Shromáždění v Bělé pod Bezdězem

Události posledních dní přiměly organizace Konexe, Společně žít v míru a Mladí zelení uspořádat shromáždění na podporu zadržovaných cizinců a cizinek. Jeden z přímých účastníků popisuje své zážitky.

Zatímco mainstreamová média se předháněla v prezentování násilného chování uprchlíků v zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová, Krajský soud v Ústí nad Labem vydal zásadní rozhodnutí, dle kterého nesmí česká policie zavírat běžence do uprchlických táborů na základě podezření z útěku uvedeném v takzvaném Dublinském nařízení EU.

Situaci v tomto konkrétním zařízení popisuje také Asociace pro právní otázky imigrace, která je v pravidelném kontaktu se zadržovanými cizinci a cizinkami. V této situaci bylo jasné, že musíme nějaký způsobem vyjádřit podporu uprchlíkům a uprchlicím, že musíme stát vyzvat, aby respektoval mezinárodní právo i rozhodnutí českých soudů. Rozhodli jsme se proto vyjádřit podporu přímo na místě, přímo u bran zařízení.

Byť je Bělá pod Bezdězem vzdálena od Prahy pouhých 90 kilometrů, dopravní spojení není vůbec ideální a vlakem to trvá přes dvě hodiny. Bylo tedy zřejmé, že podpůrnému shromáždění bude potřeba věnovat opět celý den, strávený cestou místo poklidné neděle ve stínu u rybníka. Cesta vlakem nám aspoň umožnila vyměnit si zážitky ze včerejších demonstrací. Dověděli jsme se tak například, že neonacisté nejsou schopni se sejít ve větším počtu ani v tak příhodné datum jako je 8. 8. – sami se rozpustili pro malý zájem. Zároveň jsme se dověděli, že stříkání slzného plynu do očí antikonflikního týmu patří k poklidnému shromáždění, a že to mluvčí Policie ČR nepovažuje za potyčku.

Bělá pod Bezdězem, kde se nachází zařízení pro zajištění cizinců, je vzdálená 90 kilometrů od Prahy. Foto Petr Zewlakk Vrabec

Smutná zjištění, ale nepříliš překvapivá. Mnohem překvapivější bylo doporučení průvodčí, že máme vystoupit na zastávce Bělá pod Bezdězem-Město, odkud je to nejblíže, stačí projít lesem, přes pole a dostanete se konečně do slibovaného města. Vlak sice nevede přímo do města, zato neměl zpoždění. Stihli jsme tedy oběd v nejlokálnější hospůdce, tedy takovém vzezření, že si ji vyberou pouze místní, zatímco turisté či cyklisté, kterých v Bělé není málo, si vyberou z dalších, „čistších“.

My ne, chtěli jsme se potkat s místními. Překvapili nás celkem mile. S uprchlíky a uprchlicemi vesměs nemají přímou zkušenost a tak přebírají většinové mínění, nicméně radikální nejsou. Jsou schopni přiznat, že problematice nerozumí a pokud by skutečně uprchlíci a uprchlice byly oběťmi války, byli by ochotni jim pomoci. Toto vnímání jen dokazuje, jak moc česká společnost potřebuje přijímat odlišné kultury. Zatím u převážné většiny obyvatelstva převládá strach z neznámého. Odstraňme jej tedy tím, že ono neznámé poznáme.

Zařízení Bělá-Jezová je několik kilometrů za samotným městem, což poskytuje celkem příjemnou procházku lesem. Místní evidentně o našem shromáždění byli informováni a někteří nám dokonce cestou vyjadřovali podporu. To se už nedá tvrdit o policii. Ta několik set metrů od samotného zařízení lustrovala všechny projíždějící a procházející. Můžeme skutečně mluvit o štěstí, že jsme přijeli demonstrovat my, kteří násilí odmítáme, jelikož policie byla naprosto nepřipravena. Lustrovala bez udání důvodu. Proč je tak těžké vysvětlit policistům a policistkám, že pokud chtějí někoho lustrovat bezdůvodně, měli by si alespoň najít záminku, třeba v obvyklém „pátrání po hledané osobě“?

Není-li policie schopna respektovat duch zákona, mohla by snad alespoň literu. Policie se naše shromáždění pokusila narušit ještě jednou, během proslovů přijelo policejní auto přímo k bráně. Řečníci auto museli nechat projet a tím svůj projev přerušit jen proto, aby auto pár minut postálo na místě a pak zase odjelo pryč.

Další rozruch vyvolal vyslanec neonacistického hnutí s transparentem „Islám do ČR nepatří“, který byl zprvu zaskočen tím, že na něj nikdo nereaguje. Když se „vzpamatoval“, přišel s námi „diskutovat“. Média mu byla vděčná, konečně se schylovalo k násilí, které mají tak ráda (prý prodává). Ačkoli nebyl připraven po argumentační stránce, dověděli jsme se od něho zajímavé věci – třeba že „nenávidí ty, co nenávidí“, nebo že „40 % zastoupení mužů v populaci je nebezpečně velké číslo“ (že by radikální feminista?). Nezbývá tedy než doufat, že příště neonacisté pošlou na provokaci zdatnějšího řečníka.

Nezbývá tedy než doufat, že příště neonacisté pošlou na provokaci zdatnějšího řečníka. Foto Petr Zewlakk Vrabec

V samotných projevech jsme vyjádřili především solidaritu se všemi uprchlíky a uprchlicemi, požadovali využívání detenčních zařízení jen v oprávněných případech, nikoli automaticky. Kdyby náhodou Ministerstvo vnitra nevědělo, jak to udělat, doporučili jsme dvě nejsnazší alternativy: pravidelná ohlašovací povinnost, nebo kauce ve výši nákladů případné deportace.

Na oplátku jsme se od šéfa uprchlických zařízení dověděli, že tam žádné děti zadržovány nejsou, že jsou pouze ubytovány se zadrženými. Děkujeme za informaci, že děti mají svobodu pohybu. Pro příští akci nachystáme dětský program.


Autor je mluvčím Mladých zelených

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Nejsme přeplněný záchranný člun. Úterý, 11.Srpna 2015, 18:56:58

Díky za to, že aspoň někde lze nalézt pohled bez zvrácené "logiky". Zdá se - aspoň podle mainstreamových médií - že se do Evropy přesouvá kompletní Africká (lidská) populace, a že Evropa je v situaci zaplněného záchranného člunu, který buď může zachránit ty uvnitř, ale musí veslem srazit zpět všechny další, kdo se na něj snaží dostat z vody, a nebo nepomůže vůbec nikomu a utopíme se všichni.

Nevím, jak dost důrazně odmítnout tuto představu. NEJSME, a ani EU není, v takové pozici. Problém existuje, ale hysterie jej nepomáhá řešit, nýbrž jej zhoršuje. Nenávist uprchlíky nevyžene ani neodradí, ale dost účinně jim znemožní budoucí integraci. Ta nenávist je produktem strachu, a i ten strach, ta úzkoprsost, "přizdisráčství", nedostatek sebedůvěry, velkorysosti a "lidství" má někde své kořeny. Jejich nositelé mají (osobní nebo sdílenou, možná i trochu nafouknutou) vlastní negativní zkušenost. Ne s uprchlíky, Romy, bezdomovci, "smažkami". Úplně jinou, ale traumatizující. Je v tom určitě strach "o sebe", snad hrůza z vlastního propadu, "selhání", z nezvládnutí nároků "přes veškerou snahu". Z této hrůzy teprve plyne odmítání pomoci druhým ("a kdo pomůže našim"). Skupinové odlidštění druhých je snad podvědomou bariérou před přiznáním, že i ze mne může celkem snadno být nemocný nezaměstnatelný bezdomovec, i z mých blízkých skupina vyděšených uprchlíků. Dostupná pomoc tomu, kdo potřebuje - samozřejmě i "našim" v takové situaci - odmítnutí neoliberálního klišé o tom, že "na sociální stát už nemáme" je snad cestou ven.

Nevím ale, jak říci těmhle vyděšeným, že lidskost a pomoc stojí mimo ekonomické kecy. Pomoc je ekonomický "zázrak", darující postrádá z daru méně, než v nouzi obdarovaný získává. Je to nárůst hodnoty "z vteřiny na vteřinu" a bez dalších nákladů. Je třeba pomoci prostě proto, že můžeme.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Není nad přímý kontakt Úterý, 11.Srpna 2015, 21:47:9

nejenom s uprchlíky, ale i s těmi, kteří se jich bojí - možná, že sníží hranice mezi nimi a vám, kteří kontakt zprostředkují, patří obdiv.
Možná zjistíme, že rasismus bránící příjmu uprchlíků, je dílem menší části, nežli 81% obyvatel naší země. Ostatní se "rádi bojí."
Příklad, čeho by se měli více bát: až se nebudou mít čím chladit naše jaderné elektrárny, když nebude dost vody v řekách a dojde k havárii, kdo nás přijme, když se tak hanebně chováme dnes k uprchlíkům, kterými se můžeme v takovém případě stát?

Martin Profant - Praha 7

Petrovi Hlávkovi Středa, 12.Srpna 2015, 09:58:44

Rasismus bránící přijmu uprchlíků určitě není dílem 81% obyvatel naší země. je dílem medií, která potřebují senzaci, a českých politiků, kteří se někdy z prospěchářství, častěji z čiré bezradnosti, bezmyšlenkovitosti a pitomosti, předhánějí v tom, kdo prokáže víc rozhodnosti při řešení virtuálního problému, když už neumí řešit ty reálné. Ostatně trendu se přizpůsobují i agentury výzkumu veřejného mínění a na většinou nereprezentativním vzorku populace pak odhalují těch 81%.
Včera vystupovala v televizích taková hezká trojka nejvyšších ústavních činitelů a žvanila odhodlání nasadit armádu při střežení našich hranic.
81%? Je to těch deset procent idiotů, která má každý evropský kulturní národ, protože to řekl velký básník a my ho přece nebudeme usvědčovat ze lži, padesát procent těch, kteří ve skutečnosti mají jiné starosti a o veřejné věci se nestarají, ale proč by to pan prezident, ministr vnitra, předseda Parlamentu .. říkali, kdyby na tom něco nebylo? A zbývajících dvacet procent jsou ti, kteří vědí, že každá změna je k horšímu.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Ano, souhlasím. Středa, 12.Srpna 2015, 21:51:33

Vedu stále diskuse se známými a už se uchyluji i ke krajní argumentaci, když vidím tu zaslepenost - oni nevěří statistikám OSN, že 70% uprchlíků má nárok na azyl, že veškeré atentáty (s možností být kvalifikované jako islamistické) v Evropě jsou dílem občanů Evropy, že málokdo z našich zná alespoň jednoho muslima a tak končím slovy: v čr nejvíce vraždí a kradou naši "bílí" (jsem také "bílý") občané. Howgh

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.