Klientsky přívětivější drábkovina?

Andrea Cerqueirová

Vláda odmítla poslanecký návrh na úpravu přidělování příspěvků na péči s tím, že současný systém zavedený Jaromírem Drábkem je „klientsky přívětivější“. Podle Andrey Cerqueirové je to však právě naopak.

Stávající vládu lze jistě za mnohé kritizovat, ale zároveň je ji třeba za určité věci ocenit. Na rozdíl od bývalé Nečasovy myslí například alespoň do jisté míry na sociální zabezpečení lidí, snaží se také napravit všemožné „drábkoviny“. Při aktuálním posuzování návrhu, který by mohl vrátit systém přidělování příspěvku na péči do stavu před asociální reformou prosazenou právě někdejším ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), ale šlápla vedle. Návrhu skupiny poslanců všech sněmovních stran (s výjimkou TOP 09) totiž řekla ne.

Předložená norma měla vrátit stav do osvědčených kolejí. Deset životních situací, na základě kterých je příspěvek na péči přidělován od roku 2012, rozšiřuje zpět na někdejších šestatřicet (a dalších 129 činností). Formálně se přitom mění pouze dva paragrafy.

Předkladatelé návrhu v čele s Janou Hynkovou (Úsvit) připomínají, že současné znění normy se neosvědčilo — mnoha lidem byl příspěvek snížen nebo dokonce odebrán, a to nikoliv proto, že by se zlepšil jejich zdravotní stav.

Noví žadatelé o příspěvek jsou podle předkladatelů mnohdy zařazeni do nižšího stupně závislosti na pomoci druhé osoby, než na který skutečně dosahují jejich možnosti zvládat základní životní potřeby. Na stávající praxi padaly výtky i v rámci nedávného sněmovního semináře uspořádaného Nadačním fondem Kateřiny Klasnové a Jaroslava Petrouše KlaPeto.

Vláda nevyužila příležitosti protlačit reformu, která by vrátila praxi udělování příspěvků za péči do stavu před Drábkovými drakonickými reformami. Foto Jakub Deml

Vláda prý připravuje vlastní úpravu: Ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil na semináři prohlásil, že ministerstvo chystá komplexní novelizaci, která by měla být účinná od roku 2017.

Dnešní situace je ale pro mnoho lidí natolik neúnosná, že není možné čekat. Sněmovní novelou mohlo být to nejdůležitější napraveno daleko dřív a následné komplexní novelizaci by to nic na síle neubralo.

Vláda přitom přišla nejen s odmítavým stanoviskem k předběžné novele, ale navíc i s šokujícím odůvodněním. Podle ní je stávající právní úprava „klientsky přívětivější, srozumitelnější a přehlednější“. Situace lidí s postižením „jako celku“ se prý nezhoršila. Cože? V uších mi zní stesk maminky, které byla do pěstounské péče svěřena holčička s dětskou mozkovou obrnou, jež se bez cizí pomoci neobejde. Podle stávajících pravidel jí ale byl přiznán jen první stupeň postižení (děti dostávají od tří do dvanácti tisíc, dospělí od 800 do 12 000 korun).

Do sněmovního petičního výboru byla již předána petice s více než 11 500 podpisy lidí žádajícími návrat před Drábkovu „reformu“. Po změně dlouho volá Sdružení zdravotně postižených v ČR v čele s právničkou Zdeňkou Cupkovou.

Sociální demokraté Drábkovy experimenty v minulosti právem kritizovali, nyní mají možnost jejich část změnit. V tomto případě stačí jen přijmout ruku, kterou vládě podávají poslanci napříč spektrem, včetně koaličních. Chci doufat, že ji přijme aspoň zákonodárný sbor. Podaná ruka by totiž pomohla lidem, kteří to opravdu potřebují…