Nová štvanice na Miloše Zemana

Navzdory rámování Českou televizí není Zemanova návštěva v Číně žádným vybočením z „havlovského“ trendu zahraniční politiky. Tím byla její předstíraná ignorance Topolánkovou i Nečasovou vládou.

Když jsem včera v souvislosti s návštěvou Miloše Zemana v Číně viděl na České televizi „úřadovat“ redaktora Davida Borka, nevěřil jsem vlastním očím. Oblbování veřejnosti ze strany České televize nebere konce.

Prezidenta Zemana vidím často velmi kriticky, například nyní v otázce uprchlíků, kde mi připadá, že místo aby se svými výroky snažil působit proti xenofobním předsudkům českých občanů, tyto předsudky spíše podporuje. A to je jednání, které se k hlavě státu absolutně nehodí.

Zemanova návštěva v Číně je však z jiného soudku. Navzdory tvrzení velké části médií (včerejší „školení“ v České televizi nevyjímaje) není žádným vybočením z „havlovského“ trendu zahraniční politiky. Vybočením byla naopak praxe Karla Schwarzenberga a Topolánkovy (a částečně Nečasovy) vlády – tedy jakési obrazné vyvěšení vlajek Tibetu z oken Strakovy akademie, za ostýchavého školení čínských představitelů o lidských právech „na dálku“ a při současné ignoraci Číny v ostatních aspektech.

Zemanova návštěva v Číně není žádným vybočením z „havlovského“ trendu zahraniční politiky. Repro DE

Tato vláda a Miloš Zeman, pokud jde o rozvoj vztahů k Číně, nedošli ještě ani k úrovni, na kterou dostala česko-čínské vztahy koaliční vláda pod mým vedením v letech 2005–2006. 

Připomínám, že v polovině roku 2005 jsem jako předseda vlády absolvoval státní návštěvu Číny, při níž jsem byl přijat čínským prezidentem, premiérem i předsedou parlamentu. Počátkem prosince téhož roku se pak uskutečnila historická návštěva, při níž navštívil Českou republiku předseda čínské vlády. V průběhu této návštěvy byla podepsána řada smluv o vzájemné spolupráci České republiky a Číny, rovněž byla vytvořena dobrá výchozí pozice k budoucí užší ekonomické spolupráci.

Čína v té době mimochodem potvrdila ústy předsedy své vlády zájem podpořit kandidaturu České republiky na nestálého člena Rady bezpečnosti – tuhle příležitost pak Topolánkova vláda žalostně promarnila.

Těsně před sněmovními volbami v roce 2006 navštívil Prahu z popudu čínského předsedy vlády také místopředseda čínské vlády, aby mě osobně ujistil o zájmu Číny prohlubovat ekonomickou spolupráci s naší zemí a záměru připravovat příchod velkých čínských investorů.

Čína v nás tehdy viděla vhodného strategického partnera v Evropské unii. Topolánkova vláda však možnosti spolupráce s Čínskou lidovou republikou zcela plánovitě zničila, a Čína pak přesunula svůj zájem do dalších zemí (například do Maďarska).

Své kroky vedoucí k prohlubování česko-čínských vztahů jsem tehdy jako předseda vlády na soukromých schůzkách konzultoval také s Václavem Havlem. Musím říci, že Havel nikdy veřejně a ani v osobním rozhovoru se mnou neprojevil k této politice mé koaliční vlády žádné výhrady.

Vše ve vztahu k Číně je tedy poněkud jinak, než jak říká redaktor České televize Borek či poněkud zmatený a faktů neznalý poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník. Pekingská přehlídka k 70. výročí vítězství nad Japonskem také není výrazem jakéhosi přehnaného militarismu čínské vlády, jak je českými médii včetně ČT veřejnosti podsouváno. Poslední podobná přehlídka se ve stejném městě uskutečnila před deseti lety.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.