nevedlo by asi posléze k dobrému.
Podívejme se na USA. Tento "melting pot" je možné z mnoha důvodů obdivovat či mít rád. Nicméně nelze zcela nepřipustit si otázku: Co (jsme) to tam za dvě tři století indiánům a přírodě udělali? Když jsem se zmínil o té přírodě, tak spojení kontinentů by bylo (fakticky už i je) z hlediska biodiverzity katastrofou. Podobně si nemyslím, že každý Zapadákov musí být globalizován. Jsou Baskové, Finové či Japonci povinni vzít mezi sebe kdekoho a kohokoliv? Musíme se podělit o svou zemi, o svou vesnici a svůj dům? Pomoci ano, vzájemně se poznat a obohatit též, ale naturalizovat ochotně podnikavé a smělé? Co si myslet o úsloví o lidech, co jsou solí (té které) země?
Moje babička mluvila ještě ne zcela nadšeně o "pražácích", co přijížděli na své chaty u Labe za vesnicí, kde ona prožila většinu života. A to už přes zimu bydlela toho času u mých rodičů a starala se o mě a bratra ...v Praze.

Petrasek Milan - penzista

V rámci nepřeberné palety důvodů averzí vůči migrujícím, Sobota, 17.Září 2016, 20:03:31

bych připomenul nezapomenout na reemigranty, kterým je návrat mezi ustrašené anti sociální demokraty často spojen s pocitem hororu vakui .........bych s trochou nadsázky dodal.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 18.Září 2016, 02:26:9

Nu, musím říct, že i já si s některými Kohákovými větami nevím rady. Třeba: "Principem sociální demokracie je víra v to, že dobrá vůle se oplácí dobrou vůlí."
Jako nic proti, ale pochybuji, že se např. 8 hodinová pracovní doba zrodila z oplácení dobré vůle dobrou vůlí.
Navíc jestli byl Kohák starší regulérní uprchlík, Erazim de facto ničím takovým nebyl --- pochybuji, že mladého kluka, jehož otec zastával významnou manažerskou funkci v rozhlase, někdo považoval za uprchlíka. Spíš prostě za cizince.
(ostatně v té americké důstojnické škole byli cizinci tak nějak všichni)
Navíc je ten stručný rozhovor veden s jednoznačným záměrem --- být pravým sociálním demokratem znamená být pro příchod uprchlíků v jakémkoliv množství, čím více tím víceméně lépe. A když to nejde po dobrém, tak to půjde pod tlakem kvót.
Kdokoliv, kdo s tím byť jen v maličkostech nesouhlasí, není sociální demokrat.
Přesně toto měl tento rozhovor říct.
A taky to řekl.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 18.Září 2016, 09:13:46

Inu, pane Morbicere, proč se divíte? Sociální demokracie si jakožto reprezentant lidu vytkla za nejvyšší politickou metu sociální stát a liberální demokracii. Toho taky dosáhla. Co ještě dál?
Teď může lidu nabízet jen dvě cesty:
a) volit elity a nechat se jimi vychovávat (to je to, oč tu běží)
nebo
b) naletět populistům
Třetí cesta zatím neexistuje. Respektive nemá žádné reprezentanty.

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Neděle, 18.Září 2016, 11:09:22

Ale ano, existuje a má reprezentanty. Ta třetí cesta je: trvat na tom, že občané jsou svéprávné bytosti. Ono je to v podstatě totéž, co napsal Kohák o principu dobré vůle.

Někteří sociální demokraté, kteří ten postoj politicky reprezentují, mě docela rozčilují v rovině realizace, třeba Dienstbier nebo Marxová, ale tu odvahu předpokládat u druhých dobrou vůli, předpokládat u lidí schopnost stát odpovědně za svými slovy a činy atd. (prostě ten pohled na druhé jako svéprávné) jim rozhodně nejde upřít.

Potíž je, že tento pohled vyžaduje tvrdohlavě stát na svém a například odmítat, že by instrumentálně populisty šířený a využívaný strach z uprchlíků, kteří (ne)stojí na českých hranicích a (ne)chtějí u nás zavést šari'u byl něčím jiným, než zástupně vytvářeným kanálem pro ventilaci hněvu nad poměry, který by jinak mohl být použit produktivně. Natož, že by to byl hlas lidu. To potom populistům umožňuje denunciovat je jako "elitáře", kteří "neznají skutečný život" a "nechápou prostého (řadového atd.) občana a jeho obavy" (všiměte si, že v rétorice český populistů má občan vždy jen obavy a potřebu stability, nemá radosti, potěšení z práce a tvorby, z lásky a družnosti). Prostě tvrdit, že když se nechovají k lidem jako k rozmazleným dětem a berou je jako dospělé, pak se nad ty lidi hnusně povyšují a dávají jim najevo svojí snobskou převahu.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 18.Září 2016, 11:56:20

Já to ovšem jako třetí cestu nevnímám. Nakolik jsou občané svéprávné bytosti, to prověřují dějiny (a budou prověřovat dál).
Jen pro upřesnění - podle mého náhledu nemusejí být elity nutně ani zlé ani nějak mimořádně mocné a bohaté. A mohou to myslet docela dobře.
Třetí cesta možná je. Ale ta je nepolitická, takže zatím jako by nebyla.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.