Jak správně prchat

Někteří politici se zdráhají přidělovat prchajícím status uprchlíků. Jak ale vlastně správně prchat, aby se člověk stal uprchlíkem?

Bývalý prezident Václav Klaus je toho mínění (Právo 11. 8.), že je třeba udělat všechno pro to, aby k nám nemohli „žádní svévolně přicházející uprchlíci“.

Přemýšlím, koho tím tak asi měl na mysli. Svévolně uprchnout mi totiž zní podobně jako svévolně dostat chřipku. Nebo být svévolně přepaden, okraden, zmlácen, zmrzačen, ubit. Nějaká svévole v tom určitě bude, ale řekl bych, že ne na straně oběti, která před tím vším prchá.

Jeden výklad mě napadá, co by svým výrokem Václav Klaus mohl myslet. Totiž, že ti lidé utíkají, aniž k tomu odněkud dostali povolení, třeba od nějakého místního k tomu příslušného úřadu, pěkně na hlavičkovém papíře, s razítkem, s kolkem, dokládajícím, že podaná žádost o povolení prchání byla řádně zaplacena. A samozřejmě, s připojeným itinerářem, kudy, jak a kam mají prchat. V případě nadměrného množství uchazečů s pořadníkem a přibližným datem, kdy se na ně s tím prcháním dostane řada.

Jak vlastně správně prchat, aby se stal člověk uprchlíkem? Foto Jonathan McIntosh, flickr.com

Nebyl by první s obdobnou představou. I když postava tělocvikáře profesora Tuříka v podání Františka Kreuzmanna ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše byla nejspíše literární fikce. Srdečně se zasmějeme scéně, v níž pan profesor nekompromisně zadrží studenta, řítícího se školní chodbou do krytu po vyhlášení leteckého poplachu, aby s ním důkladně nacvičil, jak SPRÁVNĚ prchat. Málokoho přitom napadne, že ten film byl natočen v roce 1939, v zemi plné pomnichovských uprchlíků, plné nejistoty a obav z toho, co přijde.

A zřejmě už vůbec nikoho, že přibližně v téže době bloudila mořem mezi Kubou a Spojenými státy loď Saint Louis se zhruba tisícem židovských uprchlíků z nacistického Německa. Ani jedna z uvedených zemí většinu z nich nepřijala. Mimo jiné proto, že politici se báli odporu veřejnosti, která tehdy na Židy nahlížela velmi podobně jako ta dnešní na Rómy či na běžence z Afriky a Asie…

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 24.Srpna 2015, 09:20:47

Nevím, co tím myslel pan Klaus, ale že není uprchlík jako uprchlík, musí být přece jasné i Vám.
Například druhá největší skupina (17%) z cca půl milionu žadatelů o azyl, kteří letos zatím dorazili do Německa, jsou Albánci.
Albánie je parlamentní republika, člen NATO, OBSE, RE, WTO a dalších organizací, není tam válka, krvavá diktatura, hladomor, nic takového. Jen není příliš bohatá.
Proč by měli Albánci žádat v Německu o azyl? Proč by měli být považováni za uprchlíky?
Není to spíš tak, že oni vědí, že jim bude žádost o azyl zamítnuta jako neodůvodněná, a to, o co jim skutečně jde, jsou peníze, které budou od německé vlády pobírat, než proběhnou příslušné procedury? To může být až půl roku.
Zkrátka takový jednorázový výlet do Německa pro peníze jeho daňových poplatníků.
???
Nedělá to náhodou zlou krev a neubírá prostředky, které mohly být použity pro pomoc těm skutečně potřebným?

V tomto světle podle mě druhý odstavec vašeho textu nejde označit jinak, než jako citovou vydíračku.
* * * * * * * * * * * *

Jenže problémy jdou ještě mnohem hlouběji.
Na Parlamentních listech, které jsou částí levice obviňovány ze všech hrůz světa a které jsou opravdu dost nechutné, vycházejí občas i zajímavé rozhovory.
Nedávno třeba s ekonomem a demografem Lukášem Kovandou, který v něm upozorňuje na práci harvardského profesora ekonomie Borjase (v češtině bohužel nedostupná).

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kvalita-nynejsich-imigrantu-je-nizka-pusobi-rozkladne-a-kriminalne-To-zjistili-i-vedci-v-USA-Pokracovani-imigrace-do-Evropy-je-cim-dal-nicivejsi-Ekonom-Kovanda-predklada-jasna-fakta-a-cisla-395847

V kostce řečeno - Borjas tam upozorňuje a na číslech dokládá, že zatímco od konce druhé světové války až někam do 90. let imigranti představovali pro země, do kterých přicházejí, (nejen) ekonomický přínos, od konce minulého století se trend začíná obracet, a stávají se trvalou zátěží sociálních systémů hostitelských států.

Důvody jsou popsány v textu a zřejmě by nám neměly být motivem k odmítání.
V rovině morálky určitě ne.
Jenže tady nejde jen o morálku, ale samozřejmě taky o politiku, jak už to na světě chodí.
A politikové jsou velice neradi, když se musí postavit za ztráty, pokles, nespokojenost atd. To nedělá dobrotu a překáží ve znovuzvolení.............................
Takže se odporu části politické třídy nejde divit -- není to hezké, ale je to v logice věci.
++++++++++++++++++

Suma sumárum bych řekl, že je ten váš sžíravý článeček sice smutně zábavný, ale bohužel taktéž jaksi mimo mísu.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Sedmnáctiprocentní kritika Pondělí, 24.Srpna 2015, 23:19:3

Ale těch 17% Albánců asi není víc nežli 83 % utíkajících před válkou, ale i hladem z jiných zemí. Přece i od nás utíkali po r.1968 z ekonomických důvodů - znám jich spoustu. Ty bychom také mohli označit za svévolně utíkající.
Článek se jen smutně vysmívá V.K.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.