Soudní pře a debaty o následcích havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v dubnu 2010 dospěly k zajímavému rozuzlení: společné zastoupení federální vlády USA, pěti jižanských států a více než čtyř set radnic a místních správ se dohodlo s odpovědnou nadnárodní společností BP na plošném mimosoudním vyrovnání v rekordní výši — 18,7 miliardy dolarů.

Částka má sloužit z části jako pokuta, z části jako odškodnění a z části jako příspěvek do různých programů na podporu podnikání a ochranu přírody. BP ji bude vyplácet postupně podle dohodnutého rozpisu (viz níže) a vedle toho z jiného, již dříve založeného fondu vypořádávat dílčí nároky, respektive žaloby jednotlivých poškozených firem a konkrétních podnikatelů.

„Pokud dohodu schválí soud, stane se největším vypořádáním státu s jednou společností v amerických dějinách,“ uvedla ministryně spravedlnosti USA Loretta Lynchová, která společnému zastoupení vlády, radnic a států v posledních měsících předsedala a jež zároveň informovala minulý týden média o dohodě jako první.

„(Peníze od BP) pomohou odstranit škody, které zanechal únik ropy na ekonomice států Mexického zálivu, na lovištích ryb, mokřadech a původní přírodě. Pomohou znovu pozvednout celý region (...) a předat jej příštím generacím v lepším stavu,“ uvedla Lynchová dále.

Havárie a náklady

Havárii, která plnila na jaře 2010 stránky novin po několik měsíců, započal výbuch na plošině 20. dubna. Při explozi a následném požáru zahynulo jedenáct dělníků. Po několika hodinách neúspěšných snah o zvládnutí situace se plošina zhroutila a z mořského vrtu pod ní začala unikat ropa.

Vrt se podařilo záchranářům utěsnit zcela až 15. července. Vody Mexického zálivu tak kontaminovalo celkově 125 až 160 milionů galonů suroviny — přibližně 470 až 600 milionů litrů — a znečištění zasáhlo na 1100 mil amerického pobřeží.

BP v posledku zaplatila jak záchranářské, tak sanační práce. Podle oficiálních čísel vydala v souvislosti s havárií doposud 43.8 miliardy dolarů. Suma dosavadních nákladů přitom zahrnuje i 7,8miliardový výše zmíněný fond, z něhož korporace odškodňuje postupně individuální postižené. Doposud vyplatila takto 2,3 miliardy dolarů, další nároky ve výši dvou miliard čekají ještě na vypořádání.

Nyní dohodnutá částka 18,7 miliardy dolarů, jež mezi dosavadní 43,8miliardové náklady započtena není, má být rozdělena a vyplacena dle následujícího rozpisu:

• 5,5 miliardy během patnácti let do federální pokladny jako pokuta za porušení zákona o ochraně vod (Clean Water Act)
• 7,1 miliardy během patnácti let vládě USA a vládám Alabamy, Floridy, Louisiany, Mississippi a Texasu jako kompenzace za poškození přírodních zdrojů
• 4,9 miliardy během osmnácti let vládám Alabamy, Floridy, Louisiany, Mississippi a Texasu jako kompenzace za hospodářské škody
• 1 miliarda pro více než 400 radnic a místních správ

V reakci na nynější dohodu vzrostla cena akcií BP na newyorské burze skokově o pět procent.

Argumenty kritiků

Dohoda byla většinou zainteresovaných aktérů přivítána, i když část pozorovatelů upozorňuje, že kdyby věc rozhodoval soud, musela by BP platit podstatně více. Soudy v USA však rozhodují podobné kauzy velice pomalu, a BP navíc disponuje takovým aparátem právníků, že lze výsledek pře — respektive desítek až stovek různých dílčích pří — jen těžkou odhadnout.

Jednání o vyrovnání se přitom účastnilo nepřímo i několik velkých ekologických a ochranářských organizací. Také ty argumentují, že poničené biotopy v Mexickém zálivu potřebují zachránit ihned, a ne až za několik let či několik desítek let, kdy by soudy příslušné spory definitivně rozhodly.

↗

Lodě napínají nouzovou bariéru, jež měla zabránit ropě kontaminovat rezervaci na přilehlém pobřeží. Foto Kris Krüg, flickr.com

Úmluva má ovšem i řadu kritiků. První skupina z nich poukazuje na to, že peníze od BP nemají přesné určení, a tak je mohou spolknout nejrůznější obecné rozpočty, přičemž na konkrétní projekty záchrany přírody se nedostane.

Druhá skupina kritiků namítá, že částka je vzhledem k příjmům korporací, jako je BP, příliš malá na to, aby je přiměla zásadně změnit těžební politiku — právník organizace Center for Biological Diversity Charlie Tebbutt zde přímo připomíná, že sumu 18,7 miliardy dolarů vydělá BP za tři měsíce.

Konečně třetí skupina kritiků si pak stěžuje na to, že Obamova vláda ustoupila BP a dalším ropu-těžícím korporacím příliš v regulacích. Ty sice byly v reakci na havárii Deepwater Horizon zpřísněny, avšak dle kritiků nedostatečně.

„Prezident Obama mluvil po havárii o potřebě přechodu na čistou energetiku (...) Za posledních pět let se ale změnilo jen málo. Těžba ropy a plynu v Mexickém zálivu by měla letos dosáhnout úrovně před explozí (...) A veškerá dosavadní zpřísnění standardů sestávají z úpravy norem kvality plášťů vrtu z roku 2010 a postupů nouzového uzavírání vrtů z roku 2012. Letos byly sice ohlášeny i nové bezpečností předpisy, jež mají omezit riziko výbuchu na plošinách, ty však přijalo celé těžařské odvětví dobrovolně už dříve,“ píše například Sue Sturgisová v magazínu Facing South.

Reportéři amerických médií, kteří navštívili při příležitosti letošního výročí havárie pláže, jež kontaminovala ropa před pěti lety nejvíce, většinou uvádějí, že znečištění už nevidět. Znalci však stále nacházejí stopy kontaminace v rostlinách, škeblích, tělech živočichů i v písku na mořském dně.

Další informace:

NPR.org BP To Pay $18.7 Billion To Settle Gulf Coast Oil Spill Claims

BBC News BP to pay £12bn for Gulf oil spill

Reuters BP must pay $18-billion in penalties for 2010 oil spill in Gulf of Mexico

CommonDreams.org As Record Settlement Announced Over BP Gulf Oil Disaster, Lesson Is Clear: Clean Energy Now